Kavyl v lučním stylu
Je mi líto tento tento výstižný a především užitečný komentář k pěstování jemného vláskovitého kavylu Stipa tenuissima nechat pouze bokem. A proto jsem se rozhodla převzít ho jako článek, jehož autorkou je čtenářka Renata →
Dobrý den,
musím potvrdit že pěstovat Stipu tenuissimu není v našich podmínkách snadná záležitost, ale při troše trpělivosti a také znalosti, jak se tyto rostlinky chovají nikdo nemusí házet flintu do žita. Nažívám s nimi už šest let a zdraví, dospělí a dobře zakořenění jedinci přežili i poslední značně devastující zimu.
Takže shrnu mé zkušenosti s pěstováním této trávy v našich podmínkách.
1. tato tráva by se měla určitě výhradně pěstovat na propustné písčité půdě, v případě jiného typu půdy vysazovat alespoň v kopcovitém terénu pro lepší odvod vody (v jílovité půdě má v zimě tendenci vyhnívat)
2. Vysazovat, přesazovat nebo jinak manipulovat s touto rostlinou zásadně na jaře – jako každá tráva potřebuje dostatek času pro zakořenění a pozdější manipulaci opravdu nemiluje
3. Sadit pokud možno už větší rostliny s velkým kořenovým balem, podle mých zkušeností nejvíce trpí mrazem menší, roční rostlinky, dospělí jedinci nemají s přezimováním větší problémy – namrznou sice, ale po sestříhání se celkem bez problémů vrací.
4. Sestřihávat zásadně až na jaře, pořádkumilovní zahrádkáři nechť si raději na podzim svážou ruce a neubližují travám tím, že by je v záchvatu hyperaktivity na podzim sestříhali – tím je opravdu uklidí jednou provždy. Koneckonců nevím, co je v zimě přitažlivého na obnažené vyčištěné půdě, namrzlé trávy jsou v zimním období velmi působivé a užitečný hmyz alespoň dostane šanci přezimovat.
5. Pokud možno, sázet vždy v přirozeném, rozvolněném stylu, nejlépe v kombinacích s podobně vzrůstnými trvalkami, které si zachovávají pěkný tvar i v zimním období. Ve větším společenství lépe přezimují a případný úbytek tolik nebolí. Nové vysemeněné rostlinky případné ztráta opět doplní.
6. Poslední rada je nejvíc užitečná – nekupovat to, co neznám, vždy je lepší chodit do zahradnictví vybaven představou o tom, jakým rostlinám bude mé specifické zahradní prostředí vyhovovat a zásadně nestrkat žádné nebožáky do nevhodného prostředí jen proto, že se mně zrovna zalíbily a pak je umořit k smrti. Vždyť jsou to také živoucí organismy, tak se tak k nim prosím chovejme. Pak také ovšem nenaletíte skvělým českým obchodníkům, kteří neustále prodávají rostliny nevhodné do našeho klimatu a také se vůbec neunavují tím, že by na nedostatečnou mrazuvzdornost zákazníky upozornili.
Kavyl v městské úpravě
Foto: Danuše Vaňková
Jsem moc rád, že tento blog nepostihla okurková sezona a že je stále průběžně aktualizován zajímavými příspěvky. Kavyly jsem na podzim sázel 3 druhy – po dvou kusech a přežily 4, nyní už jen 3. Je to opravdu specifická tráva a pokud se ji někomu nedaří pěstovat, tak bych to nelámal přes koleno a zkusil jinou. Pro každé stanoviště se něco vhodného najde a než si udělat z pozemku suťoviště, aby se tam kavylům libilo, tak je někdy lepší vyjít z toho, co máme k dispozici. Ale jinak výborná inspirace, určitě jim letos přes zimu pomůžu lépe přezimovat, aby udělaly co nejvíce parády a pěkně prospívaly…
Dobrý večer,
mám sice osobní pocit, že okurková sezónana blogu nastala, neboť mě honí mé tmavofialové svědomí, ale díky za příspěvek i podporu.
Ještě ke kavylům:
Napadlo mne, jestli by nebylo lépe pokusit se pěstovat některý domácí druh kavylu , např. kavyl vláskovitý Stipa capillata nebo kavyl péřitý Stipa pennata. A tak jsem se dala do hledání na netu a našla jsem, že Stipa capillata je v nabídce Školky Litomyšl. Snad to bude opravdu tento botanický druh, ne dovezený náš známý Stipa tenuissima. Ať tak či onak, kavyly budou vždy vyžadovat suchá, propustná, slunná místa, která jim v případě našeho zájmu o jejich přítomnost na zahradě musíme většinou vytvořit…