My a zahrada

Ukázky, nápady a komentáře, jak vytvořit současnou zahradu

Strana 17 z 134

Práce v okrasné zahradě v březnu

– Ostříháme suché natě trvalek a loňské trsy trav.

– Prořezáváme dřeviny, u štěpovaných dřevin odstraňujeme plané výhony pod místem štěpování.

– Popínavé dřeviny prosvětlíme řezem.

– Do vřesoviště a k rododendronům přidáme rašelinu.

– Přízemní výhony vřesů a vřesovců pohřížíme do země, abychom získali nové sazenice.

– V teple začínáme předpěstovávat sazenice hlíznatých begonií a dosen.

– Do misek sejeme letničky s delší dobou vývoje – aksamitník,  astru čínskou, ostálku, sporýš, zářivku, smil.

– Podle počasí odstraníme kryty z chvojí ze záhonů.

– Svázané jehličnany uvolníme.

– Začínáme vysazovat okrasné dřeviny.

– Plaménky kvetoucí v létě seřízneme 20 cm nad zemí. Kultivarům kvetoucím koncem jara odstraníme jen suché výhony. Silnější řez provedeme podle potřeby až po odkvětu.

– Na záhon sázíme řízky listnatých dřevin pro vypěstování sazenic – zlatice, ptačí zob, tavolník, zimolez, svída, pustoryl, mochna, vrby, vajgelie.

– Na záhony a do truhlíků sázíme macešky a semikrásky.

– Trvalky a okrasné dřeviny přihnojíme kompostem a Cereritem a okopeme je.

– Velké trsy trvalek kvetoucích v létě a na podzim rozdělíme a přesadíme.

– Vyčistíme skalku, rostliny povytažené mrazem ze země zatlačíme, rozrostlé trsy omezíme. Proti zahnívání přisypeme ke krčku rostlin kamennou drť.

– Odstraníme kryty keřových a stromkových růží, začneme s řezem růží, přihnojíme je Cereritem a okopeme zem kolem keřů.

– U popínavých růží odřežeme staré i slabé výhony, boční výhony zkrátíme na 2-3 pupeny.

– Vyséváme otužilé letničky – měsíček, ostrožku, sluncovku, mák, iberku, rezedu.

– Zakládáme nové živé ploty a řežeme mladé ploty z listnáčů.

 

Upraveno podle: Radoslav Šrot: Rok v naší zahradě

 

Foto: autorka

 

 

 

Kardinál žíhaný k upečení kardinálního koláče

… po čase jsme zjistili, že náš Kardinál není Kardinál, ale nejspíše Nitschnerovo jahodové, jak nám v listopadu 2025 pomologové určili na výstavě starých zimních odrůd v Praze v Domě ochránců přírody. Následující text však zůstal nezměněný…

Jablko Kardinál žíhaný je velmi stará odrůda. Máme ho ve starém sadu, kde roste jako strom s nahnutým kmenem →

jablko Kardinál žíhaný ve starém sadu (po ořezu před několika lety)

Náš Kardinál je asi 80letý, plodí v některých letech více a v jiných méně. Jablka jsou velká, dost typického tvaru – což mě těší, je to jedna z minima odrůd, které díky pomůcce – tvar „kardinálské čepice“ rozpoznávám. Jablko je totiž nahoře u stopky širší a ke kalichu se zužuje, kromě toho má viditelná žebra a jablko pak opravdu vzdáleně připomíná načechranou čepici. Červenožlutou čepici – má červené žíhaní na žlutém základu.

jablka s hladkou lesklou slupkou
široce žebernatý Kardinál žíhaný

Kardinál žíhaný má malý kalich – tmavý puntík na spodu jablka, který je zbytkem po květu, přesněji suchým zbytkem po zelených kališních lístcích, které v květu před několika měsíci podpíraly bílo-růžové korunní lístky →

kalich je malý v širší jamce
stopka je krátká a silná, stopečná jamka je paprsčitě rzivá

Jablko Kardinál žíhaný neboli Šálové, je velmi stará odrůda neznámého původu. Uvádí se, že stromy rostou křivě, ale zdravě a mají rozložitou korunu s rozkleslými větvemi. Dožívají se dlouhého věku. Předností odrůdy je malá náročnost na stanoviště a odolnost proti chorobám. Daří se jí dobře i ve vyšších a drsnějších polohách, chráněných před větry. Snáší zatravnění.

