Zahrady delší než širší bývají poměrně běžné, mohou být velké i úplně malé. Výhled hlavním směrem je dlouhý, ale může být omezený do šířky. K tomuto faktu je zapotřebí přihlédnout a pokusit se v takovém případě odpoutat pozornost od bočních hranic. To se nám může povést plánovitým vedením pohledu. Jiným řešením může být rozdělení dlouhé zahrady na kratší úseky. Můžeme ovšem zůstat u tradičního řešení pro dlouhé pozemky – výhled směřuje po přímé linii na konec.
Nerušený osový výhled známe z historických zahradních slohů, je podpořen symetrickým rozvržením plochy i prostoru. Důležité zde je, aby výhled měl cíl – například v podobě dekorace.
Rozdělením zahrady na kratší úseky vznikají příznivější menší prostory, více či méně oddělené, které mohou mít různou funkci. Rozdělit zahradu lze nejen vznikem čtvercových či obdélníkových „pokojů“, ale také například tvarem dvou C za sebou nebo tvarem osmičky (dva kruhy za sebou).
Při plánovitém vedení pohledu do dálky pohled postupuje kmitáním zleva doprava až k horizontu. Vlastně tak vytváříme meandr, jehož základem může být několik kruhů za sebou nebo několik diagonálních čtverců (obdélníků) za sebou. Taková zahrada je navozuje pocit pohybu. Podél bočních hranic vznikají půlkruhovitá nebo trojúhelníkovitá zákoutí, která, pokud jsou vyplněna vyššími prvky (nejspíše rostlinami), částečně zakrývají výhled, což působí tajemně a přitažlivě.
4. střed vyplněný bazénem
Zahrada má dlouhý výhled, který začíná bazénem v blízkosti domu a pokračuje ke studni ve druhé polovině zahrady →
Bazén zapadá do celkového vnímání prostoru zahrady díky dlažbě z jedné strany a štěrkovému záhonu z druhé. Dlažba bazén spojuje s domem a záhon ho přirozeně začleňuje do zahrady. Pohled je vedený díky jednotlivým rostlinám ve štěrku a pak naproti díky rohům vyvýšených záhonů rozestavených v diagonálním úhlu. Dlažba se za bazénem napojuje na štěrkový meandr, kterýžto pokračuje dál do zahrady →
Meandr vinoucí se středem zahrady poutá pozornost a velkorysé boční prostory mohou dobře sloužit hrám dětí →
5. osamocený strom
Zahrada má hlavní bod výhledu – vzrostlý strom. Její zadní část bude nadále sloužit jako užitková →
Zahradě dominuje nejvyšší prvek, je zapotřebí ho nenásilně zapracovat do návrhu. Řešení se nabízí vytvořením meandru pomocí dvou kružnic umístěných za sebou; vzniklý travnatý meandr vede pohled ke stromu. Vzdálenější kružnice kopíruje korunu stromu a zdůrazněné obklopující kruhy drží pozornost na místě, přičemž tato geometrie v ploše vyzvedává význam výškového prvku. Levý okraj meandru tvoří dlážděný chodník, který spojuje dům se vchodem do užitkové zahrady za treláží →
6. volný průhled středem
Přímá linie hlavního výhledu nerušeně pádí až k vzdálenému plotu. Linie je vymezena vlevo sadem, vpravo budovou, zeleninovým záhonem a skleníkem →
V přední části vybíhají k prázdné ose výhledu špičky lístků, čímž pohled meandrovitě vedou k závěrečné zajímavosti. Lístkové záhony jsou vyplněny sivo-modrými rostlinami (majitelé preferují levandule a středomořský styl). Na konci volného průhledu je zajímavost – v návrhu bílá magnolie. Perspektiva a význam magnolie jsou podpořeny sbíhajícími se liniemi sloupovitých ovocných stromů. Původně prázdnější pravou část zahrady vyplňují okrasné a ovocné keře a posezení s krbem →
Příspěvek o návrhu s lístovým designem: Návrh založený na dekoru lístků
Viz také: 3x široká zahrada
Wow to jsou krásné návrhy. My hledali ideálně čtvercový pozemek, no nakonec jsem koupili cosi, co se ani nedá popsat, je to dlouhé a má to několik „zubů“ do stran, no hrůza. Tak plánuji právě něco ve stylu „oddělených čtverců“, jeden u domu na okrasu, pak záhony, někde malý sad, jinde chce zase manžel rychle rostoucí stromy do krbu. No, dalších 20 let máme co dělat 🙂