Z mlžné podzimní nálady se dnes ladně a svižně přeneseme do polopouštních sluncem zalitých oblastí. Spojovacím článkem budou jehličnany – a to vysoké štíhlé jehličnany, jejichž tvar dobře koresponduje s architektonickým stylem.
Štíhlé konifery v protikladu s rozkladitou, převislou korunou vypadají skvěle →
stejně tak s kubickými záhony →
Ladí dokonale s jednoduchou geometrií domu →
i se zelenými schody v trávníku →
nebo s podélnými liniemi úzkých dlaždic →
Pilíře jehličnanů u domu i holé kmeny v pozadí příjemně kontrastují se zakřivenými liniemi zahloubené cesty →
Ukázky jsou ze suchých teplých oblastí Severní Ameriky. A pravděpodobně jsou použity i vysoké pyramidální cypřiše, dorůstající 20 – 30 m, pro naše podmínky příliš choulostivé dřeviny; nicméně my také můžeme využít u nás běžně rostoucí sloupovité jehličnany a při jejich promyšleném vysázení v elegantních kombinacích dosáhneme podobných efektů.
U nás rostoucí úzce sloupovité jehličnany (V = výška, Š = šířka, uvádím dostupné informace většinou ze Seznamu doporučených odrůd rostlin):
cypřišky:
Chamaecyparis lawsoniana ´Alumii´
V až 15 m
Chamaecyparis lawsoniana ´Columnaris´
V 5-10 m, Š 1,5 m
Chamaecyparis lawsoniana ´Witzeliana´
V až 5 m
jalovce:
Juniperus communis ´Hibernica´
V 3-5 m, Š 1 m
Juniperus communis ´Sentinel´
V 3 m
Juniperus communis ´Suecica´
V 4 m
Juniperus scopulorum ´Blue Arrow´
V 6 m, Š 0,8 m (10 let po výsadbě: V 2-3 m, Š 0,5-0,6 m)
Juniperus scopulorum ´Skyrocket´
V 4-8 m, Š 0,8-1 m (10 let po výsadbě: V 3 m, Š 0,6-0,8 m)
Juniperus virginiana ´Canaertii´
(10 let po výsadbě: V 3 m, Š 0,5-0,6 m)
zeravy:
Thuja occidentalis ´Malonyana´
V 10-15 m
Thuja occidentalis ´Smaragd´
V 3,5-6 m, Š 1-1,8 m
Thuja occidentalis ´Spiralis´
V 8-15 m
Cypřišky snesou i polostín, ale nehodí se do vyšších poloh, kde mohou namrznout. Jalovce a zeravy potřebují růst na slunci, zato jsou tolerantní k horším půdním podmínkám, snesou sucho a nenamrzají.
Obecné pravidlo zní: nevysazovat jedovaté rostliny v blízkosti dětských hřišť, do zahrad škol, školek nebo jeslí. Jako druhé pravidlo jsem při výchově od co nejnižšího věku dítěte zdůrazňovala: nezkoušej, nežvýkej, nejez žádnou rostlinu ani její část, pokud ji důvěrně neznáš jako jedlou. A i tak se lepší přijď zeptat. Samozřejmě jak děti rostou, jsou schopny rozpoznávat druhy rostlin i plodů a samy se naučit, co je jedlé a co ne. A tak třetím pravidlem by mělo být povědomí o jedovatých rostlinách, z nichž ty nejtoxičtější jsou předmětem výuky už na základní škole. Jedovatých rostlin nebo způsobujících zažívací či kožní potíže je v rostlinné říši mnoho. Některé, ač celé velmi jedovaté, nebývají nebezpečné pro svou odrazující chuť nebo je dítě vůbec nenapadne jíst. Naši pozornost by měly upoutat především takové, které lákají děti ke konzumaci plodů. A proto nezaškodí opakování s malým přehledem jedovatých rostlin, se kterými se můžeme potkat na zahradě, v parku nebo ve volné přírodě →
Celá rostlina obsahuje prudce jedovaté alkaloidy, zejména černohnědá drobná semena, kterých rostlina může vytvořit v tobolkách i několik tisíc. Požití 10-20 semen u dítěte může být smrtelné.
durman Datura
Pěstované rostliny i teplomilný plevelný druh naší květeny obsahují prudce jedovaté alkaloidy.
jalovec chvojka Juniperus sabina
Všechny částirostliny jsou prudce jedovaté, zvláště vrcholky větévek. Smrtelná může být nepatrná dávka sušených vrcholků nebo 6 kapek silice.
konvalinka vonná Convallaria majalis
celá rostlina i s kulatými červenými bobulemi obsahuje prudký srdeční jed. Také voda ve váze s konvalinkami je jedovatá.
lýkovec jedovatý Daphne mezereum
Nejjedovatější části této prudce jedovaté rostliny jsou plody a kůra. K otravě stačí 5 červených peckovic.
náprstník Digitalis
Celé rostliny obsahují srdeční glykosidy. Smrtelnou dávku představují již 2-3 suché listy.
oměj Aconitum
Celé rostliny obsahují směs prudce jedovatých alkaloidů. Smrtelná dávka je několik gramů kořene. U dětí se vyskytly otravy i při vysávání nektaru z květů.
rulík zlomocný Atropa bella-donna
Celá rostlina je prudce jedovatá díky vysokému obsahu prudce jedovatých alkaloidů. Otrava nastane přímou konzumací plodů – černých bobulí, nebo přes kozí mléko či kozí maso. Smrtelnou dávkou jsou u malého dítěte už 3 bobule.
skočec obecný Ricinus communis
Semena podobná fazolím obsahují prudce jedovatý ricin. Jako smrtelná dávka se pro děti uvádí 5-6 semen.
štědřenec odvislý Laburnum anagyroides
Rostlina obsahuje jedovaté alkaloidy. Žvýkání sladkých květů, větviček nebo nezralých lusků představuje vážné nebezpečí prudkých otrav u dětí.
tis červený Taxus baccata
Celá rostlina, kromě červeného dužnatého míšku, obsahuje prudce jedovaté taxiny a taxatiny.
Plody se postupně zbarvují od zelené, přes červenou, fialovou po černou barvu a spolu s listy a kůrou obsahují jedovaté glykosidy.
lilek brambor Solanum tuberosum
Rostlina obsahuje jedovaté solaniny, nejvíce plody a klíčky. V hlízách, pokud jsou zralé a nenaklíčené, je obsah jedovatých látek bezvýznamný.
lilek černý S. nigrum, lilek potměchuť S. dulcamara
Plody jsou černé a červené bobule, rostliny obsahují jedovaté solaniny, včetně bobulí.
mahónie cesmínolistá Mahonia aquifolium
Rostlina obsahuje alkaloidy, nejnižší obsah alkaloidů je v bobulích, které ani nejsou chutné.
narcis žlutý Narcissus pseudonarcissus
Celá rostlina, jinak především její cibule, obsahuje jedovaté alkaloidy.
ocún jesenní Colchicum autumnale
Rostlina obsahuje velice jedovatý alkaloid.
oleandr obecný Nerium oleander
Keř obsahuje srdeční glykosidy, rozžvýkání několika listů může přivodit smrtelnou otravu. Oleandrové pruty měli zákáno používat k opékání masa vojáci francouzské armády.
pablen kraňský Scopolia carniolica
Celárostlina je jedovatá, především oddenek.
pámelník bílý Symphoricarpos albus
Bílé pukavé plody obsahují malé množství alkaloidu.
pryskyřník prudký Ranunculus acris
Nať je jedovatá pro člověka i zvířata.
ptačí zob obecný Ligustrum vulgare
Toxicita rostliny je poměrně nízká, kromě toho jsou černé bobule nepříjemně svíravé chuti.
routa vonná Ruta graveolens
Rostlina obsahuje fotosenzibilující látky a jedovatou silici.
