– Při holomrazech chráníme záhony s choulostivými květinami nastýlkou z listí a chvojí. Chráníme také mladé dřeviny citlivé na mráz, jako komuli Davidovu, ibišek syrský, jasmín nahokvětý, šácholan Soulangeův.
– Odklízíme zbytky spadaného listí z míst, kde ho nepotřebujeme.
– Odstraníme mrazem poškozené nadzemní části trvalek.
– Muškáty a jiné rostliny uložené při nízké teplotě 6 – 10 °C ve světlé místnosti v delších intervalech mírně zavlažujeme.
– Sníh sklepáváme z jehličnanů a dřevin, které by mohl poškodit; přihrnujeme ho k růžím a rododendronům.
– Semena skalniček a jiných trvalek vyžadujících přemrznutí, aby na jaře vzešla, vysejeme do květináčů, které uložíme na zahradě do země.
– Do misek vyséváme semena letniček s dlouhou dobou vývoje – Chabaudovy karafiáty, petúnie, begónie stálekvetoucí, lobelky, nestarce, pelargonie páskaté.
– Při dočasné oblevě uvolníme tepelnou přikrývku u choulostivých rostlin, při ochlazení ji zase znovu obnovíme.
– Při oteplení zalejeme stálezelené dřeviny, zvláště, je-li na jejich stanovišti suchá půda.
– Za bezmrazého počasí řežeme jednoleté výhony u okrasných dřevin pro potřebu roubování nebo řízkování.
– V jezírku s rybičkami pravidelně vysekáváme otvory do ledu, aby měly dostatek kyslíku.
– Krmíme ptactvo, zvláště sýkorky olejnatými semeny.
Narašená poupata a květy v mrazu pomrznou, ale při oteplení se otevřou nová a vykvetou→
kalina vonná, leden 2023
Tato opadavá kalina původem z Číny se u nás pěstuje téměř sto let. Kvete růžovo-bílými květy a v plném květu nádherně voní. Tím o sobě dává vědět na dálku. Je to klenot pro zimní období.
kalina vonná, mladý keř, březen 2019kalina vonná, listopad 2022
kalinavonnáViburnumfarreri
Čeleď: Viburnaceae – kalinovité
Vzpřímený keř, listy obvejčité, pilovité, vrásčité, kvete v malých latách, poupata jsou růžová, květy bílé, vonné.
V 2 – 3 m
Š 1,5 – 2,5 m
Půda nevysychavá, jinak malé nároky
Slunce, polostín
Zóna 5
Podobně přes zimu kvetoucí je kalina bodnanská Viburnum x bodnantense ´Dawn´→
kalina bodnanská, listopad 2022
Není divu, protože jeden z rodičů je kalina vonná a druhý rodič je další druh kaliny původem z Číny Viburnum grandiflorum.
I kalina bodnanská při příznivém počasí opětovně květe →
Opadavý keř tvarem více okrouhlý, listy i květenství má o něco větší než V. farreri. Na podzim se listy barví do červena (ale zase ne tak výrazně, jako například u javorů).
V New Yorku po mnoho let stála nevyužitá nadzemní železniční trať, která v průběhu 20. století sloužila pro nákladní dopravu mezi městskými továrnami. Díky dvěma nadšencům, kterým se líbila v tu chvíli už zdivočelá, rumištní květenou zarostlá stará trať, se rozběhla namísto demolice její záchrana a nakonec se podařilo přetvořit nadzemní kolejiště na veřejný park. Na přerodu železnice v park se podílela firma zabývající se zahradní architekturou James Corner Field Operations, designové studio Diller Scofidio + Renfro a jako návrhář výsadby byl vždy přizván Piet Oudolf. Jeho úkolem bylo na základě původní vegetace kolejiště – která zahrnovala jak místní druhy rostlin, tak druhy spontánně rozšířené ze zahradních výsadeb – navrhnout kombinaci, která by připomínala tuto zarůstající flóru, ale zároveň by byla více barevná a okrasná.
něžná příroda mezi velikány – to je High Line
High Line vede ve výšce mezi budovami, dříve průmyslovými, nyní rezidenčními, někdy jimi přímo prochází, tak, jak dříve vedly koleje →
Design parku nápaditě a zároveň krásně odkazuje na původní funkci stavby – jsou v něm zahrnuty pražce, koleje, lehátka na kolejích… park je dlouhý dlouhý 2,33 km a byl vytvořen v několika etapách (2009, 2011, 2014, 2019). A další úpravy probíhají.
osázené koleje i pražce připomínají původní divoce zarostlé kolejištěpojízdná lehátka pod korunami škump i lavice “z pražců” výsadba navozuje dojem spontánního šíření
Výsadba Pieta Oudolfa symbolizuje přirozenou sukcesi od lučních společenstev přes křovinato-travní porost po otevřený světlý les.
jedna z lesních oblastíjalovec a břízy (Juniperus virginiana, Betula populifolia) v lesní části v Chelsea Thicket
Koncem podzimu přichází období suchých stonků a semeníků, jejichž kouzlo umí Piet Oudolf uplatnit →
podzimní “luční porost” vnáší na High Line přirozenou sezónnostzlaté trsy trvalky Amsonia hubrichtii
Po průchodu kolem travních ploch s vtroušenými úbory amerických prérijních bylin (hvězdnic, třapatek, zápleváků, slunečnic, krásnooček – Aster, Echinacea, Helenium, Helianthus, Rudbeckia, Coreopsis…), se návštěvník dostává do oblasti s vtroušenými keři (muchovníky, rujemi, škumpami – Amelanchier, Cotinus, Rhus…) a jejich listí před opadem předvede poslední barevný koncert. Posléze návštěvníka obklopí stromy (břízy, jabloně, magnolie – Betula, Malus, Magnolia…), které jsou podsazeny půdopokryvnými rostlinami. Začátkem prosince vyniknou jejich holé kmeny a nabydou na významu jejich tvary vystupující z podrostu →
Oudolfův koncept výsadby tak rozdělil park na větší oblasti, které mají určitý charakter – luční, křovitý, lesní. Oblasti jsou rozdělené na zóny, kde početně dominují druhy (kultivary) trav tvořící bázi výsadby. V ní jsou rozptýleny bloky jiných trav a volné trsy trvalek.
Procházka po High Line nabízí i setkání s uměním →
suché trsy trav jsou společníci skulptury Windy od Meriem Bennanipodzimní porost obklopuje sousoší Women & Children od Niny Beier
Jak říká Robert Hammond – jeden ze zachránců High Line (spolu s Joshua Davidem) – o Oudolfově práci v předmluvě ke knize Landscapes in Landscapes: “Pietova krajina umožňuje lidem lépe dýchat – ne pro svou pěstěnou krásu, ale pro svou schopnost měnit se jako příroda.”
