Asi si každý pod pojmem vajgélie představí docela velký keř obsypaný růžovo – červenými květy. Ale ona existuje i vajgélie se žlutými květy. Vajgélie Middendorffova je menší, asi méně uspořádaný keř, soudě podle popisů i fotky z polského zahradnictví →
Žluto-oranžové květy této vajgélie jsou apartní (a hodně podobné květům náprstníku velkokvětého) →
Pro srovnání květy náprstníku velkokvětého Digitalis gandiflora →
Jsou si opravdu podobné, teď by to chtělo odzkoušet, jestli se s vajgélií Middendorffovou sejde v kvetení: náprstník velkokvětý Digitalis gandiflora kvete v červnu a červenci, a vajgélie?
↓↓↓
Vajgélie Middendorffova Weigela middendorffiana je keř vysoký 1 – 1,5 m a stejně široký. Kvete v květnu až červnu(!), sírově žlutými trubkovitými květy. Listy jsou svěže zelené, eliptické. Druh pochází z Japonska, Koreje, severní Číny.
Keř preferuje polostín, ale snese i slunečnou polohu, dobře roste v kyselé, živinami a vláhou zásobené půdě.
V zahradě bych si žlutě kvetoucí vajgélii představovala na pozadí smíšeného záhonu s trvalkami a trávami v dosahu stínu budovy nebo stromů. Zkusila bych ji vysadit společně s trávou bezkolencem modrým Molinia caerulea ´Variegata´a se zmíněným náprstníkem (při troše štěstí by mohly chvíli kvést společně), kterým vyhovuje stejné stanoviště. Už přemýšlím, kde bych, až pominou ty sibiřské mrazy, zryla kus zahrady a založila experiment s vejgélií Middendorffovou…
Foto:
