My a zahrada

Ukázky, nápady a komentáře, jak vytvořit současnou zahradu

Strana 2 z 131

Varšavská výstava ZIELEŃ TO ŻYCIE po 14 letech…

Začátkem září se i v roce 2025 ve Varšavě konala výstava polských školkařů. Možná nebyla tak rozsáhlá jako před 14 lety: Varšavská výstava ZIELEŃ TO ŻYCIE, ale rozhodně byla inspirující a nápaditá

K vidění byly známé i méně známé kultivary zahradních rostlin

tisovec dvouřadý Taxodium distichum ‘Cascade Falls‘

O převislém tisovci jsem psala v příspěvku Graciézní převislý tisovec: Taxodium distichum ´Cascade Falls´.

Mou pozornost upoutaly také dva v létě kvetoucí keře

netvařec šedý Amorpha canescens

Bylina až polokeř netvařec šedý Amorpha canescens z čeledi bobovitých dorůstá výšky kolem 1 m. Pochází z centrální části Severní Ameriky (USA, Kanada), kde roste v suchých prérijních společenstvech (například s klejichou Asclepias tuberosa nebo známější zavinutkou Monarda fistulosa). Má složené listy skládající se z četných drobných bíle chloupkatých lístků, které mají popelavou barvu a díky obojímu působí světlým, jemným dojmem. Netvařec kvete od června do srpna modrofialovými květy s viditelnými žluto-oranžovými tyčinkami. Květenství vypadají jako věžičky nad bílo-šedými listy a přinášejí radost nejen lidem, ale i včelám. Na podzim uzrávají kratinké zahnuté lusky. Netvařec šedý má malé požadavky. Dobře roste na chudých, písčitých půdách a velmi dobře toleruje období sucha. Je také odolný vůči mrazu (zóna 5). Lze ho tvarovat do nízkých živých plůtků.

Netvařec šedý Amorpha canescens je u nás neobvyklý, spíše se můžeme setkat s netvařcem křovitým Amorpha fruticosa s tmavšími květy, který je také nenáročný na stanoviště, ale je invazivním druhem, který vytlačuje původní vegetaci.

drmek Vitex ‚Magical Chicagoland Blues‘

S kultivarem drmku Vitex ‚Magical Chicagoland Blues‘ je to složité… dohledala jsem, že je to pravděpodobně hybrid mezi drmkem obecným a okrouhlolistým Vitex agnus-castus x Vitex rotundifolia vyšlechtěný v Chicagské botanické zahradě jako kultivar nazvaný Chicago Blues. Kultivar kvete od července do září modrými hluchavkovitými květy. Na rozdíl od drmku obecného je to více kompaktní, zaoblený keř vysoký asi 1,5 m a je odolný do -15°C. Nejlépe se mu daří na plném slunci a pak i bohatě kvete. Vytváří barevné a voňavé ohnisko, které přitahuje opylovače. Vitex ‚Magical Chicagoland Blues‘ preferuje dobře odvodněné půdy. Během prvních let po výsadbě se doporučuje pravidelné zalévání, aby se vytvořily silné kořeny a pak se rostlina stává tolerantní vůči suchu. V chladnějších oblastech je vhodné zimní zamulčování.

S rodičovským druhem drmkem obecným se můžeme potkat ve Středozemí, kde keře na první pohled vypadají jako nějaké přerostlé perovskie nebo spíše jako kříženci mezi perovskií a komulí

velký keř drmku v Provence
drmek v Provence, klasovitá květenství

Z varšavské výstavy jsem si nakonec odvezla svůj úlovek

v popředí nenápadný pnoucí plamének Clematis ´Rooguchi´ s něžnými zvonečky do modra

.

.

.

.

.

.

.

Botanická zahrada Varšavské univerzity

Ogoród Botaniczny Uniwersytetu Warszawskiego byl založen v roce 1819 jako třetí polská botanická zahrada po Krakově (1783) a Vratislavi (1811). O založení zahrady na dnešním místě se zasadil polský biolog a botanik Michał Szubert, který měl také zásluhu o sběr rostlin – během 6 let nasbíral 10 000 druhů rostlin. Dnes má zahrada přibližně 5 hektarů s 5 tisíci druhy rostlin.

