Ukázky, nápady a komentáře, jak vytvořit současnou zahradu

Štítek: jabloně (Strana 2 z 2)

Virtuálně: procházka sadem – koncept parkového sadu

Už teď se těšíme, až sad povyroste a začne plodit hrušky, jabka, švestky, třešně a všelico dalšího… ale těšíme se i na to, že si náš sad užijeme jako hezké místo – nejen jako pracovní místo vhodné k posilování svalů a vůle…

Výběr odrůd, výsadbový půdorysný plán byly důležité ve fázi příprav. Díky plánu jsme mohli rozměřit pole a vysadit stromy a keře. Ale díky vizualizacím se můžeme přenést do budoucnosti a užívat si procházku sadem už teď…

Tak začínáme u vjezdu do sadu

kde nás vítají sice neovocné – ale patřící do velkého „třešňovévo“ rodu – sloupovité sakury

pokračujeme hlavní cestou přes sad

jdeme stále rovně kolem sudetských renet a jeřábů, tvořících větrnou bariéru od otevřeného pole

asi uprostřed sadu mineme tatarku mezi dříny a za ní oplocenou zahrádku

dál po hlavní cestě dojdeme kolem altánu, břízy a borovice až k bráně

před bránou uděláme čelem vzad a naskytne se nám pohled na sad z východu

když se vydáme po hlavní cestě zpět, budeme mít v jednom místě výhled přes altán do zahrádky

naproti jeřábům rostou jabloně

za jabloněmi a špendlíkem odbočíme vpravo a vydáme se střední travnatou cestou

v cípu rozcestí roste dřevina menších rozměrů – hloh východní

po této střední cestě dojdeme k další odbočce, kde se můžeme vydat krajní travnatou cestou

což taky uděláme – spodní okraj krajní cesty lemují převážně slivoně

za slivoněmi se cesta stáčí nahoru kolem malé nádrže

od nádrže stoupáme na velmi mírný hřebínek, který prochází středem sadu přibližně od jihu k severu

na nejvýše položených místech sadu procházíme kolem hrušní a centrální zahrádky

za zahrádkou se krajní a střední cesta spojují

pak po sjednocené cestě pokračujeme jeřabinovým lesíkem

k výhřevnému valu s teplomilnými rostlinami

od valu se můžeme kochat hlavním výhledem přes vodní hladinu a altán na vrchol místního kopce

výhled lemují hrušně s užší korunou a stříbrolisté hlošiny

vrátíme se na rozcestí střední a krajní cesty – a dáme se vlevo kolem moruše směrem k tatarce

než dojdeme k tatarce, můžeme brankou vstoupit do zahrádky

a nakouknout dovnitř

z posezení na zahrádce vychutnáme dva průhledy – přes altán na vícekmennou břízku, pozadí mu tvoří borovice limba a průhled obloukem na lavici před tatarkou

ze zahrádky vyjdeme třetí brankou s výhledem na červenolistý kultivar černého bezu

když se od bezu ohlédneme, uvidíme barevnou zahrádku i lavici pod tatarkou

pod hrušněmi přejdeme na střední cestu a pokračujeme k rozcestí s hlohem východním

po hlavní cestě vyjdeme mezi sakurami na silnici a obhlédneme sad ze západu

a teď už nezbývá, než čekat, až v sadu všechno podle plánu…

…vyroste a bude se třeba z části podobat vizualizacím…



Výběr ovocných druhů v sadu

vizualizace sadu

V sadu z ovocných stromů převažují jabloně, hrušně, třešně a slivoně. Naplánované nebo vysazené jsou i další: ořešáky, hruškojeřáb, moruše, višeň, jeřáby sladkoplodé, broskvoně, střemchy viržinské, dříny japonské, borovice limba.

