Ukázky, nápady a komentáře, jak vytvořit současnou zahradu

Rubrika: Výběr rostlin pro různé podmínky (Strana 1 z 2)

Mapa zón teplotní odolnosti rostlin

Zóny byly původně vytvořeny ministerstvem zemědělství USA jako soustava USDA zón. Postupně se koncept rozšířil i do jiných států a kontinentů. Rozděluje oblasti a celé kontinenty na zóny podle průměrných ročních minimálních teplot. Evropu pokrývají USDA zóny 3 až 10 →

teplotní zóny v Evropě

https://web.archive.org/web/20201112031038/https://www.gardenia.net/guide/european-hardiness-zones

Rostlinu zařazujeme do určité zóny, pokud je schopná v ní růst (ať už jde o to, zda rostlina snáší nízké nebo vysoké teploty). Pro pěstování rostlin ve střední Evropě jsou limitující zimní teploty a jednoduše platí: čím nižší číslo zóny u rostliny najdeme, tím nižší teploty je schopna snášet a přežije i mrazivější období. V našem mírném pásmu se nemusíme zaobírat horní hranicí teplot pro tu kterou rostlinu, s tímto parametrem se musejí vypořádat v horkých podnebných pásmech.

vpravo intervaly průměrných ročních minimálních teplot ve st. Celsia
a jejich přiřazení k zónám 1 až 13

https://en.wikipedia.org/wiki/Hardiness_zone

Příklady rostlin zařazených do teplotních zón:

zóna 1, 2, 3: některé naše původní rostliny nebo rostliny pocházející z chladnějších pásem, případně z chladnějších výše položených horských oblastí – olše lepkavá, bříza bělokorá, borovice lesní, svída bílá, hlošina úzkolistá, tužebník obecný, bergénie, poměnkovec, šuškarda klasnatá…

zóna 4: většinou u nás původní rostliny – smrk ztepilý, borovice kosodřevina, jeřáb ptačí, lípa srdčitá, kalina obecná, kalina tušalaj, jalovec obecný, hvozdík kropenatý, zvonek karpatský…

zóna 5: odolné, případně dříve introdukované rostliny – zerav západní, smrk omorika, kalina vonná, čechrava, udatna lesní, krásnoočko Coreopsis rosea ´American Dream´…

zóna 6: rostliny nepůvodní, většinou přizpůsobené našim zimám – cypřišek, magnólie, vajgélie, kalina řasnatá, srdcovka, ale jsou mezi nimi i choulostivé rostliny, např. levandule, dračík náprstníkový, krásnoočko Coreopsis verticilata

zóna 7: choulostivé nepůvodní rostliny, přežívají pouze mírné zimy nebo v nejteplejších oblastech republiky, případně s náležitou přípravou na zimu – kaštanovník setý, křovitá třezalka ´Hidcote´, ostřice Buchananova, červená tráva Imperata ´Red Baron´, krásnoočko Coreopsis grandiflora ´Sunray´, rozmarýna lékařská…

zóna 8: velmi choulostivé rostliny, u kterých není jisté, zda středoevropskou zimu přežijí (nebo přežijí za určitých podmínek, např. v dobře odvodněné půdě) – Photinia x fraseri ´Red Robin´, kleopatřina jehla a některé jiné rostliny, které dnes obchodníci nabízejí…. těmto rostlinám se může dařit ve vinorodých krajích a/nebo při absenci chladnějších zim – ale musím uznat, že takovým mírným zimám nahrává všeobecné oteplování.

K orientaci, na jak teplém/studeném místě se naše zahrada nachází a jaké rostliny bychom měli vybírat, nám může pomoci mapa republiky s teplotními oblastmi od Evžena Quitta. Klimatolog Evžen Quitt u nás vytvořil systém klasifikace, který publikoval roku 1971 v díle Klimatické oblasti Československa.

