Ukázky, nápady a komentáře, jak vytvořit současnou zahradu

Štítek: geometrický design (Strana 7 z 10)

Štíhlé konifery

Z mlžné podzimní nálady se dnes ladně a svižně přeneseme do polopouštních sluncem zalitých oblastí. Spojovacím článkem budou jehličnany – a to vysoké štíhlé jehličnany, jejichž tvar dobře koresponduje s architektonickým stylem.

Štíhlé konifery v protikladu s rozkladitou, převislou korunou vypadají skvěle →

stejně tak s kubickými záhony →

Ladí dokonale s jednoduchou geometrií domu →

i se zelenými schody v trávníku →

nebo s podélnými liniemi úzkých dlaždic →

Pilíře jehličnanů u domu i holé kmeny v pozadí příjemně kontrastují se zakřivenými liniemi zahloubené cesty →

Ukázky jsou ze suchých teplých oblastí Severní Ameriky. A pravděpodobně jsou použity i vysoké pyramidální cypřiše, dorůstající 20 – 30 m, pro naše podmínky příliš choulostivé dřeviny; nicméně my také můžeme využít u nás běžně rostoucí sloupovité jehličnany a při jejich promyšleném vysázení v elegantních kombinacích dosáhneme podobných efektů.

U nás rostoucí úzce sloupovité jehličnany (V = výška, Š = šířka, uvádím dostupné informace většinou ze Seznamu doporučených odrůd rostlin):

cypřišky:

Chamaecyparis lawsoniana ´Alumii´

V až 15 m

Chamaecyparis lawsoniana ´Columnaris´

V 5-10 m, Š 1,5 m

Chamaecyparis lawsoniana ´Witzeliana´

V až 5 m

jalovce:

Juniperus communis ´Hibernica´

V 3-5 m, Š 1 m

Juniperus communis ´Sentinel´

V 3 m

Juniperus communis ´Suecica´

V 4 m

Juniperus scopulorum ´Blue Arrow´

V 6 m, Š 0,8 m (10 let po výsadbě: V 2-3 m, Š 0,5-0,6 m)

Juniperus scopulorum ´Skyrocket´

V 4-8 m, Š 0,8-1 m (10 let po výsadbě: V 3 m, Š 0,6-0,8 m)

Juniperus virginiana ´Canaertii´

(10 let po výsadbě: V 3 m, Š 0,5-0,6 m)

zeravy:

Thuja occidentalis ´Malonyana´

V 10-15 m

Thuja occidentalis ´Smaragd´

V 3,5-6 m, Š 1-1,8 m

Thuja occidentalis ´Spiralis´

V 8-15 m

Cypřišky snesou i polostín, ale nehodí se do vyšších poloh, kde mohou namrznout. Jalovce a zeravy potřebují růst na slunci, zato jsou tolerantní k horším půdním podmínkám, snesou sucho a nenamrzají.

Foto: http://d-crain.com/

.

.

.

.

.

.

.

Moderní styl: méně je více

Zahrada v moderním stylu se vyznačuje, jak jsem nedávno popisovala v článku Zahradní styly I, jednoduchostí, střízlivostí, geometrickými tvary. Většinou zde nenajdeme trávník, ale štěrk, pravidelnou dlažbu nebo jednoduchý rostlinný pokryv půdy. Na obrázcích je moderní prostor vymezen tmavě šedými zdmi, která se opakuje na doplňcích – slunečníku, velkých květináčích, židlích. Šedá efektně kontrastuje se zelení rostlin, které jsou vybrány pro svůj tvar nebo texturu spíše než pro barvu →

Barvy jsou omezené, kromě šedé a zelené je v zahradách použitá bílá barva hortenzií a modro-fialová na kvetoucí levanduli →

Kout z šedě mořeného dřeva tvoří závětří pro venkovní vířivku →

Trávy a další rostliny dodávají načechranou texturu a účinně kontrastují s matnou hmotou květináčů  →

Foto:  http://dutchdesigngarden.com

..

.

.

.

.

.

.

