My a zahrada

Zahrada s elegantní pergolou

Zahrada byla navržena v roce 1913. Z vily byl důležitý výhled z 1. poschodí, který vedl středem sníženého parteru až k vybíhající pergole. Pergola tuto střední osu ukončovala. Vlevo (při výhledu z vily) měla pokračování v bílém laťovém špalíru vedoucímu až k besídce před tmavozeleným tvarovaným živým plotem. Před besídkou byla cementová zídka s nástěnným vodním prvkem. Vpravo bylo návrší s lesními stromy, lesním pavilonkem a se skalkou. Mimoto výsadbu v zahradě tvořily plnokvěté hlohy Crataegus Scarlet spojené girlandami z pnoucích růží, jehlanovité buxusy, kulovité vavříny v bílých kbelích, trvalky a letničky, kolem plotů kulovité stromy.

Zahrádka s prádelnou

Zahrádka s menším domkem, který sloužil jako prádelna a byly po něm vedené ovocné dřeviny. Na konci zahrádky byla ve stínu stromů navržena besídka, po bocích besídky v rozích zahrady byly lavičky. Prvky byly propojené okružní cestou, která u domu vedla pod pergolou.

Zahrada pro dvě vily

Na velkém pozemku byly dvě vily. Od domku vrátného vedly k vilám příjezdové cesty. Od vily uprostřed Josef Vaněk na přání naprojektoval stinnou alej k lesu. Nalevo od vily byl tenisový kurt a kuželník. Přes pozemek vedly cesty, jedna z nich se stáčela kolem lesního pavilonu. Na plánu vlevo dole bylo místo pro užitkovou zahradu se skleníkem, které sousedilo s továrnou.

Zahrada s rohovým výběžkem

Zahrada měla vchod z rohového výběžku opatřeného pergolou. V protějším rohu zahrádky měl místo okrasný přírodní „parček“, naproti vstupu do domu byla umístěná nádrž a za ní besídka. Do malé zahrady bylo vysázeno mnoho užitkových rostlin – jak zelenina, tak jahody, maliny, oříšky, kdoule, mišpule a další ovocné druhy, které byly v počtech a tvarech: 6 vysokokmenů, 25 stromkových rybízů a angreštů, 21 vinných rév, 18 Verrieových palmet, 1 U palmeta (nebo namísto palmet 78 kolmých kordonů) a 2 vodorovné kordony. Okrasná výsadba obsahovala mimo jiné růže a trvalky.

Zahrada u továrny

Zahrada s rozlohou 6400 m² byla navržena u továrny. Byla od ní oddělená zeravy a javory a měla menší část formální (na plánu vlevo dole) a větší část přírodní. Formální část byla osově souměrná. Na ose ležel bazén s plastikami a na jejím konci byla navržena besídka. Velký přírodní park měl hlavní okružní cestu s navazujícími vedlejšími cestami, u kterých byla umístěna odpočívadla, tj. posezení s krásnými průhledy na výsadbu. Do výsadby byly navržené růže, zeravy, kulovité kultivary javorů, tvarované duby, zimostrázy, ptačí zoby.

Zahrada u velké vily

Vila měla na boční straně navržený snížený parter, uprostřed s bazénem, kolem byly vysázené růže. V blízkosti bazénu byly dva čtvercové záhony s trvalkami a plastikami uprostřed. Josef Vaněk umně využíval rozdíl výšek – zahloubená část parteru byla ukončená vyvýšeným pergolovitým pavilonem. Mimo tuto hlavní formální část zahrady se výsadba nesla v duchu přírodního parku, kde byly lavičky s živými ploty v pozadí. Dvě staré břízy zůstaly a pod nimi bylo vybudované dětské hřiště. Zahrada se fotila v následujícím roce po založení.

Zahrada s potokem a jezírkem

Zahrada ve svahu měla výhodu výškového rozdílu, kterého Josef Vaněk využil k vytvoření návrší s březovou besídkou. Pod besídkou stékal potok do jezírka, z březových větví byl postavený most a svah nad jezírkem byl osázený jako skalka. Za domem naprojektoval kávový pavilon. Rovnoběžně s přístupovou cestou k domu vedla pergola, na koncích cest byla odpočívadla.

Zahrada s krásnou pergolou

Zahrada měla důležitou produkční funkci, ale zároveň se nezpronevěřila estetice. Podél západní stěny domu vedla od branky ke dveřím nádherně tvarovaná pergola. K ní byly vysázené pnoucí růže. Před východní zdí byla okrasná část se stromkovými šeříky a besídkou. Polovina této zahrady byla věnována produkci. Na plánku byly názorně vyznačené Verrierovy palmety u severního plotu. Od domu k nim vedla cesta ovocným loubím z 64 kolmých kordonů až k lavici mezi palmetami. Po bocích ovocného loubí byly umístěné záhony s jahodami, angrešty a dalšími ovocnými dřevinami.

