Ukázky, nápady a komentáře, jak vytvořit současnou zahradu

Štítek: jabloně (Strana 1 z 2)

Kardinál žíhaný k upečení kardinálního koláče

Jablko Kardinál žíhaný je velmi stará odrůda. Máme ho ve starém sadu, kde roste jako strom s nahnutým kmenem →

jablko Kardinál žíhaný ve starém sadu (po ořezu před několika lety)

Náš Kardinál je asi 80letý, plodí v některých letech více a v jiných méně. Jablka jsou velká, dost typického tvaru – což mě těší, je to jedna z minima odrůd, které díky pomůcce – tvar „kardinálské čepice“ rozpoznávám. Jablko je totiž nahoře u stopky širší a ke kalichu se zužuje, kromě toho má viditelná žebra a jablko pak opravdu vzdáleně připomíná načechranou čepici. Červenožlutou čepici – má červené žíhaní na žlutém základu.

jablka s hladkou lesklou slupkou
široce žebernatý Kardinál žíhaný

Kardinál žíhaný má malý kalich – tmavý puntík na spodu jablka, který je zbytkem po květu, přesněji suchým zbytkem po zelených kališních lístcích, které v květu před několika měsíci podpíraly bílo-růžové korunní lístky →

kalich je malý v širší jamce
stopka je krátká a silná, stopečná jamka je paprsčitě rzivá

Jablko Kardinál žíhaný neboli Šálové, je velmi stará odrůda neznámého původu. Uvádí se, že stromy rostou křivě, ale zdravě a mají rozložitou korunu s rozkleslými větvemi. Dožívají se dlouhého věku. Předností odrůdy je malá náročnost na stanoviště a odolnost proti chorobám. Daří se jí dobře i ve vyšších a drsnějších polohách, chráněných před větry. Snáší zatravnění.

Jablka se sklízí v polovině září, dozrávají brzy po sklizni a vydrží do prosince, při dobrém skladování i déle. Hodí se především ke zpracování. Chuť jablka je sladce nakyslá; dužnina je kyprá, žlutobílá, i v lednu ještě pevná a to kupodivu i po upečení… koláč s Kardinálem byl moc dobrý, z velké části právě díky pevné konzistenci krájených kousků, kterým dodala výraznější chuť citronová šťáva. Při troše fantazie připomínal koláč s hruškami:)

Návod na kardinální koláč:

Zapékací formu na koláč nebo při větším množství jablek velkou dortovou formu vymažeme máslem. U jablek odstraníme jádřince a krájíme je i se slupkou na asi centimetrové kousky (nebo o něco větší). Ty nasypeme do formy a pokapeme citronem. V míse zamícháme tvaroh, cukr, vejce, pohanku a případně tolik mléka, abychom ještě tekutou směsí mohli přelít kousky jablek ve formě. Nakonec povrch posypeme čerstvou citronovou kůrou a šup s koláčem do trouby.

Suroviny na koláč:

3 – 6 Kardinálů

15 dkg mleté pohanky (nebo polohrubé mouky) s půlkou prášku do pečiva

12 dkg cukru

2 vejce

250 g tvarohu

1 bio citron

Přiměřeně mléka …


Zdroje k popisu odrůdy:

Václav Tetera a kolektiv: Ovoce Bílých Karpat, Veselí nad Moravou 2006

A. Dvořák, J. Vondráček, K. Kohout, J. Blažek: Jablka, Academia Praha 1976

Karel Kohout: Malá pomologie 1 jablka, SZN Praha 1960

Virtuální procházka sadem – co v něm roste?

Vjezd do sadu →

hlavní cesta přes sad (od silnice k domu) s prvním rozcestím →

hlavní cestu lemuje pruh výsadby z jeřábů ptačích a arónií →

výsadba kolem altánu – pohled při příjezdu →

výsadba kolem altánu – pohled při odjezdu →

za altánem naproti jeřábům rostou jabloně a dříny →

a za dříny zase jabloně →

první odbočka je na střední travnatou cestu →

druhá odbočka je na krajní travnatou cestu →

jabloně a slivoně lemující krajní cestu →

krajní cesta v úseku kolem nádrže obsluhuje serozápadní část sadu →

a stoupá na mírný hřebínek s hrušněmi, kde začíná oplocená zahrádka →

kolem oplocené zahrádky vede cesta k jeřabinovému lesíku →

v jeřabinovém lesíku se cesty spojují a míří k výhřevnému valu v severovýchodním rohu sadu →

