Když jednou za několik let potkám na zahradě kapinici vonnou neboli albízii, jsem nadšená. Tentokrát mě překvapila nedaleko Častolovic v zahradě rodinného domu →
Albizia julibrissin kapinice vonná
Čeleď: bobovité Fabaceae
Malý strom s rozložitou korunou
Výška: 3-5 m
Šířka: 3-6 m
Zóna 6
Tato kráska potřebuje teplé nebo alespoň chráněné stanoviště s propustnou půdou, která nemusí být nějak extra výživná. Bohužel, pokud by přišla velmi tuhá zima, asi by ji v našich končinách nepřežila – ačkoli albízie, které jsem dosud viděla, jsou dospělé stromky v plné kráse…
Otužilá hortenzie stromkovitá má výšku i šířku 1-2 m, kvete od června do září a na podzim se listy zbarvují do žluta. Bílé květy kvetou na novém dřevě, keře proto můžeme prořezat u země, aniž bychom v sezóně přišli o krásu květů. Řezem dokonce podpoříme vitalitu a tvar rostliny. Hortenzie stromkovitá je vhodná do polostínu, nesnáší sucho. Zpravidla se vysazuje kultivar Annabelle s kulovitým květenstvím složeným ze sterilních květů, který dorůstá výšky 1,5 m a šířky 1,8 m. Annabelle je přirozeně se vyskytující kultivar z volné přírody.
Druh můžeme využít při návrhu lesní zahrady. Květenství jsou vhodná k řezu a sušení.
hortenzie latnatáHydrangeapaniculata, kultivar, zámek Častolovice
Další otužilý druh hortenzie dorůstá dle kultivaru kolem 2 (-3) m výšky, má kuželovité laty nejdříve celé bílé, později se neplodné květy zbarvují při odkvétání růžově. Kvetou od července do září. Vyžaduje každoroční hluboký řez v předjaří, kterým se udržuje kompaktnější tvar. Může se také formovat do tvaru “nohatého” keře (malého stromu). Hortenzie latnatá toleruje znečištěné ovzduší, uplatní se tak v městských zahradách. Zahradnictví dnes nabízejí mnoho kultivarů.
Kultivar Tardiva je mohutný, rychle rostoucí keř až 3,5 m vysoký, má ostře špičaté terminální laty plné sterilních bílých květů, které se postupně barví do purpurově růžové.
Kultivar Limelight je kompaktnější, dorůstá do výšky 2,5 m. Květenství tvoří vzpřímené kuželovité laty složené ze sterilních květů, které jsou nejdříve krémově bílé, pak získávají barvu zelené limetky a nakonec přecházejí do růžových tónů.
Velikost květenství závisí na tom, jak silně keř seřežeme. Radikální řez způsobí, že vyrostou obrovská květenství. Květenství jsou vhodná k řezu a sušení.
Patří mezi sametové hortenzie – listy i výhony jsou měkce chlupaté. Výška a šířka keře je 1-2 (-4) m. Květenství jsou plochá, fertilní květy jsou růžové, fialové nebo modré, sterilní jsou bílé až růžové, vyrůstají na okraji květenství. Kvete od července do září. Hortenzii drsné se daří na slunných až polostinných místech s vlhkou půdou.
hortenzie SargentovaHydrangea sargentiana, zámek Častolovice
hortenzie SargentovaHydrangea sargentiana, zámek Častolovice
hortenzie SargentovaHydrangea sargentiana, zámek Častolovice
Keř má výšku i šířku 1 – 1,8 (-3) m, jeho domovem jsou husté lesy, snáší proto polostinné až stinné stanoviště s nevysychavou půdou. Kvete od července do začátku září, květy vyrůstají v plochém květenství, fertilní květy jsou modré až purpurově fialové, sterilní jsou bílé a na okraji chocholíku. Čím více má půda alkalickou reakci, tím jsou fertilní květy růžovější. Patří mezi sametové hortenzie.
Hortenzie drsná i Sargentova se uplatňují jako výrazné rostliny pro chráněná místa v blízkosti domů a teras.
hortenzie dubolistáHydrangea quercifolia, kultivar, zámek Kostelec nad Orlicí
hortenzie dubolistáHydrangea quercifolia, kultivar, zámek Kostelec nad Orlicí
hortenzie dubolistáHydrangea quercifolia, kultivar, zámek Kostelec nad Orlicí
hortenzie dubolistáHydrangea quercifolia, kultivar, zámek Kostelec nad Orlicí
Její listy mají pro hortenzie nezvyklý tvar – jsou laločnaté a zbarvují se do vínově červené až bronzové. Květenství jsou podlouhlá, velká, u kultivarů plná sterilních květů. Květy mění barvu z bílé na purpurově růžovou. Druh pochází z vlhkých stanovišť podél vodních toků, proto zvládá vlhkou, těžší, ale živnou půdu. Přes léto potřebuje udržet vlhkost v půdě, například zamulčováním, zvláště na slunci. Je zajímavý květem, listem i zimním tvarem a barvou větví. Kvete dle kultivaru v letních měsících na starém dřevě – řez by měl proběhnout v případě potřeby hned po odkvětu, případně brzy zjara odstraníme zimou poškozené větve. Pokud bychom chtěli dosáhnout větších listů, po řezu keř ještě pohnojíme. Výška i šířka keře je 1,2 – 1,8 m. Vyžaduje chráněné místo a zimní ochranu po výsadbě.
Druh můžeme vysadit v polostínu do bodů pozornosti – jako celoročně přitažlivý prvek. Květenství jsou vhodná k řezu a sušení.
hortenzie řapíkatáHydrangea petiolaris, zámek Častolovice
Je to popínavá, robusní, dřevnatá hortenzie s příčepivými kořeny, která vyšplhá až do 5 – 15 (-20) m, v šířce 1,5 – 2m, případně pokryje půdu příslušné plochy. Květenstvím je široký deštníkovitý chocholík s krémovými vonnými fertilními květy a bílými sterilními. Kvete v červnu a červenci. Na podzim se listy zbarvují žlutě. Může růst i v plném stínu.
hortenzie pilovitá Hydrangea serrata, kultivar, zámek Častolovice
hortenzie pilovitá Hydrangea serrata, kultivar, zámek Častolovice
hortenzie pilovitá Hydrangea serrata, kultivar, zámek Častolovice
hortenziepilovitáHydrangea serrata, kultivar, zámek Častolovice
Hortenzie pilovitáHydrangea serrata
zóna 6 ( 5 se zimní ochranou)
Keř asi 1 m vysoký i široký, se zaobleným půlkulatým tvarem, listy má hladké, tenké a podobného tvaru jako hortenzie velkolistá, kvete od července do září.
Kultivar Preziosa je považován za kultivar hortenzie pilovité, někdy se uvádí jako kultivar hortenzie velkolisté, případně jako jejich kříženec. Ploše kulovitá květenství obsahují četné sterilní květy s barevným přechodem od bílé k růžové až k tmavě růžovofialové. Cv. Preciosa je kompaktní keř se zaobleným tvarem, má tmavě hnědé stonky, hodí se k řezu.
Kultivar Rosalba má deštníkovitá květenství, s vnitřními květy růžovými nebo modrými, a s okrajovými květy nejdříve bílé barvy a později karmínově růžové barvy. Jako u jiných druhů hortenzií, pH půdy ovlivňuje barvu květů: do modra v kyselých půdách, do fialovo – růžové v zásaditých půdách. Kvete na starém dřevě, proto řežeme málo, pouze v nutných případech.
Listy obsahují přírodní sladidlo a v Japonsku se používají k přípravě sladkého čaje.
hortensie kosmatáHydrangea heteromalla
Hortensie kosmatáHydrangea heteromalla
zóna 6
Hortenzie kosmatá roste jako keř nebo stromek až 4 m vysoký, listy má úzce vejčité, květenství je ploché s bílými fertilními a jen na okraji sterilními načervenalými květy. V ČR udávána např. z Lednice, Kyjovic nebo Loučné nad Desnou.
hortenzie pilozubá Hydrangea platyarguta, Botanická zahrada a arboretum Mendlovy univerzity v Brně
Raritní hortenzie pilozubá roste do tvaru malého, rozložitého keře o výšce i šířce cca 1 m. Má kopinaté jasně zelené listy a bílé čtyřčetné fertilní květy s početnými tyčinkami se žlutými prašníky. I tato hortenzie má sterilní květy, které však nemají žlutou čupřinu tyčinek. Kvete v červenci a srpnu. Vyžaduje velmi teplé chráněné stanoviště ve světlém stínu s nevysychavou půdou.
Asi nejznámější hortenzie má původ v pobřežní vegetaci v horských lesích. Bylo vyšlechtěno mnoho kultivarů, které již mají všechny květy sterilní v kulovitých květenstvích. Dlouhou dobu se ale nedařilo vyšlechtit dostatečně otužilé odrůdy, proto se rostliny používaly spíše jako pokojové. Je známo, že pH půdy ovlivňuje jejich barvu květů – do modré v kyselých půdách, do fialovo – růžové až růžové v zásaditých půdách. Můžeme si pomoci přidáváním buď granulek síranu hlinitého každé dva týdny od předjaří do rozkvětu, nebo naopak vápence třikrát za sezónu. Pro modrá květenství je vhodné vysadit rostlinu rovnou do rašeliny a v dalších letech mulčovat rašelinou. Nejlépe se hortenziím daří v bohatých, středně vlhkých, ale dobře odvodněných půdách v částečném stínu. Což platí pro všechny druhy z rodu.
