V posledních dnech listopadu 2025 proběhla výstava starých zimních odrůd jabloní a hrušní. Mimo toho, že jsme viděli mnoho odrůd jablek a některé z odrůd hrušek, jsme si do Prahy dovezli k určení i některá nám neznámá jablka. A odcházeli jsme s většinou určenými odrůdami, snad kromě jednoho exempláře…
Ale popořádku, nedřív nás v Domě ochránců přírody přivítala vánoční atmosféra s ukázkami krásných rukodělných ozdob s použitím ovoce ↑ →
Souběžně jsme také obcházeli a nakukovali do košíčků a několik málo odrůd jsme i poznávali, ale drtivou většinu jsme neznali. Což se trochu vylepšilo, když nám účastníkům Ing. Zdeněk Buzek dával ochutnávat z různých košíků a snad jsem se poté i já něco přiučila a zapamatovala…
Měli jsme štěstí a mohli si vyslechnout dvě přednášky – první od Ing. Zdeňka Buzka Zimní odrůdy jablek a druhou od Ing. Vojtěcha Ptáčka Méně známé ovoce.
No, a nakonec došlo na naše dovezené ovoce. Nadšení pana inženýra Buzka, co vytáhneme z tašky, bylo oblažující a povzbudivé, ale i další pomologové ing. Michal Pašek a ing. Vojtěch Ptáček radostně sledovali, jakého „králíka vytáhneme z klobouku“ – v našem případě jaké jablko vytáhneme ze sáčku. (A rozhodně se to opakovalo u druhých návštěvníků s jejich donesenými plody.)
S čím jsme nakonec odcházeli:
Poznali v Rozmarýnce, jablku z Bruzovické zahrady, Rozmarýnové červené →
Rozmarýnové červené
na výstavě měli bílou variantu Rozmarýnového
Náš domnělý Kardinál žíhaný určili jako Nitschnerovo jahodové →
Nitschnerovo jahodové
Nitschnerovo jahodové
Z velkého červeného jablka z havířovské zahrádkářské kolonie se vyklubal Táborita →
Táborita
Táborita
Veliké zelenožluté jablko, v tomto případě ze zahrady v Petrovicích u Zlatých Hor, bylo Boikovo obrovské →
Boikovo obrovské
Našeho favorita na Pašíkovo jablko nám přítomní pánové nerozporovali; dalším důležitým krokem bude vyjádření pamětníka, který si chuť Pašíkova pamatuje...
Pašíkovo jablko
K ochutnání byly kromě vystavených odrůd jablek a hrušek také sušené křížaly a pracharanda →
ukázka sušených plodů a pracharandy
Odcházeli jsme dobře naladěni, že jsme viděli a vyzkoušeli fakt hodně jablek i několik hrušek a jako velmi chutné se ukázalo třeba jablko Beforest nebo hruška Nela →
Pozemek je podlouhlý, ale je příjemně rozdělený domem na dvě části, které obě zůstávají prostorné.
Přední nebo také jižní zahrada se nachází mezi zázemím pro auta a domem s bazénem a terasou. Zadní nebo také severní zahrada se nedaleko za domem zužuje a přechází v zamýšlený sad.
Návrh zahrady řeší jižní přední zahradu a zčásti také severní zadní zahradu: od oblastí přiléhajících k domu až po zúžení pozemku.
přední část zahrady od jihu
Do návrhu bylo nutné zahrnout kromě viditelných staveb i technické podzemní prvky.
poklopy ukryté ve štěrku za kameny a rostlinami
Návrh vznikl v úzké spolupráci s majitelem podle jeho představ o budoucí zahradě. Jako milovník zeleně si přál bohatou výsadbu a výsledek je ten, že je zahrada jednak osázena mnoha různými druhy a kultivary a jednak je celkově plocha záhonů nadstandardní vzhledem k ploše trávníku (jsou prakticky půl na půl: 401 m2 záhonů a 410 m2 zatravněné plochy).
cestou k domu přes zahradu
Při navrhování jsem se snažila všechny stavby doslova „obalit“ zelení a rostliny jsou tak hlavním pomocníkem k propojení všech pevných prvků.
JZ roh terasyobalený záhonem s růžemi, ořechoplodci a levandulemi
Důležité při navrhování výsadby byly výhledy z různých míst, kde budou obyvatelé většinou pobývat a mohou co nejčastěji vnímat kompozice rostlin, tvarů a barev.
průhled z JZ terasy přes ořechoplodec až k javoru vlasonohému
Výhledy z domu nebo z terasy směřují na tři strany – na centrální výsadbu přední zahrady s hraničním pozadím, na západní záhony a na severní záhony vymezující vstup do budoucího sadu.
výhled z domu na jih
výhled z francouzského oknana západní záhon
pohled do severní zahrady
Dennodenní výhledy se týkají nejen výhledů z domu, ale podstatnou měrou se týkají výhledů ze spojnice mezi domem a garáží, po které se obyvatelé budou téměř každodenně pohybovat a vnímat okolí.
od branky přitáhne pohled ohraničený sloupky pergoly červenolistá ruj a také vynikne křivka chodníku, jehož začátek se vine pod pergolou
Na garáž a stání navazuje navržená dřevěná pergola ve tvaru L, která je protiváhou zastřešené terase stejného tvaru obklopující JZ roh domu. Pergola pomáhá odclonit parkování aut a zároveň napomáhá tomu, aby se zeleň organicky přehoupla ze středu přední zahrady k výsadbě podél jižního plotu. Pod pergolou začíná chodník vedoucí kolem bazénu ke vstupním dveřím do domu. Výhledy z chodníku obsáhnou bohatou zeleň přední zahrady.
rámovaný výhled v opačném směru je na solitérní javor vlasonohý s neobvyklým zeleno-bílým kmenem
Popínavé rostliny na pergole a garáži:
loubinec omějolistý Ampelopsis aconitifolia
chmel Humulus lupulus ´Aureus´
klanostěnka Schizophragma hydrangeoides
cesta k autu nabízí pohledy na javor šedý před kamennou zídkou a vpravo na záhon za kamennou vlnovkou
výhled z terasy na centrální výsadbu s travnatým meandrem mezi kameny
Vlnovky z kamenů vymezují travnatý meandr a vedou pohled přes nižší rostliny až ke kamenné zídce v pozadí za obloukem chodníku.
ostrov zeleně za travnatým meandrem
Zajímavost centrálního záhonu, na který je výhled ze všech směrů, se zakládá na kombinaci tvarů. Jsou zde vysázené přízemní rostliny a do výšky se zvedají celoročně působivé kuželovité jehličnany, které jsou zjemněné trávami a doplněné o dva opadavé keře: červenolistou ruj vlasatou a voňavý pustoryl.
Vysoké rostliny v centrálním záhonu:
ruj Cotinus coggygria ´Royal Purple´
pustoryl Philadelphus coronarius
zerav západní Thuja occidentalis ´Sunkist´
zerav západní Thuja occidentalis ´Miky´
bezkolenec Molinia arundinacea ´Karl Foerster´
ozdobnice Miscanthus sinensis ´Morning Light´
.
Ve výklenku mezi zídkou a chodníkem roste jako solitér javor šedý. Tento malý strom s nádherně skořicovou kůrou vynikne před zaoblenou kamennou zídkou. Jeho kmen bude každodenní potěchou pro procházející a i po setmění bude zářit ve světle reflektorů...
hned vedle stání je záhon pokrytý štěrkem, rostou z něj juky a paznehtík, za většími kameny je zakrslý smrk Picea abies ´Formánek´ a keře růží, rostoucí z kůrového mulče
jeřáb ptačí s řadou bobkovišní kolem plotu
Oblast mezi nízkou kamennou zídkou, jižním plotem a stáním je vyplněná hraniční výsadbou. V JV rohu zahrady roste do výšky jeřáb ptačí, jeho jedlá varianta Edulis.
.
pohled z chodníku mezi dům a bazén, na terase mohou být letněné pokojovky
Další důležité výhledy jsou z míst venkovního relaxu – z terasy a od bazénu.
letní výhled
bazén v zeleni
Kolem bazénu jsou vysázené trávy a trvalky, prázdná místa vyplňuje plazivý jalovec.
Trávy kolem bazénu:
sporobolus Sporobolus heterolepis
dochan Pennisetum alopecuroides ´Little Bunny´
ozdobnice Miscanthus sinensis ´Gracillimus´
Trvalky:
denivka Hemerocallis ´Atlas´
rmen Anthemis hybrida ´E.C.Buxton´
kakost Geranium sanguineum ´Album´
čistec Stachys lanata
šalvěj Salvia nemorosa ´Mainacht´
šanta Nepeta faassenii
pryšec Euphorbia polychroma
A pokryvný jalovec:
Juniperus horizontalis ´Prince of Wales´
.
průchod mezi domem a plotem na východě
prázdná místa mezi dřevinami zaplní půdopokyvné trvalky; pod pustorylem a jedlemi je vysázený kopytník evropský
Půdopokryvné trvalky použité v zahradě:
zběhovec Ajuga reptans ´Burgundy Glow´
kopytník Asarum eurapaeum
Liriope spicata
fialka Viola sororia
.
pohled ze sadu
příchod ze sadu k domu bude na jaře okouzlující a po zbytek roku plný zeleně
Severní záhon se zvedá k domu a je pokrytý stálezelenými pěnišníky, zakrslým zeravincem a kapradinami, které preferují stín.
Stínomilné rostliny v severním záhonu:
pěnišník Rhododendron ´Bohumil Kavka´
pěnišník Rhododendron ´Cunningham´s White´
pěnišník Rhododendron ´Nova Zembla´
pěnišník Rhododendron ´Ornament´
pěnišník Rhododendron hippophaeoides
pěnišník Rhododendron russatum
zeravinec Thujopsis dolabrata ´Nana´
pérovník pštrosí Matteucia struthiopteris
rozhraní mezi okrasnou zahradou a sadem
Vstup do sadu je ohraničený smrky pichlavými a jedlemi korejskými a vysoké jehličnany tak vytvoří majestátnou bránu. Zároveň rámují a chrání dům ze severu.
Výsadba kolem východní strany domu pokračuje v keřích hortenzií, dřišťálů, skalníků… a naproti u plotu rostou kaliny, svídy, hortenzie, cypřišky.
vzdálené špičky jehličnanů se opakují v latách hortenzie Hydrangea paniculata ´Grandiflora´a vystoupavých větvích červenolistého dřišťálu
Smrky a jedle ukončují výhled z terasy a chrání ji ze severu.
Dlouhou dobu nám vrtalo hlavou, co je to za výborné hrušky, které každé září plodí strom uprostřed města. Hrušky mají náramnou chuť, ale bohužel většina jich padá z výšky a pod stromem v trávě i na chodníku si na nich pochutnávají hlavně včely, vosy, motýli…
hrušeň s plody
Což je veliká škoda, pochutnat by si mohli i lidé. Snažili jsme se proto už před několika roky odebrat rouby a naroubovat je na semenáče hrušní. Několik malých stromků nám roste, ale v jílovité půdě rostou velmi zvolna, optimisticky řečeno. Abychom si citrónovo-sladkou šťavnatou chuť užili, byli jsme koncem září na nedělním lovu v centru Ostravy. K naší velké radosti se pak o týden později na podzimní Floře Olomouc u stánku Českého svazu ochránců přírody podařilo odrůdu určit. Pomologové Vojtěch Ptáček s kolegou dohledali, že se jedná o plody Předobré máslovky.
hrušeň Předobrá
Už v r. 1907 v Moravském ovoci začíná František Suchý popis máslovky Předobré slovy: „Již podle jména lze pozorovati, že zde běží o hrušku velejemnou, která jest mezi podzimními odrůdami nejdelikátnější.“ Uvádí to jako důvod, proč ji zařazuje do normálního výběru ovocných odrůd. Dalším důvodem pro zařazení do sortimentu je i vitalita stromu, který roste živě s rovným silným kmenem a je zdravý, netrpí nemocemi a má každoroční úrodu. Potřebuje růst v teplé, výživné, dostatečně vlhké půdě na teplém, chráněném místě… jak je vidět, našemu exempláři hrušně se výborně daří v mikroklimatu centra města (a kde sama sebe hnojí svými plody).
Plody bývají středně veliké, nesouměrně kuželovité, ke straně stlačené, baňaté. Barva hrušek je nazelenalá až zlatožlutá, jejich povrch je jemně skořicově rzivý. Celá hruška (slupka i dužnina) je velmi jemná, dužnina navíc máslovitá, šťavnatá. Chuť je libě kořeněná a pikantně navinule sladká, výrazná. V době zralosti – přelom září, říjen – je to doslova zakuskoidní ovoce; ale i tvrdší hrušky, ještě před plnou zralostí, jsou jedlé, s typickou sladko-citronovou příchutí.
Jádřinec má malé komory, bývá v nich po dvou téměř černých jádrech.
Jan Říha v Českém ovoci I. Hrušky (1937) udává, že je Předobrá původem z Francie z oblasti Anjou, vznikla společným vysazením Děkanky zimní, Angoulêmské a Gros Blanquet v první polovině 19.stol. Z Čech ji uvádí v zahradách Pomologického ústavu v Troji. Jak se zdá, nebyla u nás odrůda nikdy příliš rozšířená. Recentně můžeme dohledat na stránkách ČSOP stareodrudy.cz výskyt Předobré v jednom sadu u Karlových Varů.
Skvělou chuť hrušek v názvu vystihuje nejen čeština, ale také němčina: ´Hochfeinebutterbirne´. Mimořádné chuti si byli vědomi už v mateřské Francii, neboť novou hrušku nazvali ´Beurré Superfine´, a že tam vyšlechtili mnoho a mnoho odrůd hrušní!
Navzdory tomu, že je Předobrá máslovka stará francouzská odrůda, která u nás pravděpodobně nikdy nebyla hojně vysazována, možná se s ní v budoucnu budeme setkávat častěji. Pokud se nadchneme, lze stromek sehnat. Po domluvě ji množí Stanislav Boček vysokokmeny.cz a na e-shopu ji aktuálně nabízí školka skolkabilekarpaty.cz .
