Problematickým pozemkem může být zahrada ve tvaru L, kterou tvoří dvě nesjednocené části. U řešené zahrady se hojně využívala část za domem, kam jednak není vidět ze silnice, jednak je zde vstup do domu. Druhá část „L“, vedoucí kolem boční zdi domu k silnici, ačkoli prostorná, byla bez využití. Opomíjená byla nejen z důvodu malého soukromí, ale také díky záhonu s přerostlými jehličnany, který obě oblasti odděloval.

původní stav

 

Přáním majitelů bylo sjednotit zahradní prostory, využít je cele pro pobyt v zahradě; původní výsadbu převážně přerostlých jehličnanů redukovat a celou výsadbu „zjemnit“. Zahrada má také vzrostlý habrový plot odddělující ji od potoka – doporučila jsem plot zachovat spolu s několika tvarově přitažlivými jehličnany na vhodných místech.

Řešení jsem našla při přemýšlení nad činnostmi, které majitelé chtějí na zahradě dělat – užívat ji k relaxaci, připravovat venku jídlo, stolovat, chtějí mít travnatou plochu pro slunění a hry, vodní radovánky a uvítají výhled na upravený zajímavý prostor.

Vznikly dvě varianty – s vířivou vanou nebo s bazénem; z nich si majitelé vybrali řešení s bazénem:

pohled na obě části zahrady

 

Návrh je sjednocen použitím dřevěných podlah v kombinaci s dlažbou. Podlahy doplňují dřevěné zástěny, které ohraničením prostoru opticky připojí dříve nepoužívanou část zahrady k hlavní části. Tím zároveň vzniká chráněný prostor od silnice i od sousedního pozemku pro plné bezstarostné využívaní bazénu a jeho okolí.  Soukromí chrání také několik zachovaných krásně rostlých jehličnanů, které jsou doplněné vysokými trávami. Dřevěná podlaha ve tvaru dvou překrývajících se čtverců na rohu domu u branky od silnice zve ke vstupu do části s bazénem; cesta k bazénu pokračuje nášlapnými dlaždicemi. Prostor kolem bazénu vítá návštěvníky bohatou výsadbou trvalek.

U vchodu do domu je posezení s krbem pod vysokou borovicí, za nízkou zídkou je terén o něco níže a je zde vysázena okrasná třešeň, na jejíž korunu díky výškovému rozdílu bude pěkný pohled.

Celá výsadba je laděna do středomořského stylu s levandulemi, šantami, šalvějemi a trávami, zároveň se sloupovitými jehličnany náznakově lemujícími cestu z nášlapných dlaždic. Styl podtrhují neosázené nádoby ve tvaru amfory.

Tmavočervená lavice před zástěnou ukončuje pohled od bazénu a díky své barvě přibližuje vzdálený konec zahrady. Alternativně na místě lavice může pokračovat výsadba. Zadní část zástěn je pokryta trelážemi s popínavými rostlinami pro pěkný výhled i pro sousedy (taktéž kompostéry jsou ukryté za keři).

Na následujícím obrázku je vidět záhon mezi vjezdy; střídají se na něm velké kameny s trávami a modře kvetoucími trvalkami jako ozvěna horských scenérií.

předzahrádka

Druhá varianta pro řešení zahrady ve tvaru L:

navrhované řešení s vířivkou

Tentokrát je zahrada propojena oblouky a vlnovkami. Ladné křivky určují okraje záhonů, tvarují dřevěné podlahy, vydlážděné posezení a tvar vlnovky má zídka určená k sezení před vzrostlou borovicí. Sedací zídka doplňuje možnosti sezení v místě stolování, kde je navržen také krb. Vlnovka pokračuje štěrkovým záhonem k průchozí bráně, za kterou se schází k potoku. Bránu spojuje s dlažbou kolem domu oblouk z prken uložených ve štěrku. Další dřevěný oblouk je podstatně širší a je v něm zapuštěna vířivá vana. Před obloukem keřů v trávníku, může, ale nemusí být okrasný strom, v návrhu jsem zamýšlela jeden z dřínů, např. Cornus florida. Ve štěrkových záhonech se střídají trvalky s trávami, mohou v nich být pěstovány také různé bylinky.