Kultivar Bloomstruck ze série Endless Summer. Kultivary z této série jsou odolnější k nízkým teplotám, patří do zóny 4 a jejich další předností je kvetení na starém i novém dřevě. Pokud by keř po tuhé zimě omrzl, na nových větvích pokvete.
Hortenzie velkolistá se hodí pro výsadbu do kontejneru, k řezu a sušení.
Zóny byly původně vytvořeny ministerstvem zemědělství USA jako soustava USDA zón. Postupně se koncept rozšířil i do jiných států a kontinentů. Rozděluje oblasti a celé kontinenty na zóny podle průměrných ročních minimálních teplot. Evropu pokrývají USDA zóny 3 až 10 →
Rostlinu zařazujeme do určité zóny, pokud je schopná v ní růst (ať už jde o to, zda rostlina snáší nízké nebo vysoké teploty). Pro pěstování rostlin ve střední Evropě jsou limitující zimní teploty a jednoduše platí: čím nižší číslo zóny u rostliny najdeme, tím nižší teploty je schopna snášet a přežije i mrazivější období. V našem mírném pásmu se nemusíme zaobírat horní hranicí teplot pro tu kterou rostlinu, s tímto parametrem se musejí vypořádat v horkých podnebných pásmech.
vpravo intervaly průměrných ročních minimálních teplot ve st. Celsia a jejich přiřazení k zónám 1 až 13
zóna 1, 2, 3: některé naše původní rostliny nebo rostliny pocházející z chladnějších pásem, případně z chladnějších výše položených horských oblastí – olše lepkavá, bříza bělokorá, borovice lesní, svída bílá, hlošina úzkolistá, tužebník obecný, bergénie, poměnkovec, šuškarda klasnatá…
zóna 4: většinou u nás původní rostliny – smrk ztepilý, borovice kosodřevina, jeřáb ptačí, lípa srdčitá, kalina obecná, kalina tušalaj, jalovec obecný, hvozdík kropenatý, zvonek karpatský…
zóna 5: odolné, případně dříve introdukované rostliny – zerav západní, smrk omorika, kalina vonná, čechrava, udatna lesní, krásnoočko Coreopsis rosea ´American Dream´…
zóna 6: rostliny nepůvodní, většinou přizpůsobené našim zimám – cypřišek, magnólie, vajgélie, kalina řasnatá, srdcovka, ale jsou mezi nimi i choulostivé rostliny, např. levandule, dračík náprstníkový, krásnoočko Coreopsis verticilata…
zóna 7: choulostivé nepůvodní rostliny, přežívají pouze mírné zimy nebo v nejteplejších oblastech republiky, případně s náležitou přípravou na zimu – kaštanovník setý, křovitá třezalka ´Hidcote´, ostřice Buchananova, červená tráva Imperata ´Red Baron´, krásnoočko Coreopsis grandiflora ´Sunray´, rozmarýna lékařská…
zóna 8: velmi choulostivé rostliny, u kterých není jisté, zda středoevropskou zimu přežijí (nebo přežijí za určitých podmínek, např. v dobře odvodněné půdě) – Photinia x fraseri ´Red Robin´, kleopatřina jehla a některé jiné rostliny, které dnes obchodníci nabízejí…. těmto rostlinám se může dařit ve vinorodých krajích a/nebo při absenci chladnějších zim – ale musím uznat, že takovým mírným zimám nahrává všeobecné oteplování.
K orientaci, na jak teplém/studeném místě se naše zahrada nachází a jaké rostliny bychom měli vybírat, nám může pomoci mapa republiky s teplotními oblastmi od Evžena Quitta. Klimatolog Evžen Quitt u nás vytvořil systém klasifikace, který publikoval roku 1971 v díle Klimatické oblasti Československa.
Níže je mapa republiky s Quittovými oblastmi. Čím červenější barvu oblast má, tím je teplejší a dala by se ztotožnit se zónou 7. Čím tmavěji modrá, tím více chladnější je to oblast a nejchladnější jsou hory – zde vládne zóna 4. Neplatí to ovšem absolutně, především díky tomu, že právě horské okresy mívají dlouhodobou sněhovou pokrývku, která rostliny chrání před vymrznutím. Samozřejmě také záleží na dané lokalitě, její orientaci ke světovým stranám, zda se jedná o mrazovou kotlinu nebo o městskou zástavbu nebo o venkovskou lokalitu, která může být otevřená studeným větrům…
