Na protáhlé zahradě široké necelých pět metrů (4,5 x 27 m) má majitel ještě další „lahůdku“ v podobě velmi mělce pod povrchem (30 cm) umístěné nádrže na mazut (3 x 9 m), která zabírá na daném místě téměř celou šířku zahrady. Zahrada přiléhá k okrajovému řadovému domu a mělká půda s nádrží se nachází v první třetině zahrady od domu.
Tento dvojitý problém lze vyřešit nejméně třemi variantami, jak ukazují následující návrhy.
1. Návrh: Zahradní pokoj
Nádrž na mazut je zakopaná mezi pergolami, které vymezují zahradní pokoj. Povrch v zahradním pokoji je buď celý pokrytý mulčí (štěrk + ozdobná kůra) nebo jen částečně a uprostřed štěrkové elipsy je trávník →→
Zahradní pokoj a za ním část zahrady se solitérním záhonem příčně rozdělují zahradu. Zúžené průchody a zamaskování konce zahrady přitahuje pozornost a lákají k objevování skrytých koutů ↑→
Konec zahrady tvoří malý rozšířený trávník za solitérním záhonem, který zakrývá výhled od domu a poskytuje soukromí ↑
2. Návrh: Cesta horským lesem
Nad nádrží je trávník, jenž má štěrkový lem. Cestu vyznačují nášlapné kruhy a vede ze strany na stranu, částěčně je krytá skupinkami jehličnanů →
Lesní atmosféru dokreslují doprovodné trávy a kapradiny, na konci zahrady také malé listnaté dřeviny →
3. Návrh: Meandr zahradou
Zahradou se vine cesta vyznačená po celé délce nášlapnými kruhy. Vede mezi ploty, čímž maximálně využívá nejdelších linií a zdánlivě rozšiřuje prostor. Skupinky sloupovitých jehličnanů nebo vyšších trav brání dohlédnutí na konec zahrady a tím opět zvyšují tajuplnost a přitažlivost zadních partií →
↑ Na konci čeká překvapení – posezení u ohniště. Popínavé rostliny, treláže nebo zástěny neubírají šířku z omezeného prostoru, ale poskytují vhodnou clonu.
Fotografie majitele ukazují úpravu zahrádky v duchu třetího návrhu →
Zrekonstruovaný dům a nová pergola nyní lahodí oku. Až budou záhony doplněny o trsovité trávy a podle přání majitele také o několik užších kultivarů jehličnanů, bude celkový dojem velmi příznivý ↑ →
Problematickým pozemkem může být zahrada ve tvaru L, kterou tvoří dvě nesjednocené části. U řešené zahrady se hojně využívala část za domem, kam jednak není vidět ze silnice, jednak je zde vstup do domu. Druhá část „L“, vedoucí kolem boční zdi domu k silnici, ačkoli prostorná, byla bez využití. Opomíjená byla nejen z důvodu malého soukromí, ale také díky záhonu s přerostlými jehličnany, který obě oblasti odděloval.
původní stav
Přáním majitelů bylo sjednotit zahradní prostory, využít je cele pro pobyt v zahradě; původní výsadbu převážně přerostlých jehličnanů redukovat a celou výsadbu „zjemnit“. Zahrada má také vzrostlý habrový plot odddělující ji od potoka – doporučila jsem plot zachovat spolu s několika tvarově přitažlivými jehličnany na vhodných místech.
Řešení jsem našla při přemýšlení nad činnostmi, které majitelé chtějí na zahradě dělat – užívat ji k relaxaci, připravovat venku jídlo, stolovat, chtějí mít travnatou plochu pro slunění a hry, vodní radovánky a uvítají výhled na upravený zajímavý prostor.
Vznikly dvě varianty – s vířivou vanou nebo s bazénem; z nich si majitelé vybrali řešení s bazénem:
pohled na obě části zahrady
Návrh je sjednocen použitím dřevěných podlah v kombinaci s dlažbou. Podlahy doplňují dřevěné zástěny, které ohraničením prostoru opticky připojí dříve nepoužívanou část zahrady k hlavní části. Tím zároveň vzniká chráněný prostor od silnice i od sousedního pozemku pro plné bezstarostné využívaní bazénu a jeho okolí. Soukromí chrání také několik zachovaných krásně rostlých jehličnanů, které jsou doplněné vysokými trávami. Dřevěná podlaha ve tvaru dvou překrývajících se čtverců na rohu domu u branky od silnice zve ke vstupu do části s bazénem; cesta k bazénu pokračuje nášlapnými dlaždicemi. Prostor kolem bazénu vítá návštěvníky bohatou výsadbou trvalek.
