My a zahrada

Ukázky, nápady a komentáře, jak vytvořit současnou zahradu

Štítek: tvar (Strana 8 z 11)

Štíhlé trvalky II – náprstníky

25.11.2011 / / Žádné komentáře

Dnes si povíme o trvalce, která vlastně není trvalkou, ale dvouletkou – o náprstníku červeném Digitalis purpurea a přidáme povídání o jeho příbuzných, které už vytrvalé jsou – náprstník velkokvětý D. grandiflora a jejich kříženec D. x mertonensis.  Všechny druhy jsou oblíbené díky jejich štíhlé stavbě s výrazným vzpřímeným hroznem purpurových, bílých nebo žlutých květů →

náprstník červený s odkvetlým řebčíkem královským
 

náprstník červený Digitalis purpurea

V 60 – 150 cm, Š 60 cm

Náprstník červený u nás roste planě ve světlých lesích, na okrajích porostů a na horských loukách. Z přízemní růžice listů vyrůstá olistěná lodyha nesoucí hrozen světle nachových, méně často bílých náprstkovitých květů. Vyhovuje mu běžná až výživná zahradní půda, s kyselou reakcí, polostín. Toho můžeme s úspěchem využít a vysazovat náprstník do slaběji zastiněných míst, která projasní zvláště bílý kultivar ´Albiflora´  →

bílé hrozny náprstníků s popínavou růží a lavičkou prosvětlují stinnou část zahrady, zároveň svým tvarem korespondují se svislými částmi pergoly a jsou v protiváze k vodorovné vodní hladině i k horní hraně živého plotu i pásu trav

Náprstník červený není trvalka, nýbrž dvouletka, což znamená, že se prvním rokem vyseje a vyroste růžice listů, teprve příštím rokem vykvete. Pokud ho vysadíme do přírodních výsadeb, pak se v nich bude udržovat samovolným vysemeňováním. V upravovaných záhonech můžeme život jednotlivých rostlin prodloužit odstraňováním odkvetlých hroznů až na dobu tří let. Uřežeme stonek u přízemní růžice, jakmile je 70% květů v hroznu odkvetlých.

náprstníky v londýnském parku

náprstník velkokvětý Digitalis grandiflora

V 60 – 100 cm, Š 45 cm

Vytrvalý druh se žlutými květy, u nás roste na pasekách a ve světlých lesích. Vyhovuje mu běžná zahradní půda na slunci, v polostínu nebo úplném stínu. Při růstu odstraňujeme postranní pupeny a později řežeme stonky u přízemní růžice listů, jakmile jsou květy odkvetlé.  Dočkáme se omezeného znovukvetení. Náprstík velkokvětý se v příznivých podmínkách vysemeňuje. Přes zimu vytrvává přízemní růžice listů, u které na jaře odstraníme poškozené listy. Nevyžaduje přesazování, pokud ano, přesazujeme ho na jaře nebo na podzim co 5 let a později.

náprstník velkokvětý

náprstník Digitalis x mertonensis

V 90 cm, Š 30 cm

Kříženec mezi D. purpurea a D. grandiflora s velkými růžovými květy, které uzrávají v životaschopná semena. Není dlouhověký, přesazujeme ho každý druhý rok pro udržení životnosti. Pěstujeme ho ve stejných podmínkách jako jeho rodiče.

náprstník – mezidruhový kříženec

Štíhlé náprstníky kvetou v červnu až červenci; použijeme je všude tam, kde potřebujeme přilákat divákovu pozornost a dodat záhonu vizuální náboj nebo chceme-li prosvětlit stinný kout. Vypadají elegantně vedle jiných svislých prvků (viz obr. výše s bílou lavičkou).

špičky náprstníku zaručeně přitáhnou náš pohled

Foto: autorka

http://bloomersgardencenter.net

http://laurries.blogspot.com

.

.

.

.

.

Štíhlé trvalky I – liliochvostce

16.11.2011 / / Žádné komentáře

Někdy se nám v návrhu záhonu mouhou hodit kromě štíhlých jehličnanů v menším měřítku i štíhlé trvalky, které svým obrysem tvoří špičky a věžičky. Patří mezi ně krásné liliochvostce, stračky, oměje a další nižší rostliny. Dnes si povíme o nejvyšší z nich →

liliochvostec  Eremurus

Tyto původem stepní rostliny jsou mohutné a dekorativní, mají přízemní trs jazykovitých listů, z jejich středu vyrůstá květní stvol vysoký až 2,2 m, květy seskupené v nápadných hroznech kvetou v červnu až červenci. V létě rostliny zatahují. V půdě mají zkrácený stonek ve tvaru tlustého disku, ze kterého vyrůstají dužnaté, ploše rozložené kořeny. Kořeny jsou velmi křehké, snadno zahnívají a lépe je nepřesazujeme, pokud nemusíme. Jestliže je přesazení nezbytné, provedeme ho koncem léta.