plánek sadu

Keře také budou bohatě zastoupeny, mnoho z nich je zatím vysázených ve školce a čekají na přesazení do sadu. Sortiment keřů do sadu je široký: od tradičních lísek, bezů, rybízů, angreštů, maliníků, ostružiníků, po nověji zaváděné druhy nebo jejich kultivary – rakytníky, hlošiny, hlohy, jeřáby, višně, muchovníky, aronie, kamčatské zimolezy, kanadské borůvky, dříny, kaliny, růže.

polovina plánu sadu – západ
polovina plánu sadu – východ

Některé z vybraných stromů do sadu:

Hruškojeřáb ouškatý, Tatarova hrušeň, Tatarka

x Sorbopyrus auricularis  

Strom dosahující výšky až okolo 15 m, plody jsou hruškovité malvice, dužnaté, v době zralosti žluté až načervenalé, sladké, až 2,5 cm dlouhé, varieta ×Sorbopyrus auricularis var. bulbiformis mívá plody o něco větší. https://botany.cz/cs/sorbopyrus-auricularis/

  • Původní rodiče: Pyrus communis hrušeň obecná a Sorbus aria jeřáb muk
  • Diploidní klony hruškojeřábu mají po jedné sadě chromozómů od rodičů → menší plody
  • Triploidní klony hruškojeřábu (patří tady kultivar bulbiformis, popsán M. Tatarem podle semenáče v botanické zahradě na Smíchově, proto u nás Tatarova hrušeň) mají 2 sady chromozómů hrušňových a 1 sadu jeřábu muku → větší plody
  • rozložitý strom s běloplstnatými listy
  • plodnost za 7-10 let
  • sladké plody tvarem, velikostí, chutí připomínají fíky

Výše uvedené z knihy: Reich Lee: Netradiční ovoce pro každou zahradu.

Tatarka netrpí merou hrušňovou ani rzí hrušňovou. Pešek Radim:  http://www.stareodrudy.org/ovocne-stromy/ostatn%C3%AD-ovocn%C3%A9-druhy/19.html

x Sorbopyrus auricularis je také uváděn pod názvem Bollwilleriana, Pyrus Bollwilleriana. Spontánní kříženec se našel a byl zaznamenán roku 1599 v Alsasku, u města Bollville.

Výše uvedené z knihy: Černík, Boček, Večeřa: Hrušky, malá pomologie 2; a také z: https://botany.cz/cs/sorbopyrus-auricularis/

Moruše černoplodá

Morus alba

Moruše (Morus alba) – černoplodá –  ovocný strom či velký keř příbuzný fíkům, dorůstající 10–15 m, od léta nese plody tvarem podobné ostružinám, barvy černé, 2–4 cm velké, šťavnaté, nasládlé až sladkokyselé, velmi dobré chuti. Oblíbené jsou v čerstvém stavu nebo zpracované na kompoty, marmelády, víno, sirupy i sušené. Hlohovecká černá je osvědčená bohatě plodící varieta původem z jižního Slovenska.
https://www.netradicniovoce-eshop.cz/products/morusovnik-bily-%c2%b4hlohovecka-cerna%c2%b4-skladem-v-2-2-iii/

Střemcha viržinská

Prunus virginiana

Malý strom, 5–15 m vysoký. Kmen je přímý, koruna vejcovitá. Plody jsou kulovité peckovice, až 1 cm v průměru, červené, později purpurové až černavé, chuti nakyslé. https://botany.cz/cs/prunus-virginiana/

Střemcha viržinská, kultivar Schubert . Výška druhu i kultivaru: 9m, jejich šířka: 6m. Plody jsou technicky jedlé, ale jsou svíravé a neměly by se jíst za syrova. Ovoce lze sklízet a zpracovat na džemy, želé, koláče a omáčky. Plody jsou velmi atraktivní pro mnoho druhů ptáků a zvířat. Kultivar Schubert má červené listy. https://www.missouribotanicalgarden.org/PlantFinder/PlantFinderDetails.aspx?kempercode=l870

