Autor: Jindřich Chrtek

Doposud jsme se zabývali jestřábníky z podrodu Pilosella (dnes jsou většinou vyčleňovány do samostatného rodu Pilosella, takže např. j. oranžový je uváděn pod jménem Pilosella aurantiaca; v českém jmenosloví se pro ně někdy používá rodové jméno chlupáček). Zahradnicky zajímavé a cenné druhy jsou ale i mezi tzv. „pravými“ jestřábníky (Hieracium v úzkém pojetí). Na rozdíl od výše zmíněných druhů nemají výběžky, což může být výhodou i nevýhodou – nemusíme se bát, že nás nemine jejich omezování, na druhou stranu je nemůžeme nikdy použít jako náhradu trávníku a ve většině případů je vhodné je pěstovat na skalkách. Nejoblíbenější jsou dva druhy – jestřábník huňatý (Hieracium villosum) a H. mixtum (české jméno nemá).

Jestřábník huňatý (H. villosum) dorůstá výšky 20-35 cm, lodyha je obvykle nevětvená, listy jsou nápadně sivě zelené a bíle vlnatě chlupaté, přízemní listy (nahloučené do růžice) jsou řapíkaté, s čepelí podlouhle eliptickou až podlouhle obkopinatou, lodyžní listy obvykle v počtu 4-8, úbor je obvykle pouze jediný, nápadné jsou velmi široké vnější zákrovní listeny. Zeměpisný areál zahrnuje pohoří střední, jižní a jihovýchodní Evropy; u nás je znám pouze z několika lokalit v Hrubém Jeseníku, běžnější je ale už ve vápencových pohořích na Slovensku. Pěstování není zcela snadné, vyžaduje dobře propustnou kamenitou vápnitou půdu (nejlépe skalky z vápence nebo dolomitu) a slunnou polohu. Vzhledem poněkud podobné (huňatě až vlnatě chlupaté, na pohled šedobílé) jsou tři další vzácně pěstované druhy, H. tomentosum (H. lanatum), H. pannosum a H. waldsteinii, a vlastně i H. mixtum, které si ale zaslouží samostatný odstavec.

Hieracium mixtum (v zahradnické literatuře často uváděné jako H. bombycinum) je 8-20 cm vysoká trvalka s přízemní růžicí hustě vlnatě chlupatých řapíkatých listů s obvejčitou až kopisťovitou čepelí, jednoduchou nebo v horní části větvenou hustě chlupatou lodyhou a 1-4 úbory se žlutými květy. Pěstování není příliš obtížné, vyhovuje mu sušší kamenitá zásaditá hlinitopísčitá půda a slunné stanoviště. Původní je ve středních a severních Pyrenejích a v Kantabrijském pohoří (Cordillera Cantábrica). Hieracium mixtum ale bylo překvapivě nalezeno v roce 2006 v přírodě i v Česku, v Hrubém Jeseníku u silničky z horské chaty Ovčárna na vrchol Pradědu. Rostliny tu byly s největší pravděpodobností záměrně vysazeny, méně pravděpodobné je nezáměrné zanesení semen z rostlin pěstovaných v okolí (nikde blízko ale pěstován není). Podobný synantropní výskyt je znám i z Dolního Saska v Německu.

Foto: Petr Kocián