My a zahrada

Ukázky, nápady a komentáře, jak vytvořit současnou zahradu

Strana 113 z 135

Popínavý zimolez – Lonicera x heckrottii

Růžovo-oranžové vonné květy zdobí zimolez Heckrottův Lonicera x heckrottii od konce jara do konce léta.  Dorůstá do výšky 3-5 m, je opadavý, slabě popínavý a má odstávající větvičky. Musí se proto po opoře vést, jako na obrázcích kolem sloupku pergoly a přichycuje se ke svisle napnutým drátům nebo se větvičky přivazují k vodorovným drátům připevněným např. k zástěně →

Popínavé zimolezy se spokojí s průměrnou, ne suchou, zahradní půdou, dobře rostou na slunci i v polostínu. Rostliny na obrázcích jsem minulou sezonu vysazovala do jílovité půdy vylepšené vyzrálým kompostem.

Výsadba k pergole viz návod: Vysazování pnoucích rostlin k pergole.

 Foto: autorka

 

Radost po roce na štěrkovém záhonu

pupalka

Trvalky chtějí svůj čas, než zakoření a rozrostou se… Takhle jsem je vysazovala do štěrkového záhonu v červnu minulého roku:

A takto záhon vypadá za rok po výsadbě:

Trvalky jsem vysazovala podle postupu v článku Jak sadit trvalky?

Řebříčky Achillea filipendulina ´Coronation Gold´ a Achillea millefolium ´Paprika´ se rozrostly opravdu bujně, rozchodník v popředí Sedum kamtschaticum vytvořil úhledný kopeček, tráva ovsíř vždyzelený Helictotrichon sempervirens bez újmy a „stále sivá“ přežila zimu. Dokonce i trávě Imperata cylindrica ´Red Baron´ vykukují ze štěrku úzké červené listy, ale bohužel kavyl Stipa tenuissima ´Pony Tails´zimu nepřečkal. Žluté řebříčky ´Coronation Gold´ rozkvetly stejně zářivě žlutou barvou jako pupalka Oenothera, ve štěrku se daří jestřábníku oranžovému Hieracium aurantiacum, který v přírodě můžeme potkat na horách a jako jediný druh z rodu jestřábník je už z dálky poznatelný a určitelný díky své barvě úborů. Jinak je radost pohledět na kultivar třtiny ostrokvěté Calamgrostis acutiflora ´Karl Foerster´, která je charakteristická svým sloupovitým vzrůstem a pěkně ji to ladí s rozkvetlým bezem →

bez černý, cv. Black Lace + třtina ostrokvětá, cv. Karl Foerster
řebříček cv. Paprika + ovsíř vždyzelený
řebříčky + jestřábník oranžový + pupalka + ozdobnice cv. Gracillimus

Návody na pěstování:  Trávy:

Ovsíř vždyzelený Helictotrichon sempervirens

šedo-modrá trsnatá tráva, trs je vysoký 60 cm, v květu  1 m, široký 1 m, dává přednost přímému slunci a suchu. Pokud nemáme takové půdní podmínky, je nutné vysadit ovsíř do jamky vyplněné štěrkem. Na jaře z trsu odstřihneme jednotlivé suché listy.

Ovsíř ve výsadbě použijeme tam, kde potřebujeme navodit poněkud exotický dojem modrých trsů. Většinou najde uplatnění jako drobná solitéra přitahující pozornost.

Třtina ostrokvětá Calamgrostis x acutiflora ´Karl Foerster´

roste kompaktně, trsy míří rovně vzhůru do výšky 1,50 m. Šířka trsu může být až 1 m. Předností je, že raší brzo a rychle se vyvíjí. Odkvetlé laty jsou ozdobou i v zimě. V předjaří trs seřežeme u země. Nenáročná na pěstování, snese suchou i vlhkou, ale propustnou půdu. Má ráda slunce, daří se jí i v polostínu.

Tento kultivar je velmi využívaný pro svůj přísně vertikální tvar především v trvalkových záhonech nebo jako solitéra. Může se vysazovat v blocích v modernistických výsadbách nebo jako samostatné rostliny pro kontrast s dalšími rostlinami – např. s kulatými (česnek, bělotrn), vodorovnými (řebříček, bez) květenstvími  nebo pro kontrast s dalšími prvky (horizontální zídka) apod.

Trvalky:

Řebříčky Achillea filipendulina ´Coronation Gold´ a Achillea millefolium ´Paprika´

jsou rostliny s tuhými stonky a peřenodílnými listy. Preferují sucho a slunce, jsou nenáročné. Loňské řebříčky jsem vysadila do jamky s vylepšenou jílovitou půdou štěrkem a vyzrálým kompostem. Účinek je tak výborný, že budu muset rozdělovat a přesazovat… Po odkvětu je zapotřebí stonky s úbory odstranit a dočkáme se dalšího kvetení na podzim. Totéž, tj. odstřihnutí stonků nad přízemními listy uděláme brzy na jaře, kdy odstraníme i suché listy z přízemní růžice.

Rozchodník kamčatský Sedum kamtschaticum

je nízkého vzrůstu, max. 20 cm vysoký. Rozchodníky jsou opět nenáročné trvalky, mají rády kamenité půdy na plném slunci, některé vyšší druhy mohou růst v polostínu. Při výsadbě přidáme štěrk nebo písek, s mírou kompostu. Tento rozchodník má svěže zelené olistění, které přežívá zimu.

Pupalka Oenothera

má ráda chudou propustnou štěrkovitou půdu na slunci. Je vysoká 60 cm, odkvetlé korunky samy padají. Po odkvětu můžeme pupalky zkrátit o jednu třetinu nebo až u země nad přízemními listy.  Květní perioda není dlouhá, ale přetrvávají přízemní listy, které u červenolisté odrůdy zdobí štěrk téměř celý rok.

Jestřábník oranžový Hieracium aurantiacum

dobře roste na humózních, propustných půdách na plném slunci, ve štěrkovém záhonu se mu daří výborně. Po odkvětu odstřihneme stvoly u přízemní růžice listů.

Všechny uvedené trvalky jsou významné pro svou teplou, zářivou barvu květů koncem jara a začátkem léta a to určuje jejich použití ve výsadbách. Řebříčky mají bonus v tom, že mohou znovu vykvést na podzim. Někdy můžeme přihlédnout i k vlastnostem jejich listů, které mohou přetrvávat přes zimní období bez výrazné újmy (především rozchodníky). Záhon s řebříčky v říjnu:

 Foto: autorka

 

Travnatá zahrada ve svahu

Při průzkumu, co je na netu nového, jsem na stránkách GARDEN DIVA DESIGNS našla další zajímavé projekty od Laury M. Crockett. Pod jejím vedením nevznikají pouze veselé, odvážné kreace, ale umí zahrady přetvořit v střízlivější, ovšem stále působivá místa. Nesporně už krásný výhled do údolí je ozdobou této zahrady ve svahu. Stačilo ho upravit do několika plošin a zbytek osázet trávami mezi velkými kameny – to se sice jeví jako ne úplně originální, zato praktický a stále dobrý nápad. Svah není osázen čiště jenom trávami, trávy jsou účelně zvýrazněny masami trvalek v několika málo druzích a několika stromy, které zdařile propojují odlesněnou plochu s lesním porostem v pozadí (dobře je to patrné na třetím obrázku):

« Starší příspěvky Novější příspěvky »

© 2026 My a zahrada

Šablonu vytvořil Anders Noren — Nahoru ↑