My a zahrada

Ukázky, nápady a komentáře, jak vytvořit současnou zahradu

Archiv rubriky: Výběr rostlin pro různé podmínky (page 1 of 2)

Teplotní zóny pro pěstování rostlin

Především v amerických a polských publikacích jsem se setkala s velmi praktickým členěním rostlin do teplotních zón. Severoamerický nebo evropský kontinent je rozdělen do zón podle průměrných ročních minimálních teplot a tyto číslované zóny tvoří mapu, ze které můžeme vyčíst, že Česká republika patří ve většině oblastí do zóny 6  →

což by znamenalo, že u nás mohou v pohodě růst rostliny zařazené do teplotní zóny 6, která má minimální teploty od -23 do -18 °C. Toto by bylo skvělé, ale mám obavu, že ne všechny rostliny, které se uvádějí pod číslem zóny 6, naše zimy v pohodě přežívají. Pro naše území jako celek by spíše vyhovovaly rostliny zařazené do teplotní zóny 5, které odpovídají minimální teploty od -29 do -23°C, nebo dokonce do zóny 4 s minimálními teplotami od -34 do -29°C. Uvedu příklady:

zóna 6 – meruzalka krvavá Ribes sanguineum  nebo levandule úzkolistá Lavandula angustifolia -přesto jsou choulostivé a vyžadují zimní ochranu (většinou mívají zónu 6B);

zóna 5 – zlatice prostřední Forsythia x intermedia nebo zerav západní Thuja occidentalis – dříve introdukované rostliny, které jsou bezproblémové;

zóna 4 – borovice lesní Pinus sylvestris, vrba jíva Salix caprea – patří k našim domácím rostlinám, zcela otužilé.

Jestliže si tedy chceme být jistí, a máme zahradu mimo nejteplejší oblasti (jižní Morava, Polabí), vybíráme spíše rostliny s teplotní zónou 5 a nižší, neboť čím menší číslo zóny, tím odolnější rostlina vůči mrazům. Jestliže se nám přesto zalíbila rostlina ze zóny 6 (někdy i 7), může být dobrou pomocí důsledná drenáž místa, kde máme v úmyslu rostlinu vysadit, neboť mnohdy rostlinám více škodí zimní vlhkost než samotný mráz a v prvních letech po výsadbě také může pomoci zimní přikrývka rostliny. Na druhou stranu je mnoho rostlin, které patří do zóny 6 a dobře je známe z našich zahrad a nemusíme mít o ně obavy, např. magnólie, vajgélie nebo krásnoočko přeslenité (bývají zařazené do zóny 6A).

Jak je vidět, existuje vnitrozónové rozdělení na A a B, s tímto se můžeme setkat například v polském katalogu okrasných rostlin s fotografiemi, stručným popisem a teplotními zónami:

http://katalogiroslin.pl/26-katalog-roslin-polecanych-przez-zwiazek-szkolkarzy-polskich.html

 

Kdo chce, může podrobněji ČR s klimatickými regiony zkoumat zde:

http://www.ovocnarska-unie.cz/web/web-sispo/

 

Mapa Evropy s teplotními zónami:

http://blog.florogfjare.no/?p=52

 

 

Co vysadit nad mělce uložené technické prvky

Na pozemku mohou být v půdě uloženy různé technické prvky, někdy velmi mělce. Může to být případ podzemní nádrže na mazut, nad kterou je 30 cm hlíny, nebo v hloubce cca 1,5 m uložené solární hadice zabírající podstatnou část pozemku. Jak vyřešit osázení takových míst? Obecně lze doporučit literaturu týkající se budování střešních zahrad, kde bývají uvedeny seznamy rostlin pro různě hluboké nádoby.

Pokud nechceme tato problematická místa pouze zatravnit (a v případě podzemní nádrže se nad ní nedařilo ani trávníku), ale chceme je také funkčně nebo esteticky vyřešit a začlenit ke zbývajícímu prostoru, je nutné se zamyslet i nad designem.

 

 

V prvním případě (nádoba na mazut o velikosti 9 x 3 m v první přibližně třetině pozemku, velmi úzký pozemek 27 x 4,5 m) se nabídla tři řešení.

