My a zahrada

Ukázky, nápady a komentáře, jak vytvořit současnou zahradu

Archiv pro štítek: výsadba okrasných rostlin

Jak sadit keře?

Keře tvoří v zahradě pozadí a rozdělují prostor; poskytují zeleň, květy, barvy; jsou proto všestranně využitelné a pro současnou zahradu nepostradatelné. V nových zahradách upouštíme od jednotlivého vysazování keřů, s výjimkou případů, že keř plní funkci dominantního okrasného prvku. Soudobým trendem je tvorba souvislých záhonů, které jsou zamulčovány a postupně pokryty rozrůstajícími se rostlinami a to různými rostlinami – nejenom keři, ale i menšími stromy, trávami, kapradinami, bylinami… nebo také zeleninou. Vznikají tak smíšené záhony, na kterých se funkčním kombinacím meze nekladou. Tento přístup má další podstatnou výhodu – snižuje údržbu.

Níže uvedený postup výsadby keřů je proto orientován na výsadbu spíše menších sazenic keřů do souvislého, posléze zamulčovaného záhonu, který zároveň může být v konečné úpravě smíšený. Jelikož je smíšený záhon náročný – tentokrát ne na výnosy – ale nyní na estetický vzhled (bohatost, kvetení), je žádoucí věnovat přípravě záhonu i budoucí péči patřičnou pozornost. Postup můžeme rozdělit do dvou fází, na podzimní přípravu místa a jarní výsadbu, která je pro některé dřeviny vhodnější (pozn. 1)  →

 

1. Příprava místa

– záhon, na který chceme vysazovat keře, nejdříve zbavíme plevelů (Roundupem – pozn.3, rytím, přikrytím povrchu půdy netkanou textilií na dostatečně dlouhou dobu);

– zryjeme záhon na hloubku jednoho, někdy až dvou rýčů (asi 30 až 70cm v závislosti na dodání mulče, organicé hmoty a/nebo štěrku, viz níže) a přitom odstraníme případný plevel;

– pokud nechceme vytvořit vyvýšený záhon, odebereme z něj část materiálu (drny, hlubší nekvalitní vrstu – pozn.4) – minimálně tolik, kolik zapracujeme kompostu, nebo více, pokud budeme na povrch později přidávat vrstvu mulčovacího materiálu (mulč činí 7,5 cm), maximálně tolik, abychom byli schopni dodat kompost + mulč + drenážní štěrk (štěrk činí 15 – 20 cm);

– v místech, kde je zvýšená vlhkost a v těžkých jílovitých půdách budeme muset provést drenáž, pokud na taková místa nevysadíme přímo rostliny snášející tyto podmínky (pozn.5);

– rozhodíme na záhon kompost (pozn.5), který zapracujeme do půdy;

– na místa, kde budeme vysazovat rododendrony nebo jiné kyselomilné rostliny zapracujeme také rašelinu (pozn.5);

– hráběmi po ploše záhonu rozmístíme dodané umělé hnojivo, např. Cererit (70 g na m²);

– záhon pokryjeme netkanou textilií (pozn.6).

 

Obr.1: Textilie nastřižená k rostlinám

 

2. Výsadba

– na záhon s textilií rozmístíme kontejnery s keři;

– pro každý keř vystřihneme v textilii kříž tak velký, abychom byli schopni keř vysadit;

– vyhloubíme jámu 2x tak větší než je kontejner (při předchozí pečlivé přípravě záhohu stačí jen o něco větší jáma než je bal rostliny);

– keř vyklepneme z kontejneru, rozvolníme a mírně rozpleteme kořeny a zlomené, zaschlé nebo poškozené kořeny odstřihneme až do zdravého místa;

– keř umístíme do jámy tak, aby byl ve stejné výši jako v kontejneru a postupně ho zasypáváme zeminou, myslíme na to, že se zemina sesedne a keř v jámě klesne, proto ho stále udržujeme ve správné výšce a zeminu poněkud utlačujeme nebo ušlapáváme);

– cípy textilie urovnáme zpět k sazenici;

– vysázené keře vydatně zalijeme;

– rozprostřeme ve výši 7,5 cm mulčovací materiál (okrasný: kůra, štěrk, šišky, barevné sklo, nebo také funkční: štěpky, rašelina, listí) tak, aby nebyl nahrnutý až ke kmínkům keřů. Obr.2

 

Obr.2: Postupné zasypávání textilie mulčovací kůrou

 

3. Péče po výsadbě

– dva roky po výsadbě udržujeme vysázené keře v přiměřeně vlhkém prostředí, v případě potřeby jednou až dvakrát týdně kontrolujeme lopatkou stav vlhkosti zeminy;

– každoročně na jaře dodáváme na povrch záhonů hnojivo Crerit (70 g na m²), rododendronům přisypáváme pod korunu vrstvu rašeliny;

– na záhon dodáváme podle potřeby mulč a udržujeme ve vzdálenosti 1,2 m od kmene zónu bez plevele.