Níže je mapa republiky s Quittovými oblastmi. Čím červenější barvu oblast má, tím je teplejší a dala by se ztotožnit se zónou 7. Čím tmavěji modrá, tím více chladnější je to oblast a nejchladnější jsou hory – zde vládne zóna 4. Neplatí to ovšem absolutně, především díky tomu, že právě horské okresy mívají dlouhodobou sněhovou pokrývku, která rostliny chrání před vymrznutím. Samozřejmě také záleží na dané lokalitě, její orientaci ke světovým stranám, zda se jedná o mrazovou kotlinu nebo o městskou zástavbu nebo o venkovskou lokalitu, která může být otevřená studeným větrům…

Quittova klasifikace podnebí

http://moravske-karpaty.cz/prirodni-pomery/klima/klimaticke-oblasti-dle-e-quitta-1971/

kakost Geranium ‚Johnson’s Blue‘, zóna 4

Informace o tom, do které zóny rostlina patří, můžeme dohledat například na následujících stránkách:

https://www.havlis.cz/seznam.php?menuid=3

tady také najdeme vysvětlení USDA zón:

https://www.havlis.cz/mrazuvzdornost.php

Další stránky s obsáhlým seznamem rostlin:

https://www.missouribotanicalgarden.org/PlantFinder/PlantFinderDetails.aspx?kempercode=b994

dřín květnatý Cornus florida ‚Cherokee Chief‘, zóna 5

Foto rostlin: www.missouribotanicalgarden.org

Teplotní zóny pro pěstování rostlin

Především v amerických a polských publikacích jsem se setkala s velmi praktickým členěním rostlin do teplotních zón. Severoamerický nebo evropský kontinent je rozdělen do zón podle průměrných ročních minimálních teplot a tyto číslované zóny tvoří mapu, ze které můžeme vyčíst, že Česká republika patří ve většině oblastí do zóny 6  →

european-hardiness-zone-map-1-11-11

což by znamenalo, že u nás mohou v pohodě růst rostliny zařazené do teplotní zóny 6, která má minimální teploty od -23 do -18 °C. Toto by bylo skvělé, ale mám obavu, že ne všechny rostliny, které se uvádějí pod číslem zóny 6, naše zimy v pohodě přežívají. Pro naše území jako celek by spíše vyhovovaly rostliny zařazené do teplotní zóny 5, které odpovídají minimální teploty od -29 do -23°C, nebo dokonce do zóny 4 s minimálními teplotami od -34 do -29°C. Uvedu příklady:

zóna 6 – meruzalka krvavá Ribes sanguineum  nebo levandule úzkolistá Lavandula angustifolia -přesto jsou choulostivé a vyžadují zimní ochranu (většinou mívají zónu 6B);

zóna 5 – zlatice prostřední Forsythia x intermedia nebo zerav západní Thuja occidentalis – dříve introdukované rostliny, které jsou bezproblémové;

zóna 4 – borovice lesní Pinus sylvestris, vrba jíva Salix caprea – patří k našim domácím rostlinám, zcela otužilé.

Jestliže si tedy chceme být jistí, a máme zahradu mimo nejteplejší oblasti (jižní Morava, Polabí), vybíráme spíše rostliny s teplotní zónou 5 a nižší, neboť čím menší číslo zóny, tím odolnější rostlina vůči mrazům. Jestliže se nám přesto zalíbila rostlina ze zóny 6 (někdy i 7), může být dobrou pomocí důsledná drenáž místa, kde máme v úmyslu rostlinu vysadit, neboť mnohdy rostlinám více škodí zimní vlhkost než samotný mráz a v prvních letech po výsadbě také může pomoci zimní přikrývka rostliny. Na druhou stranu je mnoho rostlin, které patří do zóny 6 a dobře je známe z našich zahrad a nemusíme mít o ně obavy, např. magnólie, vajgélie nebo krásnoočko přeslenité (bývají zařazené do zóny 6A).

