Ukázky, nápady a komentáře, jak vytvořit současnou zahradu

Rubrika: Archiv rostlin – popis a návod k pěstování (Strana 20 z 21)

První dubnové květy nejen na keřích

První dubnovou neděli jsme si se synem rozdělili terén – on arboretum Nový Dvůr u Opavy, já s kamarádkou Komenského sady v centru Ostravy. V arboretu našel rozkvetlých keřů více, my v parku alespoň jeden:

šácholán hvězdovitý Magnolia stellata

listy a šiškovité souplodí; foto: http://oregonstate.edu/dept/ldplants/

Keř je maximálně 3 m vysoký, 4 m široký, velmi pomalu rostoucí, silně rozvětvený. Tento japonský druh je nejvýznamější raně kvetoucí magnolie, květy někdy poničí pozdní mrazy. Všechny magnolie potřebují kyselou půdu; mají ploché, mělce rozprostřené kořeny a nesnášejí obdělávaní půdy v oblasti kořenů, ale jsou naopak vděčné za vrstvu mulče – nejlépe se jako mulč uplatní rašelina, která se přidává už do výsadbové jámy a pak každoročně dosypává ke kořenům.

V zahradě se magnolie hvězdovitá (nebo i další magnolie kvetoucí před vyrašením listů) díky nápadnému kvetení uplatní jako rostlinná dominanta, která může být použita  odděleně.

V arboretu toho kvetlo podstatně více, pieris, vřesovec,  první rododendron,  zlatice, a nejvoňavějším keřem byla kalina:

kalina bodnanská Viburnum x bodnantense

zdroj: http://gartenmanufaktur.com
zdroj: http://oregonstate.edu

Kalina bodnanská je keř přes 3 m vysoký, 2 m široký, patří k nejodolnějším keřům kvetoucím v zimě. Květy jsou drobné, ale v hustých květenstvích, v poupěti růžové, později bílé až světle růžové, velmi silně vonné. Opadavé kaliny jsou bezproblémové keře, které nekladou zvláštní nároky na polohu a půdu, ale jako kříženec kaliny vonné dává přednost vlhčím půdám.

V návrhu bych dala přednost skupině několika kalin bodnanských (případně v kombinaci s kalinou vonnou), neboť jeden osamocený keř v zimě kvetoucí působí něžným, až neprůbojným dojmem. Také jejich okouzlující vůni bychom si měli užívat v blízkosti každodenního průchodu zahradou.

Sněhobílé baňkovité květy měl pieris:

růžové vřesovec:

… a rododendron:

A nakonec žluté květy klasické zlatice:

… a křivatce žlutého v Komenského sadech:

Popisy, podmínky pro pěstování jsou převzaty a upraveny z:

Bertelsmannův zahradní lexikon 5 Zahradní a pokojové rostliny Hy-Me

Bertelsmannův zahradní lexikon 8 Zahradní a pokojové rostliny Sa-Z

Foto: Dalibor Vaněk, autorka, Oregon State University, Gartenmanufaktur Detlef Koch

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

Nenáročná růže svraskalá – Rosa rugosa

Pokud chceme vysadit keř, který nám nebude dělat starosti (jako každé růži mu musíme odpustit trny) a pouze přinášet radost, můžeme požít růži Rosa rugosa. Růže svraskalá je naprosto nenáročný keř s mnoha přednostmi. Mimo svou nenáročnost to jsou velké  růžové vonné květy 6-9 cm a posléze velké plody – zploštělé šípky 2,5 cm, které keř zdobí.

Keř je vysoký 1,5 m až 2 m.  Vysazujeme ho na slunná místa, zvláštní nároky na půdu nemá, zdařilá je barevná kombinace se žlutolistým tavolníkem japonským Spirea japonica ´Golden Princess´,   protože kombinujeme dvě zelené barvy s protilehlou barvou z barevného kruhu →

Rosa rugosa + Spirea japonica ´Golden Princess´
růže svraskalá s plody

Foto: Miroslava Vašíčková, autorka

Stálezelený keř Leucothoe

Málo známý, přesto v mé zahradě v pohodě rostoucí stálezelený keř Leucothoe fontanesiana leukote Fontanesova je předurčen pro širší využití v našich zahradách. Ani po 10 letech jsem nenašla nic, co by tomu mělo bránit.  Roste pomalu, ale jistě a vzhled je velmi elegantní. Načervenalé větve se sklánějí v obloucích dolů. Jeho až 10 cm dlouhé, kopinaté listy na zimu zčervenají, ale neopadnou. Květy jsou nevýznamné, drobné, bílé až narůžovělé, v hroznech, mezi listy málo patrné. Celkově leukote není vysoké – asi 1 m, ovšem pomalu se rozrůstá podzemními výběžky do šířky, což je ideální pro jeho využití jako podrostové dřeviny i v souvislosti s tím, že se keřům leukote daří v polostínu až stínu a nevadí jim konkurence vyšších stromů.

Leucothoe fontanesiana – letní zbarvení
Leucothoe fontanesiana – kvetoucí keř

 

Většinou se nabízejí kultivary, které mívají zdůrazněnou barevnost listů:

´Kobold´  má široký a kompaktní růst, listy pozdě na podzim měděně červené

´Lovita´má podzimní zbarvení listů je tmavočerveně až kaštanově hnědé

´Carinella´ větve jsou převislé v dlouhých obloucích, na slunném místě má červenavě bronzové podzimní zbarvení listů na koncích větví

´Rainbow´ roste slaběji než druh, listy má slabě růžově mramorované a bíle tečkované.

Následující fotky jsou ze seznamu rostlin oregonské univerzity:  http://oregonstate.edu/dept/ldplants/2plants.htm#leucothoe a určitě tam najdeme další užitečné informace či fotografie.

Leucothoe fontanesiana – kvetoucí větévka
Leucothoe fontanesiana ´Girard´s Rainbow´ – celkový habitus

Leukote je z čeledi vřesovcovitých, a tím jsou dány i nároky na půdu – měla by být humózní a spíše kyselé reakce, obdobně jako u rododendronů.

Po několika letech jsem keř bez problémů (nemyslím problémů fyzického rázu) přesadila, a při té příležitosti i rozseknutím spleti kořenů rozdělila na několik částí a získala tak několik nových rostlin, které se na novém místě dobře ujaly.

Pro popis a nároky rostliny jsem čerpala z:

Václav Hurych: Okrasné dřeviny pro zahrady a parky

Bertelsmannův zahradní lexikon 5 Zahradní a pokojové rostliny Hy-Me.

Foto: autorka, Oregon State University

« Starší příspěvky Novější příspěvky »

© 2026 My a zahrada

Šablonu vytvořil Anders NorenNahoru ↑