Dřín japonský

Cornus kousa 

Kultivar Teutonia. Tato odrůda je ceněná nejenom pro množství velkých, bílých květů, ale hlavně pro pravděpodobně nejchutnější plody v rámci celého druhu. Opylené květy dozrávají v srpnu v růžově červené kuličky podobné ovoci litchi. Teutonia má poměrně velké plody (2 až 3 cm v průměru) a jsou nejenom jedlé, ale i vynikající chuti – něco mezi jahodami, mangem a určitě ucítíte i něco dalšího. Mezi ostatními odrůdami je snáze rozeznáte podle hladší, tenčí a méně hrbolaté slupky, která nebývá hořká a jde sníst i s dužinou.

Kultivar Benifuji je barevný brzy po rozkvětu. Po květech následují asi 2-2,5 cm široké plody, které v září při dozrání do růžové barvy změknou a jsou jedlé a chutné.

Borovice limba

Pinus cembra

Jeden z druhů borovic, pěstovaných pro svá velká, jedlá a chutná semena. Jedná se o dlouhověkou, středně velkou, pomalu rostoucí borovici, která dorůstá 12 – 20 (24) metrů. Šišky jsou velké kolem 8 cm a opadávají, aniž by se otevíraly a semena sbíráme ze spadlých šišek. Zatímco na horách ve výškách kolem 1500 metrů rostliny rodí ve věku 30-50 let, ale v ČR je to díky vlhčímu a teplejšímu klimatu již po 10 letech. Nejdříve však ve věku 8-10 let. Semena jsou rovněž známa pod názvem „cedrové ořechy“, protože se limbě lidově říká „sibiřský cedr“.

Milan Havlis (www.havlis.cz/karta.php?kytkaid=333) uvádí výšku 6-12 m, šířku 3-5 m a díky pomalému růstu doporučuje borovici limbu i do malé až středně velké zahrady.

Ořešák královský

Juglans regia

Kultivar Cukrářský červený. Polopapírák s plným jádrem. Vyniká rychlým nástupem do plodnosti, cca 4-5roku po výsadbě. Má pravidelnou úrodu kvalitních plodů, menší korunkou a vyniká odolností proti atraknóze ořešáků. Je samosprašný.

Kultivar Hospozínský červený. Polopapírák s červeným jádrem. Plody jsou středně velké a jádro vyplňuje celou skořápku. Tato odrůda je samosprašná a vhodná do všech pěstitelských oblastí.

Některé z vybraných keřů do sadu:

Kalina obecná 

Viburnum opulus var. edule

Díky své hořké chuti se používá ovocná dužina k výrobě míchaných nápojů. Jedlá kalina obecná je místně používána k vaření marmelád, rosolů a bonbonů. Do zmíněných výrobků již není potřeba přidávat pektin, neboť bobule mají koncem podzimu mnoho přírodního pektinu. Zajímavostí je, že plody je možno díky jejich odolnosti vůči mrazům sklízet i v průběhu celé zimy. Zemánek David: Výživový a potravinářský význam jedlých ovocných druhů čeledi Adoxaceae.

Dřín obecný

Cornus mas  

Přirozeně se vyskytující dřevina především na okraji listnatých lesů. Je to větší keř nebo menší stromek dorůstající výšky 5 m, má vejčité listy s protáhlou špičkou. Květenství uspořádané v hlávkách rozkvétá v březnu až dubnu a je žlutě zbarvené. Plodem jsou červené jedlé peckovičky. Tato nenáročná dřevina snáší slunce i polostín. Je často využívaná na tvarované živé ploty. Keře nebo stromy Cornus mas L. mají pozvolný nástup do plodnosti, neplodí ihned, plná plodnost nastává až po osmi letech. Velký problém tohoto ovoce je, že po dozrání plody brzy opadávají. Je tedy nutné provádět sklizeň ve chvíli, kdy jsou plody dobře vybarvené, ale ještě tvrdé. V naších podmínkách sklízíme v září. Po sklizni je třeba ovce skladovat v chladírenských podmínkách, bez nich je trvanlivost plodů krátká, jen tři až pět dníMikisková Alexandra: Využití rodu Cornus L. v okrasném zahradnictví, bakalářská práce.

