Rezidence Wilanów je nejlépe zachovaným barokním královským palácem v Polsku, stejně jako rozsáhlý park s různými zahradními uspořádáními. Park přechází do přírodní rezervace Morysin v nivě řeky Visly.
Nejdříve byla v meandrech Visly vesnice Milanów, o které je zmínka z 12. století. Později kolonizovali bažinaté oblasti a údolí řek v Polsku Olendři, což byli nizozemští a němečtí osadníci, kteří byli experty na vysoušení mokřadů. Vesnici v průběhu času vlastnili benediktíni nebo rodina Milanowských. V polovině sedmnáctého století ji vlastnil Bogusław Leszczyński, který zde začal stavět panské sídlo. Historie královského paláce se začala psát v r. 1677, kdy rozestavěný statek koupil král Jan III.
Polský král Jan III. pocházel z rodu Sobieských a rozhodně stojí za pár řádků navíc. Jan Sobieski žil v letech 1629–1696 a byl vynikající vojevůdce. Mezi jeho největší vítězství patřila bitva u Chotynu v roce 1673, díky němuž byl o rok později zvolen polským králem. O deset let později následovalo další velkolepé vítězství nad Osmanskou říší v bitvě u Vídně, které mu zajistilo mezinárodní slávu a titul Obránce křesťanství. Ačkoliv Janu III. přinesly slávu především vojenské triumfy, chtěl založit svou vládu na mírovém rozvoji věd, umění a zemědělství.
Jan III. cítil potřebu občasného pobytu mimo varšavský královský hrad. Hledal místo dostatečně vzdálené a zároveň dostatečně blízko, aby neztratil ze zřetele chod státních záležitostí. A tak díky příteli koupil v roce 1677 vesnici Milanów. Král nechal na místě rozestavěného statku dostavět výstavný palác po vzoru francouzských paláců a italských vil a název se změnil na Wilanów.
Palác Jana III. s okolními zahradami a přírodním parkem byl jedinečným místem, kde panovník odpočíval, trávil čas s rodinou, věnoval se svým vědeckým a zahradnickým zájmům a vedl politické i vědecké diskuse.
Už v roce 1805 jeden z následných majitelů Wilanówa, Stanisław Kostka Potocki, zpřístupnil veřejnosti interiéry paláce spolu s bohatou sbírkou evropských a orientálních děl a nedocenitelných předmětů spojených s historií Polsko-litevské unie a rodiny Sobieských, aby připomínal Polákům jejich historii v dobách, kdy polština nebyla na evropské mapě.
Po druhé světové válce, v rámci agrární reformy, se Wilanów stal majetkem státu a budovy se zahradami se staly pobočkou Národního muzea ve Varšavě. V roce 1954 začaly rozsáhlé revitalizační práce. Muzeum bylo otevřeno v září 1962 a palác i zahrady byly zpřístupněny veřejnosti.
Barokní symetrická rezidence má osu, které vede od východu na západ. Osa dělí palác na jižní část, kde jsou královské komnaty, a na severní část s královninými komnatami. Bohatě zdobený palác je obklopený nádhernými formálními zahradami.
Zahrady, park i rezervace ve Wilanowě dnes slouží Varšavanům k úniku před ruchem velkoměsta, kde mohou v krásných zahradách a v klidu přírody dobíjet energii, podobně jako kdysi král Jan III.
Ogoród Botaniczny Uniwersytetu Warszawskiego byl založen v roce 1819 jako třetí polská botanická zahrada po Krakově (1783) a Vratislavi (1811). O založení zahrady na dnešním místě se zasadil polský biolog a botanik Michał Szubert, který měl také zásluhu o sběr rostlin – během 6 let nasbíral 10 000 druhů rostlin. Dnes má zahrada přibližně 5 hektarů s 5 tisíci druhy rostlin.
Červnová návštěva zahrady je jedinečný zážitek, kdy jsme mohli obdivovat rozkvetlé záhony keřů a bylin i příjemný stín pod vysokými stromy.
štěrkové cesty zahradou
Hned v úvodu jsme se vydali na prohlídku užitkových záhonů s mnoha pěstovanými rostlinami, které člověk zná z talíře, ale už málokdy si uvědomuje, jak vypadá a kvete celá rostlina.
jednoduchá konstrukce pro popínavé fazole
Část zahrady byla věnována mokřadním a vodním rostlinám →
cesta vedla k betonovým nádržím
Zahradu využívají Varšavané jako vítané místo pro akce a pikniky ↑
Z dálky na sebe vůní upozorňovala růžová zahrada, kde v tu chvíli byly v plném květu mnohé kultivary růží →
Rosa ´Tommelise´
Rosa ´Semiplena ´
Velkou inspirací byly zahradní stavby a vychytávky, které jsme cestou objevili. Třeba mříž pro popínavé rostliny, lavice, podpěry pro pivoňky →
↑ podpěry pro pivoňky ↓
mříž s popínavkami
klasická lavička pod pergolou
netradiční lavička
Cestou nás překvapil keř s narůžovělými velkými květy se žlutým středem, který se dle jmenovky pod ním ukázal být sazaníkem čínským. Tato vzácnost patří mezi čtyři druhy z rodu sazaník a v přírodě se vzácně vyskytuje v údolích s listnatými lesy v jihovýchodní Číně. Ostatní tři sazaníky se vyskytují v Severní Americe a především se sazaníkem květnatým se občas můžeme setkat.