My a zahrada

Ukázky, nápady a komentáře, jak vytvořit současnou zahradu

Strana 16 z 134

Práce v okrasné zahradě v dubnu

 

– Vysazujeme okrasné dřeviny (včetně stálezelených, např. rododendronů), ale především dřeviny, které se při podzimní výsadbě špatně ujímají (břízy, magnolie, komule, ibišky). Sázíme růže v chladnějších oblastech.

– Ukončíme řez okrasných dřevin.

– Řízkujeme okrasné keře, vypěstování sazenic trvá 2-3 roky.

– Vřesům a vřesovcům na počátku rašení ostříháme zaschlá květenství, aby se vytvořily nové letorosty a udržel se nízký tvar keřů. Totéž učiníme na jaře kvetoucím vřesovcům ihned po odkvětu. Bujně rostoucí druhy můžeme zkrátit až o jednu třetinu, zakrslé neztracujeme.

– Staré trsy trvalek, které kvetou později – v létě a na podzim (např. denivky) rozdělíme a přesadíme, přitom vylepšíme půdu kompostem a Cereritem.

– Rostliny vysázené na jaře a na podzim zavlažíme, je-li půda suchá.

– Odkvetlé cibulnaté a hlíznaté rostliny zbavujeme květů.

– Na záhony a do truhlíků sázíme nakvetlé dvouletky a prvosenky.

– Přímo na záhony vyséváme otužilé letničky.

– Velkokvěté chryzantémy množíme každoročně z řízků, trsy malokvětých rozdělíme a přesadíme.

– Dokončíme řez šlechtěných růží, sadové a botanické růže neřežeme, pouze po třech letech je prosvětlíme odstraněním nejstarších větví.

– Do pařeniště přepichujeme semenáčky letniček.

– Trvalky pohnojíme Cereritem a kompostem, okopeme a zavlažíme, je-li sucho.

– Těsně nad zemí seřízneme komuli Davidovu, kručinku barvířskou, ořechokřídlec klandonský, hortenzii latnatou (ne hortenzii velkolistou!).

– Zahradní narcisy, hyacinty a tulipány přihnojíme ledkem, aby rostliny vytvořily velké cibule pro příští rok.

– Tulipány chráníme proti plísni: napadené rostliny odstraníme, ponechané ošetříme před květem a po odkvětu Fundazolem.

– Vysadíme první dávku narašených hlíz mečíků, abychom dosáhli ranějšího kvetení.

– Zakládáme nový trávník a vylepšujeme starý.

– Nově postavenou skalku osazujeme rostlinami, ve staré nahrazujeme uhynulé skalničky.  Příliš rozrostlé trsy omezíme.

– Osazujeme rostlinami vřesoviště v chladnějších polohách.

– V teplých polohách vysazujeme hlízy jiřinek, v chladnějších o 14 dnů později.

– Vypuštěné okrasné jezírko vyčistíme, napustíme vodou a osazujeme rostlinami.

– Otužilejší druhy letniček (hledíky, čínské hvozdíky, plamenky Drummondovy) vysazujeme na záhony koncem dubna nebo začátkem května.

– Budujeme květinové zídky a osazujeme je skalničkami.

– V okrasné i užitkové zahradě provedeme generální úklid.

 

Upraveno podle: Radoslav Šrot: Rok v naší zahradě

 

Foto: autorka

 

 

Hledáme Pašíkovo jablko

Začátek vezmu zeširoka:)

V roce 2005 měla obec Horní Bludovice 670 let. Při té příležitosti vydala publikaci, ve které se zájemci mohou dočíst o historii obce. K nám brožura doputovala díky kamarádům, kteří si všimli, že je v ní psáno o slavném rodákovi z Prostředních Bludovic (dnes součást Horních Bludovic) – ovocnáři Pašíkovi. No a usoudili, že když jsme vysadili sad se starými odrůdami, tak jsme ti praví, koho by nějaký Pašík mohl zajímat… a nezmýlili se. Nás zaujal, ba přímo okouzlil sadař a štěpař František Pašík, který žil před více než 120 lety ve vesnici poblíž rozvíjející se industriální Ostravy.

