My a zahrada

Ukázky, nápady a komentáře, jak vytvořit současnou zahradu

Strana 15 z 134

Malé je milé

I malý kousek země může přinést radost z pobytu venku, na slunci, ve vánku, při ranních nebo večerních červáncích…

Majitelé „jejich“ zděděného kousku si přáli ho plně využívat při svých návštěvách. Velikost zahrádky je 4 x 16 m. Součástí zahrádky je dřevěný domek o ploše 4 m2 sloužící k uskladnění věcí. Střední část dlouhé jižní strany je odcloněná zástěnami, které oddělují posezení uvnitř a parkující auto vně. Je praktické nad posezením umístit „něco“, co by v létě poskytovalo stín – třeba vztyčit pergolu a vést po ní zeleň.

Zatímco střed zahrádky by s posezením obkopeným záhony a výhledem na fontánku mohl funkčně vyhovovat, umístění zahradního domku zatím není dané. Ten může být umístěný na východním konci zahrádky pod smrkem (který ale není součástí zahrádky) nebo na jejím opačném konci, naproti smrku. Západní umístění domku by ovšem poněkud omezilo odpolední sluneční svit na blízké záhony a domek by tak zbytečně zacláněl i posledním příjemným večerním paprskům…

1.

Zahradní domek pod smrkem

Zahrádkou se jako stuha vine chodník, který končí nebo začíná vstupními oblouky. Na nich se pnou růže Rosa ´Sympathie´, Rosa ´Golden Showers´.

Tvar chodníku podtrhuje nevyčnívající obrubník. Jejich společná šířka je 1 m. Dlažba má plochu 21 m2.

2.

Zahradní domek na západní straně naproti smrku

Velikost zahradního domku je 2,65 x 1,5 m.

Vstupní oblouky se dvěma červenými růžemi Rosa ´Sympathie´ →

Ze severu zahrádku chrání popínavky na plotě:

– uprostřed zimolez Lonicera periclymenum ´Serotina´

– po stranách zimolez Lonicera x heckrottii, chmel Humulus lupulus ´Aureus´.

Posezení vedle zástěn doplňuje vodní mísa s bublající fontánkou v kačírkovém záhonu. Z druhé strany záhonu je zabudovaná celoroční kamenná (nebo betonová) lavička.

V kačírku rostou šalvěj Salvia officinalis ´Wurzburg´a čistec Stachys byzantina ´Silberteppich´.

3.

Baldachýn nad střední částí zahrádky

Popínavky jsou vedené po trubkách a drátech a stíní střední část s posezením, domek je pod smrkem.

Výhled zpod baldachýnu na dva sloupovité ovocné stromy v záhonu u západního plotu →

4.

Dřevěná pergola nad posezením

Nakonec úspěšná varianta – domek na východě pod smrkem, posezení pod pergolou o velikosti 1,45 x 5,4 m. Vedle zahradního domku je sud na vodu a další ovocný strom, celkem jsou v zahrádce tři sloupovité ovocné stromy.

Po pergole je vedeno kiwi Actinidia arguta. Po stranách stolování se mohou rozrůstat a poskytovat soukromí keře pustoryl Philadelphus ´Virginal´ a kalina Viburnum farreri.

Záhony jsou jinak hustě osázené trvalkami a trávami, například:

oranžovou klejichou Asclepias tuberosa, zelenožlutým pryšcem Euphorbia polychroma, špičatou šuškardou Liatris spicata ´Kobold´, žlutým letním krásnoočkem, modrým kosatcem Iris sibirica ´Tycoon´, modrým hlaváčem Scabiosa caucasica ´Blaues Siegel´, podzimním rozchodníkem Sedum spectabile ´Stardust´, trávou bezkolencem Molinia caerulea ´Variegata´, trávám podobnou denivkou Hemerocallis citrina, půdopokryvnou škornicí Epimedium x rubrum, listem ozdobnou dlužichou Heuchera ´Caramel´…

Vizualizace: autorka

.

.Vizualizace: autorka

.

.

.

.

.

Práce v okrasné zahradě v květnu

plamének horský Clematis montana

– Dodáváme mulčovací kůru na záhony; na vřesoviště,  k rododendronům a jiným kyselomilným rostlinám dodáme vrstvu rašeliny

– Dodáváme hnojivo okrasným keřům i v předešlých letech vysázeným trvalkám

– Odstraňujeme odkvetlé květy nebo květenství cibulovin

– Odkvetlým keřům (např. zlaticím, tavolníkům) seřízneme příliš dlouhé výhony

– Sázíme vodní rostliny do nádrží

– Po ledových mužích umísťujeme ven truhlíky s květinami citlivými na pozdní mrazíky

– Zaštipujeme nové výhony borovic na polovinu, dřív, než začnou vyrůstat nové jehlice, aby se vytvořila komkatní koruna

– Odstraňujeme odkvetlá květenství okrasných dřevin (např. šeříků, čilimníků)

– Koncem května provádíme řez listnatých živých plotů

– Sklízíme plody zimolezu kamčatského ☺ (pokud nás nepředešli ptáci)

