Mrkvovité – miříkovité – okoličnaté – tyto názvy označují rostliny z jedné čeledi, ze kterých jde studentům botaniky hlava kolem… jsou si totiž hodně podobné, alespoň některé druhy a to ani nemusí patřit do jednoho rodu, ale do různých rodů… Třeba takový kerblík a krabilice – dva rody s velmi podobnými druhy – a co je odlišuje? Někdy velikost a počet plodů – dvounažek. A kdo se má vyznat v malých, nenápadných nažkách…
kerblík lesní Anthriscus sylvestris
Dvouletá až víceletá rostlina s kůlovitým kořenem. Lodyha je 30–180 cm vysoká. (Botany.cz)
Kerblík lesní Anthriscus sylvestris s rozkvetlými okolíky podobnými bílému závoji →
Kerblíky v zahradě ve formálním stylu nenásilně vyvažují barevnou záplavu před tvarovanými kužely →
Vínově červený kultivar kerblíku lesního Anthriscus sylvestris ´Ravenswing´ →
↑ Kerblík Anthriscus sylvestris ´Ravenswing´tvarově koresponduje s polokulovitými pryšci a společně tvoří protiváhu špičatým šalvějím a diviznám.
krabilice chlupatá Chaerophyllum hirsutum
Vytrvalá bylina s dutou lodyhou v horní polovině často jednoduše větvenou, vysokou až 1 m. (Botany.cz)
Krabilice chlupatá Chaerophyllum hirsutum ´Roseum´ s růžovými okolíky nad listy kontryhelu →
Růžová krabilice Chaerophyllum hirsutum ´Roseum´s bílým kerblíkem Anthriscus sylvestris v pozadí přispívají k věrohodné iluzi louky →
K rozlišení druhů více na: http://botany.cz/cs/anthriscus-nitida/
Do výsadeb na Chelsea Flower Show je zvykem přidávat i jiné rostliny z čeledi miříkovitých. Používají se nejen ty, které bychom u nás potkali na louce nebo v lese… ale i takové, které běžně pěstujeme na zeleninovém záhoně, jako třeba mrkev, fenykl nebo pastinák.
mrkev obecná Daucus carota
… se oproti předešlému kerblíku nebo krabilici docela dobře poznává i mimo zeleninový záhon – pod okolíkem má obaly dělené v jemné zelené nitky →
Ne úplně rozkvetlá mrkev nad špičkami šalvějí a keři růží (spolu s pcháči a náprstníky) →
Mrkev v užitkové předzahrádce →
Zajímavost k plané x pěstované mrkvi z botany.cz: Květy jsou bílé, místo prostředního okolíčku se většinou vytváří vyčnívající tmavočervený květ. Pěstované rostliny nevytváří středový červený květ →
Ovšem pilní zahradníci objevili nebo vyšlechtili kultivar Daucus carota ´Dara´, jejž má všechny kvítky červené →
Náprstníky, orlíčky a tráva metlice trsnatá s kultivarem Daucus carota´Dara´, jenž má většinu okolíků před rozkvětem, kromě jednoho →
Pokud chtějí zahradní architekti dosáhnout výjimečně měkkého, hebkého efektu, použijí (kromě vzdušných lat trav) mladý fenykl…
fenykl obecný Foeniculum vulgare
Fenykl obecný je podobný kopru, má velmi tenké nitkovité listové úkrojky a později žluté květy →
↑ Se svěže zeleným fenyklem snadno docílíme texturního kontrastu, například s listy pcháče. Nebo také texturního souladu s latami kavylu ↑
Ale i od fenyklu obecného existuje purpurový kultivar Foeniculum vulgare ´Purpureum´ →
… který může vytvořit tentokrát barevný kontrast nebo soulad s květy a/nebo listy jiných rostlin, například soulad s růžovými květy mavuně →
Nebo může červený kultivar fenyklu podpořit efekt stínu pod dřevinami →
… společně s červeným kultivarem kerblíku ↑
pastinák setý Pastinaca sativa
Další druh z čeledi miříkovitých využívaný v užitkové i okrasné zahradě je pastinák setý Pastinaca sativa →
Ovšem pastinák, obdobně jako krabilici a kerblík, najdeme i mimo zahrady – na loukách nebo v příkopech a náspech. Tam se docela snadno rozpozná podle kvetoucích žlutozelených okolíků.
Zajímavost k planému x pěstovanému pastináku z botany.cz: Plané rostliny mající tenký, tvrdý a nejedlý kořen, patří k var. pratensis. Pěstovaný typ se silným (až 4 cm) jedlým kořenem náleží k var. sativa. Ta se pěstuje jako oblíbená kořenová zelenina.
Dohromady jim to taky sluší: fenykl obecný Foeniculum vulgare ´Purpureum´ & pastinák setý Pastinaca sativa →
paprska velkokvětá Orlaya grandiflora
Jednoletá bylina s úzce vřetenovitým kořenem, lodyha je přímá, jednoduchá nebo větvená… Koncové okolíky složené z vnitřních a vnějších (nápadně paprskujících) okolíčků. (botany.cz)
Bílé okolíky s výrazně většími okrajovými korunními plátky nelze přehlédnout: paprska velkokvětá Orlaya grandiflora má paprskující květy už v názvu rodu i druhu →
Sněhobílé okolíky paprsky se skvěle kombinují se zářivými barvami jiných bylin, třeba s červenou barvou květů kultivaru vlčího bobu Lupinus ´Towering Inferno´ ↑
Od nápadné paprsky velkokvěté je to na půl cesty k zástupci čeledi nápadnému tvarem a vysokým vzrůstem: k rodu Angelica s dvoumetrovými druhy…
andělika lékařská Angelica archangelica
Statná rostlina s lodyhou hladkou až mírně rýhovanou, dutou, do červena zbarvenou a vysokou až 2 m. Květenství jsou v podobě polokulovitých okolíků (v průměru i 20 cm), složené z drobných okolíčků. Korunní lístky jsou žlutozelené. (botany.cz)
Téměř kulaté okolíky mají malé kulaté okolíčky →
Což se dá využít k tvarovým hrátkám třeba s hlavičkami česneků ↑ nebo s jinými kulovitými či kruhovitými tvary →
…a tím k zdůraznění geometrických linií v zahradě ↑
Angelica gigas andělika obrovská
Je také statná rostlina až 2 m vysoká, která má purpurově červená květenství i stonky se zelenými listy. Pochází z východní Asie.
Opravdu velká trvalka s kulatými okolíčky Angelica gigas, česky nejspíše andělika obrovská, vynikne ve funkci dominanty záhonu →
Kultivar Angelica gigas ´Atropurpurea´ má purpurově červená květenství, stonky i listy, což se v mnoha případech může barevně hodit →
Druh Angelica gigas jako výrazný barevný prvek v zahradě nepřehlédneme; pěkný tvar kulovitých okolíků můžeme využít spíše u druhu Agelica archangelica.
Foto:
http://daucus33.rssing.com/chan-51255571/all_p1.html
Kamila Haluzová (fenykl v květu)
autorka (fotky z Chelsea Flower Show, Hampton Court Palace Flower Show)
Napsat komentář