Ukázky, nápady a komentáře, jak vytvořit současnou zahradu

Štítek: pracovní návod (Strana 6 z 8)

Zakládáme trávník

Popis zakládání trávníku a péče o něj

     Trávník je dlouhodobý porost, který zajišťuje jak estetickou funkci, např. jako koberec v bytě, tak funkci výplňovou a spojovací. Tato zelená plocha vyplňuje a spojuje do jednoho celku ostatní prvky zahrady jako jsou  stromy, keře, záhony trvalek, zídky, pergoly, chodníky, bazény. Trávník má být strukturně a barevně jednotný.

 

Obr. 1: Jednotný trávník = základ kompozice

 

Založit a udržet si trávník není jednoduchá , ale ne nemožná věc. Proto abychom si ho mohli užívat co nejdéle, musíme jeho zakládání věnovat dostatek času a úsilí a vyvarovat se chyb, které by později mohly ovlivnit trvale jeho kvalitu.

 

Zde je návod jak začít:

1. Doba založení:

Nejvhodnější doba pro založení trávníku je jaro (asi polovina března až do konce května – kdy se půda začíná ohřívat) nebo podzim (konec srpna až říjen – dle počasí). V těchto obdobích je dostatek  vlhkosti i přiměřeného slunce. Pokud však máme závlahový systém, je možné zakládat trávník i v létě, kdy semena klíčí nejrychleji. Trávník založený na jaře nebude tak hustý jako z podzimu, kdy se zakládají odnože pro zahuštění. Bude však rychleji růst do výšky. (Viz. pozn.č. 1)

2. Příprava půdy:

Co budeme potřebovat (na trávník bez větších pozemních úprav):

–  rýč, příp.vidle, hrábě, vyrývací lopatka

–  zásobní hnojivo, startovací hnojivo

–  chemický přípravek na ničení plevelů (Roumdup, Touchdown, …)

–  středně lehký písek, příp. rašelina, vápno

Základem pro založení trávníku je dobrá a důkladná příprava půdy před výsevem osiva. Na pozemku by měly být ukončeny všechny stavební práce, zejm. vybudovány cesty a chodníky, všechny dlážděné plochy a podzemní rozvody. Tzn. i závlahové systémy je třeba pořídit před zakládáním trávníku!

Plochu budoucího trávníku zořeme nebo zryjeme a odstraníme všechny kameny, kořeny, stavební suť a jiné nežádoucí předměty. Důležité je očištění svrchní i spodní vrstvy půdy od drnů, oddenků, hlíz a kořenů vytrvalých rostlin a plevelů. To provádíme dvěma způsoby: mechanicky nebo chemicky (viz. pozn.č. 2) a pozemek urovnáme do požadovaného tvaru a sklonu. Půdu následně řádně prokypříme do hloubky 12 –15 cm, případně vylehčíme středně jemným pískem (pokud je půda těžká, jílovitá). Zapravíme zásobní hnojení fosforem a draslíkem. Je-li půda příliš kyselá, přidáme vápno. (Kyselost-pH zjistíme před zakládáním trávníku na vzorku půdy. Pro trávníky jsou optimální hodnoty pH mezi 5,5-7. Pokud je hodnota nižší, dodáme do půdy odpovídající množství vápníku nejlépe v podobě mletého dolomitského vápence.) Vše rovnoměrně zaořeme a zarovnáme. Upravené stanoviště budoucího trávníku necháme asi 3 týdny ležet ladem. Po této době opět odstraníme nové výhonky plevelů. Povrch uhrabeme a jemně utužíme. Do svrchní vrstvy zapravíme tzv. startovací dávku průmyslového hnojiva (NPK v dávce 2 – 3 kg/100 m2).

3. Travní směs – výběr:

Vybereme vhodnou travní směs, která určuje vlastnosti a charakter trávníku. Musíme si ujasnit, jak bude trávník používán a v jaké míře zatěžován. Travní směs pak vybereme dle zastoupení druhů trav, které jsou v travních směsích v určitém poměru (viz. poznámka č. 3 – typy travních směsí). Při nákupu travní směsi je dobré si přečíst složení.

Pro klasický, středně zátěžový trávník u rodinného domu doporučuji travní směs, která má ideální poměr lipnice luční a kostřavy červené: 30 % a 20% + 2-3 odrůdy z dalších druhů. Potřebujeme 2 – 3 kg travní směsi/100 m2.