Obytný dům se soukromým sezením

Obytný dům měl k dispozici malý rozšířený kout zahrady. V křížení cest u domu stála lavice s laťkovou stříškou ve tvaru vějíře. Za lavicí začínalo svislé laťkoví, které přešlo v besídku a pokračovalo za rohovou lavicí. Prostor působil soukromě, neboť dřevěné doplňky s popínavkami a ostatními rostlinami uzavřely roh zahrady ve tvaru U.

Zahrada složená z mnoha částí

Část u boční zdi domu byla upravena formálně a část za obrovskou smuteční vrbou v přírodním duchu. Jižní čtvrtina zahrady byla věnována ovocným zákrskům. Jihozápadní část zahrady končila na břehu řeky a byla upravena jako japonská zahrada. Bylo možné přivést vodu z Chrudimky a díky tomu mohl Vaněk postavit mosty vedoucí přes potůčky a tůňky, různé branky a kamenné dlaždice v trávníku, vše v japonském stylu a doplněné japonskými rostlinami.

Užitkovo-okrasná zahrada s rohovým pavilonem

Zahrada měla velkou oblast se 130 zákrsky, na ni navazovala oblast se zeleninovými záhony, mezi nimiž nechyběla chřestovna a záhon pro reveň. Záhony byly oddělené ohradou od výběhu s velkým rybníkem pro dobytek a slepice. V rohu staveb byl usazený pavilon. Od něj se odvíjel přírodní park, který vyplňoval severozápadní oblast zahrady. Úzký pruh kolem domu byl zpracován formálně.

Střešní zahrada

Známá je Vaňkova zahrada na střeše továrny. Podle plánu se nacházela vedle kanceláře, čímž pracovní podmínky nebývale zlepšila. Zahrada poskytovala stín pod pergolou, šum tekoucí vody i přitažlivou kompozici na malém prostoru.

Zahrada v krajině

Od vily na tři strany byly projektované formální partery. Parter před budovou měl dekoraci v podově pelargonií Meteor. Parter napravo měl jako ohnisko vodní nádrž, ke které vedly záhony růží. Parter za vilou byl přepychový, s besídkou, laťovým špalírem a pergolami po stranách. I tento parter měl uprostřed okrasný bazén. Napravo od besídky bylo alpinium s rybníčkem pro vodní rostliny. Také zbytek zahrady byl navržen v krajinářském stylu. Vybíhající cíp pozemku sloužil k zelinářství a ovocnictví.

Zahrada se vzrostlým stromem

Uprostřed zahrady byl vzrostlý strom, který Josef Vaněk na přání majitelů zapracoval do projektu. Stromem končil trávníkový parter a začínal chodník k ozeleněnému oblouku, kterým se procházelo a kterým vedl průhled na vodní prvek a besídku. Kolem stromu bylo sedátko, besídku v pozadí rámovaly štíhlé jehličnany.

Zahrada se zídkami

Zahrada se nacházela ve svahu, musely být proto vystavěné opěrné kamenné zdi s alpinkami. Přes horní okraje zdí se nakláněly trvalky a na horní terase byl zachován ořešák, opět s kruhovým sedátkem.

Dvouúrovňová zahrada

Zahrada měla dvě úrovně. Dolní část byla střední cestou pod růžovými oblouky rozdělená na jižní část s keři a stromky rybízu a angreštu a severní část s dětským hřištěm. Úrovně oddělovala zídka s nádrží lemovaná schodišti. Kolem nádrže bylo do půlkruhu vysázené rosarium. Horní ůroveň byla travnatá s úhlopříčnými kamennými cestami vedoucími k besídce a odpočívadlu.

Formální zahrada s bílou besídkou

Pozemek od vily stoupal k výrazné bílé besídce. Před vilou byly zděné balustrády a mezi nimi byl nízký květinový záhon. Dál pokračovaly cesty pod oblouky s růžemi a za besídkou se spojily do cesty, která mířila k okrouhlému sedátku pod stromem v rohu zahrady. Zpět k domu vedla boční cesta mezi stromky šeříků.

Besídkové zahrádky

byly malé zahrádky o velikosti 300 m², které byly produkční a zároveň okrasné →

.

Úvod: Secesní zahrady Josefa Vaňka

.

