Ukázky, nápady a komentáře, jak vytvořit současnou zahradu

Rubrika: Venkovské zahrady a sady (Strana 2 z 6)

Návrh založený na dekoru lístků

Rodina získala k bydlení prvorepublikový dům se zahradou. Téměř polovinu zahrady za domem vyplňuje vzrostlý sad, kromě sadu je využíván i zadní kout se skleníkem a produkčním záhonem. Zahrada by měla sloužit i pro jiná potěšení – měla by mít venkovní terasu a grilovací oblast, místo pro hry dětí a v neposlední řadě okrasnou výsadbu. Dispozice staveb do L tvoří příjemně soukromý dvorek s dlouhým výhledem na konec zahrady. Při přemýšlení nad uspořádáním prostoru je zapotřebí vzít v potaz podzemní nádrže s poklopy a vedení el. proudu.

Původní zahrada:

dům má vjezd z ulice;
nad jihovýchodní čtvrtinou zahrady prochází nadzemní elektrické vedení
pohled ze středu zahrady na dům, hospodářskou budovou a část sadu (a také na dva poklopy);
z domu vedou do dvora dvoje dveře v různých výškách
nejdelší výhled je od domu východním směrem
pohled z rohu dvoru na sad
z jižní strany je zaznačeno umístění nejbližší sousední budovy

Návrh zahrady zachovává průhled od domu, nyní i z terasy. Průhled je vymezený z jedné strany sadem, z druhé hospodářskou budovou a nově je lemovaný lístkovými záhony. V okolí domu jsou navržené pevné cesty, které účelně propojují dům, hospodářskou budovu, terasu, stání pro auta, vstup i vjezd, předzahrádku a také zahradní krb. Jeden chodník vede z rohu dvoru podél hospodářské budovy k posezení u krbu, druhý z rohu terasy vybíhá jako ulička lemovaná stromkovými šeříky k sadu a na volný trávník. Terasa je přizpůsobená výšce níže umístěných dveří. Z výše umístěných dveří se na terasu schází po pohodlných širokých schodech. A z terasy je možné sestoupit v několika směrech. Zásadní je hlavní spojnice domu s brankou a parkovištěm – je vyřešená pomocí praktických schodů. Propojení směr sad je navrženo pomocí okrasných nášlapných kamenů. Další důležitá spojnice, tentokrát domu s hospodářskou budovou, je vyřešena pomocí širokých stupňů a navazujícího dlážděného chodníku kolem hospodářské budovy. Prostorné stupně v rohu staveb umožňují začlenit poklop. Dřevěná pergola pomáhá terasu zútulnit a propojit zahradu s domem pomocí popínavé zeleně. Svislé podpěry pergoly rámují výhledy do zahrady a propůjčují jim hloubku. Hlavní výhled uzavírá kompozice z dřevin – v úhlu perspektivy vysázené sloupovité stromy, které vedou pohled k ohniskovému okrasnému stromu – a jejich společné pozadí tvoří živý plot.

Nová zahrada:

celkový pohled na zahradu s designem lístků;
ve dvoře je nová terasa, na dohled terasy i domu je dětské hřiště, z boku domu je navrženo stání pro auta
vstup na pozemek je barvou dlažby rozdělený na vjezd a průchod pro pěší
chodník od branky pokračuje mezi stáním a domem a dál kolem celé terasy
hlavní vstup do domu přes terasu
prostorná terasa s barevně odlišenými výškovými úrovněmi
zakomponování poklopu od studny do širokých stupňů;
mezi stupni a domem vede na terasu šikmá rovina
pohled od posezení u krbu na lístkové záhony, na terasu s pergolou a na uličku s šeříky na kmínku, odkazujícími na období, ze kterého dům pochází
terasa jako venkovní pokoj se zarámovaným výhledem;
lístkové záhony vedou nejdelší pohled, v popředí jsou vysázené modré hortenzie a pozadí ukončuje magnolie ve sbíhavé perspektivě sloupovitých stromů
výhled z terasy směrem k sadu, v popředí šeříky a dekorativní vázy
pohled od šeříkové aleje k terase
výstup po kamenech k lístkovým záhonům a do šeříkové aleje
výstup na trávník z šeříkové aleje
posezení u krbu je odcloněno od sousedů výsadbou keřů a kolem lístků se opakují šeříky na kmínku
v lístcích kolem krbu rostou vonné levandule a jiné modro-sivé rostliny
oblast dětských her je oddělená od stání stálezeleným živým plotem
plánek nové zahrady s designem lístků

O tomto návrhu a dalších dvou zahradách, které jsou delší než širší, také v příspěvku: 3x dlouhá zahrada


Vizualizace: autorka

.

