Ukázky, nápady a komentáře, jak vytvořit současnou zahradu

Štítek: trvalky (Strana 6 z 8)

Štíhlé trvalky I – liliochvostce

Někdy se nám v návrhu záhonu mouhou hodit kromě štíhlých jehličnanů v menším měřítku i štíhlé trvalky, které svým obrysem tvoří špičky a věžičky. Patří mezi ně krásné liliochvostce, stračky, oměje a další nižší rostliny. Dnes si povíme o nejvyšší z nich →

liliochvostec  Eremurus

Tyto původem stepní rostliny jsou mohutné a dekorativní, mají přízemní trs jazykovitých listů, z jejich středu vyrůstá květní stvol vysoký až 2,2 m, květy seskupené v nápadných hroznech kvetou v červnu až červenci. V létě rostliny zatahují. V půdě mají zkrácený stonek ve tvaru tlustého disku, ze kterého vyrůstají dužnaté, ploše rozložené kořeny. Kořeny jsou velmi křehké, snadno zahnívají a lépe je nepřesazujeme, pokud nemusíme. Jestliže je přesazení nezbytné, provedeme ho koncem léta.

Liliochvostce jsou trvalky pro teplé, živné, dobře propustné půdy. Při výsadbě půdu pečlivě propracujeme, přidáme zralý kompost, kořeny ukládáme na vrstvu písku do hloubky 15 cm. V těžších půdách v hloubce 20-30 cm pod rostlinou vyrobíme ještě navíc štěrkovou drenážní vrstvu. Pokud budeme vysévat posbíraná semena, pak se kvetení dočkáme až za 4 – 5 let.

Jsou dostupné druhy a kultivary s květy v teplých barevných odstínech i v bílé až růžové barvě →

Eremurus elwesii

V 1,5 – 2 m, Š 1 m

Má světle zelené listy, stvol nese dlouhý hrozen světle růžových květů. Hrozen je delší než polovina výšky stvolu.

Eremurus robustus

V 1,5 – 2,2 m, Š 1 m

Listy jsou modrozelené a zatahují během květu. Stvoly jsou celkově delší, ale hrozen dosahuje pouze poloviny délky stvolu. Kvítky jsou bílé s hnědými proužky.

Eremurus stenophyllus

V 0,7 – 1,5 m

Má sytě žluté kvítky s oranžovými pruhy.

Eremurus olgae

V 1,2 – 2 m

Pozdnější druh se světle růžovými kvítky, které vykvétají v průběhu července až srpna.

Upraveno podle: Vaněk a kol.: Trvalky v zahradě

Foto:  http://torontogardens.blogspot.com

.

.

.

.

.

.

.

Péče o trvalky se stříbřitě modrým vzhledem

Levandule, šanta, perovskie, bělotrn – trvalky ač různé tvarově, přesto stejné barvou stříbrno-šedého olistění a modro-fialových květů. Můžeme k nim také přiřadit jeden z rozrazilů – Veronica spicata subsp. incana a modře kvetoucí keř ořechoplodec Caryopteris x clandonensis, o kterém jsem psala v březnovém příspěvku Modrý keř ořechoplodec.

Na obrázku vpravo kvetoucí perovskie, uprostřed dole odkvetlý trs šanty →

Modré květy perovskie, v pozadí tráva metlice trsnatá →

Rostliny s šedým olistěním většinou pocházejí ze suchých, vyprahlých oblastí s kamenitou nevýživnou půdou, tomu přizpůsobíme jejich stanoviště na zahradě. Vyjmenované rostliny potřebují propustnou půdu, nejlépe je před vysázením pečlivě připravit záhon nebo výsadbové místo přidáním vrstvy jemného štěrku na dno jamky a navíc přimíchat štěrk do hlíny, kterou budeme rostliny zasypávat. Obzvláště toto doporučení platí pro levanduli a nebo pokud trvalky sadíme v místech s těžkými, jílovitými půdami. Není zapotřebí přidávat kompost nebo hnojit, důležité je vysadit rostliny na plné slunce.

 

Perovskie   Perovskia

Kvete 8 – 9

Výška 100 – 120 cm, šířka 100 – 120 cm

Rostliny mohou být zaštípnuty o jednu polovinu, jakmile vyrostou do výšky okolo 30 cm,  jsou pak košatější. Stříbřité rostliny nacháme přes zimu na záhoně a na jaře je seřízneme u země.

 

 

Šanta  Nepeta

viz také: Co vysadit k červené růži ´Berlin´

Kvete 5 – 9

Výška 30 – 60 (-90) cm, šířka 60 (-90) cm

Po odkvětu nebo v případě polehnutí stonků a nepěkného odhalení středu trsu ostříhame šantu o dvě třetiny. Před příchodem zimy ostříháme rostliny k zemi, po příchodu mrazu jsou nevzhledné.

Rozdělení, pokud chceme získat novou rostlinu, je možné na jaře, ale jinak není většinou zapotřebí.

