Ukázky, nápady a komentáře, jak vytvořit současnou zahradu

Rubrika: Archiv rostlin – popis a návod k pěstování (Strana 11 z 21)

Pivoňky – ušlechtilé společnice pro pozdně jarní záhony

Moje babička měla na zahradě pivoňky. Sice jeden a tentýž plnokvětý kultivar, zato rozmístěný tak po různu po celé zahradě. V době květů na mě vykukovaly růžové hlavy pivoněk z překvapivých míst – kam se babičce ve chvíli přesazování zamanulo, zasadila pivoňku. Bylo to moc hezké, protože jinak zahrada květy příliš neoplývala – bývala to doba především užitkových zahrad. Taky bych řekla, že se babička musela spokojit s tím jedním plnokvětým kultivarem, nebylo jich tolik rozmanitých na výběr, jako je tomu dnes, kdy si stačí dát do vyhledávače slovo paeonia a zraky přecházejí nad výběrem. Tak se mi podařilo najít stránky s úžasným albem pivoněk →

http://pivoine-hellebore.com

Krásné, že?

Ale jak se ve všech těch pivoňkách vyznat? Nijak. Prostě si koupit tu, která se nám zdá nejhezčí a zasadit. Pokud bychom se přece jenom chtěli alespoň trochu orientovat, následuje základní rozdělení na pivoňky bylinné a dřevité. Jedny se počítají mezi trvalky, druhé mezi keře, ale upřímně řečeno, všechny se mi zdají hodně podobné a hodně krásné…

 

Bylinné druhy:

Paeonia lactiflora  pivoňka bělokvětá nebo taky čínská

výška 70-90 cm, kvete v 6. měsíci, má téměř nekonečné množství odrůd →

 

Paeonia officinalis pivoňka lékařská

výška 50-80 cm, kvete v 5.-6. měsíci, má pouze několik odrůd →

 

Paeonia tenuifolia pivoňka tenkolistá

výška 30-40 cm, kvete v 5.-6. měsíci, má jemně dělené listy, čímž se jednoznačně rozpoznává od ostatních pivoněk, má dvě zajímavé odrůdy (Plena a Rosea) →

Původ uvedených bylinných druhů je různý – Čína, jižní a východní Evropa. Potřebují slunce, hlubokou, úrodnou půdu a i tak občasné přihnojení. Ve stínu, vlhku, chudé půdě špatně kvetou nebo trpí chorobami. Chceme-li velké květy, v době poupat několik postranních odstřihneme. Jestliže se nám líbí mnoho menších květů, poupata neodstraňujeme. Pivoňky můžeme dělit koncem léta, každý oddělek musí mít 2-3 očka a silný kořen. Vysazují se tak, aby očka oddělku byla nanejvýš 3cm pod povrchem půdy, jinak špatně kvetou.  I při správné výsadbě musíme na květy několik let počkat. Na podzim se listové řapíky odstřihnou těsně nad zemí.

 

Žlutě kvetoucí bylinné druhy z Kavkazu:

jejich barva květů je pro pivoňky méně častá, je však spíše nažloutlá a květy rychle odkvétají. Pěstují se v propustné půdě na slunci.

 

Paeonia mlokosewitschii   pivoňka Mlokosevičova

výška 50-70 cm, kvete v 5.-6. měsíci →

 

Paeonia vittmanniana

výška 60-90 cm, kvete v 5.-6. měsíci, její květy jsou spíše bílé než žluté →

 

Křovité druhy:

Druhem, který jednoznačně vévodí dřevnatějícím pivoňkám z hlediska rozšíření a počtu kultivarů je druh, který má ve své domovině již tisíciletou historii:

Paeonia suffruticosa pivoňka křovitá

původem ze západní Číny, pomalu dorůstá do výšky 1 – 1,5 m. Vyžaduje teplejší chráněnou polohu, na zimu přikrývku. Miluje mírný polostín, půdu propustnou, avšak výživnou a se zásobou vláhy. Pivoňky křovité se většinou neseřezávají, na jaře se odstraní suché vrcholky větví a plodní tobolky. Pivoňky křovité kvetou v 5.-6. měsíci.

Růžová pivoňka křovitá v ladné záhonové kombinaci, vůbec nemusí být široko daleko sama samotinká →

 

A do počtu ještě dvě křovité pivoňky, které se dají snadno pěstovat ve výživné a propustné půdě:

Paeonia delavayi  pivoňka Delavayova

výška keře je 1,5 m, kvete skloněnými tmavě červenými květy v 5. měsíci

 

Paeonia lutea  pivoňka žlutá

výška keře 1 m, kvete žlutými skloněnými květy v 6. měsíci

 

Mnoho dalších podrobných informací o pivoňkách a pivoňkové louce najdeme na stránkách Botanické zahrady Praha v Troji:  http://www.botanicka.cz, kam se taky můžeme na jaře za pivoňkami vypravit.

Foto:

http://en.wikipedia.org

http://plantsgallery.blogspot.com

http://www.botaniliberec.cz

http://voiceinthegarden.blogspot.com

http://www.veldsiergewassen.nl

http://www.brandymount.co.uk

http://pivoine-hellebore.com

http://kalipso-busybee.blogspot.com

http://www.garten-groene.de

 

Pivoňka s kakostem pro výsadbu v přírodnějším duchu →

Foto: www.brandymount.co.uk

 

 

Hurá narozeniny: 1.rok!

