Následující ukázky přinášejí spoustu pěkných nápadů, přičemž hlavní roli hrají:
→ rostliny
→ dřevo (přírodní materiál)
→ barvy
Foto: http://revistacasaejardim.globo.com/
.
.
.
.
.
.
.
Ukázky, nápady a komentáře, jak vytvořit současnou zahradu
Následující ukázky přinášejí spoustu pěkných nápadů, přičemž hlavní roli hrají:
→ rostliny
→ dřevo (přírodní materiál)
→ barvy
Foto: http://revistacasaejardim.globo.com/
.
.
.
.
.
.
.
Už jsme si povídali, jak může vypadat vybavení dětského hřiště, také že bychom do jeho blízkosti neměli vysazovat jedovaté rostliny a dnes bychom mohli povídání rozšířit o to, kam kout s dětskými radovankámi na zahradě umístit. Naše úvahy o zahradním místě pro hry by se měly odvíjet za prvé od vybavení , která chceme pro děti pořídit (houpačka, lezecká stěna, hřiště pro míčové hry, bazén, apod.), neboť od zamýšleného vybavení se odvíjí i velikost potřebného prostoru, a za druhé od věku dětí, kdy mladší děti asi budeme chtít mít pod dohledem, zatímco starší děti naopak přivítají místo, které bude od domu vzdálené a budou tak mít na zahradě své soukromí.
Součástí prostoru pro děti, který nemusí být jednoznačně vymezen pouze dětem, ale měl by být na zahradě k dispozici, je travnatá plocha na slunci i ve stínu, nejlépe ve stínu stromu. Stín, který poskytuje strom, je pohyblivý, roste tam bez problémů tráva, na kterou se dají rozložit hračky. Nebo, jak jsem viděla při nedávné návštěvě, je zem pod borovicí vejmutovkou vystlána jehličím, na kterém se také dá rozložit deka a hrát si. Dětmi bude využívána i vydlážděná plocha, také tam je v případě pohody možné rozšířit své království třeba s kočárky a autíčky. A což teprve, je-li poblíž oblázkový záhon, ze kterého je možné vynášet kamínky… takové štěstí a radost pro dvouleté ratolesti.
Pokud zvolíme variantu pro menší děti, pak nám bude dostačovat docela malá plocha někde poblíž východu na terasu. Houpačku a skluzavku podsypeme pro měkké dopady drobnou kůrou nebo pilinami, malý nafukovací bazének může být na trávníku. Houpačku také můžeme zavěsit na pergolu nebo silnou větev stromu.
Obr. 1: Hrací místo s kůrou 2,9 x 2,9 m. Venkovní prostor pro stolování je propojen s místem pro hry dětí. Až děti vyrostou, je možné osadit místo trvalkami – trvalkové záhony pak budou souměrně obklopovat terasu.
Obr. 2: Dětský kout vystlaný kůrou 6 x 6,5 m. Na kout je dobrý výhled z terasy, okolo vysázené keře jsou zatím malé, jak děti porostou, porostou i keře a zakryjí přímý výhled.
Hrací místo s pískovištěm vybavíme lavičkou, kde mohou hry sledovat dospělí nebo ji použijí děti pro své „nástroje“. Jako praktické řešení se nabízí zbudovat pískoviště tak, aby jeho okraje byly vhodné k sezení.
Obr. 3: Skluzavka do zapuštěného pískoviště, velikost hřiště 6 x 4 m. Na hřiště je výhled z oken domu i z venkovního posezení. Osmihranné pískoviště má boční stěny zakončené deskami k sezení.
Hotová vybavení, jako domky s žebříky, trampolíny, apod., bývají náročná na prostor a musíme proto už ve fázi rozvržení zahrady promyslet jejich umístění. Stejně pečlivě bychom měli rozvážit polohu náročných vybavení sloužících celé rodině, jako jsou vířivky, bazény, kurty, kdy ovšem mnohdy není na zahradě příliš míst na výběr, kam by se vešla.
Obr. 4: Výhled z terasy je na bazén i na dětské hřiště umístěné podél živého plotu. Trampolína má průměr 3 m, domeček se skluzavkou zabírá 4 x 4,5 m, bazén má velikost 7 x 3,4 m.
