Už teď se těšíme, až sad povyroste a začne plodit hrušky, jabka, švestky, třešně a všelico dalšího… ale těšíme se i na to, že si náš sad užijeme jako hezké místo – nejen jako pracovní místo vhodné k posilování svalů a vůle…
Výběr odrůd, výsadbový půdorysný plán byly důležité ve fázi příprav. Díky plánu jsme mohli rozměřit pole a vysadit stromy a keře. Ale díky vizualizacím se můžeme přenést do budoucnosti a užívat si procházku sadem už teď…
Tak začínáme u vjezdu do sadu →
kde nás vítají sice neovocné – ale patřící do velkého „třešňovévo“ rodu – sloupovité sakury
pokračujeme hlavní cestou přes sad
jdeme stále rovně kolem sudetských renet a jeřábů, tvořících větrnou bariéru od otevřeného pole
asi uprostřed sadu mineme tatarku mezi dříny a za ní oplocenou zahrádku
dál po hlavní cestě dojdeme kolem altánu, břízy a borovice až k bráně
před bránou uděláme čelem vzad a naskytne se nám pohled na sad z východu
když se vydáme po hlavní cestě zpět, budeme mít v jednom místě výhled přes altán do zahrádky
naproti jeřábům rostou jabloně
za jabloněmi a špendlíkem odbočíme vpravo a vydáme se střední travnatou cestou
v cípu rozcestí roste dřevina menších rozměrů – hloh východní
po této střední cestě dojdeme k další odbočce, kde se můžeme vydat krajní travnatou cestou
což taky uděláme – spodní okraj krajní cesty lemují převážně slivoně
za slivoněmi se cesta stáčí nahoru kolem malé nádrže
od nádrže stoupáme na velmi mírný hřebínek, který prochází středem sadu přibližně od jihu k severu
na nejvýše položených místech sadu procházíme kolem hrušní a centrální zahrádky
za zahrádkou se krajní a střední cesta spojují
pak po sjednocené cestě pokračujeme jeřabinovým lesíkem
k výhřevnému valu s teplomilnými rostlinami
od valu se můžeme kochat hlavním výhledem přes vodní hladinu a altán na vrchol místního kopce
výhled lemují hrušně s užší korunou a stříbrolisté hlošiny
vrátíme se na rozcestí střední a krajní cesty – a dáme se vlevo kolem moruše směrem k tatarce
než dojdeme k tatarce, můžeme brankou vstoupit do zahrádky
a nakouknout dovnitř
z posezení na zahrádce vychutnáme dva průhledy – přes altán na vícekmennou břízku, pozadí mu tvoří borovice limba a průhled obloukem na lavici před tatarkou
ze zahrádky vyjdeme třetí brankou s výhledem na červenolistý kultivar černého bezu
když se od bezu ohlédneme, uvidíme barevnou zahrádku i lavici pod tatarkou
pod hrušněmi přejdeme na střední cestu a pokračujeme k rozcestí s hlohem východním
po hlavní cestě vyjdeme mezi sakurami na silnici a obhlédneme sad ze západu
a teď už nezbývá, než čekat, až v sadu všechno podle plánu…
…vyroste a bude se třeba z části podobat vizualizacím…
V sadu z ovocných stromů převažují jabloně, hrušně, třešně a slivoně. Naplánované nebo vysazené jsou i další: ořešáky, hruškojeřáb, moruše, višeň, jeřáby sladkoplodé, broskvoně, střemchy viržinské, dříny japonské, borovice limba.
plánek sadu
Keře také budou bohatě zastoupeny, mnoho z nich je zatím vysázených ve školce a čekají na přesazení do sadu. Sortiment keřů do sadu je široký: od tradičních lísek, bezů, rybízů, angreštů, maliníků, ostružiníků, po nověji zaváděné druhy nebo jejich kultivary – rakytníky, hlošiny, hlohy, jeřáby, višně, muchovníky, aronie, kamčatské zimolezy, kanadské borůvky, dříny, kaliny, růže.