.

.

.

.

.

.

Zabezpečení větví slivoně před rozlomením

Letošní úroda švestek vypadá nadějně, ale větve se jejich váhou hodně skláněly, až to vypadalo nebezpečně z hlediska ohrožení větví i plodů.

Proto jsme zkusili větve nejdřív podepírat, jenom to však nestačilo – všechny se podepřít nedaly. Tak jsme využili lanové vybavení a větve svázali →

Podepřené a svázané větve slivoně s hojnou úrodou zatím zelených plodů
Pohled do koruny stromu na vazby

A pod stromem teď hlídkuje naše Amálka →

Hledáme Pašíkovo jablko

Začátek vezmu zeširoka:)

V roce 2005 měla obec Horní Bludovice 670 let. Při té příležitosti vydala publikaci, ve které se zájemci mohou dočíst o historii obce. K nám brožura doputovala díky kamarádům, kteří si všimli, že je v ní psáno o slavném rodákovi z Prostředních Bludovic (dnes součást Horních Bludovic) – ovocnáři Pašíkovi. No a usoudili, že když jsme vysadili sad se starými odrůdami, tak jsme ti praví, koho by nějaký Pašík mohl zajímat… a nezmýlili se. Nás zaujal, ba přímo okouzlil sadař a štěpař František Pašík, který žil před více než 120 lety ve vesnici poblíž rozvíjející se industriální Ostravy.

František Pašík udělal pro Prostřední Bludovice veliký kus práce, jednak jako učitel, jednak jako nadšený pěstitel, školkař, štěpař, propagátor ovocných stromů nejen ve svém rodišti/bydlišti, ale i širokém okolí. Jak se zmiňuje výroční publikace, F. Pašík se v rámci vojenské služby ocitl ve východních Čechách u Hradce Hrálové. Tam viděl sady, rodící ovocné stromy, krásná stromořadí a úplně se nadchl. Slíbil si, že jestli se dožije konce války, tak po návratu bude doma pěstovat a rozšiřovat ovocné stromy. Což svědomitě plnil po zbytek života (zemřel v r. 1904 v 59 letech). Jeho syn, Karel Pašík, byl také úspěšný zahradník a ovocnář, dál rozvíjel nejen sadařství, ale vyšlechtil mimo jiné nové odrůdy jiřin, které byly jeho velkou vášní.

Josef Vaněk, Čs. lidová pomologie VII, 1940

Oba Pašíkové, otec i syn, měli zásluhu na několika nových odrůdách jabloní. Nejen podle výše zmíněné výroční publikace, ale jak jsme postupně zjistili, také dle Lidové pomologie Josefa Vaňka, vyšlechtili několik odrůd: Pašíkovo jablko, Pašíkovo žíhané (zřejmě totožné s Pašíkovým jablkem), Pašíkovo citrónové a Drahného (semenáč Zlaté parmény zimní, už prý neexistující, jediný strom zničen na konci války v r. 1945).

Zdá se, že by mohly, pokud se zachovaly, existovat dvě odrůdy – Františkovo Pašíkovo a Karlovo Pašíkovo citrónové. A nastává pro nás nejnapínavější otázka – zachovala se někde do dnešních dnů jabloň s odrůdou Pašíkovo? Údajně mělo být v okolí Bludovic rozšířeno mnoho jabloní Pašíka staršího a pravděpodobně i v samotných Bludovicích. Nebo že by ani jeden strom nepřežil?

Syn Karel Pašík působil v Kravařích na Opavsku, kde by se snad mohly dochovat stromy s odrůdou Pašíkovo citrónové (ta vznikla z křížení Krasokvětu žlutého s Ananasovou renetou). Druhou Karlovu odrůdu hledat nemusíme, jablko Drahného se bohužel nedožilo konce války.

Josef Vaněk, Čs. lidová pomologie VII, 1940

Dostupné na: stareodrudy.cz

Jak je výše vidět, Františkovo Pašíkovo jablko je kříženec mezi Carem Alexandrem a Kasselskou renetou. Ve výše uvedeném popisu od J. Vaňka se dočteme, že strom by měl rodit časně zimní jablka „velmi příjemné navinulé chuti“. Jako bludovičtí patrioti hledáme starou jabloň od Františka Pašíka a z nálezu bychom měli obrovskou radost. Ale určitě nás potěší jakákoli jabloň, která by mohla být Pašíkova… ať už Františkova, nebo Karlova…

« Starší příspěvky Novější příspěvky »

© 2026 My a zahrada

Šablonu vytvořil Anders NorenNahoru ↑