Jak je vidět, existuje vnitrozónové rozdělení na A a B, s tímto se můžeme setkat například v polském katalogu okrasných rostlin s fotografiemi, stručným popisem a teplotními zónami:

http://katalogiroslin.pl/26-katalog-roslin-polecanych-przez-zwiazek-szkolkarzy-polskich.html

Kdo chce, může podrobněji ČR s klimatickými regiony zkoumat zde:

http://www.ovocnarska-unie.cz/web/web-sispo/

Mapa Evropy s teplotními zónami:

http://blog.florogfjare.no/?p=52

Co vysadit nad mělce uložené technické prvky

Na pozemku mohou být v půdě uloženy různé technické prvky, někdy velmi mělce. Může to být případ podzemní nádrže na mazut, nad kterou je 30 cm hlíny, nebo v hloubce cca 1,5 m uložené solární hadice zabírající podstatnou část pozemku. Jak vyřešit osázení takových míst? Obecně lze doporučit literaturu týkající se budování střešních zahrad, kde bývají uvedeny seznamy rostlin pro různě hluboké nádoby.

Pokud nechceme tato problematická místa pouze zatravnit (a v případě podzemní nádrže se nad ní nedařilo ani trávníku), ale chceme je také funkčně nebo esteticky vyřešit a začlenit ke zbývajícímu prostoru, je nutné se zamyslet i nad designem.

V prvním případě (nádoba na mazut o velikosti 9 x 3 m v první přibližně třetině pozemku, velmi úzký pozemek 27 x 4,5 m) se nabídla tři řešení.

V prvním z nich, se „zahradním pokojem“, je povrch nad nádrží pokrytý sypkým materiálem – dekorační mulčí nebo štěrkem. Pokoj je vymezen pergolami, za ním vidíme osázený ostrov. Podél plotu, kde již mohou kořínky prorůstat do hloubky (viz plánek níže), je výsadba teplomilných rostlin (pod zástěnami) a trav s trvalkami (naproti zástěnám, vedle lavičky). Toto řešení může dobře sloužit v několika drobných obměnách →

Obr. 1: Barevná mulčovací kůra nebo štěrk pokrývají místo nad podzemní nádrží na mazut.

Obr. 2: Pokoj je pohledově oddělen z obou delších stran dřevěnými zástěnami.

Obr. 3: Plocha dekorační kůry je spojena do oválného oka.

Obr. 4: Plánek se „zahradním pokojem“.

Druhé a třetí řešení předpokládá možnost výsadby odolné trávníkové směsi nad nádrž a v okrajích kolem ní výsadbu vysokých trav. Pro dekoraci je použit štěrk, ve kterém rostou kromě vysokých trav i nižší trávy nad nádrží.

Řěšení inspirované horskými rostlinami – jehličnany, travinami, kapradinami – má, kromě kulatých dřevěných dlaždic, jako přitažlivý bod při cestě zahradou ozdobnou studnu  →

Obr. 5: Nad nádrží je trávník, štěrk vyplňuje rohy problematické plochy, rostou v něm nižší trávy, mimo nádrž i vyšší ozdobnice čínské.

Obr. 6: Plánek s vyštěrkovanými rohy v obdélníku s mělkou půdou, výsadba je inspirovaná horským biotopem.

Třetím řešením úzkého pozemku s nádrží je cesta vinoucí se zahradou, která začíná u štěrkového meandru a končí před dřevěným obloukem a dvěma kroucenými vrbami →

Obr. 7: Zahradou se vine cesta z kulatých nášlapných dlaždic, meandr nad nádrží vyplňuje štěrk s travinami a Kleopatřinou jehlou.

Obr. 8: Pod prvním meadrem se pod zemí skrývá nádrž, je vyplněn štěrkem a nenáročnými travinami.

Vhodné rostliny: směs druhů trav, rozličných výškově, tvarově i barevně – vysoké trávy Miscanthus sinensis ´Malepartus´, M. sinensis ´Gracillimus´, sivé trávy Helictotrichon sempervirens, Festuca, Leymuskapradina Athyrium filix-femina, traviny do stínu Luzula, Carex montana, pokryvný jalovec Juniperus horizontalis, trvalky Kleopatřina jehla Kniphofia uvaria, kokarda Gaillardia, kosatec Iris, záplevák Helenium.

Druhý popisovaný případ, nehluboko (1,5 m) umístěné hadice pro tepelné čerpadlo, nabízí poněkud širší možnosti výsadby a úpravy místa. Ovšem opět nemůžeme počítat se stromy a vyššími keři, můžeme použít menší keře, trvalky, trávy, cibuloviny, kapradiny a ostřice do stínu.