Liliochvostce jsou trvalky pro teplé, živné, dobře propustné půdy. Při výsadbě půdu pečlivě propracujeme, přidáme zralý kompost, kořeny ukládáme na vrstvu písku do hloubky 15 cm. V těžších půdách v hloubce 20-30 cm pod rostlinou vyrobíme ještě navíc štěrkovou drenážní vrstvu. Pokud budeme vysévat posbíraná semena, pak se kvetení dočkáme až za 4 – 5 let.

Jsou dostupné druhy a kultivary s květy v teplých barevných odstínech i v bílé až růžové barvě →

Eremurus elwesii

V 1,5 – 2 m, Š 1 m

Má světle zelené listy, stvol nese dlouhý hrozen světle růžových květů. Hrozen je delší než polovina výšky stvolu.

Eremurus robustus

V 1,5 – 2,2 m, Š 1 m

Listy jsou modrozelené a zatahují během květu. Stvoly jsou celkově delší, ale hrozen dosahuje pouze poloviny délky stvolu. Kvítky jsou bílé s hnědými proužky.

Eremurus stenophyllus

V 0,7 – 1,5 m

Má sytě žluté kvítky s oranžovými pruhy.

Eremurus olgae

V 1,2 – 2 m

Pozdnější druh se světle růžovými kvítky, které vykvétají v průběhu července až srpna.

Upraveno podle: Vaněk a kol.: Trvalky v zahradě

Foto:  http://torontogardens.blogspot.com

.

.

.

.

.

.

.

Štíhlé konifery

13.11.2011 / / Žádné komentáře

Z mlžné podzimní nálady se dnes ladně a svižně přeneseme do polopouštních sluncem zalitých oblastí. Spojovacím článkem budou jehličnany – a to vysoké štíhlé jehličnany, jejichž tvar dobře koresponduje s architektonickým stylem.

Štíhlé konifery v protikladu s rozkladitou, převislou korunou vypadají skvěle →

stejně tak s kubickými záhony →

Ladí dokonale s jednoduchou geometrií domu →

i se zelenými schody v trávníku →

nebo s podélnými liniemi úzkých dlaždic →

Pilíře jehličnanů u domu i holé kmeny v pozadí příjemně kontrastují se zakřivenými liniemi zahloubené cesty →

Ukázky jsou ze suchých teplých oblastí Severní Ameriky. A pravděpodobně jsou použity i vysoké pyramidální cypřiše, dorůstající 20 – 30 m, pro naše podmínky příliš choulostivé dřeviny; nicméně my také můžeme využít u nás běžně rostoucí sloupovité jehličnany a při jejich promyšleném vysázení v elegantních kombinacích dosáhneme podobných efektů.

U nás rostoucí úzce sloupovité jehličnany (V = výška, Š = šířka, uvádím dostupné informace většinou ze Seznamu doporučených odrůd rostlin):

cypřišky:

Chamaecyparis lawsoniana ´Alumii´

V až 15 m

Chamaecyparis lawsoniana ´Columnaris´

V 5-10 m, Š 1,5 m

Chamaecyparis lawsoniana ´Witzeliana´

V až 5 m

jalovce:

Juniperus communis ´Hibernica´

V 3-5 m, Š 1 m

Juniperus communis ´Sentinel´

V 3 m

Juniperus communis ´Suecica´

V 4 m

Juniperus scopulorum ´Blue Arrow´

V 6 m, Š 0,8 m (10 let po výsadbě: V 2-3 m, Š 0,5-0,6 m)

Juniperus scopulorum ´Skyrocket´

V 4-8 m, Š 0,8-1 m (10 let po výsadbě: V 3 m, Š 0,6-0,8 m)

Juniperus virginiana ´Canaertii´

(10 let po výsadbě: V 3 m, Š 0,5-0,6 m)

zeravy:

Thuja occidentalis ´Malonyana´

V 10-15 m

Thuja occidentalis ´Smaragd´

V 3,5-6 m, Š 1-1,8 m

Thuja occidentalis ´Spiralis´

V 8-15 m

Cypřišky snesou i polostín, ale nehodí se do vyšších poloh, kde mohou namrznout. Jalovce a zeravy potřebují růst na slunci, zato jsou tolerantní k horším půdním podmínkám, snesou sucho a nenamrzají.

Foto: http://d-crain.com/

.

.

.

.

.

.

.

« Starší příspěvky Novější příspěvky »
Leden 2026
Po Út St Čt Pá So Ne
 1234
567891011
12131415161718
19202122232425
262728293031  

© 2026 My a zahrada

Šablonu vytvořil Anders Noren — Nahoru ↑