Rubrika: Jedlé rostliny (Strana 1 z 5)

Dlouhou dobu nám vrtalo hlavou, co je to za výborné hrušky, které každé září plodí strom uprostřed města. Hrušky mají náramnou chuť, ale bohužel většina jich padá z výšky a pod stromem v trávě i na chodníku si na nich pochutnávají hlavně včely, vosy, motýli…

Což je veliká škoda, pochutnat by si mohli i lidé. Snažili jsme se proto už před několika roky odebrat rouby a naroubovat je na semenáče hrušní. Několik malých stromků nám roste, ale v jílovité půdě rostou velmi zvolna, optimisticky řečeno. Abychom si citrónovo-sladkou šťavnatou chuť užili, byli jsme koncem září na nedělním lovu v centru Ostravy. K naší velké radosti se pak o týden později na podzimní Floře Olomouc u stánku Českého svazu ochránců přírody podařilo odrůdu určit. Pomologové Vojtěch Ptáček s kolegou dohledali, že se jedná o plody Předobré máslovky.

Už v r. 1907 v Moravském ovoci začíná František Suchý popis máslovky Předobré slovy: „Již podle jména lze pozorovati, že zde běží o hrušku velejemnou, která jest mezi podzimními odrůdami nejdelikátnější.“ Uvádí to jako důvod, proč ji zařazuje do normálního výběru ovocných odrůd. Dalším důvodem pro zařazení do sortimentu je i vitalita stromu, který roste živě s rovným silným kmenem a je zdravý, netrpí nemocemi a má každoroční úrodu. Potřebuje růst v teplé, výživné, dostatečně vlhké půdě na teplém, chráněném místě… jak je vidět, našemu exempláři hrušně se výborně daří v mikroklimatu centra města (a kde sama sebe hnojí svými plody).

Plody bývají středně veliké, nesouměrně kuželovité, ke straně stlačené, baňaté. Barva hrušek je nazelenalá až zlatožlutá, jejich povrch je jemně skořicově rzivý. Celá hruška (slupka i dužnina) je velmi jemná, dužnina navíc máslovitá, šťavnatá. Chuť je libě kořeněná a pikantně navinule sladká, výrazná. V době zralosti – přelom září, říjen – je to doslova zakuskoidní ovoce; ale i tvrdší hrušky, ještě před plnou zralostí, jsou jedlé, s typickou sladko-citronovou příchutí.

Jádřinec má malé komory, bývá v nich po dvou téměř černých jádrech.

Jan Říha v Českém ovoci I. Hrušky (1937) udává, že je Předobrá původem z Francie z oblasti Anjou, vznikla společným vysazením Děkanky zimní, Angoulêmské a Gros Blanquet v první polovině 19.stol. Z Čech ji uvádí v zahradách Pomologického ústavu v Troji. Jak se zdá, nebyla u nás odrůda nikdy příliš rozšířená. Recentně můžeme dohledat na stránkách ČSOP stareodrudy.cz výskyt Předobré v jednom sadu u Karlových Varů.

Skvělou chuť hrušek v názvu vystihuje nejen čeština, ale také němčina: ´Hochfeinebutterbirne´. Mimořádné chuti si byli vědomi už v mateřské Francii, neboť novou hrušku nazvali ´Beurré Superfine´, a že tam vyšlechtili mnoho a mnoho odrůd hrušní!

Navzdory tomu, že je Předobrá máslovka stará francouzská odrůda, která u nás pravděpodobně nikdy nebyla hojně vysazována, možná se s ní v budoucnu budeme setkávat častěji. Pokud se nadchneme, lze stromek sehnat. Po domluvě ji množí Stanislav Boček vysokokmeny.cz a na e-shopu ji aktuálně nabízí školka skolkabilekarpaty.cz .

Použitá literatura:

František Suchý: Moravské ovoce

Jan Říha: České ovoce I, Hrušky

Josef Vaněk: Lidová pomologie II, 100 Hrušek

Černík, Boček, Večeřa: Malá pomologie 2, Hrušky

Foto:

autorka