sad | My a zahrada

V sadu z ovocných stromů převažují jabloně, hrušně, třešně a slivoně. Naplánované nebo vysazené jsou i další: ořešáky, hruškojeřáb, moruše, višeň, jeřáby sladkoplodé, broskvoně, střemchy viržinské, dříny japonské, borovice limba.

Keře také budou bohatě zastoupeny, mnoho z nich je zatím vysázených ve školce a čekají na přesazení do sadu. Sortiment keřů do sadu je široký: od tradičních lísek, bezů, rybízů, angreštů, maliníků, ostružiníků, po nověji zaváděné druhy nebo jejich kultivary – rakytníky, hlošiny, hlohy, jeřáby, višně, muchovníky, aronie, kamčatské zimolezy, kanadské borůvky, dříny, kaliny, růže.

Některé z vybraných stromů do sadu:

Hruškojeřáb ouškatý, Tatarova hrušeň, Tatarka

x Sorbopyrus auricularis

Strom dosahující výšky až okolo 15 m, plody jsou hruškovité malvice, dužnaté, v době zralosti žluté až načervenalé, sladké, až 2,5 cm dlouhé, varieta ×Sorbopyrus auricularis var. bulbiformis mívá plody o něco větší. https://botany.cz/cs/sorbopyrus-auricularis/

Původní rodiče: Pyrus communis hrušeň obecná a Sorbus aria jeřáb muk
Diploidní klony hruškojeřábu mají po jedné sadě chromozómů od rodičů → menší plody
Triploidní klony hruškojeřábu (patří tady kultivar bulbiformis, popsán M. Tatarem podle semenáče v botanické zahradě na Smíchově, proto u nás Tatarova hrušeň) mají 2 sady chromozómů hrušňových a 1 sadu jeřábu muku → větší plody
rozložitý strom s běloplstnatými listy
plodnost za 7-10 let
sladké plody tvarem, velikostí, chutí připomínají fíky

Výše uvedené z knihy: Reich Lee: Netradiční ovoce pro každou zahradu.

Tatarka netrpí merou hrušňovou ani rzí hrušňovou. Pešek Radim: http://www.stareodrudy.org/ovocne-stromy/ostatn%C3%AD-ovocn%C3%A9-druhy/19.html

x Sorbopyrus auricularis je také uváděn pod názvem Bollwilleriana, Pyrus Bollwilleriana. Spontánní kříženec se našel a byl zaznamenán roku 1599 v Alsasku, u města Bollville.

Výše uvedené z knihy: Černík, Boček, Večeřa: Hrušky, malá pomologie 2; a také z: https://botany.cz/cs/sorbopyrus-auricularis/

Moruše černoplodá

Morus alba

Moruše (Morus alba) – černoplodá – ovocný strom či velký keř příbuzný fíkům, dorůstající 10–15 m, od léta nese plody tvarem podobné ostružinám, barvy černé, 2–4 cm velké, šťavnaté, nasládlé až sladkokyselé, velmi dobré chuti. Oblíbené jsou v čerstvém stavu nebo zpracované na kompoty, marmelády, víno, sirupy i sušené. Hlohovecká černá je osvědčená bohatě plodící varieta původem z jižního Slovenska.
https://www.netradicniovoce-eshop.cz/products/morusovnik-bily-%c2%b4hlohovecka-cerna%c2%b4-skladem-v-2-2-iii/

Střemcha viržinská

Prunus virginiana

Malý strom, 5–15 m vysoký. Kmen je přímý, koruna vejcovitá. Plody jsou kulovité peckovice, až 1 cm v průměru, červené, později purpurové až černavé, chuti nakyslé. https://botany.cz/cs/prunus-virginiana/

Střemcha viržinská, kultivar Schubert . Výška druhu i kultivaru: 9m, jejich šířka: 6m. Plody jsou technicky jedlé, ale jsou svíravé a neměly by se jíst za syrova. Ovoce lze sklízet a zpracovat na džemy, želé, koláče a omáčky. Plody jsou velmi atraktivní pro mnoho druhů ptáků a zvířat. Kultivar Schubert má červené listy. https://www.missouribotanicalgarden.org/PlantFinder/PlantFinderDetails.aspx?kempercode=l870

Dřín japonský

Cornus kousa

Kultivar Teutonia. Tato odrůda je ceněná nejenom pro množství velkých, bílých květů, ale hlavně pro pravděpodobně nejchutnější plody v rámci celého druhu. Opylené květy dozrávají v srpnu v růžově červené kuličky podobné ovoci litchi. Teutonia má poměrně velké plody (2 až 3 cm v průměru) a jsou nejenom jedlé, ale i vynikající chuti – něco mezi jahodami, mangem a určitě ucítíte i něco dalšího. Mezi ostatními odrůdami je snáze rozeznáte podle hladší, tenčí a méně hrbolaté slupky, která nebývá hořká a jde sníst i s dužinou.

