Štítek: trvalky (Strana 4 z 7)

Dlužichám to sluší v oblázcích

6.9.2012 / Danuše Vaňková / Žádné komentáře

Dlužich je nepřeberné množství, tedy různých kultivarů různých druhů, že se ani nepokouším se v nich orientovat – jdu a koupím tu s příslušně barevným listem, který se mi právě hodí do kompozice. Neboť dlužichy jsou velmi vděčné trvalky, ozdobné především listy, které částečně přežívají i zimu – a hned z jara je na co se dívat. Přes léto vykvetou, tu více tu méně nápadnými květy, které tvoří bonus k zelenému, červenému, karamelovému listí…

Obligátní zelené listy s růžovou květní latou u odrůdy Heuchera ‚Chiqui‘ →

Nápadné červené odstíny listů vyniknou při výsadbách ve štěrku →

Delikátní medové odstíny listů přitahují pozornost celou sezónu →

Listy dlužichy s květy dračíku →

V sousedství s červenolistou tavolou →

Dlužichy mají dlouze řapíkaté listy, rostoucí v hustých trsech. Listy jsou téměř vytrvalé, pevné, u původních druhů tmavě zelené. Květní stonky nesou vysoko nad přízemní růžicí listů řídkou latu zvonkovitých květů →

Původní botanické druhy mají svůj domov v lesích Severní Ameriky. Rostou proto dobře v polostínu ve výživné půdě, v případě pravidelné zálivky snesou i slunečné stanoviště.

V zahradnictví se hojně používají hybridy, které vznikly převážně z druhů H. americana a H. sanguinea, označované souborným názvem Heuchera x brizoides. Dříve se soustředila pozornost šlechtitelů na vypěstování nápadnějších květních lat, vznikly tak např. odrůdy:

Heuchera x brizoides ‚Gracillima‘ – květy růžové v širokých latách

Heuchera x brizoides ‚Průhoniciana‘ – květy sytě růžové v úzkých válcovitých latách

Heuchera x brizoides ‚Red Spangles‘ – květy zářivě červené v hustých latách

Heuchera x brizoides ‚Titania‘ – květy sytě růžové

Dnes jsou v popředí zájmů šlechtitelů barevné listy, k mání jsou např. odrůdy:

Heuchera americana ‚Palace Purple‘ – tmavě červený list

Heuchera ‚Cappuccino‘ – bronzově purpurový list

Heuchera ‚Plum Pudding‘ – vínově červený list

Heuchera ‚Caramel‘ – listy ve žluto-červených odstínech

Heuchera ‚Raspberry Regal‘ – zelený list

Heuchera sanguinea ‚Scarlet Red‘ – zelený list, červený květ

Existuje více druhů dlužich, i jejich kultivarů, ale záleží, zda jsou běžně v prodeji. Následující dlužicha se světlými listy roste v botanické zahradě.

Heuchera villosa ´Molly Bush´ →

Široká barevná škála velkých listů doplněná o něžná květenství zapřičiňují oblíbenost dlužich a jejich použitelnost v rostlinných kombinacích…

se zelenými listy jiných rostlin vyniknou ve světlých oblázcích →

Kombinaci prospějí bíle panašované listy a okraj z hnědé kůry →

Nebo jsou dlužichy a jejich barvy použitelné v lemech záhonů, např. v bílo-červené kombinaci →

Foto: http://www.finegardening.com, Miroslava Vašíčková, Dalibor Vaněk, autorka

Jarní kuchyně

30.4.2012 / Danuše Vaňková / Žádné komentáře

popenec břečťanolistý Glechoma hederacea

Je pravá chvíle vyrazit pro zelený příspěvek do našeho jídelníčku. A nemusíme chodit daleko, stačí se venku porozhlédnout kolem sebe – popenec, kopřivu a bršlici zaručeně spatříme. Jen bychom je pro konzumní účely měli sbírat někde na relativně čistém místě, ne hned u silnice nebo tam, kde se vesele prohánejí domácí mazlíčci.

Jak rostliny poznáme? Popenec břečťanolistý Glechoma hederacea je na úvodním obrázku tohoto příspěvku, kopřivu netřeba představovat a pokud si nejsme jistí, jak vypadá bršlice kozí noha Aegopodium podagraria, tak obrázek jejího mladého listí najdeme v dřívějším příspěvku o bršlici. Pro kulinářské účely se hodí sbírat jen mladé rostlinky.

Doma z nich připravíme pochoutky, přičemž první jsem již odzkoušela a je prostě a jednoduše chutná. Předpokládám, že i druhý recept bude výtečný, oba dva jsem kdysi vystřihla, poněkud překvapivě – z časopisu Ekonom – je to tedy po vícero stránkách užitečný časopis…

… první pochoutka: Bršlicová omáčka na špagety

– nasbíráme větší množství mladých lístků kopřiv a bršlice (nezapomeneme si doma rukavice),

– osmažíme na oleji cibulku,

– zelené lístky umyjeme, spaříme horkou vodou a nadrobno nakrájíme,

– zelenou směs přidáme k osmažené cibuli,

– přidáme 2 stroužky česneku, špetku muškátového květu, trochu soli a zlehka podlijeme vodou,

– 5 minut dusíme,

– přidáme kysanou smetanu,

– omáčkou pokryjeme uvařené špagety a posypeme strouhaným sýrem.

…druhá pochoutka: Drožďová pomázánka s popencem

– nasbíráme hrst nati popence,

– na másle zpěníme nadrobno pokrájenou cibulku, přidáme balíček čerstvého droždí, které necháme za stálého míchání rozpustit,

– přidáme omytý popenec a osmahneme,

– přidáme rozklepnutá vejce, osolíme, opepříme a opět osmahneme.

