Letošní 100. výstavu zahrad sleduji od domácího notebooku, čekajíc na letní příležitost v Hampton Court. Tak nyní alespoň z internetových stránek zjišťuji, jaké zahrady jsou vLondýně právě k vidění a která z nich byla uznána jako nejkrásnější – je to zahrada Trailfinders Australian Garden presented by Flemings, která si díky svému poselství udržitelné a zároveň krásné zahrady získala přízeň poroty →
Design zahrady: Phil Johnson ↑
Australané oslavují vítězství, kterého dosáhli poprvé ve stoleté historii Chelsea Flower Show.
Dalšími z mnoha úžasných zahrad jsou zahrady Jinny Blom a Jo Thompson, které jemnými zelenožlutými odstíny vykreslují svěží rostlinné obrazy →
Zahrada: Stop the Spread, design: Jo Thompson ↑
Převažující zelenožlutá masa je doplněna chladivými šedomodrými barvami.
Ostropestřec mariánský Silybum marianum (L.) Gaertner – po staletí opomíjená, dnes právem připomínaná rostlina s téměř zázračnými účinky na lidský organismus. Její statnou až 200 cm vysokou lodyhu zdobí po celé léto a začátek podzimu květenství složená ze záplavy drobných trubkovitých květů v různých odstínech červené až světle fialové barvy. Ty po odkvětu ukrývají pravý poklad, kávově hnědé plody – nažky, které obsahují mimo jiné komplex účinných látek souborně označovaných jako silymarin.
Silymarin příznivě působí především na játra a žlučník a zároveň harmonizuje celou trávicí soustavu a metabolické pochody organismu. Uplatňuje se jak v prevenci, tak při léčbě akutních a chronických onemocnění. Účinně ochraňuje jaterní tkáň před pronikáním toxinů, podporuje vylučování žluči do střev, a tím i trávení, je bylinkou číslo 1 pro jarní očistnou kúru. Jako lék podporující obnovu jaterních buněk je uznáván nejen laiky, ale i odborníky z řad lékařů. Za zmínku stojí i skutečnost, že se s úspěchem používá ve veterinární praxi a pomohl tak zachránit život nejednoho domácího mazlíčka. Celkově pak podání ostropestřce působí uklidňujícím účinkem, mírní únavu a vyčerpání, snižuje horečku. Lze jej použít i zevně na kožní problémy jako jsou akné a lupénka, k ošetření hemeroidů, bércových vředů a křečových žil.
Domovem ostropestřce jsou Kanárské ostrovy, Středozemí, Malá a Přední Asie, odtud byl zavlečen i do střední Evropy, Severní a Jižní Ameriky a na jih Austrálie. U nás se pěstuje v zahradách, v teplých oblastech i zplaňuje a můžeme jej vidět v blízkosti zahrad, na rumištích, kompostech nebo podél cest.
Plody se používají k přípravě čaje (nejlépe z čerstvě nadrcených nažek), k výrobě tinktur nebo se z nich za studena lisuje olej, komerčně se účinné látky zapracovávají do kapslí a tablet.
Ozdobte si i Vy zahrádku touto dekorativní, medonosnou a léčivou rostlinou. Svým játrům pak budete moci dopřát silného pomocníka v podobě ostropestřcové medicíny. Jak na to, se můžete těšit v pokračování povídání o ostropestřci, které bude o jeho pěstování a přípravě léčivého čaje:
Přes den slouží ptačí pítka a zároveň koupadla sýkorkám, pěnkavám, kosům a dalším k jejich napojení a potěšení. Chce to jediné: nezapomenout doplňovat vodu, zvláště v slunečných a horkých dnech, kdy je o ni největší zájem…
Pokud zájem opadne, nezbývá, než se těšit z neživých vrabčáků →
A večer, až se všechny sýkorky uloží ke spánku, použijeme jejich denní lázeň k náladovému osvětlení okolí →
