Závěrem zaslouží zmínku velmi zajímavá skalnička, blízce příbuzná jestřábníkům – Andryala agardhii. Dorůstá výšky 7-18 cm, lodyha je nevětvená, listy jsou plstnatě šedavě chlupaté, nahloučené v přízemní růžici, řapíkaté, s čepelí eliptickou, úzce eliptickou, kopinatou až kopisťovitou, úbor je pouze jediný, květy žluté. V přírodě roste v jižním Španělsku v několika pohořích od Sierra Tejeda na východ po Sierra Maria a Sierra Seca v nadmořských výškách od 1100 m po 2600 m (v zahradnické literatuře je někdy uváděna jen ze Sierra Nevady, kde sice také roste, ale spíš méně často než v jiných pohořích); jeden herbářový doklad je i z pohoří Atlas v Maroku. Pěstování není snadné, vyžaduje dobře propustnou, kamenitou, zásaditou, nejlépe vápnitou půdu, slunné stanoviště a přes zimu spíše sucho (nejlépe skalničkový skleník). Andryaly sice botaniky zdaleka nelákají tak jako jestřábníky, vůbec to ale neznamená, že by nebyly zajímavé. Můžeme je nalézt zejména v západním Středozemí, na Kanárských ostrovech a Madeiře. Snad nejzajímavější je ale druh shodou okolností nejblíže příbuzný A. agardhii – A. laevitomentosa, objevená a popsaná z rumunských východních Karpat a známá pouze ze dvou blízce položených vrcholů v pohoří Munţii Bistriţei blízko lázeňského města Vatra Dornei. Jde tedy o jedinečný případ tzv. stenoendemita, druhu který je omezen na jednu nebo několik blízkých lokalit.
Foto: Ladislav Hoskovec https://botany.cz/cs/andryala-agardhii/
Napsat komentář