4. Výsev:

Menší plochy vyséváme ručně, na větší můžeme použít secí strojek. Ruční výsev vyžaduje určitou zručnost a odhad. Pro ty, kteří nemají s osíváním mnoho zkušeností, je dobré se řídit těmito radami, abychom rovnoměrně rozptýlili osivo po ploše:

Sejeme pokud možno za bezvětří a do optimálně vlhké půdy (tzn. ne suché a ne do promáčené půdy).

Pokud je plocha velká, rozčleníme si ji na menší plochy, a úměrně k ploše těchto dílů si rozdělíme i travní směs. Můžeme si také osivo promíchat se stejným množstvím písku nebo pilin (to proto, že větší dávky se lépe rozptylují).

Asi jednu třetinu dávky směsi rozséváme v jednom směru, povrch přehrábneme hráběmi (tím se semeno zapraví do hloubky cca 1 cm), poté pak sejeme ve směru kolmém (tzn. do kříže). Rovněž použijeme na zapravení hrábě. Nakonec vysejeme třetí dávku jako jsme seli první a povrch utužíme např. ušlapáním nebo dřevěnou deskou (větší plochy utužíme lehkými válci) tak, aby v trávníku nevznikly nechtěné prohlubně.

Setí: Rukou pravidelně rozséváme směrem od jednoho boku k druhému do oblouku. Rozestupy uzpůsobíme našemu rozpětí při setí.

5. Zálivka

Vysetý trávník zaléváme první týden až čtrnáct dní po malých dávkách jednou až několikrát denně podle teplotních podmínek, do hloubky vlhkosti 3 – 4 cm  (tzn.                  2 – 3 l/m2).

Dostatečné zalití poznáme podle toho, že povrch půdy vypadá stále vlhký. Zavlažujeme tak, aby se v trávníku netvořily louže a semena se při zalévání nepřemísťovala. Takto zavlažujeme až do doby, kdy se na ploše objeví ze semen po třech lístcích trávy.     Založený,vzrostlejší trávník zaléváme do hloubky vlhkosti 10 -15 cm, (cca 10 l/m2 = 1 kbelík). Po měsíci stačí, když provlhčujeme do hloubky 5 cm.

6. Úpravy po vzejití

Na vzešlém trávníku se mohou objevit nežádoucí prohlubně či vyvýšeniny. Ty můžeme dorovnat postupným dosypáním trávníkovým substrátem ( jen do vrstvy 1 cm!).

7. Hnojení:

Pravidelně (4x ročně) přihnojujeme. V následujících řádcích rozděluji hnojení na klasické průmyslovými hnojivy nebo hnojení modernější dlouhodobými hnojivy, která působí svým složením pozvolna. Průmyslová hnojiva se vyznačují efektem nárazového vzrůstu trávníku a je třeba pak přihnojovat i častěji než 4x ročně. Naproti tomu nově vyvinutá dlouhodobá hnojiva se vyznačují dlouhou dobou působení v trávníku a nemají nepříznivý vliv na životní prostředí vymýváním se z půdy do spodních vod.

Hnojení:

1. na začátku vegetace (v březnu) ledkem (dusíkato-vápenaté hnojivo vhodné pro všechny typy rostlin a trávníky, vyjma vápnostřežných – ledek snižuje kyselost půdy) nebo Lawn 70 od WOLF Garten

2.  koncem června NPK hnojivem (obsahuje dusík, fosfor, draslík) – slouží k základnímu hnojení a přihnojování nebo dlouhodobým hnojivem (obsahují N,P,K a Mg – není to běžné průmyslové hnojivo, ale kvalitnější se speciálně upraveným poměrem a množstvím prvků v granulích, např. ze sortimentu WOLF Garten)

3. v létě rovněž NPK hnojivem nebo dlouhodobým hnojivem

4. na podzim (září/říjen) opět NPK nebo podzimním hnojivem s vyšším obsahem K (draslíku), který zvyšuje odolnost trav proti vymrzání a nemocem (opět kvalitnější hnojivo např. LK-MU275 nebo LK-MU 250 od WOLF Garten).

8. Sečení:

První sečení provádíme při nárůstu trávy do výšky cca 8 – 10 cm. Pak postupně snižujeme výšku přibližně o 1/3  (ne více!). Nejnižší výška by neměla činit méně než 4 cm. Sečeme i 20 – 30 x ročně a to do doby, kdy tráva ještě roste.

9. Další péče:

V dalších letech je možné trávníku pomoci vertikutací. Jedná se o provzdušňování strojem – vertikutátorem, který prosekává trávník a vytahuje z něj nežádoucí mech a suché drny trávy. Vertikutace se provádí na jaře (březen, duben) a na podzim ( do poloviny října).

