Štítek: účinek barev

Emoční působení barev

Relaxační barvy pro kontemplativní náladu – zelená, modrozelená, modrá, modrofialová

Sytě modrá může působit velmi intenzívně, světlejší modrá více vzdušněji. Modrá evokuje klid, mír, vyrovnanost a chlad.

Zelená je nejrozšířenější barvou ve světě rostlin, existuje mnoho odstínů zelené, od chladné modrozelené po teplou žlutozelenou. Do prostoru vnáší klid, svěžest.

Živé, vibrující barvy – od žluté po červenou

Žlutá je slunná a veselá. Dobře se snoubí s červenou a oranžovou. Zeleno-žlutá je chladnější a je vhodná pro delikátnější kombinace.

Červená a oranžová vzbuzují vzrušení, teplo, vášeň, energii a živost. Stojí naproti neutrální zelené. Jsou skvělé pro slunná místa, ale jestliže jsou užity přes míru, mohou působit stísněně až depresívně.

Přírodní, zemité barvy navozující klidnou, neutrální náladu – odstíny hnědé, přírodní zelená

Zemitá hnědá barva a pískové tóny jsou reminiscencí na čas žní a navozují teplo a úrodu, bohatství, přispívají ke klidu a relaxaci. Jakékoliv dřevěné elementy jsou perfektní pro venkovský vzhled. V městském prostředí se pomocí dřevěných prvků a hnědých tónů můžeme cítit blíže přírodě.

Barvy pro elegantní design – černá, šedá, bílá, listová zeleň

Černá barva je atraktivní, když je použita šetrně, ale depresívní, když vyplňuje příliš velkou plochu.

Bílou je možné kombinovat s jakoukoli jinou barvou, působí čistě a harmonicky. Bílý prostor je jeví větší, rozlehlejší. Zápornou vlastností bílé barvy může být pocit strnulosti, přísnosti.

Foto: autorka

Optické působení barev

Barvy v zahradě nevnímáme ojediněle, naopak můsíme vždy vzít v úvahu, že působí dohromady s celkovým uspořádáním, liniemi, výškami, texturami. Výrazně jsou také ovlivněny intenzitou světla – ve stínu bude tentýž barevný odstín působit jinak než na přímém slunci.

1. Jestliže chceme určitý prvek zdůraznit, můžeme to udělat tak, že ho učiníme kontrastní vůči okolí – čím víc kontrastní barvy prvku a jeho okolí zvolíme, tím více bude viditelný.

2. Syté barvy jsou dominantní, jejich odstíny jsou méně zářivé. Nejvyššího kontrastu docílíme použitím sytých barev.

3. Odstíny vzniklé smícháním barvy s černou jsou teplejší a jeví se, že jsou k nám blíže. Odstíny vzniklé smícháním barvy s bílou jsou ustupující, lehčí, vzdušnější a čím více bílé obsahují, tím jsou světlejší a jeví se nám, že jsou od nás vzdálené. Avšak čistě bílá vystupuje dopředu.

4. Studené barvy, modrá nebo zelená, vytvářejí iluzi vzdálenosti a teplé barvy naopak.

5. Na slunných místech se barvy jeví koncentrovanější, kdežto na stinných místech jsou více utlumené, potlačené. Barevné plochy se tedy budou měnit podle intenzity světla – denní, roční doby apod.

Vzdálenost mezi námi a lavičkou se zdá být kratší díky výsadbě tmavších, červenolistých rostlin před ní (zároveň i lavička je v tmavším odstínu):

Vzdálenost lavičky od nás se tentokrát jeví o něco delší díky světlým a bíle panašovaným keřům před ní (a lavička je ve světlejším ustupujícím odstínu):

Na následujících obrázcích zahrady opticky prodlužuje výsadba – v popředí teplé odstíny jsou dál vystřídány chladnými barvami:

Zdůraznění elegantního tvaru zdi sytou kontrastní barvou:

 Foto: autorka