Upraveno podle: Radoslav Šrot: Rok v naší zahradě

Mapa zón teplotní odolnosti rostlin

Zóny byly původně vytvořeny ministerstvem zemědělství USA jako soustava USDA zón. Postupně se koncept rozšířil i do jiných států a kontinentů. Rozděluje oblasti a celé kontinenty na zóny podle průměrných ročních minimálních teplot. Evropu pokrývají USDA zóny 3 až 10 →

teplotní zóny v Evropě

https://web.archive.org/web/20201112031038/https://www.gardenia.net/guide/european-hardiness-zones

Rostlinu zařazujeme do určité zóny, pokud je schopná v ní růst (ať už jde o to, zda rostlina snáší nízké nebo vysoké teploty). Pro pěstování rostlin ve střední Evropě jsou limitující zimní teploty a jednoduše platí: čím nižší číslo zóny u rostliny najdeme, tím nižší teploty je schopna snášet a přežije i mrazivější období. V našem mírném pásmu se nemusíme zaobírat horní hranicí teplot pro tu kterou rostlinu, s tímto parametrem se musejí vypořádat v horkých podnebných pásmech.

vpravo intervaly průměrných ročních minimálních teplot ve st. Celsia
a jejich přiřazení k zónám 1 až 13

https://en.wikipedia.org/wiki/Hardiness_zone

Příklady rostlin zařazených do teplotních zón:

zóna 1, 2, 3: některé naše původní rostliny nebo rostliny pocházející z chladnějších pásem, případně z chladnějších výše položených horských oblastí – olše lepkavá, bříza bělokorá, borovice lesní, svída bílá, hlošina úzkolistá, tužebník obecný, bergénie, poměnkovec, šuškarda klasnatá…

zóna 4: většinou u nás původní rostliny – smrk ztepilý, borovice kosodřevina, jeřáb ptačí, lípa srdčitá, kalina obecná, kalina tušalaj, jalovec obecný, hvozdík kropenatý, zvonek karpatský…

zóna 5: odolné, případně dříve introdukované rostliny – zerav západní, smrk omorika, kalina vonná, čechrava, udatna lesní, krásnoočko Coreopsis rosea ´American Dream´…

zóna 6: rostliny nepůvodní, většinou přizpůsobené našim zimám – cypřišek, magnólie, vajgélie, kalina řasnatá, srdcovka, ale jsou mezi nimi i choulostivé rostliny, např. levandule, dračík náprstníkový, krásnoočko Coreopsis verticilata…

zóna 7: choulostivé nepůvodní rostliny, přežívají pouze mírné zimy nebo v nejteplejších oblastech republiky, případně s náležitou přípravou na zimu – kaštanovník setý, křovitá třezalka ´Hidcote´, ostřice Buchananova, červená tráva Imperata ´Red Baron´, krásnoočko Coreopsis grandiflora ´Sunray´, rozmarýna lékařská…

zóna 8: velmi choulostivé rostliny, u kterých není jisté, zda středoevropskou zimu přežijí (nebo přežijí za určitých podmínek, např. v dobře odvodněné půdě) – Photinia x fraseri ´Red Robin´, kleopatřina jehla a některé jiné rostliny, které dnes obchodníci nabízejí…. těmto rostlinám se může dařit ve vinorodých krajích a/nebo při absenci chladnějších zim – ale musím uznat, že takovým mírným zimám nahrává všeobecné oteplování.

K orientaci, na jak teplém/studeném místě se naše zahrada nachází a jaké rostliny bychom měli vybírat, nám může pomoci mapa republiky s teplotními oblastmi od Evžena Quitta. Klimatolog Evžen Quitt u nás vytvořil systém klasifikace, který publikoval roku 1971 v díle Klimatické oblasti Československa.

Níže je mapa republiky s Quittovými oblastmi. Čím červenější barvu oblast má, tím je teplejší a dala by se ztotožnit se zónou 7. Čím tmavěji modrá, tím více chladnější je to oblast a nejchladnější jsou hory – zde vládne zóna 4. Neplatí to ovšem absolutně, především díky tomu, že právě horské okresy mívají dlouhodobou sněhovou pokrývku, která rostliny chrání před vymrznutím. Samozřejmě také záleží na dané lokalitě, její orientaci ke světovým stranám, zda se jedná o mrazovou kotlinu nebo o městskou zástavbu nebo o venkovskou lokalitu, která může být otevřená studeným větrům…

Quittova klasifikace podnebí

http://moravske-karpaty.cz/prirodni-pomery/klima/klimaticke-oblasti-dle-e-quitta-1971/

kakost Geranium ‚Johnson’s Blue‘, zóna 4

Informace o tom, do které zóny rostlina patří, můžeme dohledat například na následujících stránkách:

https://www.havlis.cz/seznam.php?menuid=3

tady také najdeme vysvětlení USDA zón:

https://www.havlis.cz/mrazuvzdornost.php

Další stránky s obsáhlým seznamem rostlin:

https://www.missouribotanicalgarden.org/PlantFinder/PlantFinderDetails.aspx?kempercode=b994

dřín květnatý Cornus florida ‚Cherokee Chief‘, zóna 5

Foto rostlin: www.missouribotanicalgarden.org

« Starší příspěvky Novější příspěvky »

© 2026 My a zahrada

Šablonu vytvořil Anders Noren — Nahoru ↑