Kultivar Benifuji je barevný brzy po rozkvětu. Po květech následují asi 2-2,5 cm široké plody, které v září při dozrání do růžové barvy změknou a jsou jedlé a chutné.

Borovice limba

Pinus cembra

Jeden z druhů borovic, pěstovaných pro svá velká, jedlá a chutná semena. Jedná se o dlouhověkou, středně velkou, pomalu rostoucí borovici, která dorůstá 12 – 20 (24) metrů. Šišky jsou velké kolem 8 cm a opadávají, aniž by se otevíraly a semena sbíráme ze spadlých šišek. Zatímco na horách ve výškách kolem 1500 metrů rostliny rodí ve věku 30-50 let, ale v ČR je to díky vlhčímu a teplejšímu klimatu již po 10 letech. Nejdříve však ve věku 8-10 let. Semena jsou rovněž známa pod názvem „cedrové ořechy“, protože se limbě lidově říká „sibiřský cedr“.

Milan Havlis (www.havlis.cz/karta.php?kytkaid=333) uvádí výšku 6-12 m, šířku 3-5 m a díky pomalému růstu doporučuje borovici limbu i do malé až středně velké zahrady.

Ořešák královský

Juglans regia

Kultivar Cukrářský červený. Polopapírák s plným jádrem. Vyniká rychlým nástupem do plodnosti, cca 4-5roku po výsadbě. Má pravidelnou úrodu kvalitních plodů, menší korunkou a vyniká odolností proti atraknóze ořešáků. Je samosprašný.

Kultivar Hospozínský červený. Polopapírák s červeným jádrem. Plody jsou středně velké a jádro vyplňuje celou skořápku. Tato odrůda je samosprašná a vhodná do všech pěstitelských oblastí.

Některé z vybraných keřů do sadu:

Kalina obecná

Viburnum opulus var. edule

Díky své hořké chuti se používá ovocná dužina k výrobě míchaných nápojů. Jedlá kalina obecná je místně používána k vaření marmelád, rosolů a bonbonů. Do zmíněných výrobků již není potřeba přidávat pektin, neboť bobule mají koncem podzimu mnoho přírodního pektinu. Zajímavostí je, že plody je možno díky jejich odolnosti vůči mrazům sklízet i v průběhu celé zimy. Zemánek David: Výživový a potravinářský význam jedlých ovocných druhů čeledi Adoxaceae.

Dřín obecný

Cornus mas

Přirozeně se vyskytující dřevina především na okraji listnatých lesů. Je to větší keř nebo menší stromek dorůstající výšky 5 m, má vejčité listy s protáhlou špičkou. Květenství uspořádané v hlávkách rozkvétá v březnu až dubnu a je žlutě zbarvené. Plodem jsou červené jedlé peckovičky. Tato nenáročná dřevina snáší slunce i polostín. Je často využívaná na tvarované živé ploty. Keře nebo stromy Cornus mas L. mají pozvolný nástup do plodnosti, neplodí ihned, plná plodnost nastává až po osmi letech. Velký problém tohoto ovoce je, že po dozrání plody brzy opadávají. Je tedy nutné provádět sklizeň ve chvíli, kdy jsou plody dobře vybarvené, ale ještě tvrdé. V naších podmínkách sklízíme v září. Po sklizni je třeba ovce skladovat v chladírenských podmínkách, bez nich je trvanlivost plodů krátká, jen tři až pět dníMikisková Alexandra: Využití rodu Cornus L. v okrasném zahradnictví, bakalářská práce.

