My a zahrada

Ukázky, nápady a komentáře, jak vytvořit současnou zahradu

Strana 104 z 135

1. krok k moderní zahradě: Půdorysný vzor III

Než si vytvoříme půdorysný vzor například v rastrové síti, podívejme se, jak mohou různé tvary a linie vypadat a působit →

Pravidelné tvary – geometrické

a) symetrické

Linie: kříž, přímky

Tvary: čtverce, obdélníky, kruhy, elipsy

Symetrie vnáší do plánu formálnost, původní evropské i islámské zahradní styly byly symetrické. Prvky umístěné v ose zdůrazňují a doplňují symetrii a vedou k nim pohled. Symetrické projekty jsou použitelné pro malé i velké zahrady, dobře působí, pokud na ně můžeme pohlížet z výšky, např. z terasy. Na velkém pozemku vede kříž pohled na konec zahrady a zdůrazňuje tak její rozlehlost, můžeme na nich kombinovat tvary čtverce (obdélníku) a kruhu (elipsy). Kruhy a elipsy soustřeďují pozornost ke středu zahrady a prostor se s nimi zdá být otevřenější a širší.

b) asymetrické

– linie a tvary kolmé či rovnoběžné s domem nebo hranicemi pozemku

Linie: kříž, rovné linie

Tvary: čtverce a obdélníky

Kříž, stejně jako čtverec, obdélník nebo jiný geometrický tvar můžeme umístit mimo střední osu a docílíme tím moderního vzhledu.

– šikmo položené linie a tvary

Linie: přímky diagonálně vedené

Tvary: trojúhelníky, osmiúhelníky, čtverce, obdélníky

Diagonální linie maximálně využívají prostor zahrady vytvořením nejdelší možné trasy přes pozemek, čímž ho opticky zvětšují. Uspořádáním tvarů do diagonály navodíme neformálnost a zároveň dynamiku s dojmem pohybu, ačkoli plán zůstává geometrický. Na obvodu vznikají velké trojúhelníkovité záhony, které můžeme bohatě osázet. Projekty s úhlopříčnými liniemi s úspěchem využijeme především v malých zahradách.

Nepravidelné tvary – křivky, vlnovky

použijeme je pro dosažení přirozenějšího vzhledu zahrady. Jsou dynamické, plné pohybu a vedou pohled z jedné strany na druhou a tím prostor opticky zvětšují. Nejlépe vyniknou ve větších zahradách.

Linie: S a C, vlnovka

Tvary: kruhy, elipsy, tvar osmičky, nepravidelné tvary

Linie C: vytváří téměř kruhovitý výběžek do centra zahrady, který může zůstat prázdný nebo vyplněný; osázený zabraňuje dohlédnutí na konec a zvyšuje tím atraktivitu a přitažlivost, usměrňuje pohyb prostorem zahrady. Linie vzniká také při obcházení překážky v zahradě.

Linie dvou C (tvar dvou kruhů): rozděluje zahradu alespoň částečně na dva díly a prodlužuje perspektivu, vpouští do centra rostliny či jiné prvky. Pootočením „C“ vzniká tvar osmičky, kdy se zahrada uprostřed zužuje a přitahuje pohled k místu zúžení.

Linie S: je v podstatě tvořena dvěma kruhy, spojenými ladnou křivkou; je prodchnuta dynamičností, některé části zahrady mohou být zakryté výsadbou a navozují tajemno a zvyšují přitažlivost.

Linie vlnovky: připomíná proudící řeku, vede zahradou a nabízí mnoho různých pohledů a výhledů, je vhodná pro dlouhé a úzké pozemky.

Ať zvolíme jakýkoli tvar pro naši zahradu, původně tvrdé stavební linie či ostré úhly budou zastřeny výsadbou a celý vzor zjemní, jako v této přísně geometrické zahradě na Chelsea Flower Show 2011 The Cancer Research UK Garden, návrh Robert Myers:

Foto a vizualizace: autorka

Malé stromy pro nejen malé zahrady: stromek s květy na kůře zmarlika kanadská Cercis canadensis

Už delší dobu mám zálusk na nepřehlédnutelný stromek zmarliku kanadskou, který je krásný v době květu i během sezóny díky poměrně velkým srdčitým listům. U stromku je známá kauliflorie – květy mohou růst přímo z kmene. Kromě těchto zajímavých vlastností a krásy mě zmarlika kanadská láká i tím, že její původní areál se nachází v Severní Americe, kde nejseverněji (navzdory druhovému názvu) roste v Montaně a New Jersey, je tedy bez problémů odolná mrazům; na rozdíl od zmarliky Jidášovy Cercis siliquastrum, která je sice stejně vzhledná a u nás známější, ale choulostivější, protože pochází z oblasti Blízkého východu.