– Doporučeno na topinky.

Hned zítra se porozhlédnu po modrém popenci. A také po sedmikráskách, kterými prý můžeme přizdobit polévku…

Poznámka z 6. května: pomazánka s popencem je opravdu výtečná!

Upraveno podle: Ekonom 16/2009

Foto: autorka

Pivoňky – ušlechtilé společnice pro pozdně jarní záhony

7.3.2012 / Danuše Vaňková / Komentáře: 5

Moje babička měla na zahradě pivoňky. Sice jeden a tentýž plnokvětý kultivar, zato rozmístěný tak po různu po celé zahradě. V době květů na mě vykukovaly růžové hlavy pivoněk z překvapivých míst – kam se babičce ve chvíli přesazování zamanulo, zasadila pivoňku. Bylo to moc hezké, protože jinak zahrada květy příliš neoplývala – bývala to doba především užitkových zahrad. Taky bych řekla, že se babička musela spokojit s tím jedním plnokvětým kultivarem, nebylo jich tolik rozmanitých na výběr, jako je tomu dnes, kdy si stačí dát do vyhledávače slovo paeonia a zraky přecházejí nad výběrem. Tak se mi podařilo najít stránky s úžasným albem pivoněk →

http://pivoine-hellebore.com

Krásné, že?

Ale jak se ve všech těch pivoňkách vyznat? Nijak. Prostě si koupit tu, která se nám zdá nejhezčí a zasadit. Pokud bychom se přece jenom chtěli alespoň trochu orientovat, následuje základní rozdělení na pivoňky bylinné a dřevité. Jedny se počítají mezi trvalky, druhé mezi keře, ale upřímně řečeno, všechny se mi zdají hodně podobné a hodně krásné…

Bylinné druhy:

Paeonia lactiflora pivoňka bělokvětá nebo taky čínská

výška 70-90 cm, kvete v 6. měsíci, má téměř nekonečné množství odrůd →

Paeonia officinalis pivoňka lékařská

výška 50-80 cm, kvete v 5.-6. měsíci, má pouze několik odrůd →

Paeonia tenuifolia pivoňka tenkolistá

výška 30-40 cm, kvete v 5.-6. měsíci, má jemně dělené listy, čímž se jednoznačně rozpoznává od ostatních pivoněk, má dvě zajímavé odrůdy (Plena a Rosea) →

Původ uvedených bylinných druhů je různý – Čína, jižní a východní Evropa. Potřebují slunce, hlubokou, úrodnou půdu a i tak občasné přihnojení. Ve stínu, vlhku, chudé půdě špatně kvetou nebo trpí chorobami. Chceme-li velké květy, v době poupat několik postranních odstřihneme. Jestliže se nám líbí mnoho menších květů, poupata neodstraňujeme. Pivoňky můžeme dělit koncem léta, každý oddělek musí mít 2-3 očka a silný kořen. Vysazují se tak, aby očka oddělku byla nanejvýš 3cm pod povrchem půdy, jinak špatně kvetou. I při správné výsadbě musíme na květy několik let počkat. Na podzim se listové řapíky odstřihnou těsně nad zemí.

Žlutě kvetoucí bylinné druhy z Kavkazu:

jejich barva květů je pro pivoňky méně častá, je však spíše nažloutlá a květy rychle odkvétají. Pěstují se v propustné půdě na slunci.

Paeonia mlokosewitschii pivoňka Mlokosevičova

výška 50-70 cm, kvete v 5.-6. měsíci →

Paeonia vittmanniana

výška 60-90 cm, kvete v 5.-6. měsíci, její květy jsou spíše bílé než žluté →

Křovité druhy:

Druhem, který jednoznačně vévodí dřevnatějícím pivoňkám z hlediska rozšíření a počtu kultivarů je druh, který má ve své domovině již tisíciletou historii:

Paeonia suffruticosa pivoňka křovitá

původem ze západní Číny, pomalu dorůstá do výšky 1 – 1,5 m. Vyžaduje teplejší chráněnou polohu, na zimu přikrývku. Miluje mírný polostín, půdu propustnou, avšak výživnou a se zásobou vláhy. Pivoňky křovité se většinou neseřezávají, na jaře se odstraní suché vrcholky větví a plodní tobolky. Pivoňky křovité kvetou v 5.-6. měsíci.

Růžová pivoňka křovitá v ladné záhonové kombinaci, vůbec nemusí být široko daleko sama samotinká →

A do počtu ještě dvě křovité pivoňky, které se dají snadno pěstovat ve výživné a propustné půdě:

Paeonia delavayi pivoňka Delavayova

výška keře je 1,5 m, kvete skloněnými tmavě červenými květy v 5. měsíci

Paeonia lutea pivoňka žlutá

výška keře 1 m, kvete žlutými skloněnými květy v 6. měsíci

Mnoho dalších podrobných informací o pivoňkách a pivoňkové louce najdeme na stránkách Botanické zahrady Praha v Troji: http://www.botanicka.cz, kam se taky můžeme na jaře za pivoňkami vypravit.

Foto:

http://en.wikipedia.org

http://plantsgallery.blogspot.com

http://www.botaniliberec.cz

http://voiceinthegarden.blogspot.com

http://www.veldsiergewassen.nl

http://www.brandymount.co.uk

http://pivoine-hellebore.com

http://kalipso-busybee.blogspot.com

http://www.garten-groene.de

Pivoňka s kakostem pro výsadbu v přírodnějším duchu →

Foto: www.brandymount.co.uk