Ukázky, nápady a komentáře, jak vytvořit současnou zahradu

Štítek: stálezelené rostliny (Strana 2 z 3)

Hurá narozeniny: 1.rok!

Stáří jeden rok je vždy důvodem k radosti a oslavám, u malého človíčka obzvláště, ale také věci a blogy žijí svým životem a je zapotřebí se radovat z jejich postupného, doufejme v případě tohoto blogu, úspěšného vývoje!

Děkuji všem čtenářům, kteří si blog My a zahrada oblíbili a vracejí se na jeho stránky zpět. Snad na něm vždy budou nacházet zajímavé obrázky a užitečné informace k zahradní tvorbě. Velmi si vážím všech odvážlivců, kteří přispívají svými komentáři k článkům. Klidně jich může být více, třeba ve formě konkrétních dotazů, snažím se s nimi se ctí vypořádat ve formě článku nebo odpovědi na komentář.

A co bude jako dárek? Narozeniny si přece žádají dárek! Tím dárkem bude nový internetový časopis Bohemia Living, jehož logo a odkaz ode dneška bude součástí blogu. Je to časopis pro čtenáře zadarmo, časopis o kreativním životním stylu, jak to vystihly mé kolegyně z redakce časopisu. Najdete v něm články o krásném, něžném i odvážném dekoru do interiérů, taky recepty s něčím dobrým na zub (diety vynecháme, má to být o pohlazení na duši a radosti ze života…) a ovšem rubriku o zahradě, kterou mám na starost já. Netuším, jak se mi té pocty dostalo, ale jednoho krásného dne mne oslovila šéfredaktorka Jana Pěkná, zda bych se nechtěla zúčastnit tvorby časopisu, tak jsem do toho skočila. Takže i tam se můžete dočíst o něco o zahradě a navíc pročíst a prohlédnout další inspirativní stránky… Takže časopisu Bohemia Living přeji do jeho startu dlouhý, zajímavý, mnoha čtenáři oblíbený, podnětný život na české virtuální scéně! Jo, a první číslo vyjde 6. března 2012, to je za chvíli, jenom se párkrát vyspíme…

http://bohemialiving.cz/

 

Když už je tady to fialové, takové levandulové logo, přidám dnes k narozeninovému příspěvku něco o levandulích →

Levandule úzkolistá Lavandula angustifolia pochází ze Středomoří, je to otužilý stálezelený polokeř se šedozelenými úzkými lístky. Drobné kvítky vykvétají ve vzpřímených klasech od července do září. Celá rostlina příjemně voní. Výška polokeřů je různá – druh dosahuje výšky 30 – 60 cm, šířky 60 cm – kultivary mohou být vysoké až 90 cm.

Levandule po nás chtějí tři zásadní věci: suchou propustnou půdu, pravidelný střih a místo na slunci.

Dobře propustný záhon jim připravíme ještě před výsadbou, smícháním zeminy se štěrkem, štěrkem nešetříme. V těžkých a vlhkých půdách nadto vyrobíme na dně levandulového záhonu v hloubce 30 cm drenážní vrstvu štěrku, asi 5 cm.

O střih se musíme starat dvakrát ročně – začátkem jara a koncem srpna. Na jaře ostříháme polokeříky levandulí  těsně nad dřevnatou částí a ale pozor, nikdy ne do dřeva! Čím později toto uděláme, tím později bude levandule kvést. Po odkvětu, v srpnu až září,  ostříháme odkvetlé klasy, střih provedeme pod posledním vrchním přeslenem listů na stonku (výše už je květní klas).

 

 

 

Stálezelené keře v mrazivé zimě

Byla jsem se podívat na zahradě, jak zvládá zimu a mráz. A musím říct, že má své kouzlo i v těchto mrazivých dnech, kdy se teplota vytrvale drží pod -10°C  →

V tomto období nás mohou příjemně překvapit stálezelené listnaté keře, které si zachovávají listy i nepříznivém únorovém počasí, vlastně po celý rok →

Na fotce je pás zelených bobkovišní, před nimi je vysázena svída bílá, jejíž červené větve se vyjímají nad bílým sněhovým popraškem.

