Hned na první pohled mě oslovila tato malá, ale výrazná zahrada, založená na výběru materiálů a jednoduchém vzoru:
Převzato z: http://zainteriora.net
Zjišťovala jsem, jak by se taková zahrádka dala vytvořit u nás, jako hlavní nejistý článek řetězu jejích jednotlivých součástí se mi v našich podmínkách jevil bambus. Nahlédla jsem do nabídky bambusářů z Prahy, a našla jsem druh Phyllostachys atrovaginata, který by se dal pro podobný účel použít i vzhledem ke svým vlastnostem (6-8m, pro slunné polohy nebo polostín, zimovzdornost vynikající, vytváří v poměru k malé výšce silná stébla, výhonky velmi ozdobné: Pavel Rezl: Bambusy a jejich pěstování u nás).
Ačkoli je zima právě za námi, je zapotřebí v předjaří zvládnout řez svíd (dřínů) s barevnou kůrou. Podporujeme tím růst mladých větví, které jsou u některých druhů a kultivarů svíd nápadně barevné. Starší větve intenzívní barvu ztrácejí, a proto, chceme-li udržet barvu větví, musíme keře každoročně řezat. Týká se to především svídy bílé Cornus alba a svídy výběžkaté Cornus sericea (syn. C. stolonifera).
Budeme potřebovat:
zahradnické nůžky
Jasný a stručný návod pro řez svíd je v knizeColin Crosbie: Základy prořezávání,která určitě stojí za prostudování, neboť obsahuje další užitečné a nadmíru přehledné postupy pro řez ostatních keřů, stromů a popínavek.
1. Nejprve odstraňte všechny poškozené nebo neduživé výhony.
2. Pak ořežte všechny slabé a tenké výhony.
3. Nyní proveďte řez silných a zdravých výhonů. Každý výhon seřízněte na poslední pár zdravých oček co nejblíže k patce. Proveďte rovný řez těsně nad nimi – viz obr.3.
4. Vyřežte všechny křížící se větve a zkroucené výhony. Výsledek – viz obr.5.
Málo známý, přesto v mé zahradě v pohodě rostoucí stálezelený keř Leucothoe fontanesiana leukote Fontanesova je předurčen pro širší využití v našich zahradách. Ani po 10 letech jsem nenašla nic, co by tomu mělo bránit. Roste pomalu, ale jistě a vzhled je velmi elegantní. Načervenalé větve se sklánějí v obloucích dolů. Jeho až 10 cm dlouhé, kopinaté listy na zimu zčervenají, ale neopadnou. Květy jsou nevýznamné, drobné, bílé až narůžovělé, v hroznech, mezi listy málo patrné. Celkově leukote není vysoké – asi 1 m, ovšem pomalu se rozrůstá podzemními výběžky do šířky, což je ideální pro jeho využití jako podrostové dřeviny i v souvislosti s tím, že se keřům leukote daří v polostínu až stínu a nevadí jim konkurence vyšších stromů.
Leucothoe fontanesiana – letní zbarvení
Leucothoe fontanesiana – kvetoucí keř
Většinou se nabízejí kultivary, které mívají zdůrazněnou barevnost listů:
´Kobold´ má široký a kompaktní růst, listy pozdě na podzim měděně červené
´Lovita´má podzimní zbarvení listů je tmavočerveně až kaštanově hnědé
´Carinella´ větve jsou převislé v dlouhých obloucích, na slunném místě má červenavě bronzové podzimní zbarvení listů na koncích větví
´Rainbow´ roste slaběji než druh, listy má slabě růžově mramorované a bíle tečkované.
Leucothoe fontanesiana ´Girard´s Rainbow´ – celkový habitus
Leukote je z čeledi vřesovcovitých, a tím jsou dány i nároky na půdu – měla by být humózní a spíše kyselé reakce, obdobně jako u rododendronů.
Po několika letech jsem keř bez problémů (nemyslím problémů fyzického rázu) přesadila, a při té příležitosti i rozseknutím spleti kořenů rozdělila na několik částí a získala tak několik nových rostlin, které se na novém místě dobře ujaly.
Pro popis a nároky rostliny jsem čerpala z:
Václav Hurych: Okrasné dřeviny pro zahrady a parky
Bertelsmannův zahradní lexikon 5 Zahradní a pokojové rostliny Hy-Me.