Zahradní styly I

Většina uvedených stylů je popsána v čisté podobě a ne vždy je jako takové můžeme vidět. V praxi dochází k jejich míchání, v dnešní době se zahradní návrháři nenechávají svázat určitým stylem a kreativně použijí v jedné zahradě prvky z různých stylů. Řekla bych, že i v historických zahradách vidíme prolínání stylů a zařazení zahrad k různým stylům se dělo a děje poměrně volně.

Formální styl

Zdá se, že není přesně určená hranice mezi formálním a klasickým stylem. Oba vycházejí z tradičního symetrického uspořádaní francouzských zahrad, které ovšem rozvíjejí a občas klasickou symetrii opouštějí. Důležitým znakem těchto zahrad je centrální bod pozornosti, kterým často bývá socha nebo výrazný prvek na konci výhledu. Pro formální zahrady není podstatné jen vedení pohledu, ale také v nich očekáváme vycházkový okruh, podobně jako v zahradách Ludvíka XIV, se zákoutími a lavičkami. Počet použitých druhů rostlin je spíše omezený, velkou roli hrají tradiční tisy a zimostrázy.

Klíčové prvky formální zahrady:

–          symetrie

–          centrální ohnisko pozornosti

–          sochy

–          onamentální vázy

–          střižené tvary a živé ploty z tisů a zimostrázů

–          opočívadla s posezením

Formální styl můžeme uplatnit v malé i velké zahradě, je poměrně jednoduché docílit dobrého efektu.

Obr.1: Větší zahrada ve formálním stylu s grottou. Design: Robert Myers, RHS Chelsea 2007.

Obr. 2: Malá formální zahrádka s moderními materiály. Design: Kate Gould, RHS Chelsea 2011.

Romantický styl

Oproti ostatním stylům oplývá bujnou výsadbou rostlin, která překrývá původní vzor, ať už symetrický nebo jiný. Vytváří skrytá zákoutí pro posezení a možnost nerušeného pozorování zahradních objektů, např. rostlin, vodní nádrže nebo jiných dekorativních prvků. Nezříká se výhledů, mnohdy zarámovaných oblouky s kvetoucími růžemi a popínavkami. Romantický styl v nás vyvolává pocity ženskosti, hojnosti a tajemna. Používá především přírodní materiály. Mimořádnou postavou uváděnou v souvislosti s romantickým stylem je anglická zahradnice Gertrude Jekyll, která při plánování a osazování záhonů používala kvetoucí trvalky v celé paletě sladěných barevných odstínů, jako by malovala obraz.

Klíčové prvky romantické zahrady:

–          bohatá výsadba se zastoupením mnoha kvetoucích bylin i keřů

–          keřové i popínavé růže

–          sladěné barvy v pastelových odstínech

–          intimní zákoutí

–          menší či větší vodní nádrž

–          pergoly, oblouky, nábytek ze dřeva nebo kovu

Romantický styl si můžeme bez větších problémů vytvořit ve vlastní menší i větší zahradě.

 Obr.3: Romantická výsadba pod parotiemi. Design: Luciano Giubbilei, RHS Chelsea 2011.

Obr. 4: Romantický styl s doplňky v kovu. Design: Isabelle Van Groeningen & Gabriella Pape, RHS Chelsea 2007.

Obr. 5: The Manor House, Upton Grey, Anglie, restaurovaná zahrada Gertrude Jekyll.

Minimalistický styl

Minimalistický, jindy také nazývaný modernistický či moderní styl používá omezenou paletu rostlin i pevných materiálů. Můžeme ho vnímat jako chladně, neosobně působící zahradní styl díky čistým horizontálním i vertikálním liniím. Vybrané rostliny svým charakterem a způsobem výsadby strohé linie většinou zdůrazňují, namísto aby je rozptylovaly. Přesto rostlinná výsadba minimalistickou zahradu v konečném důsledku vždy zjemní. Materiály jsou přesně opracované, ať už to jsou tradičně používané, nebo v dané době nové a módní hmoty pro zahradní design. Barevná škála v minimalistické zahradě může být omezená, ale i vysoce kontrastní.

