Ukázky, nápady a komentáře, jak vytvořit současnou zahradu

Autor: Alexandra Vařáková

Zakládáme trávník

Popis zakládání trávníku a péče o něj

     Trávník je dlouhodobý porost, který zajišťuje jak estetickou funkci, např. jako koberec v bytě, tak funkci výplňovou a spojovací. Tato zelená plocha vyplňuje a spojuje do jednoho celku ostatní prvky zahrady jako jsou  stromy, keře, záhony trvalek, zídky, pergoly, chodníky, bazény. Trávník má být strukturně a barevně jednotný.

 

Obr. 1: Jednotný trávník = základ kompozice

 

Založit a udržet si trávník není jednoduchá , ale ne nemožná věc. Proto abychom si ho mohli užívat co nejdéle, musíme jeho zakládání věnovat dostatek času a úsilí a vyvarovat se chyb, které by později mohly ovlivnit trvale jeho kvalitu.

 

Zde je návod jak začít:

1. Doba založení:

Nejvhodnější doba pro založení trávníku je jaro (asi polovina března až do konce května – kdy se půda začíná ohřívat) nebo podzim (konec srpna až říjen – dle počasí). V těchto obdobích je dostatek  vlhkosti i přiměřeného slunce. Pokud však máme závlahový systém, je možné zakládat trávník i v létě, kdy semena klíčí nejrychleji. Trávník založený na jaře nebude tak hustý jako z podzimu, kdy se zakládají odnože pro zahuštění. Bude však rychleji růst do výšky. (Viz. pozn.č. 1)

2. Příprava půdy:

Co budeme potřebovat (na trávník bez větších pozemních úprav):

–  rýč, příp.vidle, hrábě, vyrývací lopatka

–  zásobní hnojivo, startovací hnojivo

–  chemický přípravek na ničení plevelů (Roumdup, Touchdown, …)

–  středně lehký písek, příp. rašelina, vápno

Základem pro založení trávníku je dobrá a důkladná příprava půdy před výsevem osiva. Na pozemku by měly být ukončeny všechny stavební práce, zejm. vybudovány cesty a chodníky, všechny dlážděné plochy a podzemní rozvody. Tzn. i závlahové systémy je třeba pořídit před zakládáním trávníku!

Plochu budoucího trávníku zořeme nebo zryjeme a odstraníme všechny kameny, kořeny, stavební suť a jiné nežádoucí předměty. Důležité je očištění svrchní i spodní vrstvy půdy od drnů, oddenků, hlíz a kořenů vytrvalých rostlin a plevelů. To provádíme dvěma způsoby: mechanicky nebo chemicky (viz. pozn.č. 2) a pozemek urovnáme do požadovaného tvaru a sklonu. Půdu následně řádně prokypříme do hloubky 12 –15 cm, případně vylehčíme středně jemným pískem (pokud je půda těžká, jílovitá). Zapravíme zásobní hnojení fosforem a draslíkem. Je-li půda příliš kyselá, přidáme vápno. (Kyselost-pH zjistíme před zakládáním trávníku na vzorku půdy. Pro trávníky jsou optimální hodnoty pH mezi 5,5-7. Pokud je hodnota nižší, dodáme do půdy odpovídající množství vápníku nejlépe v podobě mletého dolomitského vápence.) Vše rovnoměrně zaořeme a zarovnáme. Upravené stanoviště budoucího trávníku necháme asi 3 týdny ležet ladem. Po této době opět odstraníme nové výhonky plevelů. Povrch uhrabeme a jemně utužíme. Do svrchní vrstvy zapravíme tzv. startovací dávku průmyslového hnojiva (NPK v dávce 2 – 3 kg/100 m2).

3. Travní směs – výběr:

Vybereme vhodnou travní směs, která určuje vlastnosti a charakter trávníku. Musíme si ujasnit, jak bude trávník používán a v jaké míře zatěžován. Travní směs pak vybereme dle zastoupení druhů trav, které jsou v travních směsích v určitém poměru (viz. poznámka č. 3 – typy travních směsí). Při nákupu travní směsi je dobré si přečíst složení.

Pro klasický, středně zátěžový trávník u rodinného domu doporučuji travní směs, která má ideální poměr lipnice luční a kostřavy červené: 30 % a 20% + 2-3 odrůdy z dalších druhů. Potřebujeme 2 – 3 kg travní směsi/100 m2.

4. Výsev:

Menší plochy vyséváme ručně, na větší můžeme použít secí strojek. Ruční výsev vyžaduje určitou zručnost a odhad. Pro ty, kteří nemají s osíváním mnoho zkušeností, je dobré se řídit těmito radami, abychom rovnoměrně rozptýlili osivo po ploše:

Sejeme pokud možno za bezvětří a do optimálně vlhké půdy (tzn. ne suché a ne do promáčené půdy).

Pokud je plocha velká, rozčleníme si ji na menší plochy, a úměrně k ploše těchto dílů si rozdělíme i travní směs. Můžeme si také osivo promíchat se stejným množstvím písku nebo pilin (to proto, že větší dávky se lépe rozptylují).

Asi jednu třetinu dávky směsi rozséváme v jednom směru, povrch přehrábneme hráběmi (tím se semeno zapraví do hloubky cca 1 cm), poté pak sejeme ve směru kolmém (tzn. do kříže). Rovněž použijeme na zapravení hrábě. Nakonec vysejeme třetí dávku jako jsme seli první a povrch utužíme např. ušlapáním nebo dřevěnou deskou (větší plochy utužíme lehkými válci) tak, aby v trávníku nevznikly nechtěné prohlubně.

Setí: Rukou pravidelně rozséváme směrem od jednoho boku k druhému do oblouku. Rozestupy uzpůsobíme našemu rozpětí při setí.

5. Zálivka

Vysetý trávník zaléváme první týden až čtrnáct dní po malých dávkách jednou až několikrát denně podle teplotních podmínek, do hloubky vlhkosti 3 – 4 cm  (tzn.                  2 – 3 l/m2).

Dostatečné zalití poznáme podle toho, že povrch půdy vypadá stále vlhký. Zavlažujeme tak, aby se v trávníku netvořily louže a semena se při zalévání nepřemísťovala. Takto zavlažujeme až do doby, kdy se na ploše objeví ze semen po třech lístcích trávy.     Založený,vzrostlejší trávník zaléváme do hloubky vlhkosti 10 -15 cm, (cca 10 l/m2 = 1 kbelík). Po měsíci stačí, když provlhčujeme do hloubky 5 cm.

6. Úpravy po vzejití

Na vzešlém trávníku se mohou objevit nežádoucí prohlubně či vyvýšeniny. Ty můžeme dorovnat postupným dosypáním trávníkovým substrátem ( jen do vrstvy 1 cm!).

7. Hnojení:

Pravidelně (4x ročně) přihnojujeme. V následujících řádcích rozděluji hnojení na klasické průmyslovými hnojivy nebo hnojení modernější dlouhodobými hnojivy, která působí svým složením pozvolna. Průmyslová hnojiva se vyznačují efektem nárazového vzrůstu trávníku a je třeba pak přihnojovat i častěji než 4x ročně. Naproti tomu nově vyvinutá dlouhodobá hnojiva se vyznačují dlouhou dobou působení v trávníku a nemají nepříznivý vliv na životní prostředí vymýváním se z půdy do spodních vod.

Hnojení:

1. na začátku vegetace (v březnu) ledkem (dusíkato-vápenaté hnojivo vhodné pro všechny typy rostlin a trávníky, vyjma vápnostřežných – ledek snižuje kyselost půdy) nebo Lawn 70 od WOLF Garten

2.  koncem června NPK hnojivem (obsahuje dusík, fosfor, draslík) – slouží k základnímu hnojení a přihnojování nebo dlouhodobým hnojivem (obsahují N,P,K a Mg – není to běžné průmyslové hnojivo, ale kvalitnější se speciálně upraveným poměrem a množstvím prvků v granulích, např. ze sortimentu WOLF Garten)

3. v létě rovněž NPK hnojivem nebo dlouhodobým hnojivem

4. na podzim (září/říjen) opět NPK nebo podzimním hnojivem s vyšším obsahem K (draslíku), který zvyšuje odolnost trav proti vymrzání a nemocem (opět kvalitnější hnojivo např. LK-MU275 nebo LK-MU 250 od WOLF Garten).

8. Sečení:

První sečení provádíme při nárůstu trávy do výšky cca 8 – 10 cm. Pak postupně snižujeme výšku přibližně o 1/3  (ne více!). Nejnižší výška by neměla činit méně než 4 cm. Sečeme i 20 – 30 x ročně a to do doby, kdy tráva ještě roste.

9. Další péče:

V dalších letech je možné trávníku pomoci vertikutací. Jedná se o provzdušňování strojem – vertikutátorem, který prosekává trávník a vytahuje z něj nežádoucí mech a suché drny trávy. Vertikutace se provádí na jaře (březen, duben) a na podzim ( do poloviny října).

 

Obr. 2: Asi čtyřtýdenní trávník založený koncem října

 

Pozn.č. 1: Ideální časové rozvržení prací při zakládání trávníku:

Podzim: (před rokem založení porostu): rytí, orba, odplevelení, zapravení zásobního hnojiva, tvarování povrchu

Jaro: Opakovaná likvidace plevele vhodným herbicidem, srovnání nerovností, které vznikly slehnutím půdy. Poté půdu lehce prokypříme, zapravíme hnojivo, po týdnu zasejeme a pravidelně zaléváme.

 

Pozn.č. 2: Mechanické odplevelení plochy budoucího trávníku:

budeme potřebovat:

zahradní lopatku, dloubák, vidle, nebo vytrhávač plevele.

Postupně rostliny vytrháváme i s kořínky.

Chemické odplevelení trávníku:

budeme potřebovat:

chemický přípravek Roundup nebo jiný

Řídíme se návodem přiloženým k přípravku, obvykle se tyto přípravky rozpouštějí ve vodě a aplikují postřikem nebo kropením přímo na rostliny. Někdy je nutné postřik opakovat, a to v případě, kdy po první aplikační dávce zůstane některý z plevelů životaschopný.