U vchodu do domu je posezení s krbem pod vysokou borovicí, za nízkou zídkou je terén o něco níže a je zde vysázena okrasná třešeň, na jejíž korunu díky výškovému rozdílu bude pěkný pohled.
Celá výsadba je laděna do středomořského stylu s levandulemi, šantami, šalvějemi a trávami, zároveň se sloupovitými jehličnany náznakově lemujícími cestu z nášlapných dlaždic. Styl podtrhují neosázené nádoby ve tvaru amfory.
Tmavočervená lavice před zástěnou ukončuje pohled od bazénu a díky své barvě přibližuje vzdálený konec zahrady. Alternativně na místě lavice může pokračovat výsadba. Zadní část zástěn je pokryta trelážemi s popínavými rostlinami pro pěkný výhled i pro sousedy (taktéž kompostéry jsou ukryté za keři).
Na následujícím obrázku je vidět záhon mezi vjezdy; střídají se na něm velké kameny s trávami a modře kvetoucími trvalkami jako ozvěna horských scenérií.
předzahrádka
…
Druhá varianta pro řešení zahrady ve tvaru L:
navrhované řešení s vířivkou
Tentokrát je zahrada propojena oblouky a vlnovkami. Ladné křivky určují okraje záhonů, tvarují dřevěné podlahy, vydlážděné posezení a tvar vlnovky má zídka určená k sezení před vzrostlou borovicí. Sedací zídka doplňuje možnosti sezení v místě stolování, kde je navržen také krb. Vlnovka pokračuje štěrkovým záhonem k průchozí bráně, za kterou se schází k potoku. Bránu spojuje s dlažbou kolem domu oblouk z prken uložených ve štěrku. Další dřevěný oblouk je podstatně širší a je v něm zapuštěna vířivá vana. Před obloukem keřů v trávníku, může, ale nemusí být okrasný strom, v návrhu jsem zamýšlela jeden z dřínů, např. Cornus florida. Ve štěrkových záhonech se střídají trvalky s trávami, mohou v nich být pěstovány také různé bylinky.
Podlouhlý pozemek mezi silnicí a potokem mírně stoupá směrem k severu. Přibližně v jeho polovině roste dům. Na stavbu dohlíží majestátní solitérní strom – ořešák královský. Návrh vychází z moderního vzhledu novostavby – tvar a výplň záhonů podtrhuje styl domu.
terasa pod ořešákem
chodník mezi stáním a vstupem do domu
zahrada pod domem
Zahrada pod domem, především jižní vjezdová oblast, je již rozvržená naprojektovanými stavbami – kůlnou, krytým stáním, dílnou.
vjezd s jeřábem ptačím
Místo kolem vjezdové brány je možné využít k výsadbě ovocných nebo okrasných stromů. Například jako domovní strom je možné vysadit jeřáb ptačí, některý z kultivarů javoru, či klasickou lípu. Jeřáb Sorbusaucuparia má kultivar s jedlými plody (var. Moravica; syn. Cv. Edulis), který je v plánu výsadby.
zahrada mezi potokem a silnicí; na severní špici se nachází sad, na jihu vjezd
JV roh zahrady je osázen jehličnatými stromy (domácí smrk ztepilý Picea abies a užší smrk omorika Picea omorika) tak, aby zakrývaly výhled na střechy domů níže kolem potoka. Před výsadbou smrků je záhon s ostřicemi Carex a vtroušenými muchovníky Amelanchier, které mají odvětvenou spodní část tak, aby vynikly jejich kmínky (muchovníky doporučuji při koupi pečlivě vybírat, aby měly od země několik málo kmínků a časem vytvořily pěkný tvar). Muchovníky jsou otužilé a zároveň poskytují jedlé plody, bíle kvetou a na podzim se listí zbarvuje do červena.