 

Poznámky:

1.  Obecně je podzim vhodná doba pro výsadbu většiny dřevin (mimo choulostivé teplomilné druhy a břízy a duby). Chceme-li tedy naši zahradu doplnit a zkrášlit keři (stromy), nastal vhodný okamžik:                                                                                                 → pro prostokořenné dřeviny nastal jeden ze dvou vhodných okamžiků (prostokořenné dřeviny nebo dřeviny s balem můžeme sadit buď  od října do zámrazu nebo od rozmrznutí půdy do přelomu duben/květen)                                                                                                   → → pro kontejnerované dřeviny nastal jeden z příznivějších okamžiků (kontejnerované rostliny se mohou sázet během celé sezóny mimo zámrazu, ovšem například v létě je nutné pečlivě dbát na závlahu).

2.  Prostokořenné keře vysazujeme co nejdříve po koupi, nelze-li jinak, chráníme je před vyschnutím např. nahrnutím listí, kompostu, hlíny a při výsadbě nadzemní část zkrátíme o 1/3.

3. Nejčastěji původní porost postříkáme herbicidem Roundup, počkáme 14 dní a pokud nebude všechen plevel suchý, postřik zopakujeme.

4.  Drny a odebranou zeminu (v mém případě jílovitou) dávám na na kompost, na kterém po čase vznikne z odpadní masy černá jemná zemina s občasnými kousky jílu, které při nabírání (cca po 2 letech) rozdrtím, rozmělním a smíchám s černým kompostem a použiji. Rozhodně bychom se neměli zbavovat kvalitní ornice, i za cenu většího úsilí, které vyplyne z hlubšího kopání a odstranění až podorniční části.

5.  Jsme-li šťastnými vlastníky zahrady v oblasti s hlinitými půdami, máme zároveň po následujících starostech. Ale většinou to tak nebývá, půdy jsou buď příliš písčité nebo jílovité nebo nekvalitní a utužené vlivem stavebních prací. V písčitých půdách je dobrá propustnost vody i prostupnost vzduchu, ale tyto půdy neudrží vlhkost a výživu. Naopak jílovité půdy udrží vlhkost, ovšem jsou neprovzdušněné a tuhé. V obou případech pomůže dodání organického materiálu (např. kompostu, rašeliny), čímž se v písčitých půdách zlepší udržení vody i zásobování živinami,  jílovité půdy se naopak stanou kypřejšími, ke kořenům může pronikat kyslík, živiny jsou dostupnější, půdy se stanou propustnějšími pro vodu (voda může odtékat). Je nutné si uvědomit, že většina druhů rostlin nesnáší sucho stejně jako zamokření. V obou případech jim něco podstatného chybí – buď voda, nebo vzduch (kyslík). Proto je řešením dodat na záhony organický materiál, v množství 1/3 objemu zpracovávané zeminy, např. 10 cm kompostu zapracujeme do hloubky 30 cm. Vysazujeme-li rododendrony nebo jiné vřesovištní (tj. kyselomilné) rostliny, pak dodáme   5 cm kompostu a 5 cm rašeliny na 30 cm zeminy. V extrémních případech těžkých nebo mokrých půd, nebo při výsadbě několika rostlin milujících propustné půdy do jinak těžké půdy, provedeme štěrkovou drenáž, v houbce 50 – 70 cm položíme 15 – 20 cm štěrku. Místo drenáže je možné jednotlivé keře vysadit na vyvýšenou kupu (vysokou 25 – 30 cm a 1 m v průměru).

6.  Pokud vysazujeme větší keře (nebo stromky),  je lépe je vysadit dříve, než na záhon položíme netkanou textilii. Teprve poté k nim přiložíme nastřihnutou textilii. Obr.1.

7.  Dřeviny vyšší než 1 m by měly být ukotveny, aby se jim ve větru díky kývání nadzemní části nepotrhaly nově vytvořené kořínky. Jako pevnou oporu použijeme 1 – 3 kůly, které zatlučeme tak, abychom nepoškodili křenový bal, nejlépe umístíme kůly šikmo mimo bal.