Bobkovišeň lékařská Prunus laurocerasus je účelný krycí keř, dosahuje výšky 2-3 m a jak je vidět, zůstává zavětvený k zemi. Pokud chceme docílit tohoto efektu, musíme si koupit rostlinky druhu P. laurocerasus, neboť botanický druh dosahuje výšky člověka nebo i vyšší. V nabídce jsou totiž mnohé kultivary, jež jsou ovšem nižšího vzrůstu a jsou vhodné pro nízkou výsadbu (např. častý ´Otto Luyken´ vyroste do výšky kolem 1 m). Také je zapotřebí vědět, že širokolisté kultivary (rovněž v prodejnách nabízené) jsou choulostivé a tuhé mrazy by nemusely přežít. Ale obyčejná bobkovišeň se svými úzkými lesklými listy je taky hezká →

Bobkovišeň je nenáročná, ačkoli se uvádí, že má ráda půdu alkalické reakce, dobře roste i v kyselé půdě. Prospívá ji polostín, ale snese slunce i stín. Snáší znečištěné ovzduší. Zakoupeným rostlinkám přichystáme živnou, kyprou, propustnou půdu přidáním kompostu a zahrneme je mulčovací kůrou, což jim vytvoří kořenovou přikrývku. Každoročně pak rozhodíme na povrch kůry (na plochu, kterou zabírá celá koruna keře) průmyslové hnojivo, např. NPK.

Bobkovišně kvetou v květnu, krásně přitom voní. Plody jsou malé černé peckovičky, ale pozor, celá rostlina je jedovatá.

 

Dalším keřem se zimním listím, i když poněkud smutně svěšeným, je kalina vrásčitolistá Viburnum rhytidophyllum

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Kalina vrásčitolistá má také několik předností, za prvé dorustá do výšky 3 m (i více) a za druhé do těchto výšek dorůstá rychle. Za třetí je také nenáročná, roste na slunci, polostínu i úplném stínu, k půdní reakci je tolerantní, snese zásaditou, neutrální, jakož i kyselou půdu.

Při výsadbě ji také dodáme kompost a v pozdějších letech přihnojujeme jako u bobkovišní. V oblastech s těžkými půdami můžeme zeminu ve výsadbové jámě zlehčit dodáním štěrku nebo stavební suti (kalině vrásčitolisté nevadí vápnitá půda, stejně jako bobkovišni, pro tu můžeme udělat totéž).

Neobvyklým jevem je, že kalina vrásčitolistá zakládá svá květenství už na podzim  →

Na jaře pak kvete v květnu až červnu krémově bílými květy. Plody jsou nejdříve jasně červené, později až černé peckovičky.

 

Třetím stálezeleným keřem na zahradě je Leucothoe fontanesiana ´Rainbow´.                   V sibiřských mrazech vypadá stále výtečně  →

Leukote dorůstá oproti předchozím druhům do nižších výšek – asi 1 m. Můžeme ji použít jako podrostovou dřevinu, neboť jí nevadí tlak kořenů sousedních rostlin. Abychom docílili pěkného vzhledu záhonu, vysadíme na něj více rostlin leukote. Budeme počítat s tím, že se rozrostou do šířky asi 1 – 1,5 m.

O vzhledu, kultivarech a péči o tento keř se můžeme dočíst v dřívějším příspěvku:

https://myazahrada.cz/2011/03/stalezeleny-ker-leucothoe/

 

Foto: autorka

 

 

Co vysadit do jílovité půdy ve stínu

kalina Carlesiova Viburnum carlesii

Stín a jíl je docela obtížná kombinace pro nalezení vhodného osázení. Přesto můžeme být s několika rostlinami úspěšní:

Rostliny asi ve výšce člověka nebo vyšší (čím tmavší písmo, tím vyšší rostlina):

především keře

Weigela florida ‚Variegata‘   vajgélie květnatá  V 1.5-2.5 m, Š 1.5-2.5 m za 10-20let