řebčík královský Fritillaria imperialis, řebčík kostkovaný F. meleagris
Celé rostliny, především jejich cibule, obsahují jedovaté alkaloidy.
sasanka Anemone
Čerstvérostliny obsahují jedovaté látky.
srdcovka nádherná Dicentra spectabilis
Rostlina obsahuje jedovaté alkaloidy.
střemcha obecná Prunus padus
Rostlina, také vnitřek černých peckoviček, je jedovatá obsahem amygdalinu.
šťavel kyselý Oxalis acetosella
Rostlina obsahuje kyselinu šťavelovou. Pojídání kyselkavých listů může mít vážné následky.
trnovník akát Robinia pseudoacacia
Kromě květů je celá rostlina jedovatá, zvláště kůra a lusky se semeny obsahem bílkovinných jedů.
třemdava bílá Dictamnus albus
Celárostlina obsahuje fotosenzibilizující látky.
tulipán Tulipa
Především cibule obsahují jedovatý alkaloid.
upolín nejvyšší Trollius altissimus
Jedovatá je celárostlina.
vistárie Wisteria
Popínavé rostliny obsahují bílkovinné toxické látky, otravy se vyskytují po požití lusků nebo semen.
vlaštovičník větší Chelidonium majus
Rostlina je jedovatá díky obsahu alkaloidů obsažených především v latexu. Požití rostliny je málo pravděpodobné pro nepříjemnou chuť. Šťáva je nebezpečná očím, může poškodit kůži.
vlčí bob mnoholistý Lupinus polyphyllus
Semenav chlupatém lusku obsahují jedovaté alkaloidy.
vraní oko čtyřlisté Paris quadrifolia
jedovatá bylina s černou bobulí, která má odpornou chuť, takže otravy bývají vzácné.
zerav západní, túje Thuja occidentalis, zerav obrovský T. plicata, zerav východní T. orientalis
Všechny části rostlin jsou jedovaté obsahem silice thujonu.
zimolez Lonicera
Bobule s obsahem jedovatých látek by mohly lákat děti k požití.
zimostráz vždyzelený Buxus sempervirens
Celá rostlina obsahuje toxický alkaloid buxin.
žanovec měchýřník Colutea arborescens
Jedovatá jsou semenav nafouklých luscích.
Převzato z: Wikipedie, Jan Novák: Jedovaté rostliny v bytě a na zahradě, Grada
Z dalšího polského webu Ogorody Traw jsem tentokrát převzala několik zdařilých fotek ostřic a trav, můžeme tak navázat na předchozí článek o nízkoúdržbové zahradě ukázkou některých méně známých druhů trav pro krásnou zahradu →
1. Ostřice
kvetou méně nápadně, většinou snášejí polostín až stín, mnoho druhů je vhodných do vlhka a těžších půd. Ostřici horskou z dnešního výběru můžeme použít i na slunná místa se sušší půdou.
Mnoho druhů kvete jemnými latami vznášejícími se nad trsem listů, mezi trávami najdeme druhy pro různé půdní podmínky, ale většinou milují slunce, teplo a spíše propustné půdy. Téměř univerzální trávou je metlice trsnatá, která snese slunce i stín a vlhké i suché půdy. Bezkolence můžeme použít také do polostínu a do svěžích půd.
Výška 130 cm, šířka 130 cm. Dlouhověká tráva, ale trvá déle, než se rozroste.
Trávy nebo ostřice jsou svými trsy listů a stébel ozdobné i přes zimu. Celé suché trsy seřežeme těsně nad zemí až v předjaří, než začnou rašit nové listy. Pokud je travina stálezelená, pouze vyčešeme uschlé listy.
A kde bychom trávy koupili u nás? Našla jsem velkoobchod s okrasnými trávami, trvalkami a kapradinami, kde jich mají ve výběru opravdu hodně:
