My a zahrada

Ukázky, nápady a komentáře, jak vytvořit současnou zahradu

Strana 130 z 134

1.krok k moderní zahradě: Půdorysný vzor I

Jak na to, abychom měli trochu jinou zahradu než mají u sousedů a zároveň tam mít v podstatě tytéž věci? Skoro neřešitelný problém, ale při troše snahy a dovedností řešení najdeme! Pojďme se v prvním dílu seriálu o vytvoření moderní zahrady podívat, jak by se nám to mohlo povést v prvním kroku → ☺

Pro vytvoření dobrého návrhu potřebujeme funkční a účinný vzor pro plochu zahrady, který posléze rozvineme do vertikální dimenze. K tomu potřebujeme zvládnout první úkol – vypracovat přesný nákres, který zachycuje všechny důležité skutečnosti na zahradě. Změřit zahradu, nakreslit nákres můžeme sami, nebo si najmeme odborníky. Pokud budeme postupovat samostatně, jsou návody k této činnosti dostupné například v knihách John Brookes: Největší kniha o zahradě nebo Diarmuid Gavin: Zkrášlujeme zahradu.

Následuje veledůležitá fáze úvah, co od zahrady očekáváme – všechny nápady, přání, oblíbené rostliny nebo barvy bychom si měli poznamenat a tím si upřesníme cíl, kterého chceme dosáhnout. Pokud se nám podaří vypracovat seznam našich skutečných potřeb a preferovaných přání, je pravděpodobné, že se vyhneme nákladným chybám v podobě zakoupení nevhodných materiálů, rostlin nebo zklamání ze spolupráce s najatou firmou.

Nyní nastává tvůrčí část projektu, kdy si vlastně můžeme hrát: vymýšlíme půdorysný vzor na základě výše zmíněného seznamu přání a některého z postupů, jak rozmístit požadované prvky v zahradě. Velmi hezky jeden z postupů (pomocí rastrovací sítě) vysvětluje opět John Brookes v Největší knize o zahradě nebo jiný účinný postup (bublinový plán) používá Jiří Mareček v knize Zahrada a její uspořádání. Je vhodné nejdříve kreativně vytvořit půdorysný plán, a teprve poté vypracovávat plán osázení se seznamem rostlin.

Následující dva obrázky ukazují plány návrhu zahrady za dvoupodlažním domem v husté zástavbě, autor řešení Danuše Vaňková →

bublinový plán
plán s rovnou rastrovou sítí

Na dalších obrázcích je ukázka řešení zahrady u domu ve vysoké městské zástavbě z knihy Jiří Mareček: Zahrada a její uspořádání →

bublinový plán s hlavními směry pohledů
půdorysný plán
celkový pohled

A tady přibrzdíme – nějak změřit zahradu a hodit to na papír, nebo si přece jenom koupit knihu s návodem a řídit se jím, to nebude takový zádrhel. Vymyslet, co se nám líbí, to bude přímo hračka – ale co s rozvržením zahrady? Kde bude jabloň, kde bude stůl s letní večeří? Tamhle v rohu nebo u domu?

Příště si tedy povíme něco o rastru, bublinách a tvarech cest či záhonů…

Zahrady u Hampton Court Palace

V blízkosti Londýna jsou přístupné historické zahrady u bývalého královského sídla Hampton Court, kde pobýval i král Jindřich VIII. Zahrady jsou známé labyrintem ze živého plotu, nicméně dnes jsou daleko krásnější a úchvatnější rekonstruované palácové zahrady, včetně zapuštěných zahrad. (Zapuštění zahrady pod úroveň terénu přináší mírné změny v úrovni jednotlivých ploch a zvyšují tím zajímavost řešení tam, kde by jinak byla nezajímavá rovina.)

Na wikipedii najdeme:

Hampton Court Palace je původní královský palác v Londýnském obvodu Richmondu. Palác je vzdálen 18,9 km na jihozápad od Charing Cross. V současnosti je přístupný pro veřejnost. V parku u paláce se každý rok koná květinová slavnost Hampton Court Palace Flower Show.

Labyrint

Poblíž Hampton Courtu je světoznámý labyrint ze živého plotu. Založen byl okolo roku 1689 až 1695 Jiřím Londonem a Henrym Wisem pro Viléma Oranžského.

Labyrint se rozprostírá na ploše 1300 m² a je dlouhý 800 m. Je pravděpodobné, že byl vytvořen na místě předchozího bludiště vytvořeného pro kardinála Wolseyho. Plot tvořily původně stromky habru ale časem bylo na jeho opravy použito i jiné druhy stromků a keřů.

Labyrint se nachází v zahradách o ploše 243 000 m² obklopujících palác.

« Starší příspěvky Novější příspěvky »

© 2026 My a zahrada

Šablonu vytvořil Anders Noren — Nahoru ↑