Zpracováno podle popisů, plánů, perspektiv, fotografií v:

České zahrady (Album plánů moderních zahrad), Josef Vaněk, Chrudim 1920

České zahrady (Album plánů moderních zahrad) II. díl, Josef Vaněk, Chrudim 1925

Nejkrásnější ozdobou zahrady jsou pereny, Josef Vaněk, Chrudim 1925

Za zapůjčení autorka děkuje Knihovně Regionálního muzea v Chrudimi

.

.

.

.

První zahradní úpravy Josef Vaněk navrhoval už před první světovou válkou. V roce 1908 se po studiích vrátil do Chrudimi a začal podnikat. Rozběhl fungující zahradnictví, projekční kancelář a nakladatelství. Během války musel narukovat a firmu mezitím vedla jeho manželka. I při vojenské službě telefonisty Josef vypracovával zahradní návrhy. Po šťastném návratu se opět naplno pustil do práce. K jeho pracovním aktivitám, nyní už v nové republice, přibyla i popularizační činnost.

Projekt s velkolepou bílou pergolou byl z předválečného roku 1913 ↑ →

Vaňkovy návrhy rodinných zahrad obsahovaly některé stálé prvky, například zahradní stavby ze dřeva, okrasné a užitkové záhony, každopádně ovocné stromy i keře, nikdy nechyběly růže a trvalky neboli pereny →

Prostor zahrady vždy rozvrhl tak, aby cesty zahradou propojily celou plochu, kterou měl při navrhování k dispozici →

Projekty měly hlavní cesty a vedlejší spojovací cesty, především v částech s přírodním parkem. Fomální části mívaly osu souměrnosti, která určovala rozvržení cest a záhonů. A na cestách zahradou Josef plánoval odpočívadla neboli posezení, která měla působivé výhledy – jeho kompozice prostoru byla promyšlená a provázaná.

Dřevěné zahradní stavby jako pergoly, besídky, lesní (čajové, kávové…) pavilony, altány, laťové špalíry, branky s popínavými rostlinami, lavice a lavičky s loubíčkem – to všechno zahrnoval do svých projektů →

Většinou byly tyto prvky natřené na bílo, aby se zdůraznila jejich krása a mohly sloužit jako velkolepé ohnisko, ke kterému se sbíhaly cesty a pohledy →

Podobnou funkci měly stavby z kmenů a větví bříz – například různá zábradlí a oplocení. Bílé nebo březové zahradní stavby byly ve své době oblíbené a projektoval je nejenom Josef Vaněk.

V návrzích i na fotkách realizací vidíme, že se jeho návrhy neobešly bez různých vodních nádrží a atrakcí s tekoucí vodou – od velkých či menších „basinů“, přes vodotrysky po nástěnné studánky →

Dřevěné prvky – od rozsáhlých besídek po malé lavičky – projektoval v různých designových podobách. Zároveň cíleně používal rostlinnou výsadbu, především tvarované dřeviny a kultivary dřevin – elegantní kulovité vavříny v bílých kbelích nebo volně rostoucí jehlancovité duby, kulovité javory, kuželovité tisy, geometricky zastřižené zimostrázy, ptačí zoby – což přinášelo působivé kompozice →

Následujícímu návrhu vévodil jednotný design dřevěných prvků – pavilon, laťový špalír s brankami nad chodníky, konstrukce na popínavky – byly navrženy jako celek. Jednoduchý, ale výrazný návrh sloužil k odpoutání pozornosti od okolních vysokých domů →

Ve Vaňkových projektech můžeme vypozorovat, že umně využíval jak působení tvarů a linií, tak využíval pozitivní vliv změn terénních úrovní. Jeho práci s barvami z černobílých plánů a fotografií bohužel neoceníme… ale protiklad svislých štíhlých linií s nízkými vodorovnými nebo kontrast svislých a vodorovných linií s kulovitými nebo jinými geometrickými tvary z dobových obrázků vidíme →

V zahradách měla vysokou prioritu krása a náklady se proto nešetřilo ani na stavbách, ani na rostlinách a samozřejmě ani na sochách a jiných dekoracích. Příkladem mohou být plastiky, které umísťoval doprostřed nádrží →

῀

Zahrada se sníženým parterem

Osově souměrná formální část zahrady obsahovala snížený parter s bazénem a za ním vyvýšenou besídku. Za bílou besídkou rostly červenolisté buky, které oddělovaly hřiště. Po stranách uzavíraly perspektivu plnokvěté červenokvěté hlohy v záhonech trvalek. O stupeň níže měly chodníky obruby ze stromkových růží. Po bocích formální části byl po levé straně přírodní park, po pravé záhony a ovocné dřeviny.