Stáří jeden rok je vždy důvodem k radosti a oslavám, u malého človíčka obzvláště, ale také věci a blogy žijí svým životem a je zapotřebí se radovat z jejich postupného, doufejme v případě tohoto blogu, úspěšného vývoje!

Děkuji všem čtenářům, kteří si blog My a zahrada oblíbili a vracejí se na jeho stránky zpět. Snad na něm vždy budou nacházet zajímavé obrázky a užitečné informace k zahradní tvorbě. Velmi si vážím všech odvážlivců, kteří přispívají svými komentáři k článkům. Klidně jich může být více, třeba ve formě konkrétních dotazů, snažím se s nimi se ctí vypořádat ve formě článku nebo odpovědi na komentář.

A co bude jako dárek? Narozeniny si přece žádají dárek! Tím dárkem bude nový internetový časopis Bohemia Living, jehož logo a odkaz ode dneška bude součástí blogu. Je to časopis pro čtenáře zadarmo, časopis o kreativním životním stylu, jak to vystihly mé kolegyně z redakce časopisu. Najdete v něm články o krásném, něžném i odvážném dekoru do interiérů, taky recepty s něčím dobrým na zub (diety vynecháme, má to být o pohlazení na duši a radosti ze života…) a ovšem rubriku o zahradě, kterou mám na starost já. Netuším, jak se mi té pocty dostalo, ale jednoho krásného dne mne oslovila šéfredaktorka Jana Pěkná, zda bych se nechtěla zúčastnit tvorby časopisu, tak jsem do toho skočila. Takže i tam se můžete dočíst o něco o zahradě a navíc pročíst a prohlédnout další inspirativní stránky… Takže časopisu Bohemia Living přeji do jeho startu dlouhý, zajímavý, mnoha čtenáři oblíbený, podnětný život na české virtuální scéně! Jo, a první číslo vyjde 6. března 2012, to je za chvíli, jenom se párkrát vyspíme…

http://bohemialiving.cz/

 

Když už je tady to fialové, takové levandulové logo, přidám dnes k narozeninovému příspěvku něco o levandulích →

Levandule úzkolistá Lavandula angustifolia pochází ze Středomoří, je to otužilý stálezelený polokeř se šedozelenými úzkými lístky. Drobné kvítky vykvétají ve vzpřímených klasech od července do září. Celá rostlina příjemně voní. Výška polokeřů je různá – druh dosahuje výšky 30 – 60 cm, šířky 60 cm – kultivary mohou být vysoké až 90 cm.

Levandule po nás chtějí tři zásadní věci: suchou propustnou půdu, pravidelný střih a místo na slunci.

Dobře propustný záhon jim připravíme ještě před výsadbou, smícháním zeminy se štěrkem, štěrkem nešetříme. V těžkých a vlhkých půdách nadto vyrobíme na dně levandulového záhonu v hloubce 30 cm drenážní vrstvu štěrku, asi 5 cm.

O střih se musíme starat dvakrát ročně – začátkem jara a koncem srpna. Na jaře ostříháme polokeříky levandulí  těsně nad dřevnatou částí a ale pozor, nikdy ne do dřeva! Čím později toto uděláme, tím později bude levandule kvést. Po odkvětu, v srpnu až září,  ostříháme odkvetlé klasy, střih provedeme pod posledním vrchním přeslenem listů na stonku (výše už je květní klas).

 

 

 

Žlutě kvetoucí Weigela middendorffiana

Asi si každý pod pojmem vajgélie představí docela velký keř obsypaný růžovo – červenými květy. Ale ona existuje i vajgélie se žlutými květy.  Vajgélie Middendorffova je menší, asi méně uspořádaný keř, soudě podle popisů i fotky z polského zahradnictví →

Žluto-oranžové květy této vajgélie jsou apartní (a hodně podobné květům náprstníku velkokvětého) →

Pro srovnání květy náprstníku velkokvětého Digitalis gandiflora  →

Jsou si opravdu podobné, teď by to chtělo odzkoušet, jestli se s vajgélií Middendorffovou sejde v kvetení: náprstník velkokvětý Digitalis gandiflora kvete v červnu a červenci, a vajgélie?

↓↓↓

Vajgélie Middendorffova Weigela middendorffiana je keř vysoký 1 – 1,5 m a stejně široký. Kvete v květnu až červnu(!), sírově žlutými trubkovitými květy. Listy jsou svěže zelené, eliptické. Druh pochází z Japonska, Koreje, severní Číny.

Keř preferuje polostín, ale snese i slunečnou polohu, dobře roste v kyselé, živinami a vláhou zásobené půdě.

V zahradě bych si žlutě kvetoucí vajgélii představovala na pozadí smíšeného záhonu s trvalkami a trávami v dosahu stínu budovy nebo stromů. Zkusila bych ji vysadit společně s trávou bezkolencem modrým Molinia caerulea ´Variegata´a se zmíněným náprstníkem (při troše štěstí by mohly chvíli kvést společně), kterým vyhovuje stejné stanoviště. Už přemýšlím, kde bych, až pominou ty sibiřské mrazy, zryla kus zahrady a založila experiment s vejgélií Middendorffovou…

Foto:

http://www.sadzonkikwiaty.pl

http://cs.wikipedia.org/

« Starší příspěvky Novější příspěvky »

© 2025 My a zahrada

Šablonu vytvořil Anders NorenNahoru ↑