V prvním z nich, se “zahradním pokojem”, je povrch nad nádrží zcela pokryt dekoračním sypkým materiálem – štěrkem nebo mulčí – pro případ, že by se ani odolnému trávníku v plytké půdě nedařilo. Pokoj je vymezen pergolami, za ním vidíme osázený ostrov. Podél plotu, kde již mohou kořínky prorůstat do hloubky (viz plánek níže), je výsadba teplomilných rostlin (pod zástěnami) a trav s trvalkami (naproti zástěnám, vedle lavičky). Toto řešení může ve vymezených podmínkách dobře sloužit v několika drobných obměnách →

Obr. 1: Barevná mulčovací kůra nebo štěrk pokrývají místo nad podzemní nádrží na mazut.

Obr. 2: Pokoj je pohledově oddělen z obou delších stran dřevěnými zástěnami.

Obr. 3: Plocha dekorační kůry je spojena do oválného oka.

Obr. 4: Plánek se “zahradním pokojem”.

 

Druhé a třetí řešení předpokládá možnost výsadby odolné trávníkové směsi nad nádrž a v okrajích kolem ní výsadbu vysokých trav. Pro dekoraci je použit štěrk, ve kterém rostou kromě vysokých trav i nižší trávy nad nádrží.

Řěšení inspirované horskými rostlinami – jehličnany, travinami, kapradinami – má, kromě kulatých dřevěných dlaždic, jako přitažlivý bod při cestě zahradou ozdobnou studnu  →

Obr. 5: Nad nádrží je odolný trávník, štěrk vyplňuje rohy problematické plochy, rostou v něm nižší trávy, mimo nádrž i vyšší ozdobnice čínské.

Obr. 6: Plánek s vyštěrkovanými rohy v obdélníku s mělkou půdou, výsadba je inspirovaná horským biotopem.

 

Třetím řešením úzkého pozemku s nádrží je cesta vinoucí se zahradou, která začíná u štěrkového meandru a končí před dřevěným obloukem a dvěma kroucenými vrbami →

Obr. 7: Zahradou se vine cesta z kulatých nášlapných dlaždic, meandr nad nádrží vyplňuje štěrk s travinami a Kleopatřinou jehlou.

Obr. 8: Pod prvním meadrem se pod zemí skrývá nádrž, je vyplněn štěrkem a nenáročnými travinami.

Vhodné rostliny: směs druhů trav, rozličných výškově, tvarově i barevně – vysoké trávy Miscanthus sinensis ´Malepartus´, M. sinensis ´Gracillimus´, sivé trávy Helictotrichon sempervirens, Festuca, Leymuskapradina Athyrium filix-femina, traviny do stínu Luzula, Carex montana, pokryvný jalovec Juniperus horizontalis, trvalky Kleopatřina jehla Kniphofia uvaria, kokarda Gaillardia, kosatec Iris, záplevák Helenium.

 

 

Druhý popisovaný případ, nehluboko (1,5 m) umístěné hadice pro tepelné čerpadlo, nabízí poněkud širší možnosti výsadby a úpravy místa. Ovšem opět nemůžeme počítat se stromy a vyššími keři, můžeme použít menší keře, trvalky, trávy, cibuloviny, kapradiny a ostřice do stínu.

Jedním z možných řešení by bylo místo navrhnout a osadit jako vřesoviště, pokud nevlastníme pozemek na zásaditých horninách (např. vápenatá půda). Pokud je tato podmínka splněna, dodáme vřesovištním rostlinám do půdy rašelinu s pískem a vytvoříme kompozici z různých vřesů, vřesovců, nízkých azalek a rododendronů. A dalších rostlin, které snášejí kyselou půdní reakci. V tomto návrhu je v centrální části před terasou dán prostor výsadbě namísto obligátního trávníku →

Obr. 9: Vřesoviště průchozí po stezkách. Průchod přes něj zvyšuje míru příjemného zážitku z krásy nízkých rostlin. V pozadí pergola, kterou se vstupuje do sadu.

Obr. 10: Pohled od pergoly na nízkou výsadbu.

Obr. 11: Celkový pohled na zahradu rozdělenou sad a vřesoviště.

Nízké rostliny pro vřesoviště:

rododendrony Rhododendron impeditum, R. hippophaeoides, R. russatum, vřesy Calluna vulgaris ´Spitfire´, vřesovce Erica x darleyensis ´Kramer´s Rote´, E. vagans ´Pallida´, libavka Gaultheria, leukote Leucothoe.

Doprovodné rostliny:

nízký jalovec Juniperus procumbens ´Nana´, půdopokryvné skalníky Cotoneaster microphyllus var. cochleatus, C. adpessus, nízké panašované brsleny Euonymus fortunei ´Emerald Gold´, E. fortunei ´Silver Queen´, mochna křovitá Potentilla fruticosa, zakrslá vejgelie Weigela ´Piccolo´.