 

 

Foto: autorka

 

 

Vysazování pnoucích rostlin k pergole

Budeme potřebovat:

kovová očka, 12 ks na každý sloupek

drát potažený plastem, alespoň 4 x délka sloupku na každý sloupek

provázek pro přichycení rostliny

metr, kleště, štípačky

rýč, lopatku

vyzrálý kompost

konev s vodou

Opora pro popínavé rostliny na sloupech pergoly:

1. Na sloupek umístíme nahoru čtyři kovová očka tak, aby každé bylo z jedné strany sloupku. Další čtyři kovová očka umístíme doprostřed sloupku opět z každé strany sloupku jedno a nakonec umístíme čtyři očka dole na sloupku, asi 20 cm nad zemí. Dbáme na to, aby trojice oček vždy byla v jedné ose pod sebou.

2. Vrchním očkem provlečeme jeden konec odměřeného dostatečně dlouhého drátu potaženého plastem a konec omotáním upevníme, zbytek drátu provlečeme středním očkem a přes spodní očko drát napneme a druhý konec drátu omotáme. Viz foto.

Vysazení popínavé rostliny a její vedení:

3. Vysadíme rostlinu do vyhloubené jamky o něco větší než je původní květináč. Sázecí jamka by měla být asi  40 cm od podpory, ale u pergoly nám to občas praktické okolnosti nedovolí, pak sázíme rostlinu hned vedle sloupku. Hlínu před zasazením rostliny zlepšíme přidáním kompostu. Vložíme rostlinu, dosypeme hlínu s kompostem, utlačíme a zalijeme.

4. Mladou rostlinu pak obtáčíme kolem sloupku, provázkem stonky přivazujeme ke svislým drátům. Tak zajistíme maximální pokrytí opory listy a květy, přičemž jak rostlina poroste, budeme ji dál připevňovat k drátům na sloupku.

umístění oček a drátů na sloupku

vzdálenost rostliny od sloupku

vedení rostliny kolem sloupku a přichycení k nataženým drátům

 

 

Jak sadit trvalky?

Budeme potřebovat:

rýč, hrábě a lopatku

vyzrálý kompost, příp. umělé hnojivo, jemný štěrk

netkanou textilii, nůž nebo nůžky

mulčovací materiál

konev s vodou

1. Příprava záhonu: půdu zbavenou plevelů a větších kamenů zryjeme jako celek a zapracujeme do ní kompost, který kromě dodání živin zároveň vylepší strukturu suché i jílovité půdy. Do písčité půdy přidáme také umělé hnojivo a do jílovité půdy přisypeme  písek nebo drobnější štěrk. Plochu záhonu pokryjeme netkanou textilií.

Jiným postupem vhodným pro menší plochy, pokud máme záhon zrytý, urovnaný a pokrytý textilií, je přidávat kompost (hnojivo, štěrk nebo písek) přímo do výsadbových jamek.

2. Rozmístíme květináče na textilii podle výsadbového plánu a naposledy zkontrolujeme rozestavení rostlin. Pod každým květináčem vyřízneme v textilii kříž tak velký, aby se daly odklonit cípy textilie a v půdě vyhloubit jamka.

3. Vyhloubíme jamku poněkud hlubší a širší než je květináč. Rostlinku zasadíme do stejné úrovně, jako byla v květináči, pod bal a  kolem něj dosypeme zeminu, případně smíchanou s kompostem (hnojivem, štěrkem nebo pískem – viz bod 1).

4. Dosypanou zeminu jemně utlačíme a nově zasazenou rostlinu zalijeme.

5. Dáme zpět cípy naříznuté textilie a můžeme sadit další kytku. Po vysazení všech rostlin netkanou textilii pokryjeme umlčovacím materiálem – kůrou, štěpky, štěrkem, zralým kompostem ve výšce 5 -10 cm.

1  dlužicha   Heuchera;   různé kultivary

2  metlice trsnatá Deschampsia caespitosa

3  mochna křovitá Potentilla fruticosa ´Red Ace´

4  plamének Clematis; různé kultivary

5  ozdobnice čínská Miscanthus sinensis ´Gracillimus´

6  dračík Penstemon ´Polaris Red´

7  dračík Penstemon digitalis ´Husker Red Strain´

 Foto: autorka

© 2019 My a zahrada

Theme by Anders NorenUp ↑