Pro větší děti už budeme plánovat buď zmíněná vybavení, nebo jim vyčleníme odlehlejší část zahrady například s posezením na vzrostlém stromě, nebo se zahradním domkem, nebo i s ohništěm.
Obr. 5: Dětský kout s domkem za hradbou keřů a stromů tvoří „pokoj“ o velikosti 5 x 5 m, vzdálenost mezi stromy pro houpací síť je 4m.
Obr. 6: Zahrada ve svahu s ohništěm i se stromy poskytujícími skryté útočiště velké 5 x 5 m.
——————————————————————————————————
Obr. 7, 8, 9, 10, 11: Vizualizace dětských hřišť
Následující ukázky jsou z tvorby a realizací firmy Milogarden, kdy tenisový kurt a jeho zázemí zabírají podstatný díl zahrady, dětské hřiště je na opačné straně domu vedle terasy →
Obr. 12, 13, 14: Zahrada s hřištěm pro menší děti a s kurtem pro sportovně založené členy rodiny.
Další užitečná doporučení pro rodinnou zahradu:
– při výsadbě se výhýbáme nejenom jedovatým rostlinám, ale také těmi s trny, ostny
apod.
– pečlivě uvážíme použití vodních nádrží
– můžeme upřednostnit veselé a výrazné barvy dětského vybavení, nábytku i
okolních rostlin
– pořídíme lehce omyvatelný nábytek
– pod skluzavky, houpačky apod. použijeme materiál zmírňující dopady
– na dohled dáme ptačí krmítka, koupadla
– vysadíme rostliny přitahující motýly – např. komule Davidova Buddleia davidii
nebo lákající ptáky – muchovník Lamarckův Amelanchier lamarckii, temnoplodec
černoplodý Aronia melanocarpa, apod.
Ukázky zahradních návrhů: autorka, Miloslav Špáňa
Foto: Miloslav Špáňa
.
.
.
.
.
.
.
Obecné pravidlo zní: nevysazovat jedovaté rostliny v blízkosti dětských hřišť, do zahrad škol, školek nebo jeslí. Jako druhé pravidlo jsem při výchově od co nejnižšího věku dítěte zdůrazňovala: nezkoušej, nežvýkej, nejez žádnou rostlinu ani její část, pokud ji důvěrně neznáš jako jedlou. A i tak se lepší přijď zeptat. Samozřejmě jak děti rostou, jsou schopny rozpoznávat druhy rostlin i plodů a samy se naučit, co je jedlé a co ne. A tak třetím pravidlem by mělo být povědomí o jedovatých rostlinách, z nichž ty nejtoxičtější jsou předmětem výuky už na základní škole. Jedovatých rostlin nebo způsobujících zažívací či kožní potíže je v rostlinné říši mnoho. Některé, ač celé velmi jedovaté, nebývají nebezpečné pro svou odrazující chuť nebo je dítě vůbec nenapadne jíst. Naši pozornost by měly upoutat především takové, které lákají děti ke konzumaci plodů. A proto nezaškodí opakování s malým přehledem jedovatých rostlin, se kterými se můžeme potkat na zahradě, v parku nebo ve volné přírodě →
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
Velmi jedovaté rostliny:
blín černý Hyoscyamus niger
Celá rostlina obsahuje prudce jedovaté alkaloidy, zejména černohnědá drobná semena, kterých rostlina může vytvořit v tobolkách i několik tisíc. Požití 10-20 semen u dítěte může být smrtelné.
durman Datura
Pěstované rostliny i teplomilný plevelný druh naší květeny obsahují prudce jedovaté alkaloidy.
jalovec chvojka Juniperus sabina
Všechny části rostliny jsou prudce jedovaté, zvláště vrcholky větévek. Smrtelná může být nepatrná dávka sušených vrcholků nebo 6 kapek silice.
konvalinka vonná Convallaria majalis
celá rostlina i s kulatými červenými bobulemi obsahuje prudký srdeční jed. Také voda ve váze s konvalinkami je jedovatá.
