Ukázky, nápady a komentáře, jak vytvořit současnou zahradu

Štítek: keře (Strana 3 z 4)

Rostliny k osázení koryt

Keře a trvalky pro slunná místa:

borovice Pinus mugo var. pumilio

dřišťál Berberis thunbergii  ´Green Carpet´, ´Atropurpurea Nana´, ´Goldalita´

skalník Cotoneaster horizontalis, Cotoneaster atropurpureus ´Variegatus´

čilimník Cytisus nigricans

kručinka Genista

mochna Potentilla fruticosa

růže Rosa agrestis

Cotoneaster horizontalis

Cotoneaster atropurpureus ´Variegatus´

rmen Anthemis tinctoria

pryšec Euphorbia polychroma

šanta Nepeta x faassenii

rozchodník Sedum reflexum

šalvěj Salvia officinalis

saturejka Satureja montana var. montana

dobromysl Origanum vulgare

strdivka Melica ciliata  tráva

ječmenka Leymus arenarius  tráva

Euphorbia polychroma

 

 

Keře a trvalky pro stinná místa:

tis Taxus baccata ´Repandens´

jedlovec kanadský Tsuga canadensis ´Jeddeloh´

zimolez kloubkatý Lonicera pileata

bobkovišeň Prunus laurocerasus ´Mount Vernon´

pámelník Symphoricarpos x chenaultii ´Hancock´

břečťan Hedera helix

 

Symphoricarpos x chenaultii ´Hancock´

 

bergénie Bergenia

brčál Vinca minor

čemeřice Helleborus orientalis

kakost Geranium macrorrhizum

mochnička Waldsteinia ternata

škornice Epimedium

ostřice Carex montana

metlice Deschampsia cespitosa  tráva

Waldsteinia ternata

 

 Foto: http://www.missouribotanicalgarden.org

 

 

Pivoňky – ušlechtilé společnice pro pozdně jarní záhony

Moje babička měla na zahradě pivoňky. Sice jeden a tentýž plnokvětý kultivar, zato rozmístěný tak po různu po celé zahradě. V době květů na mě vykukovaly růžové hlavy pivoněk z překvapivých míst – kam se babičce ve chvíli přesazování zamanulo, zasadila pivoňku. Bylo to moc hezké, protože jinak zahrada květy příliš neoplývala – bývala to doba především užitkových zahrad. Taky bych řekla, že se babička musela spokojit s tím jedním plnokvětým kultivarem, nebylo jich tolik rozmanitých na výběr, jako je tomu dnes, kdy si stačí dát do vyhledávače slovo paeonia a zraky přecházejí nad výběrem. Tak se mi podařilo najít stránky s úžasným albem pivoněk →

http://pivoine-hellebore.com

Krásné, že?

Ale jak se ve všech těch pivoňkách vyznat? Nijak. Prostě si koupit tu, která se nám zdá nejhezčí a zasadit. Pokud bychom se přece jenom chtěli alespoň trochu orientovat, následuje základní rozdělení na pivoňky bylinné a dřevité. Jedny se počítají mezi trvalky, druhé mezi keře, ale upřímně řečeno, všechny se mi zdají hodně podobné a hodně krásné…

 

Bylinné druhy:

Paeonia lactiflora  pivoňka bělokvětá nebo taky čínská

výška 70-90 cm, kvete v 6. měsíci, má téměř nekonečné množství odrůd →

 

Paeonia officinalis pivoňka lékařská

výška 50-80 cm, kvete v 5.-6. měsíci, má pouze několik odrůd →

 

Paeonia tenuifolia pivoňka tenkolistá

výška 30-40 cm, kvete v 5.-6. měsíci, má jemně dělené listy, čímž se jednoznačně rozpoznává od ostatních pivoněk, má dvě zajímavé odrůdy (Plena a Rosea) →

Původ uvedených bylinných druhů je různý – Čína, jižní a východní Evropa. Potřebují slunce, hlubokou, úrodnou půdu a i tak občasné přihnojení. Ve stínu, vlhku, chudé půdě špatně kvetou nebo trpí chorobami. Chceme-li velké květy, v době poupat několik postranních odstřihneme. Jestliže se nám líbí mnoho menších květů, poupata neodstraňujeme. Pivoňky můžeme dělit koncem léta, každý oddělek musí mít 2-3 očka a silný kořen. Vysazují se tak, aby očka oddělku byla nanejvýš 3cm pod povrchem půdy, jinak špatně kvetou.  I při správné výsadbě musíme na květy několik let počkat. Na podzim se listové řapíky odstřihnou těsně nad zemí.

 

Žlutě kvetoucí bylinné druhy z Kavkazu:

jejich barva květů je pro pivoňky méně častá, je však spíše nažloutlá a květy rychle odkvétají. Pěstují se v propustné půdě na slunci.

