V New Yorku po mnoho let stála nevyužitá nadzemní železniční trať, která v průběhu 20. století sloužila pro nákladní dopravu mezi městskými továrnami. Díky dvěma nadšencům, kterým se líbila v tu chvíli už zdivočelá, rumištní květenou zarostlá stará trať, se rozběhla namísto demolice její záchrana a nakonec se podařilo přetvořit nadzemní kolejiště na veřejný park. Na přerodu železnice v park se podílela firma zabývající se zahradní architekturou James Corner Field Operations, designové studio Diller Scofidio + Renfro a jako návrhář výsadby byl vždy přizván Piet Oudolf. Jeho úkolem bylo na základě původní vegetace kolejiště – která zahrnovala jak místní druhy rostlin, tak druhy spontánně rozšířené ze zahradních výsadeb – navrhnout kombinaci, která by připomínala tuto zarůstající flóru, ale zároveň by byla více barevná a okrasná.
High Line vede ve výšce mezi budovami, dříve průmyslovými, nyní rezidenčními, někdy jimi přímo prochází, tak, jak dříve vedly koleje →
Design parku nápaditě a zároveň krásně odkazuje na původní funkci stavby – jsou v něm zahrnuty pražce, koleje, lehátka na kolejích… park je dlouhý dlouhý 2,33 km a byl vytvořen v několika etapách (2009, 2011, 2014, 2019). A další úpravy probíhají.
Výsadba Pieta Oudolfa symbolizuje přirozenou sukcesi od lučních společenstev přes křovinato-travní porost po otevřený světlý les.
Koncem podzimu přichází období suchých stonků a semeníků, jejichž kouzlo umí Piet Oudolf uplatnit →
Po průchodu kolem travních ploch s vtroušenými úbory amerických prérijních bylin (hvězdnic, třapatek, zápleváků, slunečnic, krásnooček – Aster, Echinacea, Helenium, Helianthus, Rudbeckia, Coreopsis…), se návštěvník dostává do oblasti s vtroušenými keři (muchovníky, rujemi, škumpami – Amelanchier, Cotinus, Rhus…) a jejich listí před opadem předvede poslední barevný koncert. Posléze návštěvníka obklopí stromy (břízy, jabloně, magnolie – Betula, Malus, Magnolia…), které jsou podsazeny půdopokryvnými rostlinami. Začátkem prosince vyniknou jejich holé kmeny a nabydou na významu jejich tvary vystupující z podrostu →
Oudolfův koncept výsadby tak rozdělil park na větší oblasti, které mají určitý charakter – luční, křovitý, lesní. Oblasti jsou rozdělené na zóny, kde početně dominují druhy (kultivary) trav tvořící bázi výsadby. V ní jsou rozptýleny bloky jiných trav a volné trsy trvalek.
Příklady trav, tvořících bázi výsadby: proso Panicum ‘Shenandoah‘, Panicum ‘Holy Grove‘; bezkolenec Molinia ‘Moorhexe‘; třtina Calamagrostis brachytricha; Sporobolus heterolepis.
Příklady doplňkových trav a trvalek: samužník širolistý Chasmanthium latifolium; pěchava Sesleria autumnalis; ostřice Carex eburnea, Carex pensylvanica; metlice trsnatá Deschampsia cespitosa ‘Goldtau’; řebříček Achillea filipendulina ‘Parker‘s Variety‘; hvězdnice Aster oblongifolius ‘Raydon‘s Favorite‘; sadec Eupatorium hyssopifolium, Eupatorium maculatum ‘Gateway‘; třapatka Rudbeckia subtomentosa.
Procházka po High Line nabízí i setkání s uměním →
Jak říká Robert Hammond – jeden ze zachránců High Line (spolu s Joshua Davidem) – o Oudolfově práci v předmluvě ke knize Landscapes in Landscapes: „Pietova krajina umožňuje lidem lépe dýchat – ne pro svou pěstěnou krásu, ale pro svou schopnost měnit se jako příroda.“
Více o High Line Gardens: https://www.thehighline.org/
Dřívější příspěveky:
Piet Oudolf, zakladatel nového směru v zahradní architektuře
Foto:
Dalibor Vaněk
Literární zdroje:
Piet Oudolf: Landscapes in Landscapes, 2011 Thames & Hudson
Piet Oudolf and Noel Kingsbury: Planting: a new perspektive, 2013 Timber Press