polovina plánu sadu – západ polovina plánu sadu – východ
Některé z vybraných stromů do sadu:
Hruškojeřáb ouškatý, Tatarova hrušeň,
Tatarka
x Sorbopyrus auricularis
Strom dosahující
výšky až okolo 15 m, plody jsou hruškovité malvice, dužnaté, v době zralosti
žluté až načervenalé, sladké, až 2,5 cm dlouhé, varieta ×Sorbopyrus auricularis var. bulbiformis mívá plody o něco
větší. https://botany.cz/cs/sorbopyrus-auricularis/
Původní rodiče: Pyrus communis hrušeň obecná a Sorbus aria jeřáb muk
Diploidní klony
hruškojeřábu mají po jedné sadě chromozómů od rodičů → menší plody
Triploidní klony
hruškojeřábu (patří tady kultivar bulbiformis,
popsán M. Tatarem podle semenáče v botanické zahradě na Smíchově, proto u
nás Tatarova hrušeň) mají 2 sady chromozómů hrušňových a 1 sadu jeřábu muku → větší plody
x Sorbopyrus auricularis je také uváděn pod názvem Bollwilleriana, Pyrus Bollwilleriana. Spontánní kříženec se našel a byl zaznamenán roku 1599 v Alsasku, u města Bollville.
Moruše
(Morus alba) – černoplodá – ovocný strom či velký keř příbuzný fíkům,
dorůstající 10–15 m, od léta nese plody tvarem podobné ostružinám, barvy
černé, 2–4 cm velké, šťavnaté, nasládlé až sladkokyselé, velmi dobré chuti.
Oblíbené jsou v čerstvém stavu nebo zpracované na kompoty, marmelády, víno,
sirupy i sušené. Hlohovecká černá je osvědčená bohatě plodící varieta původem z
jižního Slovenska. https://www.netradicniovoce-eshop.cz/products/morusovnik-bily-%c2%b4hlohovecka-cerna%c2%b4-skladem-v-2-2-iii/
Střemcha viržinská
Prunusvirginiana
Malý strom, 5–15 m vysoký. Kmen je přímý, koruna vejcovitá. Plody jsou kulovité peckovice, až 1 cm v průměru, červené, později purpurové až černavé, chuti nakyslé. https://botany.cz/cs/prunus-virginiana/
Střemcha viržinská, kultivar Schubert . Výška druhu i kultivaru: 9m, jejich šířka: 6m. Plody jsou technicky jedlé, ale jsou svíravé a neměly by se jíst za syrova. Ovoce lze sklízet a zpracovat na džemy, želé, koláče a omáčky. Plody jsou velmi atraktivní pro mnoho druhů ptáků a zvířat. Kultivar Schubert má červené listy. www.missouribotanicalgarden.org
Dřín japonský
Cornus kousa
Kultivar Teutonia. Tato odrůda je ceněná nejenom pro množství velkých,
bílých květů, ale hlavně pro pravděpodobně nejchutnější plody v rámci celého
druhu. Opylené květy dozrávají v srpnu v růžově červené kuličky podobné ovoci
litchi. Teutonia má poměrně velké plody (2 až 3 cm v průměru) a jsou nejenom
jedlé, ale i vynikající chuti – něco mezi jahodami, mangem a určitě ucítíte i
něco dalšího. Mezi ostatními odrůdami je snáze rozeznáte podle hladší, tenčí a
méně hrbolaté slupky, která nebývá hořká a jde sníst i s dužinou.
Jeden z druhů borovic, pěstovaných pro svá velká, jedlá a chutná semena. Jedná se o dlouhověkou, středně velkou, pomalu rostoucí borovici, která dorůstá 12 – 20 (24) metrů. Šišky jsou velké kolem 8 cm a opadávají, aniž by se otevíraly a semena sbíráme ze spadlých šišek. Zatímco na horách ve výškách kolem 1500 metrů rostliny rodí ve věku 30-50 let, ale v ČR je to díky vlhčímu a teplejšímu klimatu již po 10 letech. Nejdříve však ve věku 8-10 let. Semena jsou rovněž známa pod názvem „cedrové ořechy“, protože se limbě lidově říká „sibiřský cedr“. http://eshop.tropik.cz/13ju8y6w/Borovice-limba-oriskova-borovice-Pinus-cembra-d304.htm?tab=description
Milan Havlis (www.havlis.cz/karta.php?kytkaid=333) uvádí výšku 6-12 m, šířku 3-5 m a díky pomalému růstu doporučuje borovici limbu i do malé až středně velké zahrady.