Vhodné mělkokořenící keře:

borovice kleč Pinus mugo, trojpuk Deutzia, kalmie Kalmia, zákula Kerria, ptačí zob Ligustrum, kalina Viburnum.

Vyhnout bychom se naopak měli hlubokokořenícím keřům:

netvařec Amorpha, komule Buddleja alternifolia, čimišník Caragana arborescens, kdoulovec Chaenomeles, žanovec Colutea, svída Cornus controversa, ruj Cotinus, čilimník Cytisus scoparius, rakytník Hippophae, cesmína Ilex, zimolez Lonicera, kustovnice Lycium, mahonie Mahonia, trnka Prunus spinosa, hlohyně Pyracantha, řešetlák Rhamnus catharticus, růže Rosa, tamarašek Tamarix, réva Vitis, vistárie Wisteria.

 

 

Druhé řešení, které by bylo vhodné pro zahradu s danou podmínkou, je vytvoření skalky – ať už klasické, nebo jako v následujícím návrhu exotické. Návrh byl vytvořen pro zahradu s vápenatou půdou v teplé oblasti. V pravidelném designu u moderního domu je navržena teplomilná skalka s exotickými rostlinami, které nicméně u nás mohou růst.

Více o této zahradě na stránce Publikace.

Obr. 12: Skalka před velkým oknem, pozadí tvoří živý plot z bambusů.

Obr. 13: Skalka a bazén jsou lemovány štěrkovou bordurou.

Obr. 14: Bazén vhodně doplňuje nejen řada růží a jemné ozdobnice, ale také skalka s exotickými agáve, liliochvostci a většími kameny.

Obr. 15: Celkový pohled na uspořádání zahrady.

Rostliny pro pouštní skalku:

agáve Agave parryi, Agastache ´Ava´, juka Yucca filamentosa, Y. baccata, Y. rostrata, opuncie Opuntia humifusa, O. phaeacantha, liliochvostec Eremurus, máčka Eryngium paznechtník Acanthus.

U použití pouštních rostlin je nicméně zapotřebí opatrnosti v souvislosti s hadicemi pod zemí, neboť tyto rostliny mohou mít jako adaptaci na původní přírodní podmínky hluboké kůlovité kořeny. Při nákupu rostlin původem ze suchých pouštních oblastí se informujeme u zahradníka na jejich kořenový systém.  Porozhlédnout se a nakoupit můžeme například na:  http://www.cesketropy.com

 

Vizualizace: autorka

Vysoká hladina podzemní vody na zahradě

Včera mi byla nečekaně položena otázka, co by se hodilo do míst, kde se drží spodní voda. Okamžitě mě napadla vrba, pak tisovec libující si v bažinách… Ale je to prý blízko domu, veliký strom ne – spíše něco křovitého. Tak to bych zase měla vrby, třeba mou oblíbenou vrbu nachovou Salix purpurea ´Gracilis´, která dorůstá do výšky 1 m a šířky 5 m a působí jemným dojmem. Také by se tam hodila opadavá azalka Rhododendron canadense milující vlhkou až bažinatou půdu a dosahující výšky kolem 1 m. Pokud by to mohl být robusnější keř, pak stačí vybrat něco ze svíd Cornus, střemch Prunus, bezů Sambucus, brslenů Euonymus, nebo také borovic křovitého vzrůstu jako Pinus mugo a Pinus pumila či krušinu olšovou Frangula alnus nebo kalinu obecnou Viburnum opulus.

Rhododendron canadense, zdroj: wikipedie

 

Aby byl výčet úplný, zde jsou stromy vhodné pro půdy se stagnující vodou, včetně tisovce: všechny olše Alnus, bříza pýřitá Betula pubescens,  topol osika Populus tremula ´Erecta´ (nižší a užší kultivar), vrby Salix, smrk ztepilý Picea abies, jalovec Juniperus virginiana,  metasekvoje Metasequoia, borovice blatka Pinus rotundata, jedlovec kanadský Tsuga canadensis a tisovec dvouřadý Taxodium distichum.

Salix purpurea, zdroj: wikipedie

 

Upraveno podle: Václav Hurych: Okrasné dřeviny pro zahrady a parky

 

 

« Older posts

© 2019 My a zahrada

Theme by Anders NorenUp ↑