František Pašík udělal pro Prostřední Bludovice veliký kus práce, jednak jako učitel, jednak jako nadšený pěstitel, školkař, štěpař, propagátor ovocných stromů nejen ve svém rodišti/bydlišti, ale i širokém okolí. Jak se zmiňuje výroční publikace, F. Pašík se v rámci vojenské služby ocitl ve východních Čechách u Hradce Hrálové. Tam viděl sady, rodící ovocné stromy, krásná stromořadí a úplně se nadchl. Slíbil si, že jestli se dožije konce války, tak po návratu bude doma pěstovat a rozšiřovat ovocné stromy. Což svědomitě plnil po zbytek života (zemřel v r. 1904 v 59 letech). Jeho syn, Karel Pašík, byl také úspěšný zahradník a ovocnář, dál rozvíjel nejen sadařství, ale vyšlechtil mimo jiné nové odrůdy jiřin, které byly jeho velkou vášní.

Josef Vaněk, Čs. lidová pomologie VII, 1940

Oba Pašíkové, otec i syn, měli zásluhu na několika nových odrůdách jabloní. Nejen podle výše zmíněné výroční publikace, ale jak jsme postupně zjistili, také dle Lidové pomologie Josefa Vaňka, vyšlechtili několik odrůd: Pašíkovo jablko, Pašíkovo žíhané (zřejmě totožné s Pašíkovým jablkem), Pašíkovo citrónové a Drahného (semenáč Zlaté parmény zimní, už prý neexistující, jediný strom zničen na konci války v r. 1945).

Zdá se, že by mohly, pokud se zachovaly, existovat dvě odrůdy – Františkovo Pašíkovo a Karlovo Pašíkovo citrónové. A nastává pro nás nejnapínavější otázka – zachovala se někde do dnešních dnů jabloň s odrůdou Pašíkovo? Údajně mělo být v okolí Bludovic rozšířeno mnoho jabloní Pašíka staršího a pravděpodobně i v samotných Bludovicích. Nebo že by ani jeden strom nepřežil?

Syn Karel Pašík působil v Kravařích na Opavsku, kde by se snad mohly dochovat stromy s odrůdou Pašíkovo citrónové (ta vznikla z křížení Krasokvětu žlutého s Ananasovou renetou). Druhou Karlovu odrůdu hledat nemusíme, jablko Drahného se bohužel nedožilo konce války.

Josef Vaněk, Čs. lidová pomologie VII, 1940

Dostupné na: stareodrudy.cz

Jak je výše vidět, Františkovo Pašíkovo jablko je kříženec mezi Carem Alexandrem a Kasselskou renetou. Ve výše uvedeném popisu od J. Vaňka se dočteme, že strom by měl rodit časně zimní jablka „velmi příjemné navinulé chuti“. Jako bludovičtí patrioti hledáme starou jabloň od Františka Pašíka a z nálezu bychom měli obrovskou radost. Ale určitě nás potěší jakákoli jabloň, která by mohla být Pašíkova… ať už Františkova, nebo Karlova…

Velkolepá zahrada kontrastů

První kontrast je zřejmý díky celoskleněné přístavbě – mezi přírodními materiály a technickými prvky. Přísný tvar a jednoduchý design je v protikladu k vlajícím latám trav. Drsná textura kamene je v kontrastu s hladkou texturou schodů i skla. Rovné plochy trávníku přerušují horizontální linie zídek a širokého schodiště. K nim jsou v protikladu sloupovité trsy trav i svislá spojení skel. Dokonce i rostlinné tvary jsou v kontrastu: polokulovité až ploché okolíky, jaké mají rostliny z čeledi miříkovitých, zdůrazňují vodorovné linie oproti svislým liniím trav → → →

↑ Skleněná přístavba vynikne vedle budovy z tradičního kamene a ladí s uhlazenými rovinami trávníků a šterkové plochy.

Výrazně sloupovitá tráva třtina ostrokvětá Calamagrostis x acutiflora  ´Karl Foerster´ a z dlažby „ledabyle“ rostoucí zmarlika kanadská Cercis  canadensis →

↑ Velké okrouhlé listy zmarliky korespondují s okolíky miříkovité rostliny.

Díky kontrastům zákonitě vyniknou i opačné kvality materiálů – stejné textury nebo tvary. Hladké sklo a hladké schodiště představují sladění textur. Sladění tvarů vidíme například na zmíněných okrouhlých okolících a listech nebo v opakujících se svislých liniích.

Umístění ve svahu předvádí zahradu a její design jako na jevišti. Ohebné jemné živé rostliny měnící se v čase jsou v protikladu k pevným stálým neživým materiálům. Zahrada je příkladem čistých linií a výrazných kontrastů; obojí plně nahradí záměrně skrovnou škálu barev i rostlinných druhů a působí silným dojmem.

http://www.danpearsonstudio.com/#/selected-works/private/guernsey/

« Starší příspěvky Novější příspěvky »

© 2026 My a zahrada

Šablonu vytvořil Anders Noren — Nahoru ↑