Červnová návštěva zahrady je jedinečný zážitek, kdy jsme mohli obdivovat rozkvetlé záhony keřů a bylin i příjemný stín pod vysokými stromy.

štěrkové cesty zahradou

Hned v úvodu jsme se vydali na prohlídku užitkových záhonů s mnoha pěstovanými rostlinami, které člověk zná z talíře, ale už málokdy si uvědomuje, jak vypadá a kvete celá rostlina.

jednoduchá konstrukce pro popínavé fazole

Část zahrady byla věnována mokřadním a vodním rostlinám

cesta vedla k betonovým nádržím

Zahradu využívají Varšavané jako vítané místo pro akce a pikniky

Z dálky na sebe vůní upozorňovala růžová zahrada, kde v tu chvíli byly v plném květu mnohé kultivary růží

Rosa ´Tommelise´
Rosa ´Semiplena ´

Velkou inspirací byly zahradní stavby a vychytávky, které jsme cestou objevili. Třeba mříž pro popínavé rostliny, lavice, podpěry pro pivoňky

↑ podpěry pro pivoňky ↓
mříž s popínavkami
klasická lavička pod pergolou
netradiční lavička

Cestou nás překvapil keř s narůžovělými velkými květy se žlutým středem, který se dle jmenovky pod ním ukázal být sazaníkem čínským. Tato vzácnost patří mezi čtyři druhy z rodu sazaník a v přírodě se vzácně vyskytuje v údolích s listnatými lesy v jihovýchodní Číně. Ostatní tři sazaníky se vyskytují v Severní Americe a především se sazaníkem květnatým se občas můžeme setkat.

Calycanthus chinensis sazaník čínský

Foto: autorka

Bludovický sadař František Pašík a jeho bludovické jablko

V příspěvku Hledáme Pašíkovo jablko jsme se mohli seznámit s rodákem z Prostředních Bludovic, Františekem Pašíkem, který byl ve svém kraji v letech 1869 až 1904 významným sadařem a zahradníkem.

Na pozemku, který r. 1875 zdědil na Špluchově, postupně 2 hektary oplotil, odvodnil, zúrodnil, aby mohl založit ovocnou školku. Postavil také dva skleníky, kde mohl shromažďovat mnoho teplomilných vzácností od fuchsií (70 odrůd), pelargonií (40 odrůd), ibišků (20 odrůd), přes lantany, kamélie, azalky až po kaktusy, sukulenty a mnohé jiné. Jeho věhlas se šířil, přijížděli za ním zájemci o koupi rostlin nebo o radu z Těšína, Místku, Frýdku nebo Ostravy. Prodával okrasné rostliny, ovocné stromky, sazenice, ovoce, zeleninu, dokonce i dřevěné hospodářské nářadí, které vyráběl přes zimu.

Ale asi hlavní dílo František vykonal v oblasti ovocnictví, neúnavně zkoušel různé ovocné odrůdy, které si nechal posílat jak z Čech, tak i z Vídně, Budapešti, Německa, Francie, Belgie nebo Ruska. Jeho cílem bylo zjistit, které odrůdy jsou vhodné do chladných, mokrých a chudých půd beskydského podhůří. V sadu měl až 400 odrůd hrušní, 300 odrůd jabloní, 40 odrůd třešní a 60 odrůd různých slivoní. Zájemcům ovocné odrůdy doporučoval, prodával a co víc, měl od nich zpětnou vazbu – jak se odrůdám dařilo na různých místech v okolí (např. s hrušněmi Amalinskou v Sedlištích, Křivicí v Komorní Lhotce). Zkušenosti Františka Pašíka a jeho zákazníků zároveň ukázaly, že pokud se stromkům věnovala péče, dařilo se v místních podmínkách i mnohým tabulovým odrůdám (= výborné chuti a zároveň přitažlivého vzhledu).