Jedním z možných řešení by bylo místo navrhnout a osadit jako vřesoviště, pokud nevlastníme pozemek na zásaditých horninách (např. vápenatá půda). Pokud je tato podmínka splněna, dodáme vřesovištním rostlinám do půdy rašelinu s pískem a vytvoříme kompozici z různých vřesů, vřesovců, nízkých azalek a rododendronů. A dalších rostlin, které snášejí kyselou půdní reakci. V tomto návrhu je v centrální části před terasou dán prostor výsadbě namísto obligátního trávníku →

Obr. 9: Vřesoviště průchozí po stezkách. Průchod přes něj zvyšuje míru příjemného zážitku z krásy nízkých rostlin. V pozadí pergola, kterou se vstupuje do sadu.

Obr. 10: Pohled od pergoly na nízkou výsadbu.

Obr. 11: Celkový pohled na zahradu rozdělenou sad a vřesoviště.

Nízké rostliny pro vřesoviště:

rododendrony Rhododendron impeditum, R. hippophaeoides, R. russatum, vřesy Calluna vulgaris ´Spitfire´, vřesovce Erica x darleyensis ´Kramer´s Rote´, E. vagans ´Pallida´, libavka Gaultheria, leukote Leucothoe.

Doprovodné rostliny:

nízký jalovec Juniperus procumbens ´Nana´, půdopokryvné skalníky Cotoneaster microphyllus var. cochleatus, C. adpessus, nízké panašované brsleny Euonymus fortunei ´Emerald Gold´, E. fortunei ´Silver Queen´, mochna křovitá Potentilla fruticosa, zakrslá vejgelie Weigela ´Piccolo´.

Vhodné mělkokořenící keře:

borovice kleč Pinus mugo, trojpuk Deutzia, kalmie Kalmia, zákula Kerria, ptačí zob Ligustrum, kalina Viburnum.

Vyhnout bychom se naopak měli hlubokokořenícím keřům:

netvařec Amorpha, komule Buddleja alternifolia, čimišník Caragana arborescens, kdoulovec Chaenomeles, žanovec Colutea, svída Cornus controversa, ruj Cotinus, čilimník Cytisus scoparius, rakytník Hippophae, cesmína Ilex, zimolez Lonicera, kustovnice Lycium, mahonie Mahonia, trnka Prunus spinosa, hlohyně Pyracantha, řešetlák Rhamnus catharticus, růže Rosa, tamarašek Tamarix, réva Vitis, vistárie Wisteria.

Třetí návrh byl vytvořen pro zahradu s vápenatou půdou v teplé oblasti. V pravidelném designu u moderního domu je navržena teplomilná skalka s exotickými rostlinami, které nicméně mohou růst v našich teplých krajích.

Více o této zahradě na stránce Publikace.

Obr. 12: Skalka před velkým oknem, pozadí tvoří živý plot z bambusů.

Obr. 13: Skalka a bazén jsou lemovány štěrkovou bordurou.

Obr. 14: Bazén vhodně doplňuje nejen řada růží a jemné ozdobnice, ale také skalka s exotickými agáve, liliochvostci a většími kameny.

Obr. 15: Celkový pohled na uspořádání zahrady.

Rostliny pro pouštní skalku:

agáve Agave parryi, Agastache ´Ava´, juka Yucca filamentosa, Y. baccata, Y. rostrata, opuncie Opuntia humifusa, O. phaeacantha, liliochvostec Eremurus, máčka Eryngium paznechtník Acanthus.

U použití pouštních rostlin je nicméně zapotřebí opatrnosti v souvislosti s hadicemi pod zemí, neboť tyto rostliny mohou mít jako adaptaci na původní přírodní podmínky hluboké kůlovité kořeny. Při nákupu rostlin původem ze suchých pouštních oblastí se informujeme u zahradníka na jejich kořenový systém.  Porozhlédnout se a nakoupit můžeme například na:  http://www.cesketropy.com

Vizualizace: autorka

« Starší příspěvky

© 2024 My a zahrada

Šablonu vytvořil Anders NorenNahoru ↑