Viburnum × bodnantense   kalina bodnanská  V 1.5-2.5 m, Š 1-1.5 m za 10-20 let

Viburnum × carlcephalum  kalina V 1.5-2.5 m, Š 1.5-2.5 m za 10-20 let

Viburnum farreri   kalina vonná   V 1.5-2.5 m, Š 1.5-2.5 m za 10-20let

Viburnum carlesii  kalina Carlesiova   V 1.5 m, Š 1-1.5 m za 5-10 let

Symphoricarpos × chenaultii ‚Hancock‘  pámelník Chenaultův                                                 V 1.5 m, Š 1.5-2.5 m za 10-20 let

bambus Sasa veitchii V 1.5-2.5 (1-2) m, Š 2.5-4 m za 10-20 let

trvalka Angelica gigas V 1.5-2.5 m, Š 1-1.5 m za 2-5 let

kapradina Osmunda regalis V 1.5-2.5 m, Š 0.5-1 m za 5-10 let

Buxus sempervirens   zimostráz obecný  V 4-5 m, Š 4-5 m za 20-50 let

Aesculus parviflora   jírovec drobnokvětý  V 2.5-4 m, Š 4-8 m za 10-20 let

Viburnum rhytidophyllum  kalina vrásčitolistá  V 2.5-4 m, Š 2.5-4 m za 10-20let

Viburnum opulus  kalina obecná  V 2.5-4 m, Š 2.5-4 m za 10-20 let

Taxus × media ‚Hicksii‘  tis prostřední  V 4-8 m, Š 2.5-4 m za 20-50 let

Taxus baccata tis červený  V vyšší než 12 m, širší než 8 m za 20-50 let

strom Taxodium distichum   tisovec dvouřadý  V vyšší než 12 m, Š 4-8 m za 20-50 let

 

stálezelené leukote Leucothoe fontanesiana

Rostliny vzrůstem nižší, asi 0.5 – 1.5 m, vhodné k výsadbě před rostliny v první skupině:

trvalky a keře

Digitalis grandiflora   náprstník velkokvětý  V 0.5-1 m, Š 0.1-0.5 m za 2-5let

Iris ensata   kosatec V 0.5-1m, Š 0.1-0.5 m, za 2-5let

Iris foetidissima   kosatec V 0.5-1 m, Š 0.1-0.5 m, za 2-5 let

Polygonatum odoratum   kokořík vonný  V 0.5-1 m, Š 0.1-0.5 m za 2-5 let

Buxus sempervirens ‚Suffruticosa‘   zimostráz obecný  V 0.5-1 m, Š 1-1.5 m za 10-20 let

Mahonia aquifolium ‚Apollo‘   mahonie ostrolistá  V 0.5-1 m, Š 1-1.5 m za 10-20 let

Weigela florida ‚Foliis Purpureis‘   vajgelie květnatá  V 0.5-1 m, Š 1-1.5 m za 10-20 let

Viburnum × burkwoodii ‚Anne Russell‘   kalina  V 1-1.5 m, Š 1-1.5 m, za 10-20 let

Symphoricarpos orbiculatus   pámelník okrouhlý  V 1-1.5 m, Š 1-1.5 m, za 5-10 let

Leucothoe fontanesiana   leukote  V 1-1.5 m, Š 1.5-2.5 m za 10-20 let

kapradiny

Dryopteris erythrosora   kapraď  V 0.5-1 m, Š 0.5-1 m za 5-10 let

Dryopteris wallichiana   kapraď  V 0.5-1 m, Š 0.5-1 m za 5-10 let

Dryopteris dilatata   kapraď rozložená   V 1-1.5 m, Š 0.5-1 m za 5-10 let

Dryopteris filix-mas   kapraď samec  V 1-1.5 m, Š 0.5-1 m, za 5-10 let

Matteuccia struthiopteris   pérovník pštrosí  V 1-1.5 m, Š 1.5-2.5 m za 5-10 let

Polystichum setiferum   kapradina  V 1-1.5 m, Š 0.5-1 m za 5-10 let

kapraď s načervenalými listy Dryopteris erythrosora
kapraď Dryopteris erythrosora

Foto: autorka

« Starší příspěvky Novější příspěvky »

© 2024 My a zahrada

Šablonu vytvořil Anders NorenNahoru ↑