Lutea

Odrůda má v dospělosti pyramidální korunu a udržuje si tvar stromku. Plody jsou velké 2,5 cm, žluté, příjemné sladkokyselé chuti. Zralé jsou ve druhé polovině července. Lutea je samosprašná, je velmi dobrým opylovačem jiných odrůd. https://www.prodejstromku.cz/katalog/ovocne-puvodni-druhy/

Fruchtal

Odrůda je středně raná, zrající koncem srpna. Plody jsou středně velké s hmotností 3,57-4,08g, pravidelně oválné, červené až tmavě červené. Dužnina je šťavnatá, nakyslá. Mikisková Alexandra: Využití rodu Cornus L. v okrasném zahradnictví, bakalářská práce.

Jolico

Velké tmavě červené plody oválného tvaru dosahují délky až 3 cm. Dužnina je šťavnatá, sladce nakyslá, příjemné chuti, plody dosahují vysoké cukernatosti až 14%. Jolico je pozdní odrůda zrající v říjnu, sklizeň probíhá ve druhé polovině října. https://www.prodejstromku.cz/katalog/ovocne-puvodni-druhy/

Macrocarpa

Odrůda má plody hruškovitého tvaru větší než jsou u původního druhu. Mikisková Alexandra: Využití rodu Cornus L. v okrasném zahradnictví, bakalářská práce.

Bez černý

Sambucus nigra

Listy a nezralé plody obsahují kyanogenní glykosid sambunigrin, takže jsou mírně jedovaté. Proto plody před vnitřním užitím povaříme, syrové konzumujeme výjimečně a v malých dávkách. Obsahují cholin, který se v organismu mění na acetylcholin, známou protirakovinnou a protisklerotickou látku. Plody bezu černého jsou vhodné i pro výrobu pálenky, neboť obsahují přes 7 % cukru a veliké množství aromatických látek, které propůjčují pálence zcela typické vlastnosti. Z plodů lze vyrobit i ovocné víno, mošty, čaje, sirupy a džusy. Zemánek David: Výživový a potravinářský význam jedlých ovocných druhů čeledi Adoxaceae.

Hlošina mnohokvětá

Eleagnus multiflora

Kulatý keř, výška i šířka 2,5 m, plody šťavnaté, 13-25 mm, jasně červené, na dlouhých stopkách pod větvemi, chuť příjemně nakyslá, osvěžující, poněkud svíravá, dozrávají v červenci, sběr co nejpozději, ale před tím, než se plody začnou scvrkávat. Eleagnus multiflora patří do zóny 4.

Hlošina okoličnatá

Eleagnus umbellata

Keř s bujnou korunou, výška i šířka 6 m, drobné červené plody 6-7 mm obalují větve, spíše kyselé chuti, sběr co nejpozději, ale před tím, než se plody začnou scvrkávat. Eleagnus umbellata patří do zóny 3.

Pešek Radim: U nás dorůstá do 4 m, pěstuje se pro atraktivní červené plody, 0,5 – 1 cm velké. Dozrávají od konce září do listopadu. Plody je třeba nechat na keři důkladně vyzrát, případně nechat 15 dní dojít v místnosti. K upotřebení jsou pak podobně jako ostatní bobuloviny, nejlépe na džemy, sirupy a další zpracování. Nenáročná na prostředí, nesnáší zastínění. Okrasná i stříbřitým listem. http://www.stareodrudy.org/ovocne-stromy/ostatn%C3%AD-ovocn%C3%A9-druhy/19.html

Hlošina úzkolistá

Eleagnus angustifolia

Strom výška i šířka až 12 m, plody stříbřitě žlutooranžové, 12-13 mm, moučnaté, sladké, dozrávají v září. Plody se jedí čerstvé, sušené, dušené v mléce, v cukru. Eleagnus angustifolia patří do zóny 3.

Popisy hlošin výše: Reich Lee: Netradiční ovoce pro každou zahradu

Hloh východní

Crataegus orientalis var. Pojarkovae ´Aurea´

Strom dorůstá do 3-5 m. Tento podruh pochází z Krymu, z pohoří Karadag. Druh je u nás plně mrazuodolný. Má žluté plody příjemné chuti, dozrávají koncem září až začátkem října. Plody lze jednoduše sníst, či po rozpůlení i usušit či kandovat (zpracovávat lze po jednoduchém vybrání semen). Keře či stromky tohoto druhu jsou nenáročné a vhodné i jako okrasný prvek zahrady. http://www.stareodrudy.org/ovocne-stromy/ostatn%C3%AD-ovocn%C3%A9-druhy/19.html

Hloh tečkovaný

Crataegus punctata ´Aurea´

Strom či keř dorůstá asi do 4 m. Druh pochází z východu USA a východní Kanady. Hloh tečkovaný je nenáročný a vhodný i jako okrasný prvek zahrady. Větší žluté plody příjemné chuti dozrávají od poloviny září až začátkem října. Plody lze jednoduše sníst, či po rozpůlení i usušit či kandovat (Zpracovávat lze po jednoduchém vybrání semen). https://www.stareodrudy.org/hlohy-plodove/

Hloh javorolistý

Crataegus pedicellata

Výška keře nebo malého stromu je 4 – 7 m.