Lutea

Odrůda má v dospělosti pyramidální korunu a udržuje si tvar stromku. Plody jsou velké 2,5 cm, žluté, příjemné sladkokyselé chuti. Zralé jsou ve druhé polovině července. Lutea je samosprašná, je velmi dobrým opylovačem jiných odrůd. https://www.prodejstromku.cz/katalog/ovocne-puvodni-druhy/

Fruchtal

Odrůda je středně raná, zrající koncem srpna. Plody jsou středně velké s hmotností 3,57-4,08g, pravidelně oválné, červené až tmavě červené. Dužnina je šťavnatá, nakyslá. Mikisková Alexandra: Využití rodu Cornus L. v okrasném zahradnictví, bakalářská práce.

Jolico

Velké tmavě červené plody oválného tvaru dosahují délky až 3 cm. Dužnina je šťavnatá, sladce nakyslá, příjemné chuti, plody dosahují vysoké cukernatosti až 14%. Jolico je pozdní odrůda zrající v říjnu, sklizeň probíhá ve druhé polovině října. https://www.prodejstromku.cz/katalog/ovocne-puvodni-druhy/

Macrocarpa

Odrůda má plody hruškovitého tvaru větší než jsou u původního druhu. Mikisková Alexandra: Využití rodu Cornus L. v okrasném zahradnictví, bakalářská práce.

Bez černý 

Sambucus nigra

Listy a nezralé plody obsahují kyanogenní glykosid sambunigrin, takže jsou mírně jedovaté. Proto plody před vnitřním užitím povaříme, syrové konzumujeme výjimečně a v malých dávkách. Obsahují cholin, který se v organismu mění na acetylcholin, známou protirakovinnou a protisklerotickou látku. Plody bezu černého jsou vhodné i pro výrobu pálenky, neboť obsahují přes 7 % cukru a veliké množství aromatických látek, které propůjčují pálence zcela typické vlastnosti. Z plodů lze vyrobit i ovocné víno, mošty, čaje, sirupy a džusy. Zemánek David: Výživový a potravinářský význam jedlých ovocných druhů čeledi Adoxaceae.

Hlošina mnohokvětá

Eleagnus multiflora

Kulatý keř, výška i šířka 2,5 m, plody šťavnaté, 13-25 mm, jasně červené, na dlouhých stopkách pod větvemi, chuť příjemně nakyslá, osvěžující, poněkud svíravá, dozrávají v červenci, sběr co nejpozději, ale před tím, než se plody začnou scvrkávat. Eleagnus multiflora patří do zóny 4.

Hlošina okoličnatá

Eleagnus umbellata

Keř s bujnou korunou, výška i šířka 6 m, drobné červené plody 6-7 mm obalují větve, spíše kyselé chuti, sběr co nejpozději, ale před tím, než se plody začnou scvrkávat. Eleagnus umbellata patří do zóny 3.

Pešek Radim: U nás dorůstá do 4 m, pěstuje se pro atraktivní červené plody, 0,5 – 1 cm velké. Dozrávají od konce září do listopadu. Plody je třeba nechat na keři důkladně vyzrát, případně nechat 15 dní dojít v místnosti. K upotřebení jsou pak podobně jako ostatní bobuloviny, nejlépe na džemy, sirupy a další zpracování. Nenáročná na prostředí, nesnáší zastínění. Okrasná i stříbřitým listem. http://www.stareodrudy.org/ovocne-stromy/ostatn%C3%AD-ovocn%C3%A9-druhy/19.html

Hlošina úzkolistá

Eleagnus angustifolia

Strom výška i šířka až 12 m, plody stříbřitě žlutooranžové, 12-13 mm, moučnaté, sladké, dozrávají v září. Plody se jedí čerstvé, sušené, dušené v mléce, v cukru. Eleagnus angustifolia patří do zóny 3.

