Ukázky, nápady a komentáře, jak vytvořit současnou zahradu

Štítek: tvar (Strana 8 z 10)

Štíhlé trvalky I – liliochvostce

Někdy se nám v návrhu záhonu mouhou hodit kromě štíhlých jehličnanů v menším měřítku i štíhlé trvalky, které svým obrysem tvoří špičky a věžičky. Patří mezi ně krásné liliochvostce, stračky, oměje a další nižší rostliny. Dnes si povíme o nejvyšší z nich →

liliochvostec  Eremurus

Tyto původem stepní rostliny jsou mohutné a dekorativní, mají přízemní trs jazykovitých listů, z jejich středu vyrůstá květní stvol vysoký až 2,2 m, květy seskupené v nápadných hroznech kvetou v červnu až červenci. V létě rostliny zatahují. V půdě mají zkrácený stonek ve tvaru tlustého disku, ze kterého vyrůstají dužnaté, ploše rozložené kořeny. Kořeny jsou velmi křehké, snadno zahnívají a lépe je nepřesazujeme, pokud nemusíme. Jestliže je přesazení nezbytné, provedeme ho koncem léta.

Liliochvostce jsou trvalky pro teplé, živné, dobře propustné půdy. Při výsadbě půdu pečlivě propracujeme, přidáme zralý kompost, kořeny ukládáme na vrstvu písku do hloubky 15 cm. V těžších půdách v hloubce 20-30 cm pod rostlinou vyrobíme ještě navíc štěrkovou drenážní vrstvu. Pokud budeme vysévat posbíraná semena, pak se kvetení dočkáme až za 4 – 5 let.

Jsou dostupné druhy a kultivary s květy v teplých barevných odstínech i v bílé až růžové barvě →

Eremurus elwesii

V 1,5 – 2 m, Š 1 m

Má světle zelené listy, stvol nese dlouhý hrozen světle růžových květů. Hrozen je delší než polovina výšky stvolu.

Eremurus robustus

V 1,5 – 2,2 m, Š 1 m

Listy jsou modrozelené a zatahují během květu. Stvoly jsou celkově delší, ale hrozen dosahuje pouze poloviny délky stvolu. Kvítky jsou bílé s hnědými proužky.

Eremurus stenophyllus

V 0,7 – 1,5 m

Má sytě žluté kvítky s oranžovými pruhy.

Eremurus olgae

V 1,2 – 2 m

Pozdnější druh se světle růžovými kvítky, které vykvétají v průběhu července až srpna.

 

 

Upraveno podle: Vaněk a kol.: Trvalky v zahradě

Foto:  http://torontogardens.blogspot.com

 

 

Štíhlé konifery

Z mlžné podzimní nálady se dnes ladně a svižně přeneseme do polopouštních sluncem zalitých oblastí. Spojovacím článkem budou jehličnany – a to vysoké štíhlé jehličnany, jejichž tvar dobře koresponduje s architektonickým stylem.

Štíhlé konifery v protikladu s rozkladitou, převislou korunou vypadají skvěle →

stejně tak s kubickými záhony →

Ladí dokonale s jednoduchou geometrií domu →

i se zelenými schody v trávníku →

nebo s podélnými liniemi úzkých dlaždic →

Pilíře jehličnanů u domu i holé kmeny v pozadí příjemně kontrastují se zakřivenými liniemi zahloubené cesty →

Ukázky jsou ze suchých teplých oblastí Severní Ameriky. A pravděpodobně jsou použity i vysoké pyramidální cypřiše, dorůstající 20 – 30 m, pro naše podmínky příliš choulostivé dřeviny; nicméně my také můžeme využít u nás běžně rostoucí sloupovité jehličnany a při jejich promyšleném vysázení v elegantních kombinacích dosáhneme podobných efektů.

