Ukázky, nápady a komentáře, jak vytvořit současnou zahradu

Štítek: recept (Strana 1 z 2)

Kardinál žíhaný k upečení kardinálního koláče

Jablko Kardinál žíhaný je velmi stará odrůda. Máme ho ve starém sadu, kde roste jako strom s nahnutým kmenem →

jablko Kardinál žíhaný ve starém sadu (po ořezu před několika lety)

Náš Kardinál je asi 80letý, plodí v některých letech více a v jiných méně. Jablka jsou velká, dost typického tvaru – což mě těší, je to jedna z minima odrůd, které díky pomůcce – tvar „kardinálské čepice“ rozpoznávám. Jablko je totiž nahoře u stopky širší a ke kalichu se zužuje, kromě toho má viditelná žebra a jablko pak opravdu vzdáleně připomíná načechranou čepici. Červenožlutou čepici – má červené žíhaní na žlutém základu.

jablka s hladkou lesklou slupkou
široce žebernatý Kardinál žíhaný

Kardinál žíhaný má malý kalich – tmavý puntík na spodu jablka, který je zbytkem po květu, přesněji suchým zbytkem po zelených kališních lístcích, které v květu před několika měsíci podpíraly bílo-růžové korunní lístky →

kalich je malý v širší jamce
stopka je krátká a silná, stopečná jamka je paprsčitě rzivá

Jablko Kardinál žíhaný neboli Šálové, je velmi stará odrůda neznámého původu. Uvádí se, že stromy rostou křivě, ale zdravě a mají rozložitou korunu s rozkleslými větvemi. Dožívají se dlouhého věku. Předností odrůdy je malá náročnost na stanoviště a odolnost proti chorobám. Daří se jí dobře i ve vyšších a drsnějších polohách, chráněných před větry. Snáší zatravnění.

Jablka se sklízí v polovině září, dozrávají brzy po sklizni a vydrží do prosince, při dobrém skladování i déle. Hodí se především ke zpracování. Chuť jablka je sladce nakyslá; dužnina je kyprá, žlutobílá, i v lednu ještě pevná a to kupodivu i po upečení… koláč s Kardinálem byl moc dobrý, z velké části právě díky pevné konzistenci krájených kousků, kterým dodala výraznější chuť citronová šťáva. Při troše fantazie připomínal koláč s hruškami:)

Návod na kardinální koláč:

Zapékací formu na koláč nebo při větším množství jablek velkou dortovou formu vymažeme máslem. U jablek odstraníme jádřince a krájíme je i se slupkou na asi centimetrové kousky (nebo o něco větší). Ty nasypeme do formy a pokapeme citronem. V míse zamícháme tvaroh, cukr, vejce, pohanku a případně tolik mléka, abychom ještě tekutou směsí mohli přelít kousky jablek ve formě. Nakonec povrch posypeme čerstvou citronovou kůrou a šup s koláčem do trouby.

Suroviny na koláč:

3 – 6 Kardinálů

15 dkg mleté pohanky (nebo polohrubé mouky) s půlkou prášku do pečiva

12 dkg cukru

2 vejce

250 g tvarohu

1 bio citron

Přiměřeně mléka …


Zdroje k popisu odrůdy:

Václav Tetera a kolektiv: Ovoce Bílých Karpat, Veselí nad Moravou 2006

A. Dvořák, J. Vondráček, K. Kohout, J. Blažek: Jablka, Academia Praha 1976

Karel Kohout: Malá pomologie 1 jablka, SZN Praha 1960

II. ostropestřec mariánský – nepřehlédnutelná rostlina a léčivka v zahradě

Návod pro pěstování

Ostropestřec mariánský, lidově nazývaný bodlák, kardus, volčec nebo bejlí panny Marie, patří díky svým příznivým účinkům na játra, trávící ústrojí a metabolismus mezi nejčastěji velkoplošně pěstované léčivé rostliny u nás. Tato jedno až dvouletá rostlina se dá snadno pěstovat třeba i na zahradě. A nejen jako léčivka, díky své výšce, mohutnosti a výrazně zbarveným pevným listům s trny působí velice dekorativně ať už jako nápadný solitér nebo ve skupince jako neprostupný živý plot. Je také medonosnou rostlinou a svými nachově zbarvenými květy se sladkou šťávou láká na hostinu včely, čmeláky a jiný hmyz.

Ostropestřec vyžaduje neutrální až zásaditou půdu, dostatek vláhy a živin, upřednostňuje stanoviště chráněná před větrem. I když má rád teplo a slunce, snáší dobře i chladnější počasí a stín. V takových podmínkách však musíme počítat s menší „úrodou“ a prodloužením vegetační doby.