Jablka se sklízí v polovině září, dozrávají brzy po sklizni a vydrží do prosince, při dobrém skladování i déle. Hodí se především ke zpracování. Chuť jablka je sladce nakyslá; dužnina je kyprá, žlutobílá, i v lednu ještě pevná a to kupodivu i po upečení… koláč s Kardinálem byl moc dobrý, z velké části právě díky pevné konzistenci krájených kousků, kterým dodala výraznější chuť citronová šťáva. Při troše fantazie připomínal koláč s hruškami:)

Návod na kardinální koláč:

Zapékací formu na koláč nebo při větším množství jablek velkou dortovou formu vymažeme máslem. U jablek odstraníme jádřince a krájíme je i se slupkou na asi centimetrové kousky (nebo o něco větší). Ty nasypeme do formy a pokapeme citronem. V míse zamícháme tvaroh, cukr, vejce, pohanku a případně tolik mléka, abychom ještě tekutou směsí mohli přelít kousky jablek ve formě. Nakonec povrch posypeme čerstvou citronovou kůrou a šup s koláčem do trouby.

Suroviny na koláč:

3 – 6 Kardinálů

15 dkg mleté pohanky (nebo polohrubé mouky) s půlkou prášku do pečiva

12 dkg cukru

2 vejce

250 g tvarohu

1 bio citron

Přiměřeně mléka …


Zdroje k popisu odrůdy:

Václav Tetera a kolektiv: Ovoce Bílých Karpat, Veselí nad Moravou 2006

A. Dvořák, J. Vondráček, K. Kohout, J. Blažek: Jablka, Academia Praha 1976

Karel Kohout: Malá pomologie 1 jablka, SZN Praha 1960

Práce v okrasné zahradě v únoru

– Suché, přestárlé, nemocné a nadbytečné dřeviny odstraníme i s kořeny.

– Pokud teplota neklesne pod -4°C, můžeme zmlazovat okrasné listnáče.

– Nastává poslední vhodné období k výsevu trvalek vyžadujících přemrznutí (oměj, hlaváček, hořec).

– Stálezelené rostliny citlivé na poškození listů stíníme před přímým sluncem.

– Připravíme jámy pro výsadbu dřevin.

– Do misek vyséváme letničky pro venkovní výsadbu – fiala šedivá, hledík, šalvěj zářivá, sporýš.

– Zelené rostliny, zejména dvouletky, skalničky, pěnišníky, chryzantémy a časně rašící rostliny chráníme před výkyvy teploty mezi dnem a nocí přikrývkou z chvojí nebo netkané textilie.

– Starší životné muškáty přesadíme do nové kvalitní zeminy, delší výhony silně zkrátíme, zeminu zavlažíme a nádoby umístíme v teplé, světlé místnosti.

– Mladé rostliny muškátů získané řízkováním v srpnu minulého roku zaštípneme, aby košatěly.

– Řezem tvarujeme koruny mladších okrasných jabloní, hlohů, javorů.

– Okrasné keře kvetoucí v létě a na podzim na nových letorostech, jako růže, hortenzie (kromě hortenzie velkolisté), letní tavolníky, komule, seřízneme od konce února do poloviny března nízko nad zemí. U ostatních keřů pouze odstraníme suché, zlomené nebo přestárlé větve. Zestárlé keře však silně zmladíme.

– Od druhé polovina února do poloviny března zmlazujeme přestárlé živé ploty z listnáčů.

– Koncem února, začátkem března ostříháme nebo seřežeme u země okrasné trávy.

– Zdrnovatělý nebo zamechovaný trávník provzdušníme.

 

 

Upraveno podle: Radoslav Šrot: Rok v naší zahradě

 

Foto: Dalibor Vaněk

 

 

 

« Starší příspěvky Novější příspěvky »

© 2026 My a zahrada

Šablonu vytvořil Anders Noren — Nahoru ↑