Ukázky, nápady a komentáře, jak vytvořit současnou zahradu

Štítek: léčivky

II. ostropestřec mariánský – nepřehlédnutelná rostlina a léčivka v zahradě

Návod pro pěstování

Ostropestřec mariánský, lidově nazývaný bodlák, kardus, volčec nebo bejlí panny Marie, patří díky svým příznivým účinkům na játra, trávící ústrojí a metabolismus mezi nejčastěji velkoplošně pěstované léčivé rostliny u nás. Tato jedno až dvouletá rostlina se dá snadno pěstovat třeba i na zahradě. A nejen jako léčivka, díky své výšce, mohutnosti a výrazně zbarveným pevným listům s trny působí velice dekorativně ať už jako nápadný solitér nebo ve skupince jako neprostupný živý plot. Je také medonosnou rostlinou a svými nachově zbarvenými květy se sladkou šťávou láká na hostinu včely, čmeláky a jiný hmyz.

Ostropestřec vyžaduje neutrální až zásaditou půdu, dostatek vláhy a živin, upřednostňuje stanoviště chráněná před větrem. I když má rád teplo a slunce, snáší dobře i chladnější počasí a stín. V takových podmínkách však musíme počítat s menší „úrodou“ a prodloužením vegetační doby.

Semínka vyséváme na přelomu dubna a května přímo na záhonek, v dostatečné vzdálenosti od sebe (min. 20 cm). Třítýdenní dobu klíčení výrazně zkrátíme, když semínka předem namočíme do teplé vody. V první fázi rostlina vytvoří přízemní růžici listů, ve druhé statnou větvenou lodyhu se střídavými přisedlými listy. Od června ji pak zdobí až sedmicentimetrové úbory trubkovitých květů. Na konci léta v rozpětí srpna až října přichází důležité období dozrávání a sběru plodů. Nejvyšší obsah účinných látek je v plodech zralých, abychom však předešli vypadávání nažek z úborů, sbíráme je těsně před dozráním, tj. v době, kdy se začnou objevovat na povrchu úborů. Odřežeme celá květenství a necháme dozrát na suchém vzdušném místě. Plody pak z úborů vymlátíme. A odtud už je jen pár krůčků k přípravě medicíny…

Medicína pro generální úklid organismu

Určitě nejjednodušším způsobem užívání ostropestřce je pojídání semínek, 1-2x denně jedna lžička spolu s jídlem. U zdravých osob upřednostňujeme semínka neloupaná, rozmělněná v třecí misce nebo pomocí mlýnku, připravená vždy těsně před spotřebou. Semena totiž obsahují až 30% oleje, který na vzduchu podléhá rychlým oxidačním změnám a žlukne a dochází tak ke znehodnocení léčivého účinku. Možným způsobem konzervace je zalití získaného prášku ostropestřcovým olejem.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Pro milovníky teplých nápojů je tady odvar:

lžičku čerstvě nadrcených semen vaříme 5 – 15 minut v 0,5 l vody, délce varu pak odpovídá síla odvaru. Nápoj má nevýraznou jen mírně nahořklou chuť, tmavě zelenou barvu a je mírně zakalený. Pijeme 1–2x denně.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Nejvhodnějším obdobím pro zařazení třítýdenní ostropestřcové očistné kúry je jaro – čas „generálního úklidu“ v našem organismu a zvýšených nároků na činnost jater. Věnujme jim tedy milou pozornost alespoň jedenkrát ročně.

Předchozí příspěvek: Bylinka č. 1 pro jarní očistnou kůru

Autorka a foto: Kateřina Fryčková

Bylinka č.1 pro jarní očistnou kůru: ostropestřec mariánský

Ostropestřec mariánský Silybum marianum (L.) Gaertner – po staletí opomíjená, dnes právem připomínaná rostlina s téměř zázračnými účinky na lidský organismus. Její statnou až 200 cm vysokou lodyhu zdobí po celé léto a začátek podzimu květenství složená ze záplavy drobných trubkovitých květů v různých odstínech červené až světle fialové barvy. Ty po odkvětu ukrývají pravý poklad, kávově hnědé plody – nažky, které obsahují mimo jiné komplex účinných látek souborně označovaných jako silymarin.

Silybum-marianum

Silymarin příznivě působí především na játra a žlučník a zároveň harmonizuje celou trávicí soustavu a metabolické pochody organismu. Uplatňuje se jak v prevenci, tak při léčbě akutních a chronických onemocnění. Účinně ochraňuje jaterní tkáň před pronikáním toxinů, podporuje vylučování žluči do střev, a tím i trávení, je bylinkou číslo 1 pro jarní očistnou kúru. Jako lék podporující obnovu jaterních buněk je uznáván nejen laiky, ale i odborníky z řad lékařů. Za zmínku stojí i skutečnost, že se s úspěchem používá ve veterinární praxi a pomohl tak zachránit život nejednoho domácího mazlíčka. Celkově pak podání ostropestřce působí uklidňujícím účinkem, mírní únavu a vyčerpání, snižuje horečku. Lze jej použít i zevně na kožní problémy jako jsou akné a lupénka, k ošetření hemeroidů, bércových vředů a křečových žil.