 

Paeonia mlokosewitschii   pivoňka Mlokosevičova

výška 50-70 cm, kvete v 5.-6. měsíci →

 

Paeonia vittmanniana

výška 60-90 cm, kvete v 5.-6. měsíci, její květy jsou spíše bílé než žluté →

 

Křovité druhy:

Druhem, který jednoznačně vévodí dřevnatějícím pivoňkám z hlediska rozšíření a počtu kultivarů je druh, který má ve své domovině již tisíciletou historii:

Paeonia suffruticosa pivoňka křovitá

původem ze západní Číny, pomalu dorůstá do výšky 1 – 1,5 m. Vyžaduje teplejší chráněnou polohu, na zimu přikrývku. Miluje mírný polostín, půdu propustnou, avšak výživnou a se zásobou vláhy. Pivoňky křovité se většinou neseřezávají, na jaře se odstraní suché vrcholky větví a plodní tobolky. Pivoňky křovité kvetou v 5.-6. měsíci.

Růžová pivoňka křovitá v ladné záhonové kombinaci, vůbec nemusí být široko daleko sama samotinká →

 

A do počtu ještě dvě křovité pivoňky, které se dají snadno pěstovat ve výživné a propustné půdě:

Paeonia delavayi  pivoňka Delavayova

výška keře je 1,5 m, kvete skloněnými tmavě červenými květy v 5. měsíci

 

Paeonia lutea  pivoňka žlutá

výška keře 1 m, kvete žlutými skloněnými květy v 6. měsíci

 

Mnoho dalších podrobných informací o pivoňkách a pivoňkové louce najdeme na stránkách Botanické zahrady Praha v Troji:  http://www.botanicka.cz, kam se taky můžeme na jaře za pivoňkami vypravit.

Foto:

http://en.wikipedia.org

http://plantsgallery.blogspot.com

http://www.botaniliberec.cz

http://voiceinthegarden.blogspot.com

http://www.veldsiergewassen.nl

http://www.brandymount.co.uk

http://pivoine-hellebore.com

http://kalipso-busybee.blogspot.com

http://www.garten-groene.de

 

Pivoňka s kakostem pro výsadbu v přírodnějším duchu →

Foto: www.brandymount.co.uk

 

 

Krásnoplodka – keř s opravdu krásnými plody

V nádherném víkendovém počasí jsem měla možnost projít se zoologickou zahradou v Lešné u Zlína. Je to příjemná procházka parkem mezi zvířaty, a to často doslova, protože návštěvnická stezka mnohdy vede výběhem zvířat. Ta pak číhají na vhodnou příležitost, aby mohla přeběhnout z jedné strany chodníku pro lidi na druhou, asi jako my lidé přebíháme ulici plnou aut. Lemuři kata jsou v tomto oboru zdatní přebíhači.

Ale mne samozřejmě zajímaly rostliny, v zahradě je vysázeno kromě původních parkových dřevin mnoho trav, bambusů, dokonce i pouštních rostlin jako juk, pryšců, máček a agáve. Objevila jsem také krásnoplodku, o které se dnes chci zmínit a podělit se o fotky i informace →

Callicarpa bodinieri – krásnoplodka Bodinierova a Callicarpa japonica – krásnoplodka japonská – jsou dvě krásnoplodky, které se dají pěstovat v našich podmínkách. Jelikož je krásnoplodka japonská choulostivější, předpokládám, že to, co roste v ZOO Lešná je krásnoplodka Bodinierova →

Krásnoplodky oživí podzimní záhon fialovými korálky – peckovičkami, které na větvích dlouho vydrží, zdobí keř i po opadu listí. Abychom se jich vůbec dočkali, musíme vysadit nejméně dva keře.

Krásnoplodky chtějí výživnou propustnou půdu na chráněném slunečném stanovišti. Pokud silné mrazy keře poškodí, nevadí, namrzlé části zjara odstraníme a krásnoplodka bude opět kvést a plodit na nově vytvořených letorostech.

Keře v našich podmínkách dorůstají do výšky 1,5 až 2 m, kvetou drobnými narůžovělými květy v červenci až srpnu, peckovičky se vybarvují v září.

Větve s plody jsou vhodné pro dekorační účely, ve váze dlouho vydrží.

• Rod Callicarpa krásnoplodka patří do čeledi Verbenaceae sporýšovité

Callicarpa bodinieri pochází z Číny

• Odrůda ´Profusion´ zvláště bohatě plodí

krásnoplodka Bodinierova, zdroj: http://en.wikipedia.org

Nakonec několik úžasných obyvatel ZOO (mravenečník zrovna dostal potravu v termosce a krmí se, lev chodí dokola a impozantně řve) →

Foto: autorka, Wikipedia

« Starší příspěvky Novější příspěvky »

© 2025 My a zahrada

Šablonu vytvořil Anders NorenNahoru ↑