Ukázky, nápady a komentáře, jak vytvořit současnou zahradu

Rubrika: Archiv rostlin – popis a návod k pěstování (Strana 16 z 21)

Jahodový špenát a jiné merlíky k jídlu

Rostlina z čeledi merlíkovitých Chenopodium foliosum merlík listnatý neboli jahodový špenát je nezvyklá a zajímavě vyhlížející zelenina. Vytváří plody podobné malinám, které se dají konzumovat.

Plody dozrávají v červenci:

Svítivě červené plodenství v paždí listů jsou na záhoně spíše ozdobou, mají mdlou chuť; ale můžeme také využívat mladé listy do začátku kvetení, které se upravují jako špenát. Když už si dáme tu práci a vypěstujeme si jahodový špenát ze semen (která stačí v dubnu až květnu vysít na záhon a poté vzešlé rostlinky trochu vyjednotit), s chutí použijeme plody výrazné barvy a zároveň nevýzazné chuti na ozdobu jídel, jak sladkých, tak slaných – což bude vypadat na talíři o to efektněji…

Jednoletý merlík Chenopodium foliosum potřebuje slunné místo s výživnou, přiměřeně vlhkou půdou, dorůstá výšky 50 cm.

Jako chutnou špenátovou zeleninu lze upravovat příbuzný Chenopodium bonus-henricus merlík všedobr. Potřebuje hlinitou výživnou půdu na slunci a pro bohatou úrodu jemných listů a výhonků pravidelnou zálivku. Vyséváme ho nepříliš hustě přímo na místo, je to tentokrát víceletá rostlina dorůstající výšky 60 cm.

zdroj: Wikipedie

Chenopodium ambrosioides merlík vonný je jednoletá léčivá rostlina a koření v jednom. Je podobný merlíkům, kvete drobnými zelenavými květy, spodní listy jsou zubaté, protáhlé, horní jsou kopinaté. Jako koření a léčivka se merlík vonný používá v suchém stavu; buď se sbírá celá rostlina nebo i jen listy a květy. Podporuje chuť k jídlu, uklidňuje nervy, uvolňuje křeče trávicího ústrojí a je podle dřívějších záznamů účinný proti hlístům – v minulosti se používal jako anthelmintikum (syn. Ch. anthelminticum).

zdroj: Commons wikimedia

Zde je recept na masové kuličky z knihy Dagmar Lánské: Koření pro každé vaření na mexické masové kuličky v rajské omáčceAlbondigas:

200 g vařené rýže, 500 g mletého masa, sůl, 2 vejce, špetka dobromysli, 1 lžička máty, 1 lžička merlíku vonného, 1 lžička drceného pepře,  1/2 lžičky římského kmínu, 2 cibule, 2 – 3 lžíce oleje, 3 rajčata, 1/2 l vývaru

Mleté maso prohněteme s rýží, vejci, kořením, solí. Vytvarujeme menší kuličky. Na oleji zpěníme cibuli pokrájenou na kolečka, přidáme dobře pokrájená rajčata, opečeme a zalijeme vývarem. Pak přidáme masové kuličky a pomalu půl hodiny vaříme. Podáváme v hlubokých talířích s rýží nebo chlebem či plackami.

Upraveno podle:

Bertelsmannův zahradní lexikon 2 C – Cu

Dagmar Lánská a kol.: Koření pro každé vaření

Foto: autorka

Malé stromy pro nejen malé zahrady: strom se zrcadlově lesklým kmenem třešeň mahagonová Prunus serrula

Vyjímečná třešeň mahagonová Prunus serrula, nebo také Prunus tibetica, která je už podle místa svého původu dostatečně otužilá, si zaslouží větší rozšíření v našich zahradách. Její nádherný kmen nás upoutá na první pohled:

zdroj: http://oregonstate.edu
zdroj: http://oregonstate.edu

Jako každá třešeň na jaře (duben – květen) krásně kvete bílými, 2 cm velkými květy. Její jedinečná borka je bonusem navíc. Listy má 4 – 10 cm dlouhé, kopinaté.

zdroj: http://oregonstate.edu

Tento malý strom, nebo keř, je 7 – 12 m vysoký, 8 m široký, ale těchto rozměrů dosahuje po 20 – 50 letech:

zdroj: http://oregonstate.edu

Na obrázku ze zahrady z Chelsea Flower Show třešeň mahagonová vyrůstá z porostu červených kultivarů kerblíku Anthriscus sylvestris ‚Ravenswing‘, knotovky Silene dioica ´Purple Prince´, a rdesna Persicaria amplexicaulis ´Firetail´ a barva jejího kmene je sladěna s barvami latěk plotu:

Na půdu je nenáročná, vyhovuje jí středně výživná, propustná až jílovitá půda, roste na plném slunci. Třešeň mahagonovou vysadíme tam, kde nás pohled na její jedinečný kmen bude těšit, uvážíme, zda chceme strom nebo keřovou formu, podle toho mladou rostlinu vybíráme a posléze tvarujeme. (Tvarování keřové formy viz Jak použít a vytvořit „nohaté“ keře nebo vícekmenné stromy. Je-li naším cílem jeden kmen, odstraňujeme z kmene spodní větve do požadované výšky.)

Bršlice kozí noha – hustý pokryv půdy?

Právě jsem dočetla několik internetových diskuzí, jak zlikvidovat na svém pozemku bršlici. Ze všeho nejvíc mě udivilo, kolik reakcí může obyčejná bršlice vyvolat. Je fakt, že Aegopodium podagraria – bršlice kozí noha je za normálních okolností plevel. Rozšiřuje se podzemními oddenky a zaroste celou zahradu, ani tráva nemá mnoho šancí – ale na druhou stranu, na běžných místech, kde se pozemek pravidelně seče, převáží tráva, která v konečném důsledku tyto časté zásahy snáší nejlépe. A kde na sečení dojde jednou za čas a je to spíše polostinné, humózní místo s mírně kyselou půdní reakcí, tam může bršlice zvítězit, ale že by to byla katastrofa? Prostě tam má tato kytka vhodné podmínky a zahrada pak vypadá jako přirozený porost:

A mladé listy se dají konzumovat (asi patřím podle diskuzí do kategorie „romantik“):

A proto pouze pro odvážné by tady byl strakatý kultivar bršlice Aegopodium podagraria ´Variegatum´, který není tak invazivní, ale pořád je to bršlice. Ovšem o to lépe vytvoří náhradu trávníku ve stínu nebo polostínu. Porost bychom měli častěji kosit, aby si udržel svou hustotu a výšku, a pokud mezi rostlinami najdeme původní čistě zelenou formu, odstraníme ji. Romantik neromantik, i kultivar ´Variegatum´držíme dál od trvalkových záhonů →

Foto panašované formy: http://plantsgallery.blogspot.com

« Starší příspěvky Novější příspěvky »

© 2026 My a zahrada

Šablonu vytvořil Anders NorenNahoru ↑