Zmarlika kanadská Cercis canadensis je malý strom nebo větší keř vysoký 6-9 m, široký 8-10 m. Kvete před vyrašením listů od března do května, purpurově růžovými květy jsou obsypány větvičky i kmen. Jelikož zmarlika patří do čeledi bobovitých Fabaceae, z květů se vyvinou typické plody – lusky, které jsou 5-10 cm dlouhé, hnědé.

Radost mi udělali v zahradnictví v Bystřici nad Olší, kde jeden z kultivarů prodávají, a moje přání se stává dostupnější:

 

A s čím zmarliku vysadit?

Jarní kombinace v růžové barvě docílíme s mandloní nízkou Prunus tenella nebo s jejím kultivarem Prunus tenella ‚Fire Hill‘:

Nebo také se stálezeleným keřem Leucothoe, červenolistou dlužichou Heuchera, bíle kvetoucí čechravou Astilbe a stříbrnolistou trávou vytvoříme kombinaci různě tvarovaných i barevných listů jako v zahradě Fleming’s Nurseries Garden na Chelsea Flower Show 2011, návrh Ian Barker →

Uvedený soubor podsadbových rostlin Iana Barkera je vhodný pro polostín až stín, který jim zajistí do šířky rozkošatělá zmarlika.

Samotná zmarlika kanadská preferuje slunečnou až polostinnou polohu v mírně vlhkých humózních půdách.

Kultivar zmarliky kanadské ´Forest Pansy´ má červeně purpurové listy, a stejně jako druh světle růžové květy před vyrašením listů.  Bohatě větvená dřevina dorůstá výšky i šířky 10 m.

Foto:

http://www.willowbrooknurseries.com

http://www.zelene.info/lesyprahakbely/

http://en.wikipedia.org

autorka

Třapatka nachová – Echinacea purpurea

Třapatka nachová Echinacea purpurea je pro mnohé známá jako léčivá rostlina, kterou už používali a stále používají severoameričtí Indiáni. Kromě svého užitku v léčitelství a lékařství – především podpory imunitního systému – je tato rostlina krásná svými úbory i celkovou vzpřímenou stavbou a bohatým olistěním stonků.

Není proto divu, že je často používána v zahradním návrhářství jako rostlina vrcholného léta až časného podzimu. Na obrázku vidíme celý proud růžových třapatek, jak je použil ve výsadbě Piet Oudolf.

Třapatka nachová je trvalka 70 – 100 cm vysoká, pro slunná místa, dobře snášející sucho, celkově nenáročná na péči. Je to původně prérijní rostlina, kterou můžeme v tomto duchu vysadit na větší ploše spolu s dalšími prérijními rostlinami a různými travinami (viz předchozí obr., také příspěvek Kousek americké prérie), nebo jako kvetoucí trvalku v několika málo kusech na záhonech.

Třapatka nachová má sama o sobě dlouhé období, kdy kvete (7 – 9), přesto můžeme starší úbory odstranit a vykvete znovu. Třapatky mohou zůstat na záhonech přes zimu, kdy vytvoří krásný skulpturální efekt a seřízneme pak celé suché rostliny na jaře. Pokud bychom chtěli u některých rostlin odložit kvetení, lze toho dosáhnout dvěma způsoby. Buď už počátkem června zastřihneme rostliny na polovinu, nebo v červenci, kdy se objeví květní poupata, je zkrátíme o 30 cm. Třapatky pak vykvetou o 2-3 týdny později a kvetou o to déle. Zastřižené kvetoucí rostliny jsou pak o něco nižší. Tento zásah můžeme použít, jestliže chceme na zahradě prodloužit období kvetení třapatek.

Podzimní záhon s třapatkami

Příklad barevné kombinace Pieta Oudolfa:

Růžová barva paprsčitých květů + tmavočervená až hnědá trubkovitých květů třapatky ladí s modrou perovskie Perovskia atriplicifolia až modrofialovou barvou jiných trvalek i se zelenožlutou sápou Phlomis russeliana či olistěním stromů v pozadí stejné barvy jako sápa.

U třapatky nachové bylo vypěstováno mnoho kultivarů, včetně bílé kvetoucího Echinacea purpurea ´Alba´.

Foto: Marianne Majerus, Jo & Rob Whitworth

Na fotografiích výsadby Pieta Oudolfa.

« Starší příspěvky Novější příspěvky »

© 2026 My a zahrada

Šablonu vytvořil Anders Noren — Nahoru ↑