Ukázky, nápady a komentáře, jak vytvořit současnou zahradu

Štítek: výsadbové podmínky

Mapa zón teplotní odolnosti rostlin

Zóny byly původně vytvořeny ministerstvem zemědělství USA jako soustava USDA zón. Postupně se koncept rozšířil i do jiných států a kontinentů. Rozděluje oblasti a celé kontinenty na zóny podle průměrných ročních minimálních teplot. Evropu pokrývají USDA zóny 3 až 10 →

teplotní zóny v Evropě

https://web.archive.org/web/20201112031038/https://www.gardenia.net/guide/european-hardiness-zones

Rostlinu zařazujeme do určité zóny, pokud je schopná v ní růst (ať už jde o to, zda rostlina snáší nízké nebo vysoké teploty). Pro pěstování rostlin ve střední Evropě jsou limitující zimní teploty a jednoduše platí: čím nižší číslo zóny u rostliny najdeme, tím nižší teploty je schopna snášet a přežije i mrazivější období. V našem mírném pásmu se nemusíme zaobírat horní hranicí teplot pro tu kterou rostlinu, s tímto parametrem se musejí vypořádat v horkých podnebných pásmech.

vpravo intervaly průměrných ročních minimálních teplot ve st. Celsia
a jejich přiřazení k zónám 1 až 13

https://en.wikipedia.org/wiki/Hardiness_zone

Příklady rostlin zařazených do teplotních zón:

zóna 1, 2, 3: některé naše původní rostliny nebo rostliny pocházející z chladnějších pásem, případně z chladnějších výše položených horských oblastí – olše lepkavá, bříza bělokorá, borovice lesní, svída bílá, hlošina úzkolistá, tužebník obecný, bergénie, poměnkovec, šuškarda klasnatá…

zóna 4: většinou u nás původní rostliny – smrk ztepilý, borovice kosodřevina, jeřáb ptačí, lípa srdčitá, kalina obecná, kalina tušalaj, jalovec obecný, hvozdík kropenatý, zvonek karpatský…

zóna 5: odolné, případně dříve introdukované rostliny – zerav západní, smrk omorika, kalina vonná, čechrava, udatna lesní, krásnoočko Coreopsis rosea ´American Dream´…

zóna 6: rostliny nepůvodní, většinou přizpůsobené našim zimám – cypřišek, magnólie, vajgélie, kalina řasnatá, srdcovka, ale jsou mezi nimi i choulostivé rostliny, např. levandule, dračík náprstníkový, krásnoočko Coreopsis verticilata

zóna 7: choulostivé nepůvodní rostliny, přežívají pouze mírné zimy nebo v nejteplejších oblastech republiky, případně s náležitou přípravou na zimu – kaštanovník setý, křovitá třezalka ´Hidcote´, ostřice Buchananova, červená tráva Imperata ´Red Baron´, krásnoočko Coreopsis grandiflora ´Sunray´, rozmarýna lékařská…

zóna 8: velmi choulostivé rostliny, u kterých není jisté, zda středoevropskou zimu přežijí (nebo přežijí za určitých podmínek, např. v dobře odvodněné půdě) – Photinia x fraseri ´Red Robin´, kleopatřina jehla a některé jiné rostliny, které dnes obchodníci nabízejí…. těmto rostlinám se může dařit ve vinorodých krajích a/nebo při absenci chladnějších zim – ale musím uznat, že takovým mírným zimám nahrává všeobecné oteplování.

K orientaci, na jak teplém/studeném místě se naše zahrada nachází a jaké rostliny bychom měli vybírat, nám může pomoci mapa republiky s teplotními oblastmi od Evžena Quitta. Klimatolog Evžen Quitt u nás vytvořil systém klasifikace, který publikoval roku 1971 v díle Klimatické oblasti Československa.