 

Obr. 2: Asi čtyřtýdenní trávník založený koncem října

 

Pozn.č. 1: Ideální časové rozvržení prací při zakládání trávníku:

Podzim: (před rokem založení porostu): rytí, orba, odplevelení, zapravení zásobního hnojiva, tvarování povrchu

Jaro: Opakovaná likvidace plevele vhodným herbicidem, srovnání nerovností, které vznikly slehnutím půdy. Poté půdu lehce prokypříme, zapravíme hnojivo, po týdnu zasejeme a pravidelně zaléváme.

 

Pozn.č. 2: Mechanické odplevelení plochy budoucího trávníku:

budeme potřebovat:

zahradní lopatku, dloubák, vidle, nebo vytrhávač plevele.

Postupně rostliny vytrháváme i s kořínky.

Chemické odplevelení trávníku:

budeme potřebovat:

chemický přípravek Roundup nebo jiný

Řídíme se návodem přiloženým k přípravku, obvykle se tyto přípravky rozpouštějí ve vodě a aplikují postřikem nebo kropením přímo na rostliny. Někdy je nutné postřik opakovat, a to v případě, kdy po první aplikační dávce zůstane některý z plevelů životaschopný.

 

Pozn.č. 3: Druhy trávníků a travních směsí

Dekorativní trávník plní hlavně estetickou funkci, je nejméně vhodný pro zatěžování provozem. Vyžaduje dokonalou přípravu půdy, intenzivní péči, je udržovaný nízce zastřihávaný.

Zátěžový trávník má estetickou ale i praktickou funkci. Lze jej využívat pro běžnou pěší chůzi, volný čas.

Volně rostoucí trávníky neboli louky jsou vhodné do míst, kde se trávník běžně nepoužívá a není třeba jej pravidelně sekat (stačí 2 – 3 x ročně). Má estetickou a ekologickou funkci. Obsahuje kromě trav jeteloviny a pestře kvetoucí byliny.

Pro každý druh trávníků jsou sestaveny speciální travní směsi. Při nákupu si dobře prostudujeme základní informace, uvedené na obalu, abychom mohli vypěstovat travní porost žádoucích vlastností. Musíme si ujasnit účel, ke kterému budeme trávník používat. Každá travní směs také vyžaduje jiné, často odlišné ošetřování, zejména výšku pokosu, frekvenci sečení, zatížení pohybem osob nebo zvířat.

Travní směsi – typy: zátěžový trávník, okrasné trávníky,  rekreační a sportovní plochy, směs s jetelem na zelené krmení a seno, parková směs, golfová směs, standart, obnova, luční směs.

Směsi se prodávají v různě velkém balení : 0,5 kg, 1 kg, 2 kg, 10 kg, 20 kg.

 Obr. 3: Kvalitní trávník = cesta k úspěchu

 

Foto:

http://www.tajemniczy-ogrod.pl/

http://www.hockerdesign.com/

Danuše Vaňková

 

 

Jak sadit keře?

Keře tvoří v zahradě pozadí a rozdělují prostor; poskytují zeleň, květy, barvy; jsou proto všestranně využitelné a pro současnou zahradu nepostradatelné. V nových zahradách upouštíme od jednotlivého vysazování keřů, s výjimkou případů, že keř plní funkci dominantního okrasného prvku. Soudobým trendem je tvorba souvislých záhonů, které jsou zamulčovány a postupně pokryty rozrůstajícími se rostlinami a to různými rostlinami – nejenom keři, ale i menšími stromy, trávami, kapradinami, bylinami… nebo také zeleninou. Vznikají tak smíšené záhony, na kterých se funkčním kombinacím meze nekladou. Tento přístup má další podstatnou výhodu – snižuje údržbu.

Níže uvedený postup výsadby keřů je proto orientován na výsadbu spíše menších sazenic keřů do souvislého, posléze zamulčovaného záhonu, který zároveň může být v konečné úpravě smíšený. Jelikož je smíšený záhon náročný – tentokrát ne na výnosy – ale nyní na estetický vzhled (bohatost, kvetení), je žádoucí věnovat přípravě záhonu i budoucí péči patřičnou pozornost. Postup můžeme rozdělit do dvou fází, na podzimní přípravu místa a jarní výsadbu, která je pro některé dřeviny vhodnější (pozn. 1)  →

 

1. Příprava místa

– záhon, na který chceme vysazovat keře, nejdříve zbavíme plevelů (Roundupem – pozn.3, rytím, přikrytím povrchu půdy netkanou textilií na dostatečně dlouhou dobu);