Klíčové prvky minimalistické zahrady:

–          asymetrický geometrický vzor

–          omezený počet druhů materiálů a rostlin

–          rostliny vysázené v blocích

–          současné materiály

–          nábytek podle posledních trendů

–          zrcadlová vodní hladina

–          moderní osvětlení

Vytvořit zahradu v minimalistickém stylu není jednoduchá záležitost. Prostorové vyvážení a zdárný výběr živého i neživého materiálu jsou pro tento styl klíčové. Pokud se nám to ovšem zdaří, pak je výsledek vysoce působivý. Pokusit bychom se o to nejspíše mohli v malé městské zahradě.

Obr. 6: Strohá minimalistická zahrádka v decentní chladivé barevnosti. Design: Joe McHugh, RHS Chelsea 2005.

Obr. 7: Geometrický design vznášející se nad vodou. Design: Paula Ryan, RHS Chelsea 2007.

Obr. 7, 8:  Krásná minimalistická zahrada s vyváženým rozdělením prostoru a příhodným výběrem materiálů i rostlin. Design: Shaikh Zayed Bin Sultan Al-Nahyan, RHS Chelsea 2005.

Přírodní styl

Pod tento styl bychom mohli zařadit i všechny snahy o ekologické zahrady. Samotná slova „přírodní“ a „příroda“ v nás evokují pocit volnosti, krajiny, nicméně je možné tento styl vytvořit také na menším prostoru. Rostliny hrají v tomto stylu podstatnou roli a jsou voleny v souladu s okolním přirozeným společenstvem nebo v duchu některého jiného ekosystému – např. lučního, lesního, horského, vodního, atd. Případně jsou rostlinné druhy vybírány i podle jejich přitažlivosti pro hmyz, ptáky a jiné živočichy.

Klíčové prvky pro přírodní zahradu:

–          rostliny vytvářející „přirozená“ společenstva

–          rostliny medonosné, produkující semena pro ptáky apod.

–          rostliny s jedlými plody

–          nádrže na užitkovou vodu

–          kompostéry

–          včelí úly, ptačí budky, krmítka, domečky pro hmyz, sklad roští pro ježky

–          přírodní jezírka

–          osázené střechy

Je toho více, co by se dalo zahrnout pod přírodní nebo ekologický styl – větrná čerpadla, sluneční kolektory, vše, co přispívá k udržitelnému hospodaření a nezatěžování přírody. Zdálo by se, že bude jednoduché vytvořit takovou vlastní zahradu, je však zapotřebí pečlivě zvolit celkový koncept zahrady a její osázení a dále ho udržovat. Například i květnatá louka vyžaduje pečlivou přípravu pozemku, vysetí a posléze pravidelné sečení, podobně to bude s horskou skalkou, lesíkem a jeho podrostem nebo vodní tůňkou. Odměnou nám ale bude uklidňující, přírodě podobné zákoutí plné včel, motýlů, zpívajících opeřenců a po nocích funících ježků.

Obr. 9: Přírodní styl s použitím tradičních materiálů. Design: Kate Frey, RHS Chelsea 2007.

Obr. 10: Ekologicko-přírodní styl s použitím recyklovaných materiálů. V kamenných zídkách mají své místo domečky pro hmyz. Design: Nigel Dunnett, RHS Chelsea 2011.

Obr. 11: Vlastní zdroj energie a recyklované materiály v malé zahrádce. Design: Jamie Dunstan, RHS Chelsea 2011.

Obr. 12: Ekologická zahrada se solárními panely. Design: Scenic Blue Design Team, RHS Chelsea 2007.

Obr. 13: Přírodní zahrada napodobující louku přecházející ve společenstvo lesního lemu. Design: Marney Hall, RHS Chelsea 2011.

Foto: autorka,

www.gardener.ru,

http://www.gertrudejekyllgarden.co.uk/

                                                                                                                                                                                                                                               

.

.

.

.

.

.

.


« Starší příspěvky Novější příspěvky »

© 2026 My a zahrada

Šablonu vytvořil Anders Noren — Nahoru ↑