záhon s muchovníky, za ním smrky
pohled od muchovníků
trávník pro hry
Žlutolisté keře – tavolníky Spiraea, jeřabníkovce Sorbaria, svídy Cornus – barevně propojí terasu pod ořešákem s hracím koutkem (v návrhu houpací lavice). Od houpací lavice k dlážděnému chodníku se rozprostírá trávník pro hry. Široký chodník spojuje dům se stáním, kůlnou, dílnou a je lemovaný bloky vínově červených a bílých rozchodníků Sedum. Pohled ze silnice cloní řada zeravů Thuja.
výhled od houpací lavice
Původně byla ve vnitřním rohu domu ve výšce oken projektovaná dřevěná terasa. Návrh přinesl změnu – kolem oken je nyní ochoz o šířce cca 1 m, který kopíruje dům. Z ochozu, přesně naproti dveřím z obývací místnosti, se schází schodištěm na terasu v úrovni terénu. Toto řešení má výhodu v tom, že pod ochozem zbývá dostatečně velký prostor pro případné uskladnění materiálu, který je snadno dostupný díky 6 dvířkům. Další výhodou tohoto řešení je příznivější výhled z domu. Pohled dolů je postupný, vede přes klesající schodiště na terasu, na vzrostlý ořešák a dál do zahrady. (Ořešák může terasu v době vegetace částečně stínit.) U původního projektu s horní terasou by schodiště bylo schované za horizontem a výhled by byl omezený – od poloviny stromů nahoru. Schodiště z lehké nerezové konstrukce (šířka 1,8 m, délka 1,20 m) je možné připojit k ochozu tak, aby bylo snímatelné. Z dolní terasy je nyní pohodlný východ na zahradu buď směrem k hracímu koutku nebo směrem k potoku a do zadní zahrady.
výhled z obývacího pokoje do zahrady
výhled z domu na ořešák a směrem k potoku
výhled z ochozu přes alternativní skleněné zábradlí na terasu
jedny z dvířek do úložného prostoru pod ochozem
terasa a úložné prostory
výhled z houpací lavice
Zahrada nad domem je produkční a relaxační. Severní roh je vyplněn ovocnými stromy a keři. Za řadou ovocných keřů je užitkový záhon a vedle sloupu el. vedení jsou kompostéry.
zahrada nad domem
Nedaleko domu, poblíž východu z kuchyně, je relaxační část s travnatou loukou a posezením, ze kterého je nádherný výhled na protější horskou stráň. Posezení je kryté pergolou. Posezení, dům, schody k potoku a na terasu pod ořešákem propojují dlažební bloky 1,5 x 0,5 m sestavené vždy ze 3 dlaždic 50 x 50 cm. Tyto bloky opakují tvar domu a přenášejí jeho architekturu do zahrady. SZ roh domu je pod úrovní terénu, kolem rohu vede dlážděný chodník až ke dveřím kuchyně; výškový rozdíl je zpevněn suchou zídkou se stínomilnými skalničkami. Dle přání majitelů odděluje řada nižších keřů zadní zahradu od silnice.
posezení u kuchyně – se zastřešenou pergolou
zastřešená pergola
posezení u kuchyně – s otevřenou pergolou do L
otevřená pergola
Prudký svah k potoku je hustě osázen domácími dřevinami – v rohu zmíněné smrky, dále proti proudu jsou opadavé svídy Cornus, brsleny Euonymus, zimolezy Lonicera, krušiny Frangula a javory Acer. Smrky uprostřed výsadby doporučuji koupit vyšší (např. 1,5 m), okolní keře naopak malé (30-50 cm). Tak, aby svídy, brsleny a ostatní listnaté keře světlomilné smrky nepřerostly – jehličnany rostou pomaleji a musí být v růstu popředu, aby zůstaly v celé výšce hezké.
schody k potoku
Do výsadby jsou navržené rostliny odolné vůči nízkým teplotám, ale jejich odolnost se také zlepší zvýšením propustnosti půdy. Doporučuji proto záhony vylehčit kompostem a pískem (nebo jemným štěrkem), zvláště záhony s bezkolencem Molinia, rozchodníky Sedum, tavolníky Spiraea, hortenziemi Hydrangea, případně se skalníky Cotoneaster a šeříky Syringa.