– zryjeme záhon na hloubku jednoho, někdy až dvou rýčů (asi 30 až 70cm v závislosti na dodání mulče, organicé hmoty a/nebo štěrku, viz níže) a přitom odstraníme případný plevel;

– pokud nechceme vytvořit vyvýšený záhon, odebereme z něj část materiálu (drny, hlubší nekvalitní vrstu – pozn.4) – minimálně tolik, kolik zapracujeme kompostu, nebo více, pokud budeme na povrch později přidávat vrstvu mulčovacího materiálu (mulč činí 7,5 cm), maximálně tolik, abychom byli schopni dodat kompost + mulč + drenážní štěrk (štěrk činí 15 – 20 cm);

– v místech, kde je zvýšená vlhkost a v těžkých jílovitých půdách budeme muset provést drenáž, pokud na taková místa nevysadíme přímo rostliny snášející tyto podmínky (pozn.5);

– rozhodíme na záhon kompost (pozn.5), který zapracujeme do půdy;

– na místa, kde budeme vysazovat rododendrony nebo jiné kyselomilné rostliny zapracujeme také rašelinu (pozn.5);

– hráběmi po ploše záhonu rozmístíme dodané umělé hnojivo, např. Cererit (70 g na m²);

– záhon pokryjeme netkanou textilií (pozn.6).

 

Obr.1: Textilie nastřižená k rostlinám

 

2. Výsadba

– na záhon s textilií rozmístíme kontejnery s keři;

– pro každý keř vystřihneme v textilii kříž tak velký, abychom byli schopni keř vysadit;

– vyhloubíme jámu 2x tak větší než je kontejner (při předchozí pečlivé přípravě záhohu stačí jen o něco větší jáma než je bal rostliny);

– keř vyklepneme z kontejneru, rozvolníme a mírně rozpleteme kořeny a zlomené, zaschlé nebo poškozené kořeny odstřihneme až do zdravého místa;

– keř umístíme do jámy tak, aby byl ve stejné výši jako v kontejneru a postupně ho zasypáváme zeminou, myslíme na to, že se zemina sesedne a keř v jámě klesne, proto ho stále udržujeme ve správné výšce a zeminu poněkud utlačujeme nebo ušlapáváme);

– cípy textilie urovnáme zpět k sazenici;

– vysázené keře vydatně zalijeme;

– rozprostřeme ve výši 7,5 cm mulčovací materiál (okrasný: kůra, štěrk, šišky, barevné sklo, nebo také funkční: štěpky, rašelina, listí) tak, aby nebyl nahrnutý až ke kmínkům keřů. Obr.2

 

Obr.2: Postupné zasypávání textilie mulčovací kůrou

 

3. Péče po výsadbě

– dva roky po výsadbě udržujeme vysázené keře v přiměřeně vlhkém prostředí, v případě potřeby jednou až dvakrát týdně kontrolujeme lopatkou stav vlhkosti zeminy;

– každoročně na jaře dodáváme na povrch záhonů hnojivo Crerit (70 g na m²), rododendronům přisypáváme pod korunu vrstvu rašeliny;

– na záhon dodáváme podle potřeby mulč a udržujeme ve vzdálenosti 1,2 m od kmene zónu bez plevele.

 

Poznámky:

1.  Obecně je podzim vhodná doba pro výsadbu většiny dřevin (mimo choulostivé teplomilné druhy a břízy a duby). Chceme-li tedy naši zahradu doplnit a zkrášlit keři (stromy), nastal vhodný okamžik:                                                                                                 → pro prostokořenné dřeviny nastal jeden ze dvou vhodných okamžiků (prostokořenné dřeviny nebo dřeviny s balem můžeme sadit buď  od října do zámrazu nebo od rozmrznutí půdy do přelomu duben/květen)                                                                                                   → → pro kontejnerované dřeviny nastal jeden z příznivějších okamžiků (kontejnerované rostliny se mohou sázet během celé sezóny mimo zámrazu, ovšem například v létě je nutné pečlivě dbát na závlahu).

2.  Prostokořenné keře vysazujeme co nejdříve po koupi, nelze-li jinak, chráníme je před vyschnutím např. nahrnutím listí, kompostu, hlíny a při výsadbě nadzemní část zkrátíme o 1/3.

3. Nejčastěji původní porost postříkáme herbicidem Roundup, počkáme 14 dní a pokud nebude všechen plevel suchý, postřik zopakujeme.