Plodem je červená malvička velká kolem 1 cm. Plody patří mezi nejchutnější druhy hlohů s výbornou sladkokyselou ovocnou chutí a dostatečně šťavnatou dužninou; jsou natolik chutné, že je lepší je jíst za syrova. Pokud je plodů velké množství, dají se zpracovat například na džemy, želé, mošty, vína. Pro své výrazné léčivé účinky se také suší do zásoby a dělá se z nich čaj. Více léčivých látek mají květy. Zlepšuje srdečních činnost, pomáhá při nervozitě, navozuje lepší spánek a snižuje krevní tlak. Hloh javorolistý je mrazuvzdorná rostlina, vyhovuje mu slunce nebo polostín a hlinité, neutrální půdy.

Zimolez kamčatský

Lonicera caerulea var. kamtschatica

je nízký opadavý keř, který dorůstá až 1,5 m do výšky a v dobrých podmínkách až 2 m. Ve své domovině je typickou podrostovou dřevinou ve světlých hájích nebo na lesních pasekách, na rašeliništích či močálech nebo podél řek a jezer. Přesto tento keř není náročný na půdní podmínky a dobře roste od písčitých po jílovité půdy s jakoukoliv půdní reakcí. Snese i půdy chudší na živiny, špatně snáší pouze suché půdy. Proto je vhodné v prvním roce po výsadbě či v suchých létech dopřát zimolezu vydatnou zálivku a mulč.

Višeň plstnatá

Prunus tomentosa

Otužilá višeň, která dorůstá do výšky kolem 2m a vytváří hustý, vzpřímený keř. Na přelomu března a dubna rozkvétají drobné světle růžové květy. Plodem jsou zářivě červené, kulaté peckovice. Chuť záleží na kultivaru a kolísá mezi kyselou přes sladkokyselou až po příjemně sladkou. Plody jsou velice atraktivní pro ptactvo, které často zkonzumuje velkou část úrody. Dřevina upřednostňuje slunné stanoviště, ale snese i polostín a stín (akorát násada květů je zde nižší). Půdy jí vyhovují propustné, živné, humózní a vlhčí. Uplatní se ve skupinových výsadbách.

Višeň Carmine Jewel

Tento hybrid byl vyšlechtěn křížením višně obecné s třešní křovitou za účelem spojení zajímavých vlastností z obou druhů. Podařilo se tak získat keřovitý tvar do výšky cca 2m se sladkými plody typicky višňové chuti a zároveň dostatečnou odolnost k nízkým teplotám.

Muďoul trojlaločný

Asimina triloba

Muďoul trojlaločný je otužilým představitelem čeledi láhevníkovitých, původem na východě Spojených států. Indiáni celá staletí sbírali a pěstovali ovoce muďoulu. Plody vzhledem připomínají banány, a také chutí se velice podobají banánu se špetkou vanilkového pudinku, ananasu a manga. Muďoul trojlaločný je pyramidální stromek se svěšenými listy dorůstající do výšky 3 – 8 m. Není vybíravý, půda mu vyhovuje propustná, silná vrstva z listí nebo slámy mu zajistí chladné a vlhké půdní podmínky. Plody se sklízejí podle preference chuti, chuť plně dozrálých je až příliš intenzívní. Plody bez slupky a semen se přímo konzumují, mohou se zmrazit, nasušit; při tepelné úpravě ztrácejí chuť. Reich Lee: Netradiční ovoce pro každou zahradu.

Růže dužnoplodá

Rosa villosa

Kultivar Karpatia má velké šípky, dekorativní listy a velké růžové květy. Přehledný popis a rady zde: https://www.ireceptar.cz/zdravi/duznoploda-ruze-odruda-karpatia-je-krasna-i-uzitecna.html