Ukázky, nápady a komentáře, jak vytvořit současnou zahradu

Štítek: léto (Strana 2 z 2)

Ladný podzimní modřil

Keř z čeledi bobovitých Fabaceae, česky modřil nebo také indigovník, latinsky Indigofera heterantha (syn. I. gerardiana), mne v brněnské botanické zahradě MZLU překvapil růžovými květy a podobností s lespedézou, která taktéž přináleží k bobovitým.

Modřil je krásný, jemně stavěný keř 1 až 2 m vysoký s lichospeřenými listy, které mají 13 až 21 eliptických lístků.  Od června do září se objevují purpurově růžové květy v krátkých hroznech  →

Modřil pochází z Himaláje a ve střední Evropě se pěstuje již 150 let, je tudíž dostatečně mrazuvzdorný. Pokud by došlo k namrznutí, na jaře seříznuté výhony znovu vyraší a keře téhož roku vykvetou.

Keř pěstujeme na slunci až v polostínu, v dobře propustné půdě a s případnou zimní nastýlkou. Na jaře modřilu dodáme hnojivo pro vytvoření dlouhých, kvetoucích výhonů  →

Indigovník obsahuje látku indikan, která po štěpení a oxidaci přechází v modré indigo. Indigo z druhu Indigifera tinctoria dříve patřilo mezi důležitá přírodní barviva.

Modřil Indigofera heterantha momentálně nabízí například  zahradnictví Flos, zahradnictví Safrozahradní centrum Slivoň.

 

Foto: autorka

 

 

Krásná kapinice vonná

Jednoho srpnového rána jsem se rozhodla něco udělat pro své zdraví – vyrazila jsem mezi pátou a šestou na procházku. Když se člověk překoná, je to osvěžující akce pro tělo i duši. Nízké slunce mezi domy na východní straně právě začalo svítit, vládla příjemná teplota – do letních veder zatím bylo daleko a nad městem ještě vládl klid. Patřím mezi ty, kteří se nemohou rozloučit se svým mobilem, což občas mívá svá pozitiva a tak jsem mohla vyfotit překvapivě nádherný ranní objev →

malý stromek v předzahrádce s růžovými štětičkami na koncích větví: kapinici vonnou Albizia julibrissin.

Kapinice, nebo také albízie, pochází z Asie (od Íránu po Čínu až Japonsko), ale pěstuje se v mnoha jiných teplých oblastech. U nás většinou jako pokojová rostlina, ale jak je vidět, na příhodných, chráněných místech i jako venkovní opadavý rozložitě rostoucí keř až strom, který dorůstá výšky 4 – 10 m. Koncová květenství jsou tvořena hlávkami na dlouhých stopkách, nápadné jsou růžové tyčinky. Albízie patří do čeledi bobovitých Fabaceae, má sudozpeřené listy a jejími plody jsou lusky.

Kultivar ´Ernest Wilson´by měl být odolnější vůči nízkým taplotám, a to až do -27 st. C.

Pěstování: teplé polohy, chudé (nepřehnojené) vyhřáté půdy.

Zdroj informací: http://botany.cz/cs/albizia-julibrissin/

http://www.havlis.cz

Foto: autorka

Načechrané letní špičky v zahradě: čechravy – Astilbe sp.

Čechravy Astilbe jsou jedinečné trvalky díky svému jemnému vzhledu. Za tento vzhled vděčí děleným listům a mnoha drobným květům v latách. Laty bílých nebo růžových až červeno-fialových květů tvoří vystupující špičky, jejichž tvar můžeme použít při seskupování trvalek na záhoně. Čechravám to např. sluší dohromady s trávami →

Výška rostlin: (15-) 40 – 120 cm, šířka: 60 cm, kvetou 6-9, milují stín nebo vlhko.

Čtyři zásady pro úspěch v pěstování čechrav:

  1. potřebují přísun hnojiva
  2. nemají v lásce letní sucho
  3. nemají v lásce zimní vlhkost
  4. každé tři roky by měly být přesazeny pro krásný vzhled

Čechravy jsou velcí jedlíci a vyžadují dusíkaté hnojivo na jaře nebo na podzim, nebo můžeme přidat kompost, nebo použijeme obojí.  Počátkem října můžeme dodat trávníkové hnojivo. Rostliny díky této dostatečné výživě vytvoří zimní zásobní orgány a časně kvetoucím čechravám, které na podzim zakládají květní pupeny, pomůže výživa k bohatství květů v latách.

Pozdě kvetoucí čechravy A. chinensis jsou více tolerantní k suchu, např. A. chinensis ´Pumila´; ostatní druhy čechrav musí být přes léto udržovány ve vlhké půdě, pak mohou být vysazeny i na plném slunci. Pokud jim nemůžeme zajistit vlhkost v půdě, vysadíme je do stínu nebo alespoň polostínu, což je mnohdy výhodné, protože máme možnost pěstovat na stinném záhoně pěkně kvetoucí trvalky. Vysazujeme a přesazujeme je na jaře nebo do 1. září do propustné zeminy s kyselou půdní reakcí (v případě potřeby dodáme štěrk či písek).

Střih rostlin:

Čechravám po odkvětu nestříháme květenství, nedocílíme tím nového vykvetení. Naopak, ponecháme-li je, jsou zajímavá i přes zimu. Stejně tak na zimu neodstraňujeme nadzemní část s listy, chrání rostlinu před mrazy. Celkový sestřih provedeme až v časném jaře. Během sezóny, pokud dojde k poškození listů, odstraníme je. Toto může nastat po jarních mrazech nebo po delším suchu; při velkém poškození rostliny sestřihneme až u země, později znovu obrazí – i kdyby to bylo až následující jaro při nepříznivém (suchém) podzimu.

Růžové čechravy pod červenolistým javorem, zdroj: Zahrady Dvořáček →

Foto: autorka,

http://www.zahradadvoracek.cz/galerie.php


 

Novější příspěvky »

© 2024 My a zahrada

Šablonu vytvořil Anders NorenNahoru ↑