…lavice ve tvaru čtvrtinovéhu frgálu →
Sedací soupravu objevila kolegyně, která zařizuje vybavení do nové pergoly. Takže až pro ni také najdeme využití, můžeme objednávat zde:
Strana 45 z 134
Duben, květen a také začátek června byl a stále je nabitý pracovním úsilím. Známe to všichni zahradníci – jaro je hektické, zvláště, když zima odešla velmi pozdě a jaru zbyl menší díl…
O to víc letošní zpoždění vyburcovalo k aktivitě, jejíž výsledky jsou už nyní viditelné v podobě nových záhonů a vysázených rostlinek →
Majitelé zahrady vytrvale a zdařile postupují od záhonu k záhonu →
Hotový kapkový záhon pod okrovou zdí přitáhne pozornost →
Příprava záhonů se zdá být vcelku radostná práce, ale není to zas tak úplně jednoduché, pokud jde o nákup plánovaných rostlin →
Následuje fyzicky náročné rytí a výsadba, výsledek je o to povzbudivější →
Stačí zasypat kůrou a čekat, až malé keříky povyrostou… Je proto vhodné, když je mezi dřevinami vysázeno také několik trsů trav nebo trvalek, které udělají kvetením radost už v roce výsadby a do následující sezóny se očividně rozrostou.
Bližší popis návrhu: Bohemia Living 3/2013, str. 92 – 101.
Nákup rostlin:
Školní lesní podnik v Kostelci nad Černými lesy
Zahradnictví Kočí v Praze-Běchovicích
Zahradnictví J. a Z. Krulichovi
Foto: majitelka zahrady Jana
Návod pro pěstování
Ostropestřec mariánský, lidově nazývaný bodlák, kardus, volčec nebo bejlí panny Marie, patří díky svým příznivým účinkům na játra, trávící ústrojí a metabolismus mezi nejčastěji velkoplošně pěstované léčivé rostliny u nás. Tato jedno až dvouletá rostlina se dá snadno pěstovat třeba i na zahradě. A nejen jako léčivka, díky své výšce, mohutnosti a výrazně zbarveným pevným listům s trny působí velice dekorativně ať už jako nápadný solitér nebo ve skupince jako neprostupný živý plot. Je také medonosnou rostlinou a svými nachově zbarvenými květy se sladkou šťávou láká na hostinu včely, čmeláky a jiný hmyz.
Ostropestřec vyžaduje neutrální až zásaditou půdu, dostatek vláhy a živin, upřednostňuje stanoviště chráněná před větrem. I když má rád teplo a slunce, snáší dobře i chladnější počasí a stín. V takových podmínkách však musíme počítat s menší „úrodou“ a prodloužením vegetační doby.
Semínka vyséváme na přelomu dubna a května přímo na záhonek, v dostatečné vzdálenosti od sebe (min. 20 cm). Třítýdenní dobu klíčení výrazně zkrátíme, když semínka předem namočíme do teplé vody. V první fázi rostlina vytvoří přízemní růžici listů, ve druhé statnou větvenou lodyhu se střídavými přisedlými listy. Od června ji pak zdobí až sedmicentimetrové úbory trubkovitých květů. Na konci léta v rozpětí srpna až října přichází důležité období dozrávání a sběru plodů. Nejvyšší obsah účinných látek je v plodech zralých, abychom však předešli vypadávání nažek z úborů, sbíráme je těsně před dozráním, tj. v době, kdy se začnou objevovat na povrchu úborů. Odřežeme celá květenství a necháme dozrát na suchém vzdušném místě. Plody pak z úborů vymlátíme. A odtud už je jen pár krůčků k přípravě medicíny…
Medicína pro generální úklid organismu
Určitě nejjednodušším způsobem užívání ostropestřce je pojídání semínek, 1-2x denně jedna lžička spolu s jídlem. U zdravých osob upřednostňujeme semínka neloupaná, rozmělněná v třecí misce nebo pomocí mlýnku, připravená vždy těsně před spotřebou. Semena totiž obsahují až 30% oleje, který na vzduchu podléhá rychlým oxidačním změnám a žlukne a dochází tak ke znehodnocení léčivého účinku. Možným způsobem konzervace je zalití získaného prášku ostropestřcovým olejem.
Pro milovníky teplých nápojů je tady odvar:
lžičku čerstvě nadrcených semen vaříme 5 – 15 minut v 0,5 l vody, délce varu pak odpovídá síla odvaru. Nápoj má nevýraznou jen mírně nahořklou chuť, tmavě zelenou barvu a je mírně zakalený. Pijeme 1–2x denně.
Nejvhodnějším obdobím pro zařazení třítýdenní ostropestřcové očistné kúry je jaro – čas „generálního úklidu“ v našem organismu a zvýšených nároků na činnost jater. Věnujme jim tedy milou pozornost alespoň jedenkrát ročně.
Předchozí příspěvek: Bylinka č. 1 pro jarní očistnou kůru
Autorka a foto: Kateřina Fryčková