Ořešák královský
Juglans regia
Kultivar Cukrářský červený. Polopapírák s plným jádrem. Vyniká rychlým nástupem do plodnosti, cca 4-5roku po výsadbě. Má pravidelnou úrodu kvalitních plodů, menší korunkou a vyniká odolností proti atraknóze ořešáků. Je samosprašný.
Díky své
hořké chuti se používá ovocná dužina k výrobě míchaných nápojů. Jedlá kalina
obecná je místně používána k vaření marmelád, rosolů a bonbonů. Do zmíněných
výrobků již není potřeba přidávat pektin, neboť bobule mají koncem podzimu
mnoho přírodního pektinu. Zajímavostí je, že plody je možno díky jejich
odolnosti vůči mrazům sklízet i v průběhu celé zimy. Zemánek David: Výživový a
potravinářský význam jedlých ovocných druhů čeledi Adoxaceae.
Dřín obecný
Cornus mas
Přirozeně se
vyskytující dřevina především na okraji listnatých lesů. Je to větší keř nebo
menší stromek dorůstající výšky 5 m, má vejčité listy s protáhlou špičkou.
Květenství uspořádané v hlávkách rozkvétá v březnu až dubnu a je žlutě zbarvené.
Plodem jsou červené jedlé peckovičky. Tato nenáročná dřevina snáší slunce i
polostín. Je často využívaná na tvarované živé ploty. Keře nebo stromy Cornus
mas L. mají pozvolný nástup do plodnosti, neplodí ihned, plná plodnost nastává
až po osmi letech. Velký problém tohoto ovoce je, že po dozrání plody brzy
opadávají. Je tedy nutné provádět sklizeň ve chvíli, kdy jsou plody dobře vybarvené,
ale ještě tvrdé. V naších podmínkách sklízíme v září. Po sklizni je třeba ovce
skladovat v chladírenských podmínkách, bez nich je trvanlivost plodů krátká,
jen tři až pět dníMikisková Alexandra: Využití rodu Cornus L. v okrasném
zahradnictví, bakalářská práce.
Lutea
Odrůda má v dospělosti pyramidální
korunu a udržuje si tvar stromku. Plody jsou velké 2,5 cm, žluté, příjemné
sladkokyselé chuti. Zralé jsou ve druhé polovině července. Lutea je
samosprašná, je velmi dobrým opylovačem jiných odrůd. https://www.prodejstromku.cz/katalog/ovocne-puvodni-druhy/
Fruchtal
Odrůda je středně
raná, zrající koncem srpna. Plody jsou středně velké s hmotností 3,57-4,08g,
pravidelně oválné, červené až tmavě červené. Dužnina je šťavnatá, nakyslá. Mikisková
Alexandra: Využití rodu Cornus L. v okrasném zahradnictví, bakalářská práce.
Jolico
Velké tmavě červené plody oválného
tvaru dosahují délky až 3 cm. Dužnina je šťavnatá, sladce nakyslá, příjemné
chuti, plody dosahují vysoké cukernatosti až 14%. Jolico je pozdní odrůda
zrající v říjnu, sklizeň probíhá ve druhé polovině října. https://www.prodejstromku.cz/katalog/ovocne-puvodni-druhy/
Macrocarpa
Odrůda má plody
hruškovitého tvaru větší než jsou u původního druhu. Mikisková Alexandra: Využití
rodu Cornus L. v okrasném zahradnictví, bakalářská práce.
Bez černý
Sambucus nigra
Listy a
nezralé plody obsahují kyanogenní glykosid sambunigrin, takže jsou mírně
jedovaté. Proto plody před vnitřním užitím povaříme, syrové konzumujeme
výjimečně a v malých dávkách. Obsahují cholin, který se v organismu mění na
acetylcholin, známou protirakovinnou a protisklerotickou látku. Plody bezu
černého jsou vhodné i pro výrobu pálenky, neboť obsahují přes 7 % cukru a
veliké množství aromatických látek, které propůjčují pálence zcela typické
vlastnosti. Z plodů lze vyrobit i ovocné víno, mošty, čaje, sirupy a džusy. Zemánek
David: Výživový a potravinářský význam jedlých ovocných druhů čeledi Adoxaceae.