před valem nebo na něm rostou teplomilné rostliny →

vzpřímené, i v dospělosti úzké, koruny hrušní umožňují výhled od valu do krajiny, v případě oparu alespoň na altán →

za jeřabinovým lesíkem je vidět oplocená zahrádka →

před plotem roste samosprašná višeň →

uvnitř zahrádky rostou dva různé kultivary dřínu japonského a dva bezy černé, jeho žlutolisté sloupovité kultivary →

a dvě střemchy viržinské, její červenolisté kultivary →

za lavicí je ze zahrádky východ k hrušním, vysázeným na hřebínku →

vlevo za hrušněmi pokračuje střední travnatá cesta směrem k rozcestí s hlavní cestou →

po střední cestě k rozcestí →

ještě blíže k rozcestí a zároveň dál a níž za mírným hřebínkem, jsou po obou stranách vysázené jabloně →

po hlavní cestě se zase dostaneme k sakurám u vjezdu a procházka sadem může začít nanovo →

Výše uvedené druhy a kultivary vyznačené v procházce sadem najdeme v plánku sadu, který je součástí příspěvku:

Virtuálně: procházka sadem – koncept parkového sadu

Už teď se těšíme, až sad povyroste a začne plodit hrušky, jabka, švestky, třešně a všelico dalšího… ale těšíme se i na to, že si náš sad užijeme jako hezké místo – nejen jako pracovní místo vhodné k posilování svalů a vůle…

Výběr odrůd, výsadbový půdorysný plán byly důležité ve fázi příprav. Díky plánu jsme mohli rozměřit pole a vysadit stromy a keře. Ale díky vizualizacím se můžeme přenést do budoucnosti a užívat si procházku sadem už teď…

Tak začínáme u vjezdu do sadu

kde nás vítají sice neovocné – ale patřící do velkého „třešňovévo“ rodu – sloupovité sakury

pokračujeme hlavní cestou přes sad

jdeme stále rovně kolem sudetských renet a jeřábů, tvořících větrnou bariéru od otevřeného pole

asi uprostřed sadu mineme tatarku mezi dříny a za ní oplocenou zahrádku

dál po hlavní cestě dojdeme kolem altánu, břízy a borovice až k bráně

před bránou uděláme čelem vzad a naskytne se nám pohled na sad z východu

když se vydáme po hlavní cestě zpět, budeme mít v jednom místě výhled přes altán do zahrádky

naproti jeřábům rostou jabloně

za jabloněmi a špendlíkem odbočíme vpravo a vydáme se střední travnatou cestou

v cípu rozcestí roste dřevina menších rozměrů – hloh východní

po této střední cestě dojdeme k další odbočce, kde se můžeme vydat krajní travnatou cestou

což taky uděláme – spodní okraj krajní cesty lemují převážně slivoně

za slivoněmi se cesta stáčí nahoru kolem malé nádrže

od nádrže stoupáme na velmi mírný hřebínek, který prochází středem sadu přibližně od jihu k severu

na nejvýše položených místech sadu procházíme kolem hrušní a centrální zahrádky

za zahrádkou se krajní a střední cesta spojují

pak po sjednocené cestě pokračujeme jeřabinovým lesíkem

k výhřevnému valu s teplomilnými rostlinami

od valu se můžeme kochat hlavním výhledem přes vodní hladinu a altán na vrchol místního kopce

výhled lemují hrušně s užší korunou a stříbrolisté hlošiny

vrátíme se na rozcestí střední a krajní cesty – a dáme se vlevo kolem moruše směrem k tatarce

než dojdeme k tatarce, můžeme brankou vstoupit do zahrádky

a nakouknout dovnitř

z posezení na zahrádce vychutnáme dva průhledy – přes altán na vícekmennou břízku, pozadí mu tvoří borovice limba a průhled obloukem na lavici před tatarkou

ze zahrádky vyjdeme třetí brankou s výhledem na červenolistý kultivar černého bezu

když se od bezu ohlédneme, uvidíme barevnou zahrádku i lavici pod tatarkou

pod hrušněmi přejdeme na střední cestu a pokračujeme k rozcestí s hlohem východním

po hlavní cestě vyjdeme mezi sakurami na silnici a obhlédneme sad ze západu

a teď už nezbývá, než čekat, až v sadu všechno podle plánu…

…vyroste a bude se třeba z části podobat vizualizacím…



« Starší příspěvky

© 2023 My a zahrada

Šablonu vytvořil Anders NorenNahoru ↑