Semínka vyséváme na přelomu dubna a května přímo na záhonek, v dostatečné vzdálenosti od sebe (min. 20 cm). Třítýdenní dobu klíčení výrazně zkrátíme, když semínka předem namočíme do teplé vody. V první fázi rostlina vytvoří přízemní růžici listů, ve druhé statnou větvenou lodyhu se střídavými přisedlými listy. Od června ji pak zdobí až sedmicentimetrové úbory trubkovitých květů. Na konci léta v rozpětí srpna až října přichází důležité období dozrávání a sběru plodů. Nejvyšší obsah účinných látek je v plodech zralých, abychom však předešli vypadávání nažek z úborů, sbíráme je těsně před dozráním, tj. v době, kdy se začnou objevovat na povrchu úborů. Odřežeme celá květenství a necháme dozrát na suchém vzdušném místě. Plody pak z úborů vymlátíme. A odtud už je jen pár krůčků k přípravě medicíny…

Medicína pro generální úklid organismu

Určitě nejjednodušším způsobem užívání ostropestřce je pojídání semínek, 1-2x denně jedna lžička spolu s jídlem. U zdravých osob upřednostňujeme semínka neloupaná, rozmělněná v třecí misce nebo pomocí mlýnku, připravená vždy těsně před spotřebou. Semena totiž obsahují až 30% oleje, který na vzduchu podléhá rychlým oxidačním změnám a žlukne a dochází tak ke znehodnocení léčivého účinku. Možným způsobem konzervace je zalití získaného prášku ostropestřcovým olejem.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Pro milovníky teplých nápojů je tady odvar:

lžičku čerstvě nadrcených semen vaříme 5 – 15 minut v 0,5 l vody, délce varu pak odpovídá síla odvaru. Nápoj má nevýraznou jen mírně nahořklou chuť, tmavě zelenou barvu a je mírně zakalený. Pijeme 1–2x denně.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Nejvhodnějším obdobím pro zařazení třítýdenní ostropestřcové očistné kúry je jaro – čas „generálního úklidu“ v našem organismu a zvýšených nároků na činnost jater. Věnujme jim tedy milou pozornost alespoň jedenkrát ročně.

Předchozí příspěvek: Bylinka č. 1 pro jarní očistnou kůru

Autorka a foto: Kateřina Fryčková

Jarní kuchyně

popenec břečťanolistý Glechoma hederacea

Je pravá chvíle vyrazit pro zelený příspěvek do našeho jídelníčku. A nemusíme chodit daleko, stačí se venku porozhlédnout kolem sebe – popenec, kopřivu a bršlici zaručeně spatříme. Jen bychom je pro konzumní účely měli sbírat někde na relativně čistém místě, ne hned u silnice nebo tam, kde se vesele prohánejí domácí mazlíčci.

Jak rostliny poznáme? Popenec břečťanolistý Glechoma hederacea je na úvodním obrázku tohoto příspěvku, kopřivu netřeba představovat a pokud si nejsme jistí, jak vypadá bršlice kozí noha Aegopodium podagraria, tak obrázek jejího mladého listí najdeme v dřívějším  příspěvku o bršlici. Pro kulinářské účely se hodí sbírat jen mladé rostlinky.

Doma z nich připravíme pochoutky, přičemž první jsem již odzkoušela a je prostě a jednoduše chutná. Předpokládám, že i druhý recept bude výtečný, oba dva jsem kdysi vystřihla, poněkud překvapivě – z časopisu Ekonom – je to tedy po vícero stránkách užitečný časopis…

… první pochoutka: Bršlicová omáčka na špagety

– nasbíráme větší množství mladých lístků kopřiv a bršlice (nezapomeneme si doma rukavice),

– osmažíme na oleji cibulku,

– zelené lístky umyjeme, spaříme horkou vodou a nadrobno nakrájíme,

– zelenou směs přidáme k osmažené cibuli,

– přidáme 2 stroužky česneku, špetku muškátového květu, trochu soli a zlehka podlijeme vodou,

– 5 minut dusíme,

– přidáme kysanou smetanu,

– omáčkou pokryjeme uvařené špagety a posypeme strouhaným sýrem.

…druhá pochoutka: Drožďová pomázánka s popencem

– nasbíráme hrst nati popence,

– na másle zpěníme nadrobno pokrájenou cibulku, přidáme balíček čerstvého droždí, které necháme za stálého míchání rozpustit,

– přidáme omytý popenec a osmahneme,

– přidáme rozklepnutá vejce, osolíme, opepříme a opět osmahneme.

– Doporučeno na topinky.

Hned zítra se porozhlédnu po modrém popenci. A také po sedmikráskách, kterými prý můžeme přizdobit polévku…

Poznámka z 6. května: pomazánka s popencem je opravdu výtečná!

Upraveno podle: Ekonom 16/2009

Foto: autorka

« Starší příspěvky

© 2024 My a zahrada

Šablonu vytvořil Anders NorenNahoru ↑