Popisy hlošin výše: Reich Lee: Netradiční ovoce pro každou zahradu

Hloh východní

Crataegus orientalis var. Pojarkovae ´Aurea´

Strom dorůstá do 3-5 m. Tento podruh pochází z Krymu, z pohoří Karadag. Druh je u nás plně mrazuodolný. Má žluté plody příjemné chuti, dozrávají koncem září až začátkem října. Plody lze jednoduše sníst, či po rozpůlení i usušit či kandovat (zpracovávat lze po jednoduchém vybrání semen). Keře či stromky tohoto druhu jsou nenáročné a vhodné i jako okrasný prvek zahrady. http://www.stareodrudy.org/ovocne-stromy/ostatn%C3%AD-ovocn%C3%A9-druhy/19.html

Hloh tečkovaný

Crataegus punctata ´Aurea´

Strom či keř dorůstá asi do 4 m. Druh pochází z východu USA a východní Kanady. Hloh tečkovaný je nenáročný a vhodný i jako okrasný prvek zahrady. Větší žluté plody příjemné chuti dozrávají od poloviny září až začátkem října. Plody lze jednoduše sníst, či po rozpůlení i usušit či kandovat (Zpracovávat lze po jednoduchém vybrání semen). https://www.stareodrudy.org/hlohy-plodove/

Hloh javorolistý

Crataegus pedicellata

Výška keře nebo malého stromu je  4 – 7 m.

Plodem je červená  malvička velká kolem 1 cm. Plody patří mezi nejchutnější druhy hlohů s výbornou sladkokyselou ovocnou chutí a dostatečně šťavnatou dužninou; jsou natolik chutné, že je lepší je jíst za syrova. Pokud je plodů velké množství, dají se zpracovat například na džemy, želé, mošty, vína. Pro své výrazné léčivé účinky se také suší do zásoby a dělá se z nich čaj. Více léčivých látek mají květy. Zlepšuje srdečních činnost, pomáhá při nervozitě, navozuje lepší spánek a snižuje krevní tlak. Hloh javorolistý je mrazuvzdorná rostlina, vyhovuje mu slunce nebo polostín a hlinité, neutrální půdy.

Zimolez kamčatský

Lonicera caerulea var. kamtschatica

 je nízký opadavý keř, který dorůstá až 1,5 m do výšky a v dobrých podmínkách až 2 m. Ve své domovině je typickou podrostovou dřevinou ve světlých hájích nebo na lesních pasekách, na rašeliništích či močálech nebo podél řek a jezer. Přesto tento keř není náročný na půdní podmínky a dobře roste od písčitých po jílovité půdy s jakoukoliv půdní reakcí. Snese i půdy chudší na živiny, špatně snáší pouze suché půdy. Proto je vhodné v prvním roce po výsadbě či v suchých létech dopřát zimolezu vydatnou zálivku a mulč.

Višeň plstnatá

Prunus tomentosa

Otužilá višeň, která dorůstá do výšky kolem 2m a vytváří hustý, vzpřímený keř. Na přelomu března a dubna rozkvétají drobné světle růžové květy. Plodem jsou zářivě červené, kulaté peckovice. Chuť záleží na kultivaru a kolísá mezi kyselou přes sladkokyselou až po příjemně sladkou. Plody jsou velice atraktivní pro ptactvo, které často zkonzumuje velkou část úrody. Dřevina upřednostňuje slunné stanoviště, ale snese i polostín a stín (akorát násada květů je zde nižší). Půdy jí vyhovují propustné, živné, humózní a vlhčí. Uplatní se ve skupinových výsadbách.

