Sady, zahrady i krajina potřebují opylovače. V tomto směru bychom se pravděpodobně neobešli bez včely medonosné a také tušíme, že tuto důležitou opylovací úlohu zastává i jiný hmyz, z nichž nejznámější jsou asi čmeláci.
Ale jsou to další hmyzí druhy, které pilně sbírají pyl a nektar z květů kulturních i volně rostoucích rostlin. Pro některé z nich stavíme hmyzí hotely či domečky, čímž je podporujeme a sobě přinášíme radost z pozorování různých dřevobytek, zednic, čalounic… už jen jejich české názvy jsou libozvučné a výmluvné…
V hmyzích příbytcích jsou důležité různé dutinky, skuliny a komůrky, které mnoha druhům hmyzu slouží jako hnízdiště, případně úkryty. Proto se hmyzí hotely staví z různých typů materiálů, které mají dostatek otvorů, dutin, škvír. Druhy obývající hotely většinou nejsou specializovány a klidně pro hnízdění využijí otvory ve dřevě, omítce, půdě nebo v jiných materiálech.
Kdo zahnízdí v takovém hmyzím příbytku? Jsou to jednak druhy patřící ke včelám, také kutilky, vosy a hrabalky. No a usídlit se v něm mohou třeba i mravenci nebo brouci…
Tak nejdřív ty včelky – patří do několika čeledí, od včelovitých po pískorypkovité, ale ne všichni zástupci se ubytují v hmyzích hotelech, někteří hnízdí v zemi, jiní ve svislých stoncích. Také jiné druhy obydlí hmyzí hotel v teplých oblastech a jiné v chladnějších.
Včely
krmí larvy pylem nebo nektarem
čeleď včelovití
různorodá skupina – společensky žijící druhy, samotářské včely, druhy velmi velké, tropické bezžihadlové včely
(drvodělka, kyjorožka, pelonoska, nomáda, stepnice, čmelák, včela medonosná)
čeleď čalounicovití
„břichosběrné včely“, hnízdí v dutinách
(vlnařka, dřevobytka, zednice, čalounice, maltářka, smutěnka, kuželitka)
čeleď hedvábnicovití
(maskonoska, hedvábnice)
Hedvábnice – specializované na sběr pylu na jednom nebo několika druzích rostlin
Maskonosky – sbírají nektar
čeleď ploskočelkovití
drobné druhy, důležití opylovači
(ploskočelka, ruděnka)
čeleď pilorožkovití
samotářské druhy, hnízdí v zemi, specializované na sběr pylu na jednom nebo několika druzích rostlin
(chluponožka, olejnice)
čeleď pískorypkovití
„chlupaté včely“, hnízdí v zemi
(pískorypka)
V domcích bydlí také kutilky.
Kutilky
jejich larvy jsou masožravé
čeleď žirafíkovití
čeleď kutilkovití
čeleď kutíkovití
(stopčík, kutěnka, dřevovrtka, kutík, rejdilka)
Další skupinou hmyzu, která využívá hmyzí hotely, jsou někteří příslušníci vos a hrabalek.
Vosy a hrabalky
čeleď vosovití – podčeleď jízlivky
samotářské vosy
(hrnčířka)
čeleď hrabalkovití
hnízda si vyhrabávají v zemi, mají silné žihadlo
(hrabalka)
Hmyzí domek mohou obydlet parazitické druhy, které vlastně parazitují na mnohých předešlých druzích. Patří mezi ně i zástupci z výše uvedených čeledí, například smutěnky a kuželitky jsou včely z čeledi čalounicovitých →
Parazitické druhy v hmyzích domcích
čeleď zlatěnkovití
(zlatěnka)
čeleď drvenkovití
(drvenka)
Smutěnky, kuželitky, srpušky, lumci, aj.
Mravenci, brouci
.
.
Velký hmyzí hotel, jehož stavby se účastily děti z celé školy→
Ale nezáleží, jak je hmyzí příbytek velký, radost udělá i malý domeček.
Do dřeva nebo cihel vyvrtáme vrtačkou díry o průměru 3 – 9 mm, nebo využijeme materiál, který má kulaté otvory do 1 cm. (Dřevo může mít prázdné chodbičky po larvách brouků, střešní tašky mohou mít pravidelné otvory.)
Výplň komor hmyzího domku mohou tvořit různé duté stonky – rákosová, bambusová stébla, celíkové stonky (rumištní celík kanadský) nebo stonky a větve s parenchymem, který hmyz vykusuje (bez černý, slunečnice, divizna, aj.) – svážou se do otýpek. Části domku vyplníme jiným materiálem – šiškami, senem, slámou, listím, hálkami, duběnkami, ulitami nebo vrstvenými střešními taškami, kartonem, kůrou. Materiál v případě potřeby chráníme králičím pletivem.
Domek umístíme na slunečné stanoviště nebo alespoň slunečné po část dne.
A nakonec ještě čtyři jiné užitečné druhy pro zahradu (které se zabydlí po svém):
Fotky hmyzu: autorka, Národní zemědělské muzeum, zámek Kačina
Informace: Petr Bogusch, Domečky pro včely a užitečný hmyz