lýkovec jedovatý Daphne mezereum
Nejjedovatější části této prudce jedovaté rostliny jsou plody a kůra. K otravě stačí 5 červených peckovic.
náprstník Digitalis
Celé rostliny obsahují srdeční glykosidy. Smrtelnou dávku představují již 2-3 suché listy.
oměj Aconitum
Celé rostliny obsahují směs prudce jedovatých alkaloidů. Smrtelná dávka je několik gramů kořene. U dětí se vyskytly otravy i při vysávání nektaru z květů.
rulík zlomocný Atropa bella-donna
Celá rostlina je prudce jedovatá díky vysokému obsahu prudce jedovatých alkaloidů. Otrava nastane přímou konzumací plodů – černých bobulí, nebo přes kozí mléko či kozí maso. Smrtelnou dávkou jsou u malého dítěte už 3 bobule.
skočec obecný Ricinus communis
Semena podobná fazolím obsahují prudce jedovatý ricin. Jako smrtelná dávka se pro děti uvádí 5-6 semen.
štědřenec odvislý Laburnum anagyroides
Rostlina obsahuje jedovaté alkaloidy. Žvýkání sladkých květů, větviček nebo nezralých lusků představuje vážné nebezpečí prudkých otrav u dětí.
tis červený Taxus baccata
Celá rostlina, kromě červeného dužnatého míšku, obsahuje prudce jedovaté taxiny a taxatiny.
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
Ostatní jedovaté rostliny:
áron plamatý Arum maculatum
Jedovatá je celá bylina, také lesklé červené bobule.
bez černý Sambucus nigra, bez chebdí S. ebulus, bez červený S. racemosa
Keře obsahují jedovatý sambunigrin, otravu může způsobit požití většího množství syrových bezinek.
bobkovišeň lékařská Prunus laurocerasus
Keř obsahuje jedovatý amygdalin, jehož štěpením se v organismu uvolňuje prudce jedovatý kyanovodík. Amygdalin obsahují i černé lesklé peckovičky.
broskvoň Prunus persica, meruňka Prunus armeniaca, dále mandloň, švestka, třešeň, slivoň
Tvrdá pecka jejich plodů – semeno – obsahuje jedovatý amygdalin, z něhož v těle vzniká prudce jedovatý kyanovodík. K otravě dětí stačí několik semen.
brslen evropský Euonymus europaea, brslen bradavičnatý E. verrucosa
Celá rostlina, a zvláště nápadné červeno – růžové plody, obsahuje jedovaté glykosidy.
cesmína ostrolistá Ilex aquifolium
Červené peckovice a listy jsou jedovaté.
čemeřice Helleborus
Celé rostliny obsahují jedovaté glykosidy.
ďáblík bahenní Calla palustris
Vodní rostlina, celá jedovatá, včetně sytě červených bobulí, které plavou po vodě.
fazol šarlatový Phaseolus coccineus, fazol obecný P. vulgaris
Syrová semena obsahují jedovaté bílkoviny.
hlaváček jarní Adonis vernalis, hlaváček amurský A. amurensis, hlaváček letní A. aestivalis
Rostliny obsahují jedovaté srdeční glykosidy.
janovec metlaný Cytisus scoparius
Rostlina obsahuje jedovaté alkaloidy, ke konzumaci mohou lákat lusky.
kalina obecná Viburnum opulus
Jedovatá je především kůra, méně leskle červené peckovice s nechutnou zapáchající dužninou.
kokořík mnohokvětý Polygonatum multiflorum kokořík vonný P. odoratum, kokořík přeslenitý P. verticilatum
Jedovaté jsou hlavně bobule, ale pro nepříjemnou chuť je jejich požití málo pravděpodobné.
koniklec luční Pulsatilla pratensis
Čerstvá rostlina obsahuje jedovatou látku, která se sušením rozkládá.
krušina olšová Frangula alnus, řešetlák počistivý Rhamnus cathartica
Plody se postupně zbarvují od zelené, přes červenou, fialovou po černou barvu a spolu s listy a kůrou obsahují jedovaté glykosidy.