 

Pozn.č. 3: Druhy trávníků a travních směsí

Dekorativní trávník plní hlavně estetickou funkci, je nejméně vhodný pro zatěžování provozem. Vyžaduje dokonalou přípravu půdy, intenzivní péči, je udržovaný nízce zastřihávaný.

Zátěžový trávník má estetickou ale i praktickou funkci. Lze jej využívat pro běžnou pěší chůzi, volný čas.

Volně rostoucí trávníky neboli louky jsou vhodné do míst, kde se trávník běžně nepoužívá a není třeba jej pravidelně sekat (stačí 2 – 3 x ročně). Má estetickou a ekologickou funkci. Obsahuje kromě trav jeteloviny a pestře kvetoucí byliny.

Pro každý druh trávníků jsou sestaveny speciální travní směsi. Při nákupu si dobře prostudujeme základní informace, uvedené na obalu, abychom mohli vypěstovat travní porost žádoucích vlastností. Musíme si ujasnit účel, ke kterému budeme trávník používat. Každá travní směs také vyžaduje jiné, často odlišné ošetřování, zejména výšku pokosu, frekvenci sečení, zatížení pohybem osob nebo zvířat.

Travní směsi – typy: zátěžový trávník, okrasné trávníky,  rekreační a sportovní plochy, směs s jetelem na zelené krmení a seno, parková směs, golfová směs, standart, obnova, luční směs.

Směsi se prodávají v různě velkém balení : 0,5 kg, 1 kg, 2 kg, 10 kg, 20 kg.

 Obr. 3: Kvalitní trávník = cesta k úspěchu

 

Foto:

http://www.tajemniczy-ogrod.pl/

http://www.hockerdesign.com/

Danuše Vaňková

 

 

TIVOLI – zahrady s vodními efekty

      Městečko Tivoli leží na úpatí Sabinských hor  asi 30 km od Říma.                         Když přijíždíte vlakem po klikatých kolejích vsazených do kopcovitého kraje, naskytnou se Vám nádherné útržky scenérií na městečko Tivoli a jeho okolí.

Výhled na malebné městečko Tivoli

     Po procházce malebným městečkem s četnými caffeteriemi se těšíte na odpočinek v zeleni – zavítáte do zdejší terasové zahrady u honosné renesanční vily Villa d’Este nebo do  kaňonu pod villou Adrianou, tyčící se na skále. Zde naleznete přírodní vodopády a četné skalní úkryty.

Přírodní vodopád u vily Adriany

     Ale vraťme se k terasovým zahradám, tudíž k tomu, co vše je člověk schopen vytvořit!

    Zahrada Villy d´Este patřila k nejnádhernějším zahradám italské renesance. Vznik zahrady se datuje do let 1549-1569. Kardinál Ippolito II. d´Este ji nechal vybudovat na návrší, které bylo obráceno k západu a nabízelo pohled přes Campagnu až k Římu.       Strmě klesající svah vyžadoval terasovité uspořádání, na něž nahoře navazovala vila. Velká ústřední linie byla zdůrazněna schodištěm, několik příčných vytvořily cesty mezi terasami, jejichž průběh a koncové body byly vyznačeny mnohotvárnými výtvarnými prvky.

Pohled zahradou na vilu d´Este

Nejkrásnější a dominantní na této zahradě byly vodní efekty, z nichž mnohé jsou doposud funkční. Např. „Alej sta fontán“ – jsou malé fontánky a tryskající kašny, rozčleněné a seřazené do několika stupňů. Další fontány jako např. Varhaní fontána, Dračí fontána atd. zprostředkovávaly rozmanité efekty – od mocných vodopádů až po stěnu nejjemnějšího deště, na níž se za slunečního svitu objevovala duha.

„Alej sta fontán“

"Dračí fontána"

„Fontana Ovato“

Zajímavostí je, že veškeré vodní prvky samospádem zásobuje řeka Anion.

„Varhaní fontána“

Duha nad „Varhaní fontánou“

   K dalším prvkům zahrady patří dobové plastiky, reliéfy, různá zákoutí a odpočívadla. Např. Dianina jeskyně, Venušina jeskyně, plodnost přírody je vyjádřena přírodní fontánou s mnoha ňadry, atd.

„Venušina jeskyně“ – vyjádření plodnosti přírody

     Zahrada je bohatě osázena cypřiši, platany, citrusy, pnoucími růžemi a pnoucími dřevinami, vavříny, myrtami, stálezelenými duby, cesmínami a cibulovinami. Vodní díla doplňují vlhkomilné trvalky.
Vodní prvky porůstají různé druhy kapradin. V zahradě je též sbírka historických růží.

Pohled na vzrostlé stromy ve svahu

Výsadba kosatců mezi zimostrázy lemující chodník.

Foto: Alexandra Vařáková

© 2024 My a zahrada

Šablonu vytvořil Anders NorenNahoru ↑