4.  Drny a odebranou zeminu (v mém případě jílovitou) dávám na na kompost, na kterém po čase vznikne z odpadní masy černá jemná zemina s občasnými kousky jílu, které při nabírání (cca po 2 letech) rozdrtím, rozmělním a smíchám s černým kompostem a použiji. Rozhodně bychom se neměli zbavovat kvalitní ornice, i za cenu většího úsilí, které vyplyne z hlubšího kopání a odstranění až podorniční části.

5.  Jsme-li šťastnými vlastníky zahrady v oblasti s hlinitými půdami, máme zároveň po následujících starostech. Ale většinou to tak nebývá, půdy jsou buď příliš písčité nebo jílovité nebo nekvalitní a utužené vlivem stavebních prací. V písčitých půdách je dobrá propustnost vody i prostupnost vzduchu, ale tyto půdy neudrží vlhkost a výživu. Naopak jílovité půdy udrží vlhkost, ovšem jsou neprovzdušněné a tuhé. V obou případech pomůže dodání organického materiálu (např. kompostu, rašeliny), čímž se v písčitých půdách zlepší udržení vody i zásobování živinami,  jílovité půdy se naopak stanou kypřejšími, ke kořenům může pronikat kyslík, živiny jsou dostupnější, půdy se stanou propustnějšími pro vodu (voda může odtékat). Je nutné si uvědomit, že většina druhů rostlin nesnáší sucho stejně jako zamokření. V obou případech jim něco podstatného chybí – buď voda, nebo vzduch (kyslík). Proto je řešením dodat na záhony organický materiál, v množství 1/3 objemu zpracovávané zeminy, např. 10 cm kompostu zapracujeme do hloubky 30 cm. Vysazujeme-li rododendrony nebo jiné vřesovištní (tj. kyselomilné) rostliny, pak dodáme   5 cm kompostu a 5 cm rašeliny na 30 cm zeminy. V extrémních případech těžkých nebo mokrých půd, nebo při výsadbě několika rostlin milujících propustné půdy do jinak těžké půdy, provedeme štěrkovou drenáž, v houbce 50 – 70 cm položíme 15 – 20 cm štěrku. Místo drenáže je možné jednotlivé keře vysadit na vyvýšenou kupu (vysokou 25 – 30 cm a 1 m v průměru).

6.  Pokud vysazujeme větší keře (nebo stromky),  je lépe je vysadit dříve, než na záhon položíme netkanou textilii. Teprve poté k nim přiložíme nastřihnutou textilii. Obr.1.

7.  Dřeviny vyšší než 1 m by měly být ukotveny, aby se jim ve větru díky kývání nadzemní části nepotrhaly nově vytvořené kořínky. Jako pevnou oporu použijeme 1 – 3 kůly, které zatlučeme tak, abychom nepoškodili křenový bal, nejlépe umístíme kůly šikmo mimo bal.

 

 

Foto: autorka

 

 

Obrubníky kolem záhonů

Ukončení okrasných záhonů – toť složitý problém. Co zahradkář, to jiné řešení tohoto zapeklitého úkolu. Obrubníky nejenom oddělují výsadbu od trávníku, mohou také bránit promíchání sypkých materiálů. Existuje mnoho řešení, od nejjednodušších po složitější a až po náročné stavební úpravy.

Podívejme se na několik funkčních řešení:

 

1. Okraj z betonových dílů →

Vystouplé kůly zaručeně zadrží mulčovací materiál, hlínu i trávu v určených mezích, ale po posečení okolního trávníku musíme dořešit úzký pruh trávy kolem palisády – nejspíš ručně…

 

Jedoduché řešení: nízké, ploché betonové díly položené přímo na textilii dobře oddělí různorodý sypký materiál, zároveň se po nich dá jet kolečkem sekačky, jsou-li hraničním prvkem s trávníkem.

 

 

2. Okraj z plastových dílů →

Malé plastové díly jsou vhodné pro pečlivě srovnaný a upravený terén, jinak je to jako kdybychom se pokoušeli špejlemi zadržet kulatý hrášek na peřině.

 

Plotovky z recyklované hmoty se mohou klást rovně, po nahřátí i do požadovaných oblých tvarů.  Proužek trávy kolem obrubníku ovšem stříhám ručně stručně.

 

 

3. Kombinovaný okraj →

Toto řešení vzniklé spojením neviditelného obrubníku a betonových tvarovek se mi zdá geniální – je praktické a zároveň velmi elegantní.

 

 

4. Kovový okraj →

A takto zakončují záhony a oddělují materiály na výstavě zahrad v Chelsea ↑→

 

Foto: Markéta Sklarčíková, autorka

 

 

« Starší příspěvky Novější příspěvky »

© 2025 My a zahrada

Šablonu vytvořil Anders NorenNahoru ↑