Ukázky, nápady a komentáře, jak vytvořit současnou zahradu

Štítek: bylinky

II. ostropestřec mariánský – nepřehlédnutelná rostlina a léčivka v zahradě

Návod pro pěstování

Ostropestřec mariánský, lidově nazývaný bodlák, kardus, volčec nebo bejlí panny Marie, patří díky svým příznivým účinkům na játra, trávící ústrojí a metabolismus mezi nejčastěji velkoplošně pěstované léčivé rostliny u nás. Tato jedno až dvouletá rostlina se dá snadno pěstovat třeba i na zahradě. A nejen jako léčivka, díky své výšce, mohutnosti a výrazně zbarveným pevným listům s trny působí velice dekorativně ať už jako nápadný solitér nebo ve skupince jako neprostupný živý plot. Je také medonosnou rostlinou a svými nachově zbarvenými květy se sladkou šťávou láká na hostinu včely, čmeláky a jiný hmyz.

Ostropestřec vyžaduje neutrální až zásaditou půdu, dostatek vláhy a živin, upřednostňuje stanoviště chráněná před větrem. I když má rád teplo a slunce, snáší dobře i chladnější počasí a stín. V takových podmínkách však musíme počítat s menší „úrodou“ a prodloužením vegetační doby.

Semínka vyséváme na přelomu dubna a května přímo na záhonek, v dostatečné vzdálenosti od sebe (min. 20 cm). Třítýdenní dobu klíčení výrazně zkrátíme, když semínka předem namočíme do teplé vody. V první fázi rostlina vytvoří přízemní růžici listů, ve druhé statnou větvenou lodyhu se střídavými přisedlými listy. Od června ji pak zdobí až sedmicentimetrové úbory trubkovitých květů. Na konci léta v rozpětí srpna až října přichází důležité období dozrávání a sběru plodů. Nejvyšší obsah účinných látek je v plodech zralých, abychom však předešli vypadávání nažek z úborů, sbíráme je těsně před dozráním, tj. v době, kdy se začnou objevovat na povrchu úborů. Odřežeme celá květenství a necháme dozrát na suchém vzdušném místě. Plody pak z úborů vymlátíme. A odtud už je jen pár krůčků k přípravě medicíny…

Medicína pro generální úklid organismu

Určitě nejjednodušším způsobem užívání ostropestřce je pojídání semínek, 1-2x denně jedna lžička spolu s jídlem. U zdravých osob upřednostňujeme semínka neloupaná, rozmělněná v třecí misce nebo pomocí mlýnku, připravená vždy těsně před spotřebou. Semena totiž obsahují až 30% oleje, který na vzduchu podléhá rychlým oxidačním změnám a žlukne a dochází tak ke znehodnocení léčivého účinku. Možným způsobem konzervace je zalití získaného prášku ostropestřcovým olejem.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Pro milovníky teplých nápojů je tady odvar:

lžičku čerstvě nadrcených semen vaříme 5 – 15 minut v 0,5 l vody, délce varu pak odpovídá síla odvaru. Nápoj má nevýraznou jen mírně nahořklou chuť, tmavě zelenou barvu a je mírně zakalený. Pijeme 1–2x denně.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Nejvhodnějším obdobím pro zařazení třítýdenní ostropestřcové očistné kúry je jaro – čas „generálního úklidu“ v našem organismu a zvýšených nároků na činnost jater. Věnujme jim tedy milou pozornost alespoň jedenkrát ročně.

 

Předchozí příspěvek: Bylinka č. 1 pro jarní očistnou kůru

 

Autorka a foto: Kateřina Fryčková

 

 

 

Bylinka č.1 pro jarní očistnou kůru: ostropestřec mariánský

Ostropestřec mariánský Silybum marianum (L.) Gaertner – po staletí opomíjená, dnes právem připomínaná rostlina s téměř zázračnými účinky na lidský organismus. Její statnou až 200 cm vysokou lodyhu zdobí po celé léto a začátek podzimu květenství složená ze záplavy drobných trubkovitých květů v různých odstínech červené až světle fialové barvy. Ty po odkvětu ukrývají pravý poklad, kávově hnědé plody – nažky, které obsahují mimo jiné komplex účinných látek souborně označovaných jako silymarin.

Silybum-marianum

Silymarin příznivě působí především na játra a žlučník a zároveň harmonizuje celou trávicí soustavu a metabolické pochody organismu. Uplatňuje se jak v prevenci, tak při léčbě akutních a chronických onemocnění. Účinně ochraňuje jaterní tkáň před pronikáním toxinů, podporuje vylučování žluči do střev, a tím i trávení, je bylinkou číslo 1 pro jarní očistnou kúru. Jako lék podporující obnovu jaterních buněk je uznáván nejen laiky, ale i odborníky z řad lékařů. Za zmínku stojí i skutečnost, že se s úspěchem používá ve veterinární praxi a pomohl tak zachránit život nejednoho domácího mazlíčka. Celkově pak podání ostropestřce působí uklidňujícím účinkem, mírní únavu a vyčerpání, snižuje horečku. Lze jej použít i zevně na kožní problémy jako jsou akné a lupénka, k ošetření hemeroidů, bércových vředů a křečových žil.

Domovem ostropestřce jsou Kanárské ostrovy, Středozemí, Malá a Přední Asie, odtud byl zavlečen i do střední Evropy, Severní a Jižní Ameriky a na jih Austrálie. U nás se pěstuje v zahradách, v teplých oblastech i zplaňuje a můžeme jej vidět v blízkosti zahrad, na rumištích, kompostech nebo podél cest.

Plody se používají k přípravě čaje (nejlépe z čerstvě nadrcených nažek), k výrobě tinktur nebo se z nich za studena lisuje olej, komerčně se účinné látky zapracovávají do kapslí a tablet.

Ozdobte si i Vy zahrádku touto dekorativní, medonosnou a léčivou rostlinou. Svým játrům pak budete moci dopřát silného pomocníka v podobě ostropestřcové medicíny. Jak na to, se můžete těšit v pokračování povídání o ostropestřci, které bude o jeho pěstování a přípravě léčivého čaje:

II. Ostropestřec mariánský – nepřehlédnutelná rostlina a léčivka v zahradě

 

Autorka: Kateřina Fryčková

Foto:  http://happinessis.co.za

 

 

Svislá bylinková zahrádka

Dnešní nápad řeší dvě mouchy: jak na malém prostoru pěstovat více bylinek a kvetoucích trvalek + z čeho vytvořit pohledovou clonu.

Malý zahradní prostor získává realizací nápadu nečekaný rozměr  →

 

A jak na to?  Jednoduše  → → →

 

Až bude zahrádka hotová, buďme si jisti, že jsme světoví, neboť nápad přišel z Londýna:

http://rhsblog.co.uk

 

 

© 2023 My a zahrada

Šablonu vytvořil Anders NorenNahoru ↑