U nás rostoucí úzce sloupovité jehličnany (V = výška, Š = šířka, uvádím dostupné informace většinou ze Seznamu doporučených odrůd rostlin):

cypřišky:

Chamaecyparis lawsoniana ´Alumii´

V až 15 m

Chamaecyparis lawsoniana ´Columnaris´

V 5-10 m, Š 1,5 m

Chamaecyparis lawsoniana ´Witzeliana´

V až 5 m

jalovce:

Juniperus communis ´Hibernica´

V 3-5 m, Š 1 m

Juniperus communis ´Sentinel´

V 3 m

Juniperus communis ´Suecica´

V 4 m

Juniperus scopulorum ´Blue Arrow´

V 6 m, Š 0,8 m (10 let po výsadbě: V 2-3 m, Š 0,5-0,6 m)

Juniperus scopulorum ´Skyrocket´

V 4-8 m, Š 0,8-1 m (10 let po výsadbě: V 3 m, Š 0,6-0,8 m)

Juniperus virginiana ´Canaertii´

(10 let po výsadbě: V 3 m, Š 0,5-0,6 m)

zeravy:

Thuja occidentalis ´Malonyana´

V 10-15 m

Thuja occidentalis ´Smaragd´

V 3,5-6 m, Š 1-1,8 m

Thuja occidentalis ´Spiralis´

V 8-15 m

Cypřišky snesou i polostín, ale nehodí se do vyšších poloh, kde mohou namrznout. Jalovce a zeravy potřebují růst na slunci, zato jsou tolerantní k horším půdním podmínkám, snesou sucho a nenamrzají.

Foto: http://d-crain.com/

Načechrané letní špičky v zahradě: čechravy – Astilbe sp.

Čechravy Astilbe jsou jedinečné trvalky díky svému jemnému vzhledu. Za tento vzhled vděčí děleným listům a mnoha drobným květům v latách. Laty bílých nebo růžových až červeno-fialových květů tvoří vystupující špičky, jejichž tvar můžeme použít při seskupování trvalek na záhoně. Čechravám to např. sluší dohromady s trávami →

Výška rostlin: (15-) 40 – 120 cm, šířka: 60 cm, kvetou 6-9, milují stín nebo vlhko.

Čtyři zásady pro úspěch v pěstování čechrav:

  1. potřebují přísun hnojiva
  2. nemají v lásce letní sucho
  3. nemají v lásce zimní vlhkost
  4. každé tři roky by měly být přesazeny pro krásný vzhled

Čechravy jsou velcí jedlíci a vyžadují dusíkaté hnojivo na jaře nebo na podzim, nebo můžeme přidat kompost, nebo použijeme obojí.  Počátkem října můžeme dodat trávníkové hnojivo. Rostliny díky této dostatečné výživě vytvoří zimní zásobní orgány a časně kvetoucím čechravám, které na podzim zakládají květní pupeny, pomůže výživa k bohatství květů v latách.

Pozdě kvetoucí čechravy A. chinensis jsou více tolerantní k suchu, např. A. chinensis ´Pumila´; ostatní druhy čechrav musí být přes léto udržovány ve vlhké půdě, pak mohou být vysazeny i na plném slunci. Pokud jim nemůžeme zajistit vlhkost v půdě, vysadíme je do stínu nebo alespoň polostínu, což je mnohdy výhodné, protože máme možnost pěstovat na stinném záhoně pěkně kvetoucí trvalky. Vysazujeme a přesazujeme je na jaře nebo do 1. září do propustné zeminy s kyselou půdní reakcí (v případě potřeby dodáme štěrk či písek).

Střih rostlin:

Čechravám po odkvětu nestříháme květenství, nedocílíme tím nového vykvetení. Naopak, ponecháme-li je, jsou zajímavá i přes zimu. Stejně tak na zimu neodstraňujeme nadzemní část s listy, chrání rostlinu před mrazy. Celkový sestřih provedeme až v časném jaře. Během sezóny, pokud dojde k poškození listů, odstraníme je. Toto může nastat po jarních mrazech nebo po delším suchu; při velkém poškození rostliny sestřihneme až u země, později znovu obrazí – i kdyby to bylo až následující jaro při nepříznivém (suchém) podzimu.

Růžové čechravy pod červenolistým javorem, zdroj: Zahrady Dvořáček →

Foto: autorka,

http://www.zahradadvoracek.cz/galerie.php


 

« Starší příspěvky Novější příspěvky »

© 2025 My a zahrada

Šablonu vytvořil Anders NorenNahoru ↑