῀

Rostliny byly rovnocenným partnerem staveb a jiných tvrdých materiálů. Oblíbené byly vysokokmenné plnokvěté červené hlohy, které většinou spojovaly girlandy z šlahounovitých růží →

Kvetoucí i převážně zelené popínavky zkrášlovaly loubí, oblouky, pergoly i fasády domů →

Ve velkém se vysazovaly mimo stromkové růže také stromkové šeříky, někdy stromkové hortenzie.

Velký zájem byl o ovocné stromy a keře a Josef Vaněk navrhoval nejen kmenné tvary, ale téměř vždy to byly ovocné dřeviny ve tvarech svislých nebo vodorovných kordonů, palmet, ovocného loubí nebo ovocných špalírů. Snad na žádné navrhované zahradě nechyběl záhon se zeleninou nebo záhony s drobným ovocem – s angrešty, rybízy, malinami nebo jahodami…

V oblibě byly některé později vzácnější ovocné dřeviny, třeba kdoule, mišpule… ale často se vysazovaly i „obyčejné“ lísky.

Podle přání majitelů byly do návrhů začleněné prostory s různými funkcemi – od hospodářských, přes sportovní (tenisové kurty) a hrací (kuželník), po dětská hřiště a speciální oblasti – například trávník na bělení prádla →

Josef Vaněk v zahradě většinou navrhl jak část formální s osovou souměrností, tak část přírodní. Další části projektoval dle přání majitelů, například pěstební záhony, sady, výběhy pro zvířata nebo části pro sportovní, rekreační využití, vzácně byl součástí návrhu plavecký bazén. V přírodních oblastech projektoval lesní zátiší, skalní partie (alpinia), odpočívadla s průhledy, někdy potůčky. Ve formálních částech byl zásadní parter – což byla většinou travnatá plocha v úrovni terénu, ale Josef parter často snižoval a přidal vodní nádrž. Parter byl obklopený a doplněný dřevostavbami, různými sezeními, dekoracemi – květinovými vázami, soliterními dřevinami, skleněnými koulemi na podstavcích. A výrazným prvkem v ose formálního návrhu – většinou na vyvýšeném místě – byl prvek, který určoval cíl cest a ukončoval výhled →

Kromě soukromých zahrad navrhoval různé veřejné prostory, například školní zahrady, městské, nemocniční parky, hřbitovy nebo v malém měřítku – hřbitovní místa.

῀

Školní botanická zahrada

Nalevo je lesní a ovocná školka, pokusné pole, zeleninové záhony, kompost, ovocný sad. Napravo je botanické oddělení a dál i besídka; za ní zahrada pokračuje jako přírodní park.

῀

Ukázky z návrhů velkých i malých zahrad:

῀

Zahrada s břízou

Na malém prostoru vznikla úžasná zahrada s mnoha zajímavými detaily.

῀

Co je na návrzích inspirativní a hodné následování:

1. mají výhledy, průhledy
2. pracují s výškami v zahradě
3. hojně využívají tvarové kontrasty
4. vodní prvky jsou běžnou součástí
5. jsou dobře rozvržené, zahrnují celou plochu
6. ani v malé zahrádce nechybí doplňky – zahradní stavba, vybavení k odpočinku a dekorace
7. vždy jsou začleněné užitkové rostliny
8. jsou plně využité pnoucí rostliny (a dá se říct, že jejich sortiment byl širší než dnes)

Co by se návrhům a zahradám Josefa Vaňka dalo vytknout? Možná to, že základ návrhů je si podobný a výběr některých rostlin se opakuje… Dnes bychom pravděpodobně preferovali méně pracnou péči o zahradu. Možná se jich právě kvůli náročné údržbě do dnešních dnů zachovalo jen málo, pravděpodobně už první ránu jim přinesla 2. světová válka… ale přesto jsou inspirací a můžeme se v příspěvku Secesní zahrady Josefa Vaňka – příklady projektů seznámit s některými dalšími krásnými prvorepublikovými projekty.

.

Zpracováno podle popisů, plánů, perspektiv, fotografií v:

České zahrady (Album plánů moderních zahrad), Josef Vaněk, Chrudim 1920

České zahrady (Album plánů moderních zahrad) II. díl, Josef Vaněk, Chrudim 1925

Nejkrásnější ozdobou zahrady jsou pereny, Josef Vaněk, Chrudim 1925

Za zapůjčení autorka děkuje Knihovně Regionálního muzea v Chrudimi

.

.

.

.

.

.