lilek brambor Solanum tuberosum
Rostlina obsahuje jedovaté solaniny, nejvíce plody a klíčky. V hlízách, pokud jsou zralé a nenaklíčené, je obsah jedovatých látek bezvýznamný.
lilek černý S. nigrum, lilek potměchuť S. dulcamara
Plody jsou černé a červené bobule, rostliny obsahují jedovaté solaniny, včetně bobulí.
mahónie cesmínolistá Mahonia aquifolium
Rostlina obsahuje alkaloidy, nejnižší obsah alkaloidů je v bobulích, které ani nejsou chutné.
narcis žlutý Narcissus pseudonarcissus
Celá rostlina, jinak především její cibule, obsahuje jedovaté alkaloidy.
ocún jesenní Colchicum autumnale
Rostlina obsahuje velice jedovatý alkaloid.
oleandr obecný Nerium oleander
Keř obsahuje srdeční glykosidy, rozžvýkání několika listů může přivodit smrtelnou otravu. Oleandrové pruty měli zákáno používat k opékání masa vojáci francouzské armády.
pablen kraňský Scopolia carniolica
Celá rostlina je jedovatá, především oddenek.
pámelník bílý Symphoricarpos albus
Bílé pukavé plody obsahují malé množství alkaloidu.
pryskyřník prudký Ranunculus acris
Nať je jedovatá pro člověka i zvířata.
ptačí zob obecný Ligustrum vulgare
Toxicita rostliny je poměrně nízká, kromě toho jsou černé bobule nepříjemně svíravé chuti.
routa vonná Ruta graveolens
Rostlina obsahuje fotosenzibilující látky a jedovatou silici.
řebčík královský Fritillaria imperialis, řebčík kostkovaný F. meleagris
Celé rostliny, především jejich cibule, obsahují jedovaté alkaloidy.
sasanka Anemone
Čerstvé rostliny obsahují jedovaté látky.
srdcovka nádherná Dicentra spectabilis
Rostlina obsahuje jedovaté alkaloidy.
střemcha obecná Prunus padus
Rostlina, také vnitřek černých peckoviček, je jedovatá obsahem amygdalinu.
šťavel kyselý Oxalis acetosella
Rostlina obsahuje kyselinu šťavelovou. Pojídání kyselkavých listů může mít vážné následky.
trnovník akát Robinia pseudoacacia
Kromě květů je celá rostlina jedovatá, zvláště kůra a lusky se semeny obsahem bílkovinných jedů.
třemdava bílá Dictamnus albus
Celá rostlina obsahuje fotosenzibilizující látky.
tulipán Tulipa
Především cibule obsahují jedovatý alkaloid.
upolín nejvyšší Trollius altissimus
Jedovatá je celá rostlina.
vistárie Wisteria
Popínavé rostliny obsahují bílkovinné toxické látky, otravy se vyskytují po požití lusků nebo semen.
vlaštovičník větší Chelidonium majus
Rostlina je jedovatá díky obsahu alkaloidů obsažených především v latexu. Požití rostliny je málo pravděpodobné pro nepříjemnou chuť. Šťáva je nebezpečná očím, může poškodit kůži.
vlčí bob mnoholistý Lupinus polyphyllus
Semena v chlupatém lusku obsahují jedovaté alkaloidy.
vraní oko čtyřlisté Paris quadrifolia
jedovatá bylina s černou bobulí, která má odpornou chuť, takže otravy bývají vzácné.
zerav západní, túje Thuja occidentalis, zerav obrovský T. plicata, zerav východní T. orientalis
Všechny části rostlin jsou jedovaté obsahem silice thujonu.
zimolez Lonicera
Bobule s obsahem jedovatých látek by mohly lákat děti k požití.
zimostráz vždyzelený Buxus sempervirens
Celá rostlina obsahuje toxický alkaloid buxin.
žanovec měchýřník Colutea arborescens
Jedovatá jsou semena v nafouklých luscích.
Převzato z: Wikipedie, Jan Novák: Jedovaté rostliny v bytě a na zahradě, Grada
Obr.: Wikipedie
.
.
.
.
.
.
.
© 2026 My a zahrada
Šablonu vytvořil Anders Noren — Nahoru ↑