Šanta v londýnském parku, za ní růžový a modrý kakost →

 

 

 

Levandule úzkolistá  Lavandula angustifolia

Kvete 7 – 8

Výška 30 – 60 cm, šířka 60 cm

Levanduli pro pěkný vzhled stříháme dvakrát do roka:

1. střih nastává po prvním kvetení – odstřihneme odkvetlá květenství, později se objeví nové květy.

2. celkový střih levandulí provedeme brzy na jaře, kdy je sestřihneme těsně nad dřevnatou částí, ale nestříháme do dřeva, neboť staré dřevo neregeneruje a nevytvoří výhony.

Průběžně odstraňujeme nevzhledené staré květní stvoly kdykoli je zapotřebí.

 

 

Bělotrn   Echinops

Kvete 6 – 7

Výška 100 – 120 cm, šířka 60 – 100 cm

U bělotrnu můžeme uskutečnit řez ve dvou případech:

1. stonky s poupaty zkrátíme o jednu třetinu až polovinu k postrannímu květnímu stvolu.

2. po odkvětu vyřežeme u přízemních listů celé stonky s květenstvím. Nová, menší květenství se objeví v nižším počtu na kratších stoncích.

Odkvetlé bělotrny také můžeme za záhoně ponechat a těšit se z návštěv ptáků, pro které jsou suché hlávky se semeny zdrojem potravy.

Dělení belotrnu není nutné po mnoho let. U starších rostlin je to obtížný úkol díky silnému, rozvětvenému kořenu, mladé rostliny můžeme rozdělit a přesadit v časném jaru.

 

 

Rozrazil klasnatý Veronica spicata subsp. incana

Kvete: 6 – 7

Výška 30 cm

Odstraňování odkvetlých klasů podporuje nové kvetení. Odkvetlé stonky odstřihneme u první horní dvojice listů; nebo, pokud jsou již viditelné nové květní pupeny, k bočnímu květnímu stvolu. Po suchém období mohou být listy povadlé a rostliny nepěkné, sestříháme je, aby následoval nový růst a v případě pokračujícího sucha dodáme rozrazilům po tomto zákroku vláhu.

Rozrazil klasnatý plstnatý s kakostem a dračíkem →

 

 

Foto: autorka

http://flowersdelivery.me/

http://forums2.gardenweb.com/

 

Načechrané letní špičky v zahradě: čechravy – Astilbe sp.

Čechravy Astilbe jsou jedinečné trvalky díky svému jemnému vzhledu. Za tento vzhled vděčí děleným listům a mnoha drobným květům v latách. Laty bílých nebo růžových až červeno-fialových květů tvoří vystupující špičky, jejichž tvar můžeme použít při seskupování trvalek na záhoně. Čechravám to např. sluší dohromady s trávami →

Výška rostlin: (15-) 40 – 120 cm, šířka: 60 cm, kvetou 6-9, milují stín nebo vlhko.

Čtyři zásady pro úspěch v pěstování čechrav:

  1. potřebují přísun hnojiva
  2. nemají v lásce letní sucho
  3. nemají v lásce zimní vlhkost
  4. každé tři roky by měly být přesazeny pro krásný vzhled

Čechravy jsou velcí jedlíci a vyžadují dusíkaté hnojivo na jaře nebo na podzim, nebo můžeme přidat kompost, nebo použijeme obojí.  Počátkem října můžeme dodat trávníkové hnojivo. Rostliny díky této dostatečné výživě vytvoří zimní zásobní orgány a časně kvetoucím čechravám, které na podzim zakládají květní pupeny, pomůže výživa k bohatství květů v latách.

Pozdě kvetoucí čechravy A. chinensis jsou více tolerantní k suchu, např. A. chinensis ´Pumila´; ostatní druhy čechrav musí být přes léto udržovány ve vlhké půdě, pak mohou být vysazeny i na plném slunci. Pokud jim nemůžeme zajistit vlhkost v půdě, vysadíme je do stínu nebo alespoň polostínu, což je mnohdy výhodné, protože máme možnost pěstovat na stinném záhoně pěkně kvetoucí trvalky. Vysazujeme a přesazujeme je na jaře nebo do 1. září do propustné zeminy s kyselou půdní reakcí (v případě potřeby dodáme štěrk či písek).

Střih rostlin:

Čechravám po odkvětu nestříháme květenství, nedocílíme tím nového vykvetení. Naopak, ponecháme-li je, jsou zajímavá i přes zimu. Stejně tak na zimu neodstraňujeme nadzemní část s listy, chrání rostlinu před mrazy. Celkový sestřih provedeme až v časném jaře. Během sezóny, pokud dojde k poškození listů, odstraníme je. Toto může nastat po jarních mrazech nebo po delším suchu; při velkém poškození rostliny sestřihneme až u země, později znovu obrazí – i kdyby to bylo až následující jaro při nepříznivém (suchém) podzimu.

Růžové čechravy pod červenolistým javorem, zdroj: Zahrady Dvořáček →

Foto: autorka,

http://www.zahradadvoracek.cz/galerie.php


 

« Starší příspěvky Novější příspěvky »

© 2026 My a zahrada

Šablonu vytvořil Anders Noren — Nahoru ↑