Domovem ostropestřce jsou Kanárské ostrovy, Středozemí, Malá a Přední Asie, odtud byl zavlečen i do střední Evropy, Severní a Jižní Ameriky a na jih Austrálie. U nás se pěstuje v zahradách, v teplých oblastech i zplaňuje a můžeme jej vidět v blízkosti zahrad, na rumištích, kompostech nebo podél cest.

Plody se používají k přípravě čaje (nejlépe z čerstvě nadrcených nažek), k výrobě tinktur nebo se z nich za studena lisuje olej, komerčně se účinné látky zapracovávají do kapslí a tablet.

Ozdobte si i Vy zahrádku touto dekorativní, medonosnou a léčivou rostlinou. Svým játrům pak budete moci dopřát silného pomocníka v podobě ostropestřcové medicíny. Jak na to, se můžete těšit v pokračování povídání o ostropestřci, které bude o jeho pěstování a přípravě léčivého čaje:

II. Ostropestřec mariánský – nepřehlédnutelná rostlina a léčivka v zahradě

Autorka: Kateřina Fryčková

Foto:  http://happinessis.co.za

Hurá narozeniny: 1.rok!

Stáří jeden rok je vždy důvodem k radosti a oslavám, u malého človíčka obzvláště, ale také věci a blogy žijí svým životem a je zapotřebí se radovat z jejich postupného, doufejme v případě tohoto blogu, úspěšného vývoje!

Děkuji všem čtenářům, kteří si blog My a zahrada oblíbili a vracejí se na jeho stránky zpět. Snad na něm vždy budou nacházet zajímavé obrázky a užitečné informace k zahradní tvorbě. Velmi si vážím všech odvážlivců, kteří přispívají svými komentáři k článkům. Klidně jich může být více, třeba ve formě konkrétních dotazů, snažím se s nimi se ctí vypořádat ve formě článku nebo odpovědi na komentář.

A co bude jako dárek? Narozeniny si přece žádají dárek! Tím dárkem bude nový internetový časopis Bohemia Living, jehož logo a odkaz ode dneška bude součástí blogu. Je to časopis pro čtenáře zadarmo, časopis o kreativním životním stylu, jak to vystihly mé kolegyně z redakce časopisu. Najdete v něm články o krásném, něžném i odvážném dekoru do interiérů, taky recepty s něčím dobrým na zub (diety vynecháme, má to být o pohlazení na duši a radosti ze života…) a ovšem rubriku o zahradě, kterou mám na starost já. Netuším, jak se mi té pocty dostalo, ale jednoho krásného dne mne oslovila šéfredaktorka Jana Pěkná, zda bych se nechtěla zúčastnit tvorby časopisu, tak jsem do toho skočila. Takže i tam se můžete dočíst o něco o zahradě a navíc pročíst a prohlédnout další inspirativní stránky… Takže časopisu Bohemia Living přeji do jeho startu dlouhý, zajímavý, mnoha čtenáři oblíbený, podnětný život na české virtuální scéně! Jo, a první číslo vyjde 6. března 2012, to je za chvíli, jenom se párkrát vyspíme…

http://bohemialiving.cz/

 

Když už je tady to fialové, takové levandulové logo, přidám dnes k narozeninovému příspěvku něco o levandulích →

Levandule úzkolistá Lavandula angustifolia pochází ze Středomoří, je to otužilý stálezelený polokeř se šedozelenými úzkými lístky. Drobné kvítky vykvétají ve vzpřímených klasech od července do září. Celá rostlina příjemně voní. Výška polokeřů je různá – druh dosahuje výšky 30 – 60 cm, šířky 60 cm – kultivary mohou být vysoké až 90 cm.

Levandule po nás chtějí tři zásadní věci: suchou propustnou půdu, pravidelný střih a místo na slunci.

Dobře propustný záhon jim připravíme ještě před výsadbou, smícháním zeminy se štěrkem, štěrkem nešetříme. V těžkých a vlhkých půdách nadto vyrobíme na dně levandulového záhonu v hloubce 30 cm drenážní vrstvu štěrku, asi 5 cm.

O střih se musíme starat dvakrát ročně – začátkem jara a koncem srpna. Na jaře ostříháme polokeříky levandulí  těsně nad dřevnatou částí a ale pozor, nikdy ne do dřeva! Čím později toto uděláme, tím později bude levandule kvést. Po odkvětu, v srpnu až září,  ostříháme odkvetlé klasy, střih provedeme pod posledním vrchním přeslenem listů na stonku (výše už je květní klas).

 

 

 

© 2024 My a zahrada

Šablonu vytvořil Anders NorenNahoru ↑