Níže je mapa republiky s Quittovými oblastmi. Čím červenější barvu oblast má, tím je teplejší a dala by se ztotožnit se zónou 7. Čím tmavěji modrá, tím více chladnější je to oblast a nejchladnější jsou hory – zde vládne zóna 4. Neplatí to ovšem absolutně, především díky tomu, že právě horské okresy mívají dlouhodobou sněhovou pokrývku, která rostliny chrání před vymrznutím. Samozřejmě také záleží na dané lokalitě, její orientaci ke světovým stranám, zda se jedná o mrazovou kotlinu nebo o městskou zástavbu nebo o venkovskou lokalitu, která může být otevřená studeným větrům…

Quittova klasifikace podnebí

http://moravske-karpaty.cz/prirodni-pomery/klima/klimaticke-oblasti-dle-e-quitta-1971/

kakost Geranium ‚Johnson’s Blue‘, zóna 4

Informace o tom, do které zóny rostlina patří, můžeme dohledat například na následujících stránkách:

https://www.havlis.cz/seznam.php?menuid=3

tady také najdeme vysvětlení USDA zón:

https://www.havlis.cz/mrazuvzdornost.php

Další stránky s obsáhlým seznamem rostlin:

https://www.missouribotanicalgarden.org/PlantFinder/PlantFinderDetails.aspx?kempercode=b994

dřín květnatý Cornus florida ‚Cherokee Chief‘, zóna 5

Foto rostlin: www.missouribotanicalgarden.org

Načechrané letní špičky v zahradě: čechravy – Astilbe sp.

Čechravy Astilbe jsou jedinečné trvalky díky svému jemnému vzhledu. Za tento vzhled vděčí děleným listům a mnoha drobným květům v latách. Laty bílých nebo růžových až červeno-fialových květů tvoří vystupující špičky, jejichž tvar můžeme použít při seskupování trvalek na záhoně. Čechravám to např. sluší dohromady s trávami →

Výška rostlin: (15-) 40 – 120 cm, šířka: 60 cm, kvetou 6-9, milují stín nebo vlhko.

Čtyři zásady pro úspěch v pěstování čechrav:

  1. potřebují přísun hnojiva
  2. nemají v lásce letní sucho
  3. nemají v lásce zimní vlhkost
  4. každé tři roky by měly být přesazeny pro krásný vzhled

Čechravy jsou velcí jedlíci a vyžadují dusíkaté hnojivo na jaře nebo na podzim, nebo můžeme přidat kompost, nebo použijeme obojí.  Počátkem října můžeme dodat trávníkové hnojivo. Rostliny díky této dostatečné výživě vytvoří zimní zásobní orgány a časně kvetoucím čechravám, které na podzim zakládají květní pupeny, pomůže výživa k bohatství květů v latách.

Pozdě kvetoucí čechravy A. chinensis jsou více tolerantní k suchu, např. A. chinensis ´Pumila´; ostatní druhy čechrav musí být přes léto udržovány ve vlhké půdě, pak mohou být vysazeny i na plném slunci. Pokud jim nemůžeme zajistit vlhkost v půdě, vysadíme je do stínu nebo alespoň polostínu, což je mnohdy výhodné, protože máme možnost pěstovat na stinném záhoně pěkně kvetoucí trvalky. Vysazujeme a přesazujeme je na jaře nebo do 1. září do propustné zeminy s kyselou půdní reakcí (v případě potřeby dodáme štěrk či písek).

Střih rostlin:

Čechravám po odkvětu nestříháme květenství, nedocílíme tím nového vykvetení. Naopak, ponecháme-li je, jsou zajímavá i přes zimu. Stejně tak na zimu neodstraňujeme nadzemní část s listy, chrání rostlinu před mrazy. Celkový sestřih provedeme až v časném jaře. Během sezóny, pokud dojde k poškození listů, odstraníme je. Toto může nastat po jarních mrazech nebo po delším suchu; při velkém poškození rostliny sestřihneme až u země, později znovu obrazí – i kdyby to bylo až následující jaro při nepříznivém (suchém) podzimu.

Růžové čechravy pod červenolistým javorem, zdroj: Zahrady Dvořáček →

Foto: autorka,

http://www.zahradadvoracek.cz/galerie.php


 

© 2024 My a zahrada

Šablonu vytvořil Anders NorenNahoru ↑