Višeň Carmine Jewel

Tento hybrid byl vyšlechtěn křížením višně obecné s třešní křovitou za účelem spojení zajímavých vlastností z obou druhů. Podařilo se tak získat keřovitý tvar do výšky cca 2m se sladkými plody typicky višňové chuti a zároveň dostatečnou odolnost k nízkým teplotám.

Muďoul trojlaločný

Asimina triloba

Muďoul trojlaločný je otužilým představitelem čeledi láhevníkovitých, původem na východě Spojených států. Indiáni celá staletí sbírali a pěstovali ovoce muďoulu. Plody vzhledem připomínají banány, a také chutí se velice podobají banánu se špetkou vanilkového pudinku, ananasu a manga. Muďoul trojlaločný je pyramidální stromek se svěšenými listy dorůstající do výšky 3 – 8 m. Není vybíravý, půda mu vyhovuje propustná, silná vrstva z listí nebo slámy mu zajistí chladné a vlhké půdní podmínky. Plody se sklízejí podle preference chuti, chuť plně dozrálých je až příliš intenzívní. Plody bez slupky a semen se přímo konzumují, mohou se zmrazit, nasušit; při tepelné úpravě ztrácejí chuť. Reich Lee: Netradiční ovoce pro každou zahradu.

Růže dužnoplodá

Rosa villosa

Kultivar Karpatia má velké šípky, dekorativní listy a velké růžové květy. Přehledný popis a rady zde: https://www.ireceptar.cz/zdravi/duznoploda-ruze-odruda-karpatia-je-krasna-i-uzitecna.html

Nová tvář pole – přeměna v sad… a první postupný cíl – výběr odrůd jabloní

Rozhodli jsme se založit ovocný sad na poli, kde se do minulého roku pěstovalo obilí, sója a jiné plodiny. Jednak fandíme stromům, jednak máme rádi všelijaké ovoce a pochoutky z něj…

První krok na cestě přeměny pole v sad byl loňský jarní nákup stromků, které jsme pak na rok umístili do školky na kraji pole. Ještě v zimních měsících tomu předcházelo hledání a výběr – jak ovocných druhů a jejich rozličných odrůd, tak dodavatelů požadovaných ovocných stromků. Tato „předpříprava“ zabrala dost času, museli jsme se prokousat odrůdami, podnožemi, co, jak, kdy rodí, kde rostou a tak. Na nákupy stromků jsme vyjeli na jižní Moravu – do Uherského Ostrohu, Bojkovic, do Crhova u Boskovic:

https://www.prodejstromku.cz

http://www.stareodrudy.org/

http://vysokokmeny.cz/

Tuto zimu máme po večerech trochu jinou zábavu – tentokrát dohledáváme, jak budou naše odrůdy veliké či malé, ať můžeme zodpovědně vytvořit plán, podle kterého budeme stromky vysazovat, jakmile se oteplí na jejich definitivní místa. Snad bude sad v reálu praktický a zároveň i hezký…

Jednou z fází přípravy bylo seskupení odrůd jabloní, hrušní i „prunusů“a jejich vlastností, které nás zajímají. Níže je seznam našich jabloní podle toho, ve kterém ročním období budou plodit a za jak dlouho po výsadbě to nastane, jestli mají dobrá jablíčka k jídlu, případně ke kuchyňskému zpracování a jak velké stromy z nich vlastně vyrostou.

Čísla znamenají měsíce konzumní zralosti:

léto

jabloň Astrachán bílý

7/8, chuť dobrá, brzy moučnatí, růst středně bujný, plodnost raná

jabloň Hedvábné červené letní

7/8, chuť dobrá, slabý růst, plodnost raná

podzim

jabloň Croncelské

9-10, výborná chuť, růst středně bujný, plodnost středně raná

jabloň Grávštýnské

9-10, výborná chuť, růst bujný, plodnost velmi pozdní

jabloň SigneTillisch

9-11, výborná chuť, růst středně bujný, plodnost raná

jabloň Gdanský hranáč

9-11, dobrá chuť, růst bujný, plodnost středně raná

jabloň Kalvil červený podzimní

9-11, dobrá chuť, růst středně bujný, plodnost raná

jabloň Albrechtovo

10-11, dobrá chuť, růst středně bujný, plodnost velmi raná

jabloň Wealthy

10-11, velmi dobrá chuť, růst bujný, plodnost raná

podzim – zima

jabloň Parména zlatá

10-12, chuť velmi dobrá, růst bujný, plodnost raná

jabloň Malinové hornokrajské

10-12, chuť dobrá – moučnatí, růst středně bujný, plodnost středně raná

jabloň Lebelovo

10-12, chuť průměrná – na mošt, růst velmi bujný, plodnost raná

jabloň Gascoyneho šarlatové

10-12, chuť velmi dobrá, růst bujný, plodnost pozdní

jabloň Kardinál žíhaný

10-12, chuť dobrá – na mošt, růst bujný, plodnost pozdní

zima

jabloň Vilémovo

11-1, chuť dobrá, růst velmi bujný, plodnost pozdní

jabloň Smiřické vzácné

11-1, chuť velmi dobrá, růst bujný, plodnost pozdní

jabloň Malinové holovouské

11-2, chuť malinová, výborná, růst středně bujný, plodnost středně pozdní

jabloň Ribstonské

11-2, chuť výborná, růst velmi bujný, plodnost pozdní

jabloň Hájkova muškátová reneta

11-2, chuť výborná, růst středně bujný, plodnost raná – už ve školce

jabloň Jadernička moravská

11-2, chuť dobrá, růst bujný, plodnost velmi pozdě

jabloň Sudetská reneta

12-2, chuť velmi dobrá, růst slabý, plodnost raná – už ve školce

zima-předjaří

jabloň Krátkostopka královská

12-3, chuť velmi dobrá, růst středně bujný, plodnost raná – už ve školce

jabloň Míšeňské

11-4, chuť dobrá, růst středně bujný, plodnost pozdní

jabloň Citronové zimní

12-4, chuť průměrná – kyselá, růst bujný, plodnost středně pozdní

jabloň Coulonova reneta

12-4, chuť dobrá, růst velmi bujný, plodnost pozdní

zima-jaro

jabloň Jeptiška

1-5, chuť dobrá, růst velmi bujný, plodnost pozdní

jabloň Ontario

1-5, chuť dobrá, růst středně bujný, plodnost raná

jabloň Zvonkové

2-5, chuť dost dobrá, růst středně bujný, plodnost středně raná

jabloň Strýmka

2-6, chuť průměrná – kyselá, růst bujný, plodnost pozdní

Snažili jsme se v dostupnosti syrových plodů pokrýt pokud možno celý rok. Už teď se těšíme na první úrodu z brzy plodících odrůd – Sudetské renety, Hájkovy muškátové renety, Krátkostopky královské nebo Albrechtova jablka. A taky na rozmanité chutě sladce navinulých (= kyselkavých) až kořenitých jablíček u jednotlivých odrůd. Mnohé odrůdy mají jablka výborná k jídlu – Grávštýnské, Croncelské, Signe Tillisch, Wealthy, Parména zlatá, Gascoyneho šarlatové, Smiřické vzácné,  Ribstonské, Hájkova muškátová reneta, Krátkostopka královská… ale i ty s průměrnou chutí se dají zužitkovat na výtečné mošty, křížaly, povidla… Díky zakládání sadu na téměř hektarovém poli jsme se nemuseli vyhýbat vzrůstným odrůdám, většinou mají pozdní nástup plodnosti, ale zároveň jsou úrodné, dlouhověké a vznešeného vzhledu. A ve spojení se semenáčovou podnoží bývají stromy nenáročné na údržbu.

Novější příspěvky »

© 2024 My a zahrada

Šablonu vytvořil Anders NorenNahoru ↑