Díky píli a spolupráci se Františku Pašíkovi povedlo stanovit níže uvedený ovocný sortiment pro Těšínsko (mírně upravené převzato z publikace 670 let obce Horní Bludovice, kde byl uveřejněn opis z Vlastivědné přílohy „Obrana Slezska“ – věstníku Slezské muzejní společnosti v Orlové, říjen 1930, číslo 16;):

Jabloně

Letní: Průsvitné letní, Charlamowské (Borovinka)

Podzimní: Croncelské, Kardinál žíhaný, Gravštýnské, Ušlechtilé žluté, Jadrnáč Ribstonský, Řehtáč soudkovitý

Zimní: Panenské české, Baumannova reneta, Landsberská reneta, Boskoopské, Kanadská reneta (Kmínová reneta), Ontario, Strýmka, Aderslebenský kalvil

Hrušně

Letní: Zelinka, Clappova americká, Villiamsova čáslavka, Solanka

Podzimní: Gellertova máslovka (= Hardyho), Boscova lahvice, Avranšská, Charneuská, Viennská

Zimní: Křivice, Dielova máslovka, Pastornice, Lieglová zimní

Slívy

Edinburská, Jefferson, Kirkeho, Ontario, Královna Viktorie

Švestky

Italská, Dolanská, Domácí uherka

Ryngle a mirabelky

Mirabelka Nancyská, Althanova renkloda, Velká zelená, Královna mirabelek

Višně

Amarelka stinná (= Morela pozdní)

Třešně

Ranná z Marky (=Rychlice německá), Velká černá chrupka, Hedelfingenská, Lauermannova chrupka (červená), Napoleonova, Germersdorfská

Kromě odzkoušení a výběru vhodných odrůd František vyšlechtil novou odrůdu jablka křížením Cara Alexandra a Kasselské renety. Nové jablko na výstavách slavilo úspěchy a bylo pojmenováno Pašíkovo. Vybarvením a velikostí bylo po odrůdě Car Alexandr, tvarem a chutí připomínalo odrůdu Kasselská reneta. Jabloň rostla bujně, byla otužilá, nenáročná, netrpěla chorobami. Chuť jablka měla být příjemná, jemná, navinulá. A dle článku z roku 1930 mělo být Pašíkovo jablko v okolí Bludovic hojně pěstované:)

A co se o jablku dovídáme nebo bychom mohli předpokládat z dostupné literatury?

Z knihy Václava Tetery Ovoce Bílých Karpat uvádím vybrané vlastnosti rodičovských odrůd:

Car Alexandr: plody velké až velmi velké, široce tupě kuželovité. Kalich je otevřený, ušty vzpřímené. Slupka je jemná, lesklá, polomastná, jemně ojíněná. Základní světle žlutá barva je překrytá krásným červeným žíháním a mramorováním.

Kasselská reneta: Plody jsou střední až větší, ploše kulovité. Dužnina je nažloutlá, chuti navinulé, dobré. Sklízí se v polovině října, dozrává v lednu a vydrží do května.

Odrůdu Pašíkovo jablko popisuje Josef Vaněk v Čs. lidové pomologii VII, Druhá stovka jablek – novinky:

Čs. lidová pomologie VII, Josef Vaněk

Pašíkovo jablko by tedy mělo být velké, širší než vyšší, žluté s červeným žíháním a mramorováním, chuti dobré, navinulé.

Strom by neměl být drobeček, měl by růst bujně. Jeho koruna by měla být kulovitá, díky dlouhým letorostům rozložená do široka.

Uvidíme, zda se Horním Bludovicím povede najít a případně na čestném místě vysadit jablko, které se v Bludovicích „narodilo“ a už by pomalu slavilo 150 let…

Čs. lidová pomologie VII, Josef Vaněk
Pašíkovo jablko, Vítězslav Haupt

Dostupné na:

https://stareodrudy.cz/Stareodrudy/Literatura

http://www.zapomenuteodrudy.cz/jablone/pasikovo-jablko/

« Starší příspěvky Novější příspěvky »

© 2025 My a zahrada

Šablonu vytvořil Anders NorenNahoru ↑