Hlošina mnohokvětá
Eleagnus multiflora
Kulatý keř,
výška i šířka 2,5 m, plody šťavnaté, 13-25 mm, jasně červené, na dlouhých
stopkách pod větvemi, chuť příjemně nakyslá, osvěžující, poněkud svíravá,
dozrávají v červenci, sběr co nejpozději, ale před tím, než se plody
začnou scvrkávat. Eleagnus multiflora patří
do zóny 4.
Hlošina okoličnatá
Eleagnus umbellata
Keř s bujnou
korunou, výška i šířka 6 m, drobné červené plody 6-7 mm obalují větve,
spíše kyselé chuti, sběr co nejpozději, ale před tím, než se plody začnou
scvrkávat. Eleagnus umbellata patří
do zóny 3.
Pešek Radim: U nás dorůstá do 4 m, pěstuje se pro atraktivní
červené plody, 0,5 – 1 cm velké. Dozrávají od konce září do listopadu. Plody je
třeba nechat na keři důkladně vyzrát, případně nechat 15 dní dojít
v místnosti. K upotřebení jsou pak podobně jako ostatní bobuloviny, nejlépe
na džemy, sirupy a další zpracování. Nenáročná na prostředí, nesnáší zastínění.
Okrasná i stříbřitým listem. http://www.stareodrudy.org/ovocne-stromy/ostatn%C3%AD-ovocn%C3%A9-druhy/19.html
Hlošina úzkolistá
Eleagnus angustifolia
Strom výška i
šířka až 12 m, plody stříbřitě žlutooranžové, 12-13 mm, moučnaté, sladké,
dozrávají v září. Plody se jedí čerstvé, sušené, dušené v mléce,
v cukru. Eleagnus angustifolia patří
do zóny 3.
Popisy
hlošin výše: Reich Lee: Netradiční ovoce pro každou zahradu
Hloh východní
Crataegus orientalis var. Pojarkovae ´Aurea´
Strom dorůstá do 3-5 m. Tento podruh pochází z Krymu,
z pohoří Karadag. Druh je u nás plně mrazuodolný. Má žluté plody příjemné chuti,
dozrávají koncem září až začátkem října. Plody lze jednoduše sníst, či po
rozpůlení i usušit či kandovat (zpracovávat lze po jednoduchém vybrání semen). Keře
či stromky tohoto druhu jsou nenáročné a vhodné i jako okrasný prvek zahrady. http://www.stareodrudy.org/ovocne-stromy/ostatn%C3%AD-ovocn%C3%A9-druhy/19.html
Hloh tečkovaný
Crataegus punctata ´Aurea´
Strom či keř dorůstá asi do 4 m. Druh pochází z východu USA a východní
Kanady. Hloh tečkovaný je nenáročný a vhodný i jako okrasný prvek zahrady.
Větší žluté plody příjemné chuti dozrávají od poloviny září až začátkem října.
Plody lze jednoduše sníst, či po rozpůlení i usušit či kandovat (Zpracovávat
lze po jednoduchém vybrání semen).
Plodem je červená malvička velká kolem 1
cm. Plody patří mezi nejchutnější druhy hlohů s výbornou sladkokyselou
ovocnou chutí a dostatečně šťavnatou dužninou; jsou natolik chutné, že je lepší
je jíst za syrova. Pokud je plodů velké množství, dají se zpracovat například
na džemy, želé, mošty, vína. Pro své výrazné léčivé účinky se také suší do
zásoby a dělá se z nich čaj. Více léčivých látek mají květy. Zlepšuje srdečních
činnost, pomáhá při nervozitě, navozuje lepší spánek a snižuje krevní tlak. Hloh javorolistý je mrazuvzdorná rostlina, vyhovuje mu slunce nebo polostín a
hlinité, neutrální půdy. https://www.netradicniovoce-eshop.cz/products/hloh-brekolisty-crataegus-pedicellata/
Zimolez kamčatský
Lonicera
caerulea var. kamtschatica
je nízký opadavý keř, který dorůstá až 1,5 m
do výšky a v dobrých podmínkách až 2 m. Ve své domovině je typickou
podrostovou dřevinou ve světlých hájích nebo na lesních pasekách, na
rašeliništích či močálech nebo podél řek a jezer. Přesto tento keř není náročný
na půdní podmínky a dobře roste od písčitých po jílovité půdy s jakoukoliv
půdní reakcí. Snese i půdy chudší na živiny, špatně snáší pouze suché půdy.
Proto je vhodné v prvním roce po výsadbě či v suchých létech dopřát
zimolezu vydatnou zálivku a mulč. https://www.netradicniovoce-eshop.cz/products/ziimolez-kamcatsky-%c2%b4borealis%c2%b4-%28kamcatska-boruvka%29-%28skladem-od-1-5-2017%29/
Višeň plstnatá
Prunus tomentosa
Otužilá višeň, která dorůstá do výšky kolem
2m a vytváří hustý, vzpřímený keř. Na přelomu března a dubna rozkvétají drobné
světle růžové květy. Plodem jsou zářivě červené, kulaté peckovice. Chuť záleží
na kultivaru a kolísá mezi kyselou přes sladkokyselou až po příjemně sladkou.
Plody jsou velice atraktivní pro ptactvo, které často zkonzumuje velkou část
úrody. Dřevina upřednostňuje slunné stanoviště, ale snese i polostín a stín
(akorát násada květů je zde nižší). Půdy jí vyhovují propustné, živné, humózní
a vlhčí. Uplatní se ve skupinových výsadbách. https://www.netradicniovoce-eshop.cz/products/visen-plstnata-prunus-tomentosa/
Muďoul trojlaločný je otužilým
představitelem čeledi láhevníkovitých, původem na východě Spojených států.
Indiáni celá staletí sbírali a pěstovali ovoce muďoulu. Plody vzhledem připomínají
banány, a také chutí se velice podobají banánu se špetkou vanilkového pudinku,
ananasu a manga. Muďoul trojlaločný je pyramidální stromek se svěšenými listy
dorůstající do výšky 3 – 8 m. Není vybíravý, půda mu vyhovuje propustná, silná
vrstva z listí nebo slámy mu zajistí chladné a vlhké půdní podmínky. Plody se
sklízejí podle preference chuti, chuť plně dozrálých je až příliš intenzívní.
Plody bez slupky a semen se přímo konzumují, mohou se zmrazit, nasušit; při
tepelné úpravě ztrácejí chuť. Reich Lee:
Netradiční ovoce pro každou zahradu.
Sad byl navržen vzhledem ke svému umístění na oblém hřebeni pod vrcholem mírného kopce. Hřeben se pozvolna svažuje od jihozápadu sadu k severovýchodu. Na místech, odkud odtéká voda a jsou tedy sušší a výhřevnější, jsou vysázené hrušně. Naopak tam, kam voda teče a bude případně zadržována, jsou vysázené jabloně a slivoně. Jezírka jsou navržena po obou stranách oblého hřebene. Kolem jižní hranice sadu vede příjezdová cesta k domu. Sadem vedou obslužné travnaté cesty. Mezi nimi, přibližně uprostřed sadu, je naplánovaná zahrádka s posezením.
Vzrostlý sad by za několik let mohl vypadat jako na následujících vizualizacích:
Sad z jihu
V sadu jsou naplánované zmíněné nádrže na vodu, centrální zahrádka s výhledy, navršený val s průhledem do krajiny.
Sad z východu
V rohu za uměle vytvořeným valem jsou čtyři vzrostlé stromy (2 ořešáky a 2 kaštanovníky). Val tvaru půlměsíce svou orientací zajistí příhodné podmínky pro teplomilné a suchomilné rostliny.
Sad ze severu
Ze severního pohledu jsou viditelné dvě jezírka k zachycování vody a také řada červených lísek, chranící stromy od severu.
V chráněném zákoutí půlměsíce je sezení s výhledem na jezírko a skrz pergolu výhled pokračuje dále do krajiny.
Výhled od půlměsíce k jihu, výhled ze zahrádky na borovici limbu
Výhled ze zahrádky vede pergolou nejen na borovici limbu, ale i na opačnou stranu na červenolistý bez černý a také na lavičku pod rozložitou Tatarkou.
